Revoluce ve světě kancelářských XGA projektorů

Náš další test datových projektorů se odehrává v době revoluce, která v daném segmentu trhu rozbíjí všechny dosa...


Náš další test datových projektorů se odehrává v době revoluce, která v daném
segmentu trhu rozbíjí všechny dosavadní zvyklosti, vztahy a způsoby existence.
I takto může s malou nadsázkou začínat dnešní článek o digitálních XGA
projektorech. Od posledního testu těchto produktů v CW 36/2003 se na trhu mnohé
změnilo, a věřte nebo ne, bylo to ku prospěchu všech potenciálních uživatelů.
Digitální prezentační projektory i videoprojektory začaly na trh dodávat dravé,
mladé firmy, které se snaží upoutat, čím jiným, než nízkou cenou. Nižší ceny
povzbudily poptávku, respektive zpřístupnily tyto příjemné, leč poměrně
nákladné produkty další kategorii firem a domácností, kterým se nové ceny již
zdají akceptovatelné. Nárůst počtu prodávaných projektorů zase inspiroval různé
prodejní řetězce, aby je zařadily do svého sortimentu a při té příležitosti
pochopitelně opět trochu snížily ceny. Nakonec se do tohoto klání pustili i IT
magnáti, jako je HP a Dell. Výsledkem je nabídka XGA projektorů (pracují s
nativním rozlišením 1 024 x 768 bodů) za ceny kolem donedávna neuvěřitelných 50
tisíc korun.

Něco za něco
Je pochopitelné, že žádná sleva není zadarmo, nicméně takový digitální
projektor se zase tolik "ošidit" nedá. První se k redukci pochopitelně nabízí
konektorová výbava, vstupy a výstupy s příslušnými vnitřními obvody na žádném z
levných produktů tak nenajdete například digitální vstup, na některých jsou
pouze dva konektory, nicméně počítač a video, případně DVD přehrávač a většinou
i HDTV k nim připojíte bez problémů. Druhou oblastí úspor (či odlišení od
dražších modelů) je řízení podání či kvality obrazu, které má u některých
modelů omezené možnosti, u nových (v tomto segmentu výrobků ještě ne zcela
etablovaných) značek je často ne úplně dotažené. Marně bychom u nich tak
hledali motorické nebo dokonce automatické zaostřování či dálkové ovládání
zoomu. Při úsporách přišla na řadu i dálková ovládání některá jsou podobná
dálkovým ovládáním digitálních kamer, zůstalo tak u tenké destičky s pár
membránovými tlačítky a oblíbené laserové ukazovátko zbylo u jediného
projektoru této kategorie.
Na druhou stranu testované přístroje využívají ty nejmodernější zobrazovací
technologie "zrcátkový" čip DLP a polysilikonové LCD takže podání obrazu je pro
potřeby prezentace v zasedacích místnostech menších firem a povětšinou i
videoprojekce naprosto vyhovující. Přístroje, které naleznete v tomto textu,
lze s rozumným zatemněním použít bez jakýchkoliv problémů k projekci na
úhlopříčku 5 metrů, dokonce i bez extra zatemnění je obraz na klasické bílé
stěně čitelný do vyhovujících 2 až 3 metrů úhlopříčky.
Ačkoliv se testované projektory parametry docela liší (zvláště kontrast u DLP
modelů), pozorovatelný rozdíl v kvalitě obrazu tomu zcela neodpovídá, navíc se
vysoký kontrast DLP projektorů při jakékoliv úpravě obrazu (nastavení reálných
barev nebo měkčí kresby pro video a fotografie) rapidně snižuje jediný smysl
tedy má pro prezentace, u kterých nezáleží na věrnosti podání barev.

Zjistěte si více
S tím, jak ceny projektorů klesají, roste pro většinu uživatelů význam reálných
provozních nákladů. A zde se jednotlivé značky od sebe docela liší zatímco
průměrně při šetrném zacházení s projektorem za hodinu provozu zaplatíte něco
přes 8 Kč, u Dellu to bude téměř 10 Kč a u nejlevnějšího necelých 6 Kč (v
úsporném režimu). Cena výbojky se v této kategorii dostává na třetinu ceny
nového projektoru, což nápadně připomíná situaci u inkoustových tiskáren. Zdá
se, že i v tomto případě se tenčící marže ve výrobě snaží firmy dohánět
předražením spotřebního materiálu. Na rozdíl od spotřeby inkoustu v tiskárně
však životnost lampy v projektoru můžeme do velké míry ovlivnit způsobem
použití přístroje, proto věnujte pozornost vloženému článku Drahé světlo.
A nyní se již zaměříme na testované projektory, jejich charakteristiky a
výrazné vlastnosti. Aby nedocházelo k hádkám, seřadili jsme je podle abecedy.
Jako určitý referenční model jsme použili NEC VT770, který patří mezi klasické
představitele kategorie XGA ještě z předrevoluční generace (tudíž i za poměrně
vyšší cenu 109 000 Kč), uveden je proto samostatně až na konci. I když nutno
dodat, že v této kategorii svítivost 3 000 ANSI lm není obvyklá.

BenQ PB6200
Tato značka je v posledních měsících bezesporu noční můrou všech zavedených
výrobců, neboť láme jeden cenový rekord za druhým a vnucuje celému trhu nižší
ceny ze stejného důvodu je populární mezi zákazníky. Nejlevnější projektor v
našem testu je na první pohled docela strohý a na možnosti propojení chudý, ale
ostatní parametry podprůměrné již zdaleka nejsou.
BenQ PB6200 je poměrně malý a lehký projektor se světelným tokem 1 700 ANSI lm,
vysokým kontrastem DLP čipu a klasickým 1,2násobným zoomem. Připojíte k němu
jediný počítač nebo video, bohužel ozvučení již musíme obstarat jiným způsobem.
K přístroji se dodává jednoduché dálkové ovládání s tlačítky pro nastavení
vstupu, základní korekce, zmrazení a pip (obraz v obraze) ostatní se řídí
prostřednictvím menu.
Co se obrazu týká, je nutno konstatovat, že důraz na cenu se u tohoto
projektoru projevil při žádném nastavení BenQ nedosahoval barevné věrnosti
dražších kolegů. Režim živých barev "vivid" se skutečnosti blížil nejvíce, ale
jas a kontrast přitom dramaticky klesaly (odhadem zhruba na třetinu), totéž se
stalo při jakékoliv úpravě barevné teploty. Když jsme promítali obraz v režimu
maximálního kontrastu a jasu (ideálně i bez digitální lichoběžníkové korekce),
nemuseli jsme místnost příliš zatemňovat; čitelnost i drobného kontrastního
textu byla výborná. K homogenitě a ostrosti obrazu jsme ve všech režimech
neměli jakékoliv připomínky.
BenQ PB6200, díky menší velikosti i hmotnosti dobře přenosný projektor a
dostupný za jedinečnou cenu, se bude hodit především na prezentace s nižšími
nároky na věrnost podání barev. Vyniká také nižšími provozními náklady.

Dell 4100MP
Tento projektor oblých tvarů a naprosto klasických rozměrů je podle parametrů
jedním z nejschopnějších v dané cenové hladině stejně vybavený model nenajdeme.
Díky DLP technologii disponuje vysokým jasem a kontrastem, dokáže zajistit
digitální lichoběžníkovou korekci v obou rovinách (umí promítat i ze strany),
nabízí všechny možné korekce obrazu, má plně vybavené dálkové ovládání (s
ovládáním myši a laserem) a nízkou hlučnost.
Opět se potvrzuje, že DLP "zrcátkový" čip je pro prezentace svým vysokým
kontrastem naprosto nedostižný, za již zmíněnou daň poměrně nepřirozených barev
(žlutá je zelená, červená hnědá a ostatní odstíny adekvátně posunuté) zajišťuje
brilantní obraz, čitelný při běžném osvětlení i v solidním zvětšení (s
úhlopříčkou 3-4 metry). A právě zde narazíme na jediný, ale dosti závažný
problém Dellu, totiž na nezvykle "dlouhý" objektiv. Dell totiž při maximálním
zvětšení obrazu promítá na plochu o malinko menší než většina ostatních
projektorů při maximálním zmenšení. Z toho vyplývá omezené využití v menších
konferenčních místnostech pokud není mezi prezentátorem a projekční plochou
dostatečný prostor, je obraz malý, čímž klesá jeho působivost i možnosti
využití jinak jeho v mnohých ohledech perfektních parametrů.
Již zmíněné bohaté možnosti uživatelského nastavení obrazu zahrnují kromě všech
parametrů obrazu i 10 různých stupňů intenzity bílé barvy a pět tvarů gamma
křivky. Podání obrazu je naprosto bezchybné, snad jen ve video režimu budí
trochu plochý dojem. Při určitém nastavení působí obraz dokonce subjektivně
téměř stejně jasně jako u NECu s parametry svítivosti vyššími, na druhou stranu
v režimu reálných barev je obraz méně jasný než u Epsonu s hodnotami nižšími.
Kdyby měl tento projektor objektiv se širším úhlem, stal by se vzhledem k ceně
a funkční výbavě jednoznačným favoritem našeho testu. Kdo se pohybuje v
rozměrných pokojích a kancelářích, a toto omezení mu tudíž nevadí, ten by o něm
měl určitě důkladně pouvažovat dostane k němu navíc praktický a hezký kufr.

Epson EMP-73
Jedním z flexibilních klasických výrobců se ukazuje být právě Epson, který
přišel na trh s modelem za aktuální revoluční ceny. Díky zkušenostem výrobce se
nemusíme bát nějakého zásadního překvapení, i když na jedno jsme přece jen
narazili s projektorem je potřeba nosit i dálkové ovládání, protože
prostřednictvím tlačítek na těle přístroje se do nabídky s nastavením
nedostanete (lze nastavit pouze lichoběžníkovou korekci a zdroj signálu,
případně listovat nápovědou). Nabídka je po použití ovládání velmi přehledná na
6 stránkách jsou viditelné všechny možnosti nastavení i jejich aktuální stav.
Podání obrazu je u Epsonu naprosto předpisové a vzhledem k vysokému jasu to
platí i při projekci v nezatemněných prostorách. Obraz jsme nastavili zcela
podle našich představ, nadstandardní možností bylo zvýšení ostrosti u
počítačového vstupu (většina ostatních projektorů tuto možnost nabízí pouze u
videa).
Dálkové ovládání projektoru je na své miniaturní rozměry vcelku dobře vybaveno,
najdeme zde nejpoužívanější klávesy [PgUp] a [PgDn], přímé nastavení vstupu i
barevného režimu, zmrazení, digitální zoom (s výborným vyhlazením) a kurzorové
klávesy pro pohyb ve zvětšeném obraze či nabídce.
Tento spolehlivý a příjemně tichý projektor lze bez jakýchkoliv problémů využít
k projekci prezentací i videa.

HP vp6120
Společnost HP si u svých dodavatelů objednala poměrně strohý design s masivními
mřížkami vpředu i vzadu, což je vzhledem k přítomnosti nejsilnější výbojky v
testu vcelku pochopitelné. Překvapivě jas projektoru patří k těm nižším. Možná
je to daň kvalitnějšímu, nebo přesněji líbivějšímu podání barev. Ačkoliv
projektor HP, stejně jako BenQ a Dell, využívá k vykreslení obrazu DLP čip,
produkuje v obou základních režimech (video a prezentace) přirozenější a
lidskému oku příjemnější barevné odstíny. Je to však za cenu nižšího jasu a
subjektivně hodnoceno i nižšího kontrastu (tabulkově by měl být stejný, ale
čitelnost drobného textu byla v nezatemněném prostoru o poznání slabší).
Celkově je obraz HP velmi vyrovnaný a brilantní.
Menu ovládání projektoru je velmi přehledné a to je dobře, protože jsme do něj
museli často vstupovat. Jednak projektor na rozdíl od ostatních nenastavuje
lichoběžníkovou korekci automaticky, druhak se k němu dodává velmi strohé
dálkové ovládání, kde nenajdete ani tak běžnou funkci, jako je zmrazení obrazu.
Režimy podání obrazu jsou zde pouze dva, ale všechny obvyklé parametry můžete
nastavit ručně. Příjemné je pak to, že si projektor pamatuje nastavení
parametrů obrazu u jednotlivých vstupů.
Projektor HP je z uvedených důvodů vhodný pro méně náročné uživatele, kteří
chtějí promítat jak prezentace, tak i video ti oželí některé funkce a ocení
velmi příjemné podání obrazu.

InFocus LP 540
Další ze zkušených výrobců, společnost InFocus, se pevně drží svého klasického
designu a stylu ovládání i u modelu pro levný segment trhu. Možnosti propojení
testovaného přístroje jsou adekvátně této cenové hladině omezeny na jeden
počítačový a dva video vstupy, brašna se kupuje zvlášť. Rovněž dálkové ovládání
funkcemi nehýří, přičemž ovládání kurzoru a myších tlačítek zde nenajdete,
nicméně klávesy [PgUp] a [PgDn] ano, takže s ním prezentaci obsloužíte. Naproti
tomu je na těle projektoru hned 13 tlačítek, umožňujících obsluhu všech funkcí
a nastavení (nutno podotknout, že tlačítka pracují velmi ztuha, takže po delším
nastavování člověka až bolí ruka).
Kromě výborné, brilantní kresby obrazu dosáhli vývojáři InFocusu naprosté
dokonalosti u automatického nastavení obrazu a standardních předvolených režimů
téměř nikdy, v režimu prezentace ani obraz, jsme neměli příležitost ručním
nastavením něco vylepšovat obraz byl vždy adekvátně živý a přirozený. Kromě
jasového režimu (prezentace, fotografie, video a uživatelský) lze podání obrazu
ovlivnit nastavením typu okolního prostředí (osvětlená či tmavá místnost). V
režimu maximálního jasu a kontrastu (prezentace, osvětlená místnost) se LP 540
subjektivním podáním obrazu (ovšem za cenu omezení středních odstínů) úspěšně
přiblížil modelům s vyšší jmenovitým jasem.
Ačkoliv je zavedenou značkou, nabízí InFocus spotřební materiál za poměrně
přijatelnou cenu. Přesto nám u testovaného modelu scházel režim sníženého jasu,
který výbojce prodlouží životnost.
Pokud je pro vás důležité přesné a příjemné podání obrazu, spolehlivé
automatické nastavení a výborně čitelná kresba (a nebudete proto ani uvažovat o
nějakém úsporném režimu), pak lze tento projektor s jistotou doporučit.

Sony VPL-CX6
Firma Sony má prostě jedny z nejlepších designérů široko daleko. Projektor
VPL-CX6 zaujme na první pohled malými rozměry a elegancí čistých tvarů na
hladkém bílém povrchu jsou umístěny pouze tři kovová tlačítka. Samozřejmě, že
pro běžný provoz je toho potřeba trochu více nezbývá než odklopit dvířka na
levé straně a připojit vše potřebné. Kromě základních konektorů (pro
kompozitní, S-Video a klasický počítačový vstup) se zde skrývá i joystick k
ovládání nabídky a štěrbina pro Memory Stick. Po zapnutí následuje další
překvapení zabzučí motůrky a zcela automaticky se odsune krytka objektivu a
vysune polohovací nožička.
Tento projektor Sony je určen pro kancelářské použití a tomu jsou přizpůsobeny
i jeho funkce. Nastavení probíhá kromě ostření zcela automaticky, nabídka je
nezvykle stručná a u řady parametrů naleznete pouze dvě varianty nastavení.
Směrování projektoru na grafické prezentace odpovídá i podání obrazu, které
není ve standardním nastavení barevně zcela věrné, a ani videu
"nakloněné" (ručním nastavení lze obraz přizpůsobit). Zajímavý je u tohoto
modelu režim dynamického podání obrazu, kdy sice dojde k výraznému úbytku
středních odstínů a posunu některých barev, ale výsledný jas a kontrast výrazně
stoupne.
Cenou za velmi malé rozměry a elegantní tvary je potom docela vysoká hlučnost
ventilace, která musí uchladit 165W výbojku a optickou soustavu skrze menší
průduchy ovšem v úsporném režimu projekce klesá hluk na průměrnou úroveň.
Druhou nevýhodou, plynoucí pravděpodobně z téhož, je užší úhel "vrhu"
světelného kužele obraz je u Sony (podobně jako u Dellu) při stejné vzdálenosti
od projekční plochy menší. Přes tyto dvě výhrady je projektor, navíc schopný
promítání z paměťové karty, velmi reprezentativním řešením pro širokou škálu
aplikací.

Co říci závěrem?
Sestava projektorů v tomto testu byla nezvykle vyrovnaná, až tak, že jsme se
nakonec rozhodli neudělit žádné ocenění. Mezi nejzajímavější projektory dle
našeho názoru patří trojice přístrojů firem Dell, InFocus a BenQ. V případě
Dellu 4100MP jde o levný produkt, s výbornými parametry i kresbou a bohatou
funkční výbavou, ale bohužel celkový dojem kazí neprakticky úzký úhel svícení.
Další z projektorů InFocus LP 540 -brilantně vykresloval, nabízel nadstandardně
věrný a živý obraz, v dynamickém režimu dostihuje modely se jmenovitě lepšími
parametry, ale schází mu zase úsporný režim. Nepřehlédnutelnou cenu a působivé
parametry má samozřejmě BenQ PB6200, ale jeho obraz je přece jen příliš
"surový".
Jsme přesvědčeni, že vám náš přehled pomůže k orientaci mezi bezesporu velmi
zajímavými modely a že naleznete tu nejvhodnější variantu, odpovídající
konkrétním potřebám a plánovaným způsobům použití.

NEC VT770: Určen náročnějším
Co říci k našemu etalonu projektoru NEC VT770? Uhájit rozdíl v ceně (je dražší
cca o 30 000 Kč) pro něj bude náročné, ale jak jsme se přesvědčili, nabízí toho
skutečně o dost navíc. Kromě nejvyšší svítivosti a dle očekávání brilantní
kresby a přesného, spíše konzervativního podání obrazu má tento přístroj i
bohatší konektorovou výbavu a širší možnosti nastavení.
Když to vezmeme popořadě, vyšší jas se projeví především při promítání na větší
vzdálenost a na větší plochu v běžném kancelářském prostředí s projekcí ze čtyř
metrů nepůsobí obraz o mnoho čitelněji nebo jasněji než například u Dellu, a to
ani v osvětlené místnosti.
Větší konektorová výbava znamená, že má NEC dva počítačové vstupy, samostatné
videovstupy (ke každému přísluší zvukový vstup) a na konci řetězce i obrazový a
zvukový výstup pro připojení dalšího zařízení, v praxi nejspíše dalšího
projektoru. Kromě toho zde najdeme slot pro PCMCIA kartu, problémem tudíž
nebude ani prezentace bez přítomnosti počítače. Samozřejmostí je pak propojení
a komunikace s počítačem a ovládání kurzoru a "myších" tlačítek i
prostřednictvím dálkového ovládání. Rovněž zvuk produkuje NEC ze všech
testovaných přístrojů nejlepší.
Nakonec se podíváme na možnosti nastavení vedle samozřejmé automatické
vertikální lichoběžníkové korekce projektor dovoluje naprosto volnou 3D
transformaci neboli posun libovolného rohu libovolným směrem. Dále jsou zde k
dispozici všechna obvyklá nastavení obrazu plus jeho přizpůsobení barvě zdi
(posílení doplňkových odstínů), rovněž nabízí přesné nastavení všech barevných
režimů, redukci šumu u videovstupu, zabezpečení heslem, automatické usnutí a
probouzení a ekonomický režim (výsledkem je zhruba poloviční jas a čtvrtinová
hlučnost). Příjemným detailem je komunikace nabídky v českém jazyce.

Pozor na korekce
Lichoběžníkové zkreslení řeší téměř všechny projektory digitální korekcí, což
znamená, že se obraz uvnitř projektoru vytvoří "zkreslený" opačně, než k jakému
zkreslení dochází šikmým promítáním. Pokud má tedy promítaný obraz plné
rozlišení zobrazovacího čipu, což bývá kromě promítání videa pravděpodobně
vždy, dojde při digitální lichoběžníkové korekci ke snížení počtu
zobrazitelných bodů a jejich interpolaci. Tím se výrazně snižuje čitelnost
drobného textu. Takže když vaše prezentace obsahuje drobné písmo nebo jemnou
grafiku, doporučujeme ponechat obraz spíše lehce šikmý, ale v plném rozlišení
(u některých projektorů je v tomto případě potřeba vypnout automatickou
lichoběžníkovou korekci).

Drahé světlo (aneb jak zacházet s projektorem)
Vzhledem ke stále klesajícím cenám projektorů nabývá na významu cena jejich
klíčové součásti s nejkratší životností, která v podstatě určuje provozní
náklady projekční výbojky. Již z oficiálních údajů výrobců je jasné, že se u
většiny modelů s provozními náklady příliš hluboko pod 10 korun za hodinu
nedostaneme. Praxe však ukazuje, že na dvojaž čtyřnásobek se uživatelé
dostávají zcela bez problémů a bez jakéhokoliv zlého úmyslu. Výbojka projektoru
je totiž součástka poměrně citlivá, a pokud se nedodržují určité postupy, její
životnost rapidně klesá. Shrňme si proto nejdůležitější zásady, na které je
užitečné při práci s projektorem pamatovat:
Pracovní poloha: projektor má vždy jasně určenou pracovní polohu s určitým
rozsahem volnosti náklonu. Držte se těchto pokynů přílišné naklánění nebo
stavění projektoru na bok může vést ke snížení životnosti výbojky. Totéž platí
o přímém či částečném zakrývání větracích otvorů.
Pozor na otřesy: jakékoliv otřesy nebo nárazy, zvláště zapnutého nebo ještě
horkého projektoru, výbojce pochopitelně nesvědčí a její životnost zkracují.
Dejte mu čas: projektoru nějakou dobu trvá, než výbojku rozehřeje na pracovní
teplotu (a dosáhne standardní svítivosti a barvy světla), a stejně tak
potřebuje nějakou dobu na vypnutí, respektive zchladnutí. Uvnitř výbojky
dochází při provozu k cirkulaci částic (odpařování a opětovnému usazování kovu
vlákna), a pokud rozjezd nebo dojezd tohoto procesu narušíme (projektor příliš
brzy vypneme nebo jej zapneme ještě před vychladnutím), dojde k narušení vlákna
a tím ke zkrácení životnosti celé výbojky.
Úsporný režim: některé projektory umožňují projekci s nižším jasem, tzv.
úsporný režim, který kromě snížení spotřeby elektřiny prodlužuje životnost
výbojky, někdy až na dvojnásobek. Pokud tuto funkci váš projektor podporuje,
přepínejte na plný výkon, jen pokud je to skutečně nutné.
Pevný limit: každý projektor měří dobu provozu a z ní vyplývající životnost
výbojky (případně i prachových filtrů) a na předepsané hranici uživatele
upozorní, někdy dokonce odmítne pracovat dále. Pokud výbojka stále svítí jako
by nic, nabízí se její ponechání v přístroji (příp. v kombinaci s vynulováním
neodbytného počítadla) to s sebou nese riziko snížené kvality světla, a tím i
obrazu, a případně výbuchu žárovky o tom, zda jsou to rizika přijatelná, musí
každý rozhodnout sám (na výbuch výbojky je projektor stavěn, k tomu může dojít
i v jiných situacích, jedná se tedy spíše o problém následného vyčištění
vnitřku přístroje).

Pár slov k hodnocení
Slovní hodnocení v textu obsahuje víceméně jen dojmy z práce s daným
projektorem, jeho výrazné charakteristiky, případně záludnosti. Jejich
technické parametry a možnosti nastavení jsou pak shrnuty v tabulce na straně
14.
Většina v tabulce uvedených parametrů má jednoznačnou vypovídací hodnotu, jen
ke korekcím obrazu bude dobré poznamenat, že různé projektory mají tuto
problematiku řešenu různým způsobem u některých je možné všechny parametry
nastavovat samostatně ale všechny modely mají přednastavené režimy, které
nastavení pro různé situace uspokojivě řeší.
Bude užitečné také připomenout způsob měření jasu podle ANSI lumenů. Tato
jednotka byla vytvořena přímo pro potřeby projekční techniky a velice vtipným
způsobem zahrnuje i hodnocení rovnoměrnosti světla v rámci celé projekční
plochy. Tato plocha se při měření rozdělí na devět stejných dílů, vyřadí se ten
nejjasnější a nejtmavší a ze zbylých (z jejich středů) se vypočítá jasový
průměr jednotka ANSI lumen tedy neudává maximální jas (který je přirozeně
uprostřed), ale průměr.
Větší množství zvukových vstupů umístěných na těle projektoru má výhodu v tom,
že pokud přepínáte mezi více obrazovými vstupy (počítač, video, kamera, DVD),
nemusíte se starat o přepínání zvuku ten je u těchto projektorů přepínán
automaticky s obrazem.
Zabudované reproduktory ať již mono či stereo v žádném případě hi-fi zvuk
nezajistí. Poslouží při menší prezentaci, ale ve větší místnosti je vždy nutné
připojit externí ozvučení.
S rezervou berte v tabulce údaj o době startu projektoru měřili jsme jej od
zapnutí projektoru k zobrazení signálu z PC na plátně. Nicméně některé
projektory čekají se zobrazením na určitou úroveň nažhavení lampy, zatímco jiné
jej pustí ihned po náběhu. Snažili jsme se zastavit stopky při podobné úrovni
jasu, nicméně bez pomoci přesnějších přístrojů. Každopádně barevně i jasově
stabilního obrazu projektory dosahují až po několika minutách provozu, kdy se
lampa dostane na pracovní teplotu.
Informace o životnosti výbojky vychází z údajů výrobce pro promítání v režimu
maximálního jasu (v režimu sníženého jasu se trvanlivost zpravidla zvyšuje o
polovinu). Pokud je dostupných více modelů lampy, pak je uvedena ta
nejvýhodnější.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.