Relační databáze aneb Koule na noze

Objektově orientované programování je v dnešní době dominantním paradigmatem při tvorbě softwaru. Úspěch objektov


Objektově orientované programování je v dnešní době dominantním paradigmatem
při tvorbě softwaru. Úspěch objektového programování tkví v tom, že je schopno
účinně překonat takzvanou sémantickou mezeru. Tedy rozpor mezi tím, co chceme
vyjádřit, a tím, jaké vyjadřovací prostředky máme k dispozici. Zatímco na
úrovni aplikací pracujeme s lidmi, fakturami, směnnými kurzy, zkrátka s
objekty, na úrovni počítače jako takového jsou to všechno jen bajty, které
nemají jinou interpretaci než číslo ve dvojkové soustavě. Síla objektových
programovacích jazyků spočívá mimo jiné v tom, že neumožní programátorovi
interpretovat fakturu jako člověka a člověka jako směnný kurz. Lze tak rychleji
vytvářet bezpečnější aplikace. Objektové paradigma však zahrnuje i analýzu a
design. Umožňuje analytikům zobrazovat objekty reálného světa a vazby mezi nimi
beze zbytečného zkreslování a zjednodušování. A přesto přichází značná část
úsilí věnovaného objektové analýze a návrhu vniveč. Na vině je nejrozšířenější
nástroj pro zajištění perzistence dat relační databáze. Relační paradigma se od
objektového liší zcela diametrálně. Nasazení relační databáze v roli úložiště
dat proto s sebou nese nutnost pracně vytvořený objektový model rozbít a
transformovat na relační. Vždy to znamená kompromisy a nezřídka i "znásilnění"
aplikace, které zajistí, aby byla objektová struktura převoditelná do relační.
Pracně uzavřená sémantická mezera se tak opět otevírá. K tomu se přidává
nutnost rozšířit aplikaci o prostředky pro mapování objektového modelu na
relační (takzvané ORM, Object Relational Mapping). Tato část aplikace je
klíčová, přitom velmi složitá a představuje zdroj nebezpečných chyb.
Citelně se zde projevuje absence kvalitní objektové databáze. Ne objektově
relační, ne post-relační, ale čistě objektové. Relační databáze, které kdysi
představovaly zásadní pokrok, jsou dnes již zastaralé. Nikoliv technicky, ale
morálně. Přitom firmy jako Oracle, IBM či Microsoft by se svým mimořádným
intelektuálním potenciálem byly zajisté schopné vyvinout kvalitní objektovou
databázi. Bohužel se nedá očekávat, že by tito velcí hráči začali jednat dříve,
než nabudou dojmu, že trh má o takovýto produkt zájem. Absence objektové
databáze je nejpalčivější při tvorbě softwaru, proto by poptávka po takovém
nástroji měla vzejít od vývojářů. Pokud chceme vytvářet kvalitní software,
nutně potřebujeme nástroj, který nás zbaví nutnosti oslabovat a degradovat
objektový model a vytvářet zbytečné zdroje chyb. Je na čase přenést diskusi o
nástupci relačních databází z univerzitních poslucháren do praxe. Do doby, než
bude objektová databáze k dispozici, potáhneme za sebou relační datový model
jako kouli na noze.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.