Proklatě rychlé čipy

U chodníku zastavuje černý Mercedes s kouřovými skly a jeho dveře se otevírají. Nejprve vyskakují osobní strážci, ...


U chodníku zastavuje černý Mercedes s kouřovými skly a jeho dveře se otevírají.
Nejprve vyskakují osobní strážci, pak se objevuje postarší muž v decentním
obleku a obklopen početnou ochrankou míří ke vchodu do budovy. Nikdo z jeho
doprovodu netuší, že se jejich chráněnec právě ocitl v zaměřovači odstřelovače.
Ten rychle, avšak pečlivě vybírá vhodné místo na těle oběti a tiskne spoušť.
Muž se svou suitou vchází do dveří, aniž si čehokoli všiml. Od této chvíle však
bude odstřelovač vědět o každém jeho kroku.
Je to fikce, nebo realita? Pro většinu z nás naštěstí zatím fikce, ale pro
zaměstnance dánské společnosti Empire North nemá tato situace k realitě daleko.
Jejich firma totiž pracuje na projektu modifikované odstřelovačské pušky, která
nebude zabíjet, ale bezbolestně vpraví do těla radiofrekvenční identifikátor
umožňující detailní sledování pohybu oběti.
Mikročip schopný určovat polohu za pomoci systému GPS má být natolik malý, že
nepozorovaně vnikne do těla oběti, aniž by způsobil jakékoli vnitřní zranění. V
propagačních materiálech srovnává výrobce bolestivost této akce se štípnutím
komára trvajícím zlomek vteřiny. Prototyp zbraně už byl představen nejen ve
Spojených státech, ale také na policejní výstavě v Číně v roce 2002.
Blíže praktickému životu je jiné využití technologie radiofrekvenčních
identifikátorů, a sice formou jejich integrace do světa mobilní telefonie.
Čtečka radiofrekvenčních identifikátorů spojená s mobilním telefonem, kterou
nedávno představila společnost Nokia, by se mohla stát v řadě situací
užitečnějším pomocníkem než v současné době tolik populární integrovaný
fotoaparát. Lze se vžít třeba do pozice pracovníka provádějícího inventuru
zásob ve vzdálené pobočce, který touto cestou rychle získá potřebné informace o
skladovaném zboží a automaticky je ihned odešle do centrální databáze, nebo do
pozice zákazníka, který potřebuje okamžitě informovat servisní středisko o
poruše zakoupeného výrobku.
S podobnými aplikacemi ovšem rostou i nároky na velikost, rychlost a cenu
používaných čipů. Hlavní technologií pro vylepšování těchto parametrů v
současné době stále zůstává miniaturizace elektrických obvodů na čipu. Ta má
však své fyzikální hranice, a není proto daleko doba, kdy ji bude potřeba
nahradit jiným postupem. Ve spolupráci společnosti IBM a Stanfordské univerzity
proto vznikla pracovní skupina zabývající se problematikou spinotroniky a její
aplikací při výrobě čipů.
Procesor postavený na této bázi nebude rozlišovat mezi stavy 1 a 0 podle
elektrického náboje, ale podle spinu představujícího magnetickou rotaci
elektronů. Sami vědci hodnotí svůj výzkum jako běh na dlouhou trať současné
technologie výroby procesorů mají podle nich před sebou ještě cca 10 let
života, nicméně právě v tomto časovém horizontu lze očekávat nástup
kvalitativně nové technologie.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.