Propojení oddělených SAN uspoří prostor, čas i náklady

Sítě SAN se měly stát všeobjímající infrastrukturou, umožňující konsolidované ukládání dat ve firmě. Realita ...


Sítě SAN se měly stát všeobjímající infrastrukturou, umožňující konsolidované
ukládání dat ve firmě. Realita je však od těchto představ poněkud odlišná.
Zatímco mnoha firmám pomohly SAN snáze alokovat a spravovat datový úložný
prostor, v řadě jiných tvoří instalace SAN servery podporující jedinou
aplikaci. Pro dosažení optimálního stavu je nutné tyto SAN integrovat. Ale jak
to nejlépe udělat?
Jelikož sítě SAN (Storage Area Network) nebyly zpočátku navrženy pro vzájemnou
spolupráci, je ve hře mnoho problémů. Ty se týkají výkonnosti, stability, ale i
"politických" překážek ve formě dohadů o tom, kdo za co zodpovídá. Posledně
jmenovaný problém může být dokonce řešitelný obtížněji než libovolný problém
technický.
Někteří správci IT již zahájili integraci sítí SAN a jejich poznatky, stejně
jako pohled expertů z této oblasti, umožňují snáze se v této problematice
orientovat. V konečném součtu se ukazuje, že ačkoliv technologie v této oblasti
teprve dospívá a standardy ještě čekají na svou definici, je smysluplné alespoň
začít něco dělat.
"Firmy spontánně nakupovaly oddělené SAN sloužící pro specifické aplikace nebo
určitá oddělení," komentuje situaci Tom Clark, ředitel SAN technologií
společnosti McData. "Jsou firmy, kde jsou dvě, čtyři, deset nebo sto sítí SAN.
Díky spojení ostrovů SAN lze sdílet prostředky jako například páskové knihovny,
přidávat pole pro ukládání nabízející kapacitu pro různé aplikace nebo
konsolidovat správu."

První kroky
Kent Smith, prezident systémového integrátora IPSO, tvrdí, že první věcí,
kterou je třeba při propojování SAN učinit, je volba odpovídajících standardů.
"Standardy týkající se hardwaru, který povolíte využívat, technologie pro
vzájemné propojení SAN sítí ať již Fibre Channel, SCSI nebo iSCSI či něco
jiného a standardy pro softwarovou vrstvu, sloužící ke správě SAN," upřesňuje.
To může znamenat odepsání některých investic nebo úpravu jiných, ale je třeba
vzít v úvahu, že nasazení nové technologie umožní onu vysněnou integraci. "Od
spousty výrobců dostanete hardware, který vzájemné propojení usnadňuje," říká
Smith. "EMC, Brocade, HP, každý se snaží o usnadnění vybudování hardwarové
vrstvy mezi jednotlivými SAN, s jejíž pomocí můžete z jednotlivých nezávislých
ostrovů vytvořit jedinou virtuální SAN.
Integrace SAN je podle odborníků realizovatelná třemi způsoby:
Konsolidace kolem jednoduchého jádra s využitím velkého takzvaného
director-level (DL) přepínače se 64 či více porty, vestavěnou redundancí a
funkcemi pro vysokou dostupnost, který nahradí menší přepínače s omezeným
počtem portů.
Využití core-to-edge strategie, kdy jsou větší DL přepínače v jádru datového
centra připojeny k menším přepínačům na okraji sítě.
Propojení na velkou vzdálenost pomocí Fibre Channel over IP (FC/IP) nebo
Internet Fibre Channel Protocol (IFCP).
Který z výše uvedených způsobů je nejvhodnější, závisí na stávající
infrastruktuře a na konečném cíli projektu.

Letecká SAN
Mezi organizace, které již přistoupily k integraci roztříštěné infrastruktury
SAN, patří společnost United Airlines (UAL). Když si její divize pro e-commerci
United Airlines Loyalty Services uvědomila, že je ten pravý čas integrovat
ostrovy SAN, nechtěla zahodit stávající investice, takže zvolila strategii
core-to-edge.
Gary Pilafas zodpovědný za ukládací systémy začal se třemi SAN, jednou
založenou na director-level přepínači Brocade Silkworm 12000 v hlavním datovém
centru a dvěma dalšími SAN sítěmi, využívajícími přepínače Silkworm 2800 a dva
Silkwormy 3800 umístěné v jiném datovém centru o několik kilometrů dále.
K jejich propojení využil směrovače CNT UltraNet Edge, které převádějí Fibre
Channel provoz na IP pro přenos přes gigabitovou metropolitní počítačovou síť
od poskytovatele služeb, kterým je v tomto případě firma Nacio Systems. Kromě
poskytnutí klíčové konektivity podporuje FC/IP spoj také replikaci a obnovu v
případě katastrofy.
Pilafas již byl s integrací struktury SAN v rámci UAL Loyalty Services hotov,
když mu zavolali z centrály firmy, aby je připojil na stávající SAN sítě UAL.
Znovu se rozhodl využít strategii core-to-edge.
"Tak jak se postupně integrujeme s UAL, chceme vytvořit v jedné SAN bod, kam
umístíme naše director-level přepínače," říká. "Poté hodláme konsolidovat naše
SAN ostrovy. Z každého z ostrovů se logicky může stát jedna hraniční SAN.
Chceme mít společnou strukturu napříč celou firmou, abychom mohli efektivně
využít volných zdrojů."

Karty v SAN
Podobnou cestou jako United Airlines se vydávají i u MasterCard. Původně zde
pořídili sítě SAN k vyřešení problému rozsáhlých synchronizací dat, jichž bylo
třeba při použití stávajících přímo připojených úložných systémů (DAS, Direct
Attached Storage). Nyní se při integraci SAN také drží přístupu core-to-edge a
doufají, že z dlouhodobého hlediska dosáhnou významných úspor.
"Provádíme konsolidace od jednotlivých serverů s nesdílenými zdroji směrem k
prostředí větších serverů, schopných podporovat více aplikací, přičemž všechny
jsou podporovány sítěmi SAN," vysvětluje Jerry McElhatton, prezident Global
Technology Operations společnosti MasterCard.
I když SAN u MasterCard uvolnily nedostatečně využité zdroje a omezily nutnost
uchovávání redundantních kopií dat a s tím související problémy se
synchronizací, každá ze SAN byla dosud uzavřená. "Nyní přemosťujeme ostrovy SAN
pomocí společné sady platforem a nástrojů, čímž umožníme plné sdílení a přístup
mezi platformami," dodává McElhatton. Použil řadu hraničních přepínačů, které
jsou spojeny s většími DL přepínači, a poskytují tak serverům více cest pro
ukládání dat.
"Finální fáze snižuje požadavky na porty, kabely a přepínače. Také není třeba
tak často nakupovat dodatečné disky pro jednotlivé servery, což redukuje naše
celkové náklady," vysvětluje McElhatton.

Možné pasti
Stejně jako při nasazení každé technologie se i při integraci SAN lze setkat s
pastmi, na které je třeba si dát pozor. Jeden příklad za všechny: rozšíření
SAN, která má příliš mnoho hraničních a DL přepínačů.
"Je třeba mít na zřeteli kapacitu ISL (Inter-Switch Link), abyste nevytvářeli
umělá úzká hrdla," varuje Randy Kerns, analytik Evaluator Group. ISL je tvořen
vzájemným spojením dvou Fibre Channel přepínačů pomocí takzvaných e-portů.
Každý ISL neboli skok vnáší latenci obecným cílem tedy je jejich počet omezovat.
"ISL skoky se při nesprávném využití mohou stát skutečným problémem,"
upozorňuje také Lee Abrahamson, manažer pro vývoj řešení firmy CNT. "Fibre
Channel protokol je o tom, jak server nalezne cíl. Jestliže máte náhodnou ISL
strukturu s ISL směřujícími na všechny strany, může se stát, že některá ISL
nebudou nikdy využita, neboť směrovací algoritmus je založen na minimalizaci
počtu skoků," říká Abrahamson. "Má-li například jedna z cest dva skoky a jiná
tři, pak Fibre Channel nikdy nezvolí tu delší."
Další věcí, jíž byste se měli vyvarovat, je hromadění front, které způsobuje
zpomalení provozu. Clark z firmy McData říká, že pro zpracování front a řízení
provozu v rámci integrovaných SAN lze s výhodou využít trunkingu.
"Namísto toho, aby jednotlivé porty SAN řídily frontu, ve které se mohou
nahromadit data, díky čemuž je komunikační spoj přetížen, zákazník může
agregovat porty pomocí trunkingu a přesunout frontu tak, aby mohla být
obsluhována více porty současně. Propustnost se zvýší a zatížení je
kompenzováno napříč všemi porty."
Pilafas z UAL využil trunking pro zlepšení přístupu k uloženým datům.
"Trunkujeme k přepínači 3800 a na přepínačích 2800 využíváme ISL, abychom se
dostali k jádru SAN," říká. "Ke struktuře ISL však máme připojeno více serverů
než k trunkované struktuře. Naše celkové prostředí je tvořeno zhruba 600 porty."

Politické trable
Kern upozorňuje, že integrace SAN ostrovů může vyžadovat také řešení
politických problémů v rámci firmy. Jelikož sítě SAN vyrůstaly nezávisle na
sobě, jsou často segmentovány na základě hranic politických nebo hranic
jednotlivých oddělení.
"Když centralizujete SAN, děláte to kvůli finančním úsporám, ale máte problémy
s jednotlivými okruhy působnosti. Máte politický problém a ten je zpravidla
třeba vyřešit ze všeho nejdříve," říká.
Společné nástroje pro správu někdy mohou tyto spory omezit. "Můžete zajistit
správu na základě rolí, takže ten, kdo má na starosti topologii, má na SAN
odlišný pohled než ten, kdo spravuje lokální doménu," vysvětluje Kerns.
"Závažným rozhodnutím je, jaký software využijeme k řízení zviditelnění,"
dodává.

Stabilita
Kromě řízení a politiky je podle Clarka největším problémem při integraci SAN
její stabilita. "Dnešním problémem je, že pokud jednoduše spojím přepínače
pomocí e-portu, vznikne rozsáhlá struktura na druhé vrstvě, a to může být v
mnoha ohledech problematické," tvrdí Clark. "Pokud vytvoříte rozsáhlou nativní
Fibre Channel strukturu mezi dvěma či více sítěmi, pak se celá tato struktura
stane citlivou vůči rekonfiguraci vůči notifikacím o změně stavu," dodává.
"Fibre Channel přepínače jsou do jisté míry podobné ethernetovým přepínačům na
druhé vrstvě," říká Clark. Udržují totiž informace o všech možných cestách mezi
jednotlivými zařízeními. Pokud se spojení přeruší, dojde k rekonfiguraci
struktury, neboť jednotlivé přepínače musejí znovu vyhodnotit, který z nich je
v rámci SAN primárním, jaká je jeho unikátní adresa a jaké jsou adresy zařízení
k němu připojených, což narušuje provoz uvnitř SAN. Když přidáte nebo odeberete
zařízení, odešle se zpráva o změně stavu, což zpomalí provoz.

Alternativy
Rich Copple, CTO Community Health v Indianapolis, se rozhodl vyhnout se
integraci jen kvůli výše uvedeným důvodům. Vytvořil ve své firmě úmyslně tři
ostrovy SAN a žádný z nich nekonsolidoval ani neintegroval.
"Záměrně jsme zachovali oddělení naších struktur, a to z důvodu redundance a
odolnosti proti chybám. Náš návrh eliminuje možnost nastavení chybné
konfigurace přepínačů v celém prostředí s možným dopadem na naši klíčovou SAN,"
konstatuje Copple. "Je třeba zvážit, zda přínosy integrace SAN převáží všechny
námitky," dodává Smith z firmy IPSO. "Zdá-li se integrace SAN nejlepší možnou
volbou, pak je prvním úkolem stanovení standardů pro hardware a software,"
říká. "Výkonnostní standardy si stanovte jako cíl, jemuž je třeba se postupně
blížit. Neznamená to, že stanovené standardy je třeba okamžitě naplnit, ale
určitě si sestavte vlastní cílové plány."
Pro prozkoumání možností a vytvoření solidního plánu doporučuje Smith
nadhodnotit potřeby na prostor pro ukládání dat. "Stejně to nebude stačit,"
upozorňuje a dodává: "Data rostou tak, že zaplní veškeré dostupné místo. Čím
více místa uživatelům zpřístupníte, tím více jej budou požadovat. Tím se
dostáváme k poslední radě ohledně SAN: Stanovte rozumnou finanční politiku k
omezení toho, co představuje v současné době neomezený růst. Prostor musí něco
stát. Musí mít hodnotu, aby byl kontrolovatelný."









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.