Řízení intelektuálního kapitálu

Poslední dekáda dvacátého století s sebou přináší překotné změny ve všech oblastech podnikání. A mnohým z t


Poslední dekáda dvacátého století s sebou přináší překotné změny ve všech
oblastech podnikání. A mnohým z těchto změn se dostává velké popularity. Za
všechny můžeme jmenovat například globalizaci, vliv informačních a
komunikačních technologií na konkurenční prostředí či dramatické změny
pravidel na světových finančních a pracovních trzích. Ta nejvýznamnější ze
všech současných změn v podnikání, která bude pravděpodobně představovat
největší pokrok od dob průmyslové revoluce, však zatím jen nenápadně klepe na
dveře kanceláří prezidentů společností a jejich správních rad. A přitom právě
její úspěšné pochopení a využití rozhodne o přežití podniků na počátku třetího
tisíciletí. Jedná se o vědomé řízení a rozvoj "intelektuálního kapitálu".
Čím je tato změna vyvolána, proč bude mít v nejbližších letech takovou váhu a
co jsou její hybné faktory? Pro hledání odpovědí na tyto otázky se musíme
vrátit na počátek průmyslové revoluce. V té době byly hlavním zdrojem
bohatství a rozvoje podniků i celých národů především přírodní zdroje
suroviny, půda a pracovní síla. V průběhu průmyslové revoluce se vlivem
vědeckotechnického rozvoje dostávaly do popředí jiné podnikatelské faktory
výrobní prostředky, finanční kapitál a systémy organizace práce. Pokud se však
podíváme na současné podnikatelské bitevní pole, tyto položky hrají ve
výsledcích firem stále menší a menší roli.
Přelomovým rokem pro porozumění vlivu "intelektuálního kapitálu" na fungování
a výsledky společností byl rok 1996. Tehdy došlo na kapitálových trzích k do
té doby nemyslitelné situaci. Celková tržní kapitalizace (tržní hodnota)
firmy IBM dosáhla výše 70,7 miliard amerických dolarů a tržní kapitalizace
firmy Microsoft představovala 85,5 miliard dolarů. Na těchto číslech by nebylo
nic zvláštního, pokud bychom se nepodívali do účetní rozvahy uvedených firem.
Tam bychom našli následující údaje: celková hodnota aktiv (základní
prostředky, finanční prostředky, zásoby atd.) společnosti IBM představovala
16,6 miliard dolarů a celková hodnota aktiv společnosti Microsoft nedosáhla
ani jedné miliardy dolarů. To znamená, že tržní hodnota firmy IBM
představovala zhruba čtyřnásobek její "účetní hodnoty". To bychom mohli
připsat na vrub konjunktuře v oblasti ICT, burzovním spekulacím či
předpokladům na budoucí vývoj finančních výsledků společnosti IBM. Tentýž
údaj pro firmu Microsoft však představoval 85krát vyšší tržní hodnotu než byla
její hodnota "účetní". A toto číslo již nelze vysvětlit obvyklými důvody.
Nová měřítka hodnot
Co tedy způsobuje tento obrovský rozdíl mezi účetními aktivy společností a
jejich skutečnou tržní cenou? Je to rostoucí použití a význam
"intelektuálního kapitálu" pro hospodářské výsledky společností. Do současné
doby se podnikatelská výkonnost měřila nástroji, které vznikly koncem
patnáctého století (podvojné účetnictví) a koncem devatenáctého století
(rozvaha a výsledovka). Tyto nástroje se však zaměřují především na faktory
rozhodující o úspěšnosti podnikání tehdejší doby finanční aktiva, základní
prostředky, zásoby atd. To je však v dnešní době již irelevantní. Uveďme jeden
příklad za všechny. Americká pobočka firmy Nokia měla v roce 1996 celkem 5
zaměstnanců. Tomuto počtu odpovídala i výše aktiv této pobočky. Její roční
obrat však dosáhl 160 milionů amerických dolarů. Jako extrémní příklad můžeme
uvést společnost VISA, která v podstatě fyzicky neexistuje, ale každodenně
zaznamenává obrat vyšší než roční rozpočet menšího státu.
Tradiční pohled na řízení podnikatelských procesů a měření hospodářských
výsledků tedy v dnešní době přestává fungovat a investoři i podnikatelé se
musí poohlédnout po jiných ukazatelích, které budou lépe odrážet stav dnešního
podnikání. Vzhledem k tomu, že pomalu končí industriální éra a je nahrazována
érou informací a know-how, hlavní zaměření nových nástrojů pro řízení podniků
musí odrážet ty podnikatelské faktory, které dnes hrají podstatnou roli.
"Intelektuální kapitál" tvořící hlavní hodnotu dnešních firem můžeme rozdělit
do čtyř částí:
Lidský kapitál
Inovační kapitál
Procesní kapitál
Zákaznický kapitál
A právě hodnota těchto čtyř položek tvoří většinu rozdílu mezi "účetní
hodnotou" firmy a její skutečnou tržní kapitalizací. Pokud uvážíme, že v
případě firmy Microsoft tyto položky představovaly 85násobek toho, co běžně
považujeme za aktiva firmy, je nasnadě, že se současnými nástroji pro řízení a
rozvoj firem nevystačíme.
Kromě správného pochopení významu a role "intelektuálního kapitálu" je rovněž
nezbytné použít správné nástroje pro jeho měření. Pokud se podíváme do nových
výročních zpráv firem jako Hitachi, Hewlett-Packard nebo BP Amoco, můžeme tam
nalézt "intelektuální kapitál" například v následujících ukazatelích:
Měření jednotlivých indikátorů
Lidský kapitál
Fluktuace manažerů a specialistů na klíčových pozicích procento manažerů a
specialistů na klíčových pozicích, které firma v daném období udržela ve
srovnání s předcházejícím obdobím.
Atraktivita firmy pro talentované a schopné kandidáty procento nejlepších
manažerů, specialistů a absolventů, kteří se rozhodli pro přijetí nabízených
pozic.
Náklady na trénink a rozvoj lidských zdrojů celkové náklady na trénink a
rozvoj lidských zdrojů jako procento z celkových mzdových nákladů.
Náklady na výměnu klíčových manažerů a specialistů průměrné náklady na přijetí
a výcvik kandidátů na klíčová místa ve firmě.
Spokojenost klíčových manažerů a specialistů procento klíčových manažerů a
specialistů spokojených se svou prací ve firmě.
Aktivní loajalita zaměstnanců procento loajálních zaměstnanců (nemocnost,
počet zlepšovacích návrhů atd.).
Inovační kapitál
Náklady na výzkum a vývoj celkové náklady na výzkum a vývoj jako procento z
celkového obratu.
Procento manažerů a pracovníků účastnících se inovací procento manažerů a
pracovníků, kteří mají jako hlavní náplň práce výzkum a vývoj nových výrobků a
služeb.
Inovativnost procento výrobků a služeb v portfoliu, které bylo uvedeno na trh
v posledních 3 letech.
Procesní kapitál
Počet procesů zdokumentovaných a zmapovaných procento zanalyzovaných,
zdokumentovaných a stabilizovaných kritických podnikatelských procesů.
Kvalita plánování procento a rozsah nedodržených položek v rozpočtu.
Rychlost komunikace množství času potřebného pro získání informací nezbytných
pro řízení kritických podnikatelských procesů.
Kvalita komunikace přesnost a "uživatelská příjemnost" informací poskytovaných
pro řízení kritických podnikatelských procesů.
Zákaznický kapitál
Spokojenost zákazníků procento zákazníků zcela spokojených s dodávanými
výrobky nebo službami.
"Fluktuace" zákazníků procento ztracených klíčových zákazníků v daném období.
Kvalita výrobků a služeb procento zákazníků stěžujících si na kvalitu výrobků
nebo služeb.
Průměrná doba vztahu se zákazníkem průměrný počet let, po který zákazníci
spolupracují s danou firmou.
Opakované objednávky procento zákazníků, kteří opakovaně kupují výrobky dané
firmy.
Tento výčet indikátorů "intelektuálního kapitálu" a způsobů jejich měření
představuje pouze reprezentativní vzorek. Skutečné množství měřených položek
tvoří u řady firem seznam stejně obsáhlý, jako je počet účtů ve výsledovce a
rozvaze.
Pokud bychom měli hovořit o nejmarkantnějších přínosech vědomého řízení
"intelektuálního kapitálu" u společností, které v této oblasti představují
světovou špičku, můžeme využít výsledků zveřejněných v prvních měsících
letošního roku. Ty představují výsledky rozvoje "intelektuálního kapitálu" a
jeho použití pro nejdůležitější oblasti podnikání:
Hitachi: zvýšení spokojenosti klíčových zákazníků nepoměřitelné s výsledky
předchozích let.
Hewlett-Packard: vytvoření "virtuálního" prodejce jednajícího se zákazníkem,
který představuje tým specialistů na jednotlivé oblasti.
Atlantická flotila U. S. Navy: zvýšení kvality a přesnosti rozhodování díky
vytvoření jediné "informační základny".
BP Amoco: vytvoření "virtuálních" řešitelských týmů vyřešení hrozící provozní
havárie v Kolumbii expertem z Aljašky.
Dow Chemical: úspora 40 milionů dolarů z ukončení nepoužívaných patentů,
získání 125 milionů dolarů aktivním prodejem licencí na stávající patenty.
Pro zavedení tohoto nového pohledu na měření výkonnosti a hodnoty firem zatím
nejsou stanoveny standardní postupy. Pokud však opět využijeme zkušeností
těch, kteří se dostali nejdále, můžeme hovořit o šesti krocích, které jsou
pro úspěšné využití "intelektuálního kapitálu" nejdůležitější:
Definování položek "intelektuálního kapitálu", který je pro danou firmu
základem budoucího podnikatelského úspěchu.
Měření současné úrovně jednotlivých položek a jejich srovnání s nejlepší
světovou konkurencí.
Stanovení měřitelných cílů rozvoje pro jednotlivé položky
Tvorba nového "intelektuálního kapitálu" a odkrývání současného nepoužívaného
"Intelektuálního kapitálu".
Sdílení "intelektuálního kapitálu" na všech úrovních společnosti v reálném
čase.
Závazné využívání "intelektuálního kapitálu" v celé společnosti.
Úspěch tohoto procesu se zatím dostavil jen tam, kde za něj byl zodpovědný
přímo generální ředitel nebo prezident a o jeho výsledcích pravidelně
informoval majitele společnosti. Důležitou roli zde samozřejmě hraje zapojení
manažerů odpovědných za lidské zdroje, prodej a marketing, kvalitu a
informační technologie. Pokud jsou však řízení a rozvoj "intelektuálního
kapitálu" delegovány na jednoho z těchto odborných ředitelů, dochází často k
bojům o kompetence a odpovědnosti, které spotřebují mnoho času a energie.
Závěrem je třeba konstatovat, že řízení "intelektuálního kapitálu" bude
celosvětově představovat obrovskou tržní příležitost pro všechny firmy v
oblasti ICT. Z výzkumu zveřejněného v loňském roce v USA vyplývá, že je 65 %
společností z US Fortune 1000 připraveno použít "intelektuální kapitál" jako
jeden z rozhodujících konkurenčních nástrojů příštího desetiletí.
Kvalifikovaný odhad potřeby nákupu jen speciálního softwaru pro řízení
"intelektuálního kapitálu" byl pro rok 2002 vypočítán na hodnotu 1,6 miliard
amerických dolarů. Odborníci z ICT firem jsou si dnes zcela jisti, že příjmy
z implementace podnikatelské filo-zofie "intelektuálního kapitálu" převýší již
během roku 1999 příjmy z oblasti řešení problému Y2K.

9 1894 / jafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.