Rivalita ve světě Linuxu: Další kolo

Vzhledem k tomu, že aktualizace operačního systému může z firemního rozpočtu ukrojit pořádný krajíc, mnohé spole


Vzhledem k tomu, že aktualizace operačního systému může z firemního rozpočtu
ukrojit pořádný krajíc, mnohé společnosti pokračují v implementaci Linuxu,
který je příslibem ekonomičtější, přesto však plně funkční systémové platformy.
Dva nejvýznamnější distributoři Linuxu společnosti Red Hat a SuSE vydali nové
verze svých operačních systémů pro server a desktop. Jejich cena je o dvě
třetiny nižší než cena, za kterou lze provést upgrade nebo zakoupit jiné
operační systémy, například Windows XP.
Avšak výhody nových distribucí nespočívají pouze v úspoře financí. Obě
společnosti nabízejí celou řadu lákavých možností určených zejména pro firemní
zákazníky. Nejnovější verze společnosti Red Hat s označením 7.2 přináší několik
vylepšení k základním možnostem jádra operačního systému včetně vestavěné
podpory žurnálovacího souborového systému (journaling file system) a
zdokonalené správy virtuální paměti. Pozadu nezůstává ani distribuce SuSE 7.3,
která nabízí výrazně vylepšenou použitelnost a možnosti bezproblémového
přechodu na nový operační systém. Obě vylepšení jsou cílena zejména na ty
firmy, které Linuxu dosud ještě zcela nepropadly.
Oba produkty si vedly na výbornou a oba jsou hodné implementace. Nové operační
systémy jsou dokonce natolik dobré, že svými kvalitami dokáží ke změně
prostředí přimět i zaryté fanoušky Windows. Jen si to představte!

Red Hat minimalizuje výpadky
Jestliže je vaše firma životně závislá na linuxových serverech a na nich
běžících procesech a má mimořádný zájem na minimalizaci výpadků (ostatně, kdo
nemá), může být Red Hat Linux 7.2 tím pravým operačním systémem pro vás. Nová
distribuce obsahuje celou škálu nových funkcí navržených s cílem zajistit vyšší
výkonnost a spolehlivost a zkrátit doby výpadků.
Mezi nejvýznamnější vylepšení implementovaná v nové verzi bezesporu patří
vestavěná podpora žurnálovacího souborového systému ext3. Nástroj ext3 chápe
každý zápis do souborového systému jako transakci v databázovém smyslu a také s
ním tak pracuje. Zápisy lze tedy zaznamenávat do transakčních žurnálů, snadno
je monitorovat, a pokud došlo k nějakému problému, vracet je zpět.
Možnosti nového žurnálového souborové systému jsme prověřovali tak, že jsme
napájecí kabel testovacího serveru běžícího pod Red Hatem 7.2 vytáhli ze
zásuvky právě v okamžiku, kdy byl server zaměstnán kopírováním několika malých
souborů. Systém po výpadku znovu naběhl během jediné minuty. Pro srovnání,
podobně nakonfigurovaný server s operačním systémem Red Hat 7.1 bez podpory
ext3 nabíhal po stejném výpadku celé čtyři minuty, což je způsobeno
verifikačním procesem souborového systému. Další důležité vylepšení nové verze
operačního systému vyplývá ze změny provedené v subsystému virtuální paměti
kernelu Linuxu, která značně zvyšuje výkonnost a spolehlivost velmi zatížených
systémů. Jde o vítané vylepšení, neboť právě virtuální paměť předešlých verzí
Red Hatu měla na svědomí zácpy v situacích, kdy se k serveru přihlásilo příliš
mnoho uživatelů. Této novinky si možná nevšimnou uživatelé klientských PC,
protože tyto počítače se obvykle nemusejí potýkat s velkým počtem uživatelů.
Avšak firmy se servery běžícími pod Red Hatem 7.2 toto vylepšení bezpochyby
ocení.
Jedno z vylepšení, které nemusí být na první pohled zřejmé, spočívá ve změně
boot loaderů z Lilo (Linux loader) na Grub (Grand unified boot loader). Grub
umožňuje snadnější konfiguraci, změny bootovacích parametrů a nevyžaduje žádný
další krok, jakým je spuštění aktualizační utility pro Lilo poté, co je
proveden upgrade systémového kernelu. A co více, Grub pracuje dobře na
desktopech i v takových situacích, které od uživatele vyžadují volbu bootování
buď do Linuxu, nebo do Windows. Grafické rozhraní loaderu Grub je rovněž
intuitivnější než rozhraní staršího produktu Lilo (pokud však bez loaderu Lilo
prostě žít nedokážete, je tento stále k dispozici jako jedna z možností).
Závěrem lze říci, že Red Hat 7.2 nabízí pár drobných vylepšení instalačního a
správcovského rozhraní pouze v takové míře, aby nemátl uživatele znalé starších
verzí tohoto produktu. Všechny konfigurační nástroje důvěrně známé z ostatních
verzí operačního systému Red Hat nebo jiných variant Linuxu jsou stále k
dispozici. Avšak celkový vzhled systému a dojem z něj doznal změn k lepšímu,
což je v souladu s pokračujícím úsilím společnosti Red Hat vydávat distribuce,
se kterými se snadno pracuje.

SuSE 7.3: Jednoduchý Linux
Vývojáři platformy SuSE bezesporu soustředili většinu své energie vynaložené na
tvorbu poslední distribuce, verze 7.3, na usnadnění jejího praktického
používání. A je to znát.
Testovali jsme tento operační systém na několika různých typech serverů a
desktopů a SuSE pokaždé automaticky detekoval podstrčený hardware a konfiguraci
videokarty a monitoru, což potřebuje pro maximální využití grafického rozhraní.
Sami jsme nemuseli provádět jakýkoliv konfigurační úkon na nízké úrovni (např.
rozdělení disku) SuSE se nakonfiguroval sám (na druhou stranu je třeba
podotknout, že výrobce neposkytuje žádné možnosti pro zkušeného uživatele,
který si chce systém přizpůsobit podle vlastních požadavků).
Zkoušeli jsme také instalovat SuSE 7.3 na počítače, na nichž byl již v chodu
jiný operační systém včetně Windows. SuSE úspěšně detekoval stávající OS a
automaticky nabídl předvolená doporučení pro instalaci. Tato jsme si mohli
prohlédnout a buď akceptovat, nebo zamítnout ještě předtím, než SuSE dokončil
svou instalaci po boku stávajících operačních systémů.
Mezi další prvky usnadňující práci s operačním systémem patří zjednodušený
přístup k ovladačům Windows z prostředí SuSE. Tato vlastnost je mimořádně
atraktivní zejména pro ty firmy, které chtějí do prostředí Linuxu přejít
postupně bez nutnosti náhle přerušit své zaběhnuté provozní postupy.
Z pohledu správce systému lze SuSE 7.3 velmi snadno konfigurovat a spravovat, a
to především díky sadě utilit s názvem YaST2 (Yet another Setup Tool) Control
Center. Tato sada nabízí v grafické podobě konfigurační možnosti pro typické
činnosti související se správou serveru, jakou je například konfigurace
firewallu zabudovaného do SuSE. Grafické nástroje OS SuSE jsou ideální zejména
pro ty systémové správce, kteří přecházejí pod Linux z jiných síťových
operačních systémů. Zkušenější správci Linuxu mohou grafické nástroje používat
za účelem zrychlení své práce, i nadále jim však zůstává zachován přístup k
příkazové řádce, odkud mohou podle potřeby nastavovat speciální konfigurační
parametry.
Koncoví uživatelé se mohou těšit také ze snahy společnosti SuSE dát svému OS
přátelskou tvář. Grafické rozhraní je velmi příjemné na pohled i na práci.
Poskytuje podporu posledních verzí prostředí KDE a Gnome a několika dalších
prostředí s okny. Díky tomu mohou uživatelé instalovat a používat balíky typu
KOffice firmy KDE či StarOffice společnosti Sun, které dokáží nahradit produkty
sady kancelářských aplikací Microsoft Office. Vzhledem k tomu, že StarOffice
podporuje širokou paletu formátů včetně formátů Microsoft Office
(například .doc a .xls), mohou si uživatelé balíku StarOffice vyměňovat firemní
dokumenty s uživateli jiného kancelářského softwaru. SuSE 7.3 nabízí široký
výběr webových prohlížečů včetně produktů Opera, Galeon či Netscape a dále pak
několik e-mailových klientů.
K základním funkčnostem OS přibylo několik dalších vylepšení. Předchozí verze
operačního systému SuSE obsahovala podporu žurnálovacího souborového systému
ReiserFS společnosti Namesys. Avšak současná verze 7.3, podobně jako nová
distribuce OS Red Hat, přešla na podporu žurnálovacího souborového systému
ext3. Při testování tohoto nového rysu odpojením serveru se SuSE 7.3 od
napájení jsme naměřili podstatně kratší časy potřebné na obnovu systému, než
tomu bylo v případě předchozích verzí. Ve srovnání s OS Red Hat 7.2 proběhla
obnova SuSE 7.3 přibližně stejně rychle.
Nově implementovaná možnost OS SuSE síťové instalace bude mít své kouzlo
nejspíše pro správce firemních systémů. Tuto možnost lze využívat pro provádění
činností, jakou je například povolení pracovníkům IT, aby si mohli definovat
standardní prostředí Linuxu včetně aplikací pro koncové uživatele (například
webový prohlížeč, e-mail, balík kancelářských aplikací nebo faxový software). A
naopak, s pomocí možností síťové instalace nebo nástrojů pro správu systému lze
definovat předvolené klientské prostředí.
Pokud jde o stabilitu, rychlost a bezpečnost, nepředstavuje verze 7.3 žádný
velký skok kupředu. Dobrou zprávou je, že nová verze drží laťku minimálně
stejně vysoko, kam až ji předchozí distribuce posunuly. Zejména díky vylepšením
platformy SuSE, pokud jde o její použitelnost se z ní stává zajímavá
alternativa k rozšířenějším operačním systémům typu Windows XP. Linux možná v
minulosti získal pověst tajuplného a pověstmi opředeného operačního systému,
který je určen výhradně pro technické mágy. V případě, že lze SuSE 7.3
považovat za lakmusový papírek, začíná tučňák pomalu pronikat do všech koutů
kanceláří.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.