Quovadis,PC? Procesory a čipsety

Vývoj v oblasti PC komponent probíhá už tradičně doslova překotným tempem. Každých dvanáct až osmnáct měsíců j...


Vývoj v oblasti PC komponent probíhá už tradičně doslova překotným tempem.
Každých dvanáct až osmnáct měsíců je představena nová generace grafických čipů,
zhruba jedenkrát za dva roky se objevují nové patice pro procesory Intel a AMD,
procesory samotné pak jsou na trh uváděny v rozmezí několika měsíců, přičemž
rozestup mezi jednotlivými generacemi se také snížil (zhruba na 18 měsíců,
architektury jsou nahrazovány obvykle nejdříve po 3-4 letech). Překotný vývoj a
představování nových modelů v pololetním či kvartálním tempu se ostatně týká i
RAM, zvukových a LAN či Wi-Fi čipů, optických mechanik, harddisků a dalších
interních i periferních částí PC. Jaká je tedy situace na trhu mikroprocesorů a
čipových sad?

Dvoujádrové procesory uvedené v nedávné době na trh jak Intelem, tak AMD se
prozatím nedočkaly většího ohlasu současný stav lze označit jako ticho před
výbuchem. Dvoujádrové procesory jsou jistě správným krokem vpřed, z praktického
hlediska zajímavé ale začnou být pro většinu uživatelů patrně až ve druhé
polovině roku 2006. V současné době totiž není k dispozici dostatečné množství
aplikací, které by dokázaly využít symetrický multithreading či
multiprocessing. Totéž platí o operačním systému Windows Longhorn plánovaný na
druhou polovinu příštího roku bude dvoujádrové procesory nejen podporovat, ale
též využívat a do jisté míry vyžadovat.

Intel
n Intel Celeron D: Celeron pro patice S754 a LGA 775 se značením 3xx (533 MHz
systémová sběrnice, 256 kB RAM) je levnou a nepříliš výkonnou alternativou
Pentia 4. V případě stanic pro nenáročné kancelářské aplikace jeho výkon plně
postačuje, a proto jej firmy volí jako bezproblémové a levné řešení. Pro domácí
multimédia a hry je ovšem zcela nevhodný.
n Pentium 4: Pentium 4 zůstává solidním stolním procesorem, jeho perspektiva
ale není příliš růžová. Vysoká spotřeba a produkce tepla i výkon, který často
zaostává za procesory Athlon 64, z něj dělají čip, jejž mnozí zákazníci volí
kvůli tradici, důvěře či z prosté lenosti. Prakticky všechny v současné době
prodávané varianty Pentia 4 jsou postaveny na jádru Prescott s 1 (značení
frekvencí v případě čipů S478 a modelovým číslem 5xx u procesorů LGA775) či 2
MB (patice LGA 775, značení modelovými čísly 6xx) vyrovnávací paměti druhé
úrovně.
n Pentium D: První dvoujádrová Pentia D jsou v podstatě jen dvěma P4 slepenými
nepříliš inovativním způsobem k sobě se všemi myslitelnými nedostatky takového
řešení, jako je vysoká produkce tepla či přetížení sdílené FSB sběrnice.
Nejspíše s ohledem na tepelné emise jsou procesory taktovány na nižších
frekvencích (2,8 až 3,2 GHz). Díky velmi zajímavé cenové politice se z Pentia D
stává atraktivní procesor pro ty, kdo pracují s několika náročnějšími
aplikacemi současně rozdíl ve výkonu oproti běžným Pentiím 4 může být v takovém
případě značný. Nové Pentium Extreme se od běžného dvoujádrového Pentia liší
podporou SMT (hyperthreading) tedy čtyřmi virtuálními jádry. Vzhledem k ceně,
nízké frekvenci a často marginálnímu výkonnostnímu nárůstu se ale nejedná o
příliš zajímavý čip.
n Pentium M: Pentium M spolu s Celeronem M definitivně vytlačilo procesory s
architekturou NetBurst (Pentium 4 a Celeron) z mobilního trhu. Procesor, který
je v mnoha směrech efektivnější než Pentium 4, je ale díky odlišné cenové
politice v segmentu mobilních procesorů relativně drahý, v poměru k tepelným
emisím, ovšem nabízí výtečný výkon, nehledě na to, že nejrychlejší varianty
poslední revize s kódovým označením Dothan se mohou ve výkonnostních testech
směle poměřovat s nejrychlejšímí P4 (Intel bohužel doposud oficiálně
nepodporuje jeho nasazení ve stolních počítačích, existují ale různá řešení
(například od firmy Asus).

Budoucnost u Intelu
Intel nevyhnutelně čeká poměrně zásadní změna architektury jak a kdy k ní
přesně dojde, zatím sice není jasné, ale už déle než rok se šušká o
zakomponování prvků Pentia M do budoucích stolních procesorů. Ostatně
dvoujádrová Pentia M "Yonah" budou určena nejen pro mobilní, ale i miniaturní a
multimediální stolní počítače, nemluvě o tom, že již před časem se objevily
upravené verze základních desek a redukcí pro patici S478, které umožňují
osadit Pentium M či Celeron M do stolních PC (a navíc ukázaly, že mobilní
procesory dokáží efektivně využít dvoukanálové RAM a velmi dobře konkurovat
Pentiu 4 či Pentiu D). Zatímco první dvoujádrová Pentia D jsou skutečně jen
dvěma P4 slepenými nepříliš inovativním způsobem k sobě, budoucí čipy, jako je
Merom, Conroe, Woodcrest či Whitefield, již budou mít architekturu využívající
sdílenou cache, kratší instrukční potrubí a architektonické prvky z Pentia M,
umožňující výrazně snížit spotřebu (pracovní frekvence se patrně budou
pohybovat mezi 2 a 3 GHz). Pozměněná architektura by navíc měla umožnit
efektivnější využití technologie SMP (respektive Hyper-Threading), která je v
případě Pentia 4 spíše marketingovým sloganem než zásadním přínosem.

AMD
n AMD Athlon XP/Sempron: Přestože procesory Sempron určené pro patici Socket A
jsou stále v prodeji, jedná se defacto o doprodej zásob, neboť jejich produkce
je postupně omezována a v průběhu druhého pololetí bude zcela ukončena.
Platforma Socket A se tak stane minulostí.
n AMD Sempron: Naproti tomu nové "value" procesory Sempron určené pro patici
S754 představují velmi atraktivní kompromis ceny a výkonu. AMD omezilo velikost
L2 cache u jednotlivých modelů na 128 či 256 KB, což se v některých aplikacích
projevuje negativně na výkonu, celkově ale Semprony nabízejí dostatečný výkon
pro běžnou kancelářskou práci či multimedia. AMD jasně profiluje platformu S754
jako "value" segment, pro který budou v budoucnu na trh uváděny výhradně nové
modely Sempronu.
n Athlon 64: Athlon 64 nabízí v současné době v mnoha směrech nejvýhodnější
poměr ceny a výkonu. Procesory jsou sice nabízeny jak pro patici S939, tak i
pro S754, prvně jmenovaná platforma ale jasně dominuje jsou pro ni k dispozici
ostatně i dvoujádrové Athlony 64 X2. Athlony 64 jsou postaveny na pěti různých
jádrech: Clawhammer/Sledgehammer (130 nm, 1 MB), Newcastle (130 nm, 512 KB),
Venice (90 nm, 512 KB) a San Diego (90 nm, 1 MB) přičemž prakticky všechny
varianty lze v současné době nalézt na trhu. Paradoxně existují i procesory se
stejným značením, ale odlišnými jádry, a tedy i malými odlišnostmi ve výkonu a
o poznání většími rozdíly v produkci ztrátového tepla. n Athlon 64 X2: Přestože
dvoujádrové řešení představené AMD je v mnoha směrech technologicky dál než
řešení, které Intel použil u Pentia D, dávají dvoujádrové procesory AMD díky
velmi nadsazeným cenám o poznání menší smysl po stránce ekonomické (v některých
případech dokonce dvoujádrový Athlon 64 X2 stál víc než dva samostatné Athlony
64 s jádry pracujími na stejné frekvenci). Cenová politika, která dost možná
souvisí i s nedostatečnými výrobními kapacitami AMD, tak způsobuje, že si "X2"
kupují spíše experimentátoři nebo ti, kdo požadují nejvyšší výkon bez ohledu na
cenu. n Turion: Přestože se AMD v minulosti pokoušelo uvádět vlastní varianty
mobilních procesorů (a před uvedením Pentia M bylo dokonce v některých
oblastech napřed), je i nadále na mobilním trhu outsiderem. Nová mobilní
varianta Athlonu 64 by postavení AMD mohla zlepšit Turion je v mnoha směrech
srovnatelný s Pentiem M, byť není k dispozici v nejúspornějších variantách pro
ultratenké notebooky, může se dobře uplatnit u notebooků plné velikosti či u
výkonných "DTR" modelů.

Budoucnost u AMD
Vedle uvádění nových variant dualcore procesorů (s jádry vybavenými 2x 512 či
2x 1 024 KB cache) není o budoucnosti čipů AMD známo mnoho detailů. Objevují se
informace týkající se přechodu na novou patici, která bude mít "opět" 940 pinů
(nebude ale kompatibilní s původní S940) a o nové patici pro serverové čipy s
až 1 207 piny.

Čipsety
Přestože je nVidia relativně novým hráčem na trhu čipsetů (její prvotina
pochází z roku 2001), stačila se etablovat do pozice lídra na platformě AMD a v
nedávné době uvedla čipsety určené též pro Pentium 4. Intel
V případě procesorů z řady Pentium 4, Pentium D a Celeron je pochopitelně
nejvýznamnějším dodavatelem čipových sad právě firma Intel. V současné době lze
na trhu nalézt několik generací čipsetů určených pro různé typy procesorů
Pentium a Celeron.
n Intel 865/875: Poslední intelovské čipsety podporující grafickou sběrnici (či
přesněji port) AGP byly původně určeny pro procesory Pentium 4 pro patici S478.
V současné době jsou ale v prodeji i desky vybavené paticí LGA 775 tyto desky
podporují procesory Pentium 4 Prescott a Celeron D, nikoliv však Pentium D.
n Intel 915/925: V současné době nejprodávanější čipset Intelu, tedy 915,
existuje ve verzi s integrovaným grafickým jádrem GMA 900 (915G) a bez něj
(915P). Tato čipová sada podporuje paměti DDR i DDR2, a je tedy na výrobci
základní desky, jaký typ upřednostní. Existuje též "odlehčená" varianta 915PL,
určená především pro procesory Celeron D. Drtivá většina těchto desek používá
patici LGA 775, existují ale i výjimky se starší paticí S478. Čipset 925X je
určen pro výkonnější stolní PC a podporuje výhradně paměti DDR2. Později
uvedená varianta 925XE se liší pouze podporou sběrnice 1 066 MHz, kterou
užívají poslední modely procesoru Pentium 4 XE. n Intel 945/955: Nové procesory
s jádrem Prescott vybaveným dvěma megabajty L2 cache a zejména nové dvoujádrové
procesory Pentium D byly důvodem pro uvedení nových čipových sad Intel v první
polovině letošního roku na trh. Sada 945 se opět dodává ve verzích G s
integrovanou grafikou a P bez ní. Intel 955X je pak určen pro výkonná stolní PC
a pracovní stanice.

nVidia
n nForce3: Dlouhou dobu nejpopulárnější čipová sada pro procesory AMD Athlon 64
podporuje pouze grafické rozhraní AGP, a nenabízí příliš bohatou funkční výbavu
jako čtvrtá generace či konkurenční čipové sady v současné době se tak, podobně
jako v případě i865, jedná spíše o doprodej. nForce3 byla dodávána v několika
verzích zejména 250 Gb a Ultra, které se liší funkcemi a výbavou.
n nForce4: Nejprodávanější a nejpopulárnější čipová sada pro procesory AMD
zejména ty s paticí S939, je dodávána ve třech provedeních. Vedle standardní je
to verze Ultra (ta nabízí lepší funkce jako je hardwarový firewall či lépe
vybavený SATA řadič a SLi) vybavená dvěma PCI Express x16 sloty, do nichž lze
instalovat dvě grafické karty nVidia z řady 6600 či 6800. nForce4 pracuje s
pamětmi typu DDR (DDR400 či rychlejšími). V relativně nedávné době byla na trh
uvedena i varianta nForce4 určená pro procesory Intel jejím hlavním přínosem je
podpora SLi v kombinaci s procesory Pentium 4.

VIA
Pro platformu Intel VIA nabízí pouze starší čipsety PT800 a PT880, které byly
určeny pro základní desky a procesory s paticí S478. O poznání populárnější
jsou čipsety pro platformu AMD: K8T800 s rozhraním AGP (S754 a S939) a novější
K8T890 s PCI Express sběrnicí (obvykle S939).
ATI
ATI je stále značným nováčkem na trhu čipových sad. Věnuje se pochopitelně
především čipsetům s integrovanou grafikou Model Xpress 200 s rozhraním PCI
Express je k dispozici jak ve verzi pro AMD (S939), tak pro Intel (LGA 775).
První generace čipsetů ATI trpěly bohužel některými nedostatky, jako byla
nepříliš dobrá implementace USB, nové revize se ale výrazně zlepšily.

Budoucnost čipsetů
Integrované grafické procesory budou patrně hlavním zaklínadlem novinek, které
chystá Intel, nVidia a ATI pro letošní rok. nVidia připravuje pod kódovým
označením C50 a C61 nové čipsety s integrovaným grafickým jádrem. Mělo by se
jednat o inovované verze nForce4, které budou existovat patrně ve třech
verzích: pro stolní PC s integrovanou grafikou, pro stolní PC se samostatnou
grafickou kartou a konečně též pro mobilní PC to vše přitom jak ve verzi pro
Intel, tak i pro AMD. ATI pro změnu chystá mobilní čipsety RS 600 a 690, které
by měly integrovat grafické jádro na úrovni čipů X700. Nová výkonnější grafická
jádra ale připravuje pochopitelně i Intel.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.