Řešení vzdáleného přístupu v českých firmách

Sedm z deseti organizací používá sítě VPN Specifickým tématem dokreslujícím způsob fungování jednotlivých organ...


Sedm z deseti organizací používá sítě VPN

Specifickým tématem dokreslujícím způsob fungování jednotlivých organizací v ČR
je problematika vzdáleného přístupu k firemní síti. Vzdálený přístup k síti byl
v rámci realizovaného výzkumného šetření definován jednak jako technologicky a
procesně vytvořená příležitost přistupovat k firemním datům na serveru
organizace z externího prostředí pro vymezený okruh subjektů (například pro
zaměstnance nebo pro obchodní partnery), současně však byla pozornost věnována
kromě aktuální technologické připravenosti zkoumaných organizací také jejich
skutečnému využívání.
Z odpovědí dotazovaných zástupců jednotlivých organizací zahrnutých do
zkoumaného vzorku vyplývá, že vzdálený přístup k síti v současné době využívají
přibližně tři organizace z pěti (63 %). V rámci této skupiny organizací lze
identifikovat 17 % subjektů, které na základě dosavadních zkušeností uvažují o
dalším rozvoji vzdáleného přístupu k síti, a to konkrétně o jejím zpřístupnění
širšímu okruhu zaměstnanců. V této skupině se často objevují i organizace,
které v minulém období začaly vzdálený přístup k síti využívat a nyní, na
základě pozitivních zkušeností a na základě překonání obav z možných
bezpečnostních rizik, rozšiřují okruh vzdálených uživatelů.
Aktuální vlna výzkumu rovněž poukazuje na skutečnost, že přibližně jedna
organizace z pěti vzdálený přístup k síti nepoužívá a ani o tom do budoucna
neuvažuje. V průběhu letošního roku plánuje celkem 15 % z dotazovaných
organizací přijetí takových opatření, které umožní pracovat s daty uloženými na
serverech jednotlivých subjektů z vnějšího, vzdáleného prostředí.
Z výsledků provedeného výzkumu rovněž vyplývá, že přibližně polovina z
celkového počtu organizací již vzdálený přístup využívá a nepředpokládá žádné
změny v průběhu letošního roku. Dynamiku tohoto segmentu IT trhu dokládá také
to, že přibližně třetina organizací (nových spolu se stávajícími uživateli)
hodná investovat část svých prostředků vyčleněných na rozvoj IT právě na oblast
vzdáleného přístupu.
Z porovnání aktuální situace v jednotlivých vertikálách je patrná univerzálnost
využívání vzdáleného přístupu k síti v rámci celého podnikatelského sektoru. Z
výsledků výzkumu totiž nevyplývá žádný statisticky významný rozdíl mezi
jednotlivými podnikatelskými subjekty. Specifikum v tomto ohledu představují
organizace veřejné správy, školství a zdravotnictví, jejichž zaměstnanci
doposud vzdáleného přístupu ke svým datům nevyužívali.
Podrobná analýza očekávání pro rok 2005 spojovaných se vzdáleným přístupem však
naznačuje, že právě segment veřejné správy by měl svou nižší penetraci během
roku 2005 dohnat. Relativně vysoký podíl organizací tohoto sektoru (který se
nevyskytoval v předchozích vlnách) ukazuje jen na časový posun v implementaci
dané technologie a v konečném důsledku dokumentuje, že vzdálený přístup k síti
je v kontextu institucí veřejné správy alespoň stejně tak důležitý jako v
ostatních vertikálách.
Parametrem, který dobře rozlišuje institucionální uživatele vzdáleného přístupu
od neuživatelů, je velikost organizace vyjádřená počtem zaměstnanců. Z výsledků
výzkumu je jednoznačně zřejmé, že malé organizace využívají vzdálený přístup v
menší míře než subjekty s vyšším počtem zaměstnanců kritickou hranicí je v
tomto ohledu 500 lidí. Zajímavé je v této souvislosti také porovnání velikosti
adresovatelné části trhu, která zahrnuje jak stávající uživatele, tak také
organizace, jež vzdálený přístup k firemním datům doposud neumožňují, nicméně v
blízké budoucnosti tuto technologii implementovat plánují. Takto vyjádřený
podíl činí v případě organizací do 500 zaměstnanců přibližně 70 % trhu, zatímco
ve skupině subjektů s více než 500 zaměstnanci představuje téměř 90% podíl.
Na tomto místě je rovněž důležité poukázat na skutečnost, že výzkum prokázal
významné rozdíly ve využívání vzdáleného přístupu k síti mezi organizacemi,
které disponují sítí poboček či dislokovaných pracovišť, a subjekty bez
poboček. Platí, že organizace, které mají jediné působiště, využívají
vzdáleného přístupu v podstatně nižší míře než organizace s pobočkami. Přestože
se pro letošní rok neočekává, že se tyto diference budou dále prohlubovat,
stále bude rozdíl v penetraci této technologie mezi oběma uvedenými skupinami
subjektů přibližně dvojaž trojnásobný.

Používané technologie
V souvislosti se vzdáleným přístupem k firemní síti byla zjišťována také
konkrétní používaná technologie. Z odpovědí dotazovaných zástupců vyplynulo, že
sedm z deseti organizací používá sítě VPN. Přibližně třetina subjektů využívá
POP3 protokol a více než čtvrtina organizací pak formát WWW. Ostatní
technologie přitom nepřesáhly desetiprocentní hranici. Z dostupných dat rovněž
vyplývá, že v rámci jedné organizace se lze setkat s kombinací různých
technologií.
Vývoj v posledních letech, který zachycuje zvyšování podílu organizací
využívajících vzdálený přístup k síti, ukazuje na téměř skokový nárůst
penetrace mezi roky 2003 a 2004, zatímco v ostatních jsou meziroční změny jen
zanedbatelné. Z hlediska vývoje vzdáleného přístupu k firemní síti v průběhu
roku 2005 platí, že aktuální očekávání jsou v tuto chvíli nejvyšší za celé
sledované období (index nového zavedení spolu s rozšířením již využívaného
vzdáleného přístupu činí 1,35). Současně je však třeba poukázat na tu
skutečnost, že vzdálený přístup k firemní síti se bude rozšiřovat ruku v ruce s
nárůstem počtu mobilních uživatelů a také v souvislosti s rozšiřování
telecommutingu, tedy práce z domova. S ohledem na nízké očekávané tempo rozvoje
práce z domova bude další nárůst penetrace vzdáleného přístupu k síti svázán s
rozšiřováním technologií pro podporu mobilních uživatelů.


O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.