Řízení kvality v českých softwarových firmách

Kvalita je zaklínadlo a strašák pro mnohé vývojové pracovníky i jejich zákazníky v oblasti informačních technologi


Kvalita je zaklínadlo a strašák pro mnohé vývojové pracovníky i jejich
zákazníky v oblasti informačních technologií. Shodně s množstvím obav v sobě
kategorie kvality a jejího řízení ukrývá spousty nadějí a očekávání.

Tým lidí z katedry systémové analýzy VŠE v Praze se rozhodl zjistit, jaký je
skutečný stav v českých firmách zabývajících se vývojem a implementací
softwarových produktů. K tomu využil mezinárodních aktivit školy, a ve
spolupráci s katedrou systémových věd univerzity v Linci se zúčastnil
mezinárodní výzkumné práce v této oblasti. Cílem výzkumu, prováděného v rámci
projektu Evropské Unie SPIRE, bylo zjistit, jakým způsobem se v podmínkách
České republiky chápe kvalita procesu tvorby a implementace programového
vybavení a jakým způsobem je tato kvalita, resp. její úroveň, zajištěna.
Celý výzkum byl primárně zaměřen na malé a střední softwarové firmy zabývající
se vývojem a implementací programových produktů. Právě tyto firmy mají totiž
největší problémy se získáváním finačních prostředků pro zavedení systémů
řízení kvality, ale i obtížnější dostupnost znalostí a informací z tohoto oboru
ve srovnání s velkými firmami. Tento segment nedisponuje takovým organizačním
zázemím, speciálními informacemi, metodikami a odborníky nebo i srovnatelným
technickým vybavením jako velké firmy. Pro potřeby šetření byly malé firmy
vymezeny počtem zaměstnanců do 10 a střední firmy do 50.
Kvalita programových produktů
Za normy kvality se považuje soubor předem vymezených a formálně
dokumentovaných pravidel a pracovních postupů. Prakticky ve všech případech se
jedná o poměrně rozsáhlý a složitý soubor nástrojů, vzájemných vazeb a metod,
jejichž zavedení do života firmy není jednoduché a vyžaduje poměrně veliké
úsilí vedení firmy a zaměstnanců i značné finanční náklady spojené především s
nákupem metodik, školení pracovníků, modifikaci pracovních postupů ve firmě,
změnu rolí zaměstnanců apod. Řízení kvality výsledného produktu se potom stává
nedílnou součástí firemní strategie, a i na ní závisí splnění vytyčených cílů
organizace. Samo používání norem kvality a standardů sice tyto chyby přímo
neodstraní, ale alespoň zmenší možnost jejich výskytu, a pokud už k nim během
vývoje dojde, tak ve spojení s auditem produktu s velkou pravděpodobností
umožní jejich identifikaci a následné odstranění. K vlastní složitosti systému
řízení kvality pak navíc přibývá problém volby odpovídajícího systému norem
kvality, kterých je na trhu celá řada.
Obecné charakteristiky
Vlastní výzkum proběhl pomocí dotazníkového šetření, při němž bylo osloveno
celkem 850 firem, z nichž 108 odpovědělo. Jak tedy vypadá průměrná česká firma
a kde má problémy? Ze zjištěných údajů vyplývá, že většina firem stále využívá
pro vývoj osvědčené platformy MS-DOS a Windows 3.x/95/98 (obě platformy 41 %).
Na těchto platformách vytvářejí množství programů a využívají jednoduchosti a
nenáročnosti takto vyvinutých aplikací, což má i svůj vliv na možnosti jejich
prodeje. Zákazník není zatěžován nadprůměrnými systémovými požadavky a nemusí
investovat do nákupu nového technického vybavení. Relativně velký počet firem
vytváří produkty pro Windows NT (33 %) nebo UNIX (8 %). V oblasti vývojových
prostředí se stále využívají jazyky typu Pascal, případně Delphi, C++ či Visual
Basic (celkem 28 %). Navíc je možné pozorovat rozmach internetových technologií.
Problémy s řízením kvality
Oblast řízení kvality, jak vyplynulo z průzkumu, není stále ještě u řady firem
doceněná. Celkem 14 % oslovených firem ji stále nepovažuje za důležitou. Na
druhou stranu většina dotázaných firem (85 %) spojuje zavedení systému kvality
s kvalitou výsledného produktu. Některé firmy (37 %) cítí, že při zavedení
systému kvality dojde ke zvýšení byrokracie uvnitř firmy, což by mohlo ohrozit
jejich tvůrčí potenciál. Jen velmi málo firem očekává přínosy v podobě zkrácení
času při vývoji programů a ještě méně se domnívá, že by to mohlo znamenat
snížení nákladů. Téměř 65 % firem uvádí, že v případě zavedení systému kvality
dojde spíše ke zvýšení celkových nákladů. Z toho je vidět, že povědomí menších
českých firem o systémech kvality není na příliš vysoké úrovni.
Z celkového šetření vyplývá, že většina firem (60 %) alespoň tuší, že existuje
norma ISO 9000. Další systémy kvality (např. SPICE, CMM), které jsou speciálně
navrženy pro oblast programového vybavení, leží bohužel na okraji zájmu. Nyní
se dostáváme k jádru věci. Proč vlastně firmy nezavádějí ve větší míře systémy
kvality? Průměrně 47 % firem se domnívá, že nemají dostatek informací, a 27 %
si myslí, že jde o věc velmi složitou. Většina firem také spatřuje svůj zásadní
problém v nedostatku financí, a proto samozřejmě není možné, aby mohly
investovat do systému kvality, který skutečně z krátkodobého hlediska není
levnou záležitostí. Zajímavých je 12 % firem, které uvedly, že se buďto o
oblast kvality vůbec nezajímají, nebo že se kvalita v jejich oboru nedá
aplikovat.
Z této části vyplývají i další údaje o tom, kolik firem používá nějaký systém
kvality nebo je dokonce certifikováno. Pouze 8 % firem používá nebo zavádí
některý ze systémů kvality a jen 6 % firem je certifikováno. Dalších 44 % firem
tento krok plánuje. Stav to není moc uspokojivý, ale podstatné je, že se
neustále rozrůstá okruh firem, jejichž produkt bude v dohledné době založen na
nějakém systému řízení kvality.
Firemní procesy a jejich vyhodnocení
Nejrozsáhlejší část dotazníku byla koncipována na základě metodiky
mezinárodního projektu pro vývoj nového standardu k podpoře vývoje programového
vybavení SPICE, jehož základem je model permanentního systému řízení kvality. V
rámci pěti kategorií této metodiky jsme provedli hodnocení zde zařazených
jednotlivých procesů podle zmíněného standardu. Na základě této analýzy jsme
určili dobře a špatně probíhající procesy ve firmě a současně jsme vyznačili
směr, jakým by se firmy měly ubírat.
První oblastí je komunikace se zákazníkem. Nejvyšší úrovně dosahují procesy, u
kterých je zřejmé, že je zákazník ocení, jsou běžně aplikovány, a tudíž si
žádná firma nemůže dovolit je neprovádět. Jde např. o procesy znamenající
skutečnou pomoc (on-line help, školení atd.) nebo procesy vytvářející podporu
provozu implementovaného programového produktu. Existují však i procesy, které
na první pohled nemusejí přinášet dobré výsledky, a zřejmě proto jim firmy
nevěnují takovou pozornost. Jde např. o provádění pravidelných setkání se
zákazníkem, v rámci kterých jsou upřesňovány jeho požadavky.
Další oblastí jsou problémy týkající se vlastního vývoje programového produktu,
tj. návrh, programování, testování, podpora a dokumentace. Dotazované firmy
relativně dobře provádějí přípravu a vlastní vývoj zdrojového kódu. Horší
situace je při testování vytvořeného produktu.
Při řízení projektu se firmy zaměřují především na procesy mající spíše
operativní a konkrétní charakter typu definice struktury týmu, vytváření plánu,
jednání s dodavateli. Minimálně se provádějí aktivity taktické nebo strategické
úrovně, jako je plánování, odhad a řízení rizik nebo tvorba předběžného
finančního a časového plánu.
Poměrně velké problémy mají firmy v oblasti podpory vývoje programového
vybavení, která přímo souvisí s vlastním systémem kvality. Především je vidět,
že není dobře zajištěn soulad vytvářeného programového produktu s interními
standardy firem. Relativně dobře firmy provádějí činnosti spojené s dokumentací
produktu i vlastním procesem vývoje, a na uspokojivé úrovni jsou i aktivity
spojené s řešením problémů a jejich dokumentací.
Na závěr trochu optimismu
Co se týče vlastní výkonnosti, v rámci které jsme srovnávali české firmy s
firmami zahraničními, v našem případě rakouskými, je třeba zdůraznit, že v
oblasti vlastního vývoje, tj. programování, testování implementace a údržby
programového vybavení, jsou naše firmy minimálně na srovnatelné úrovni. Ovšem v
záležitostech týkajících se právě otázky kvality, a to ať již jejího chápání
nebo rozsahu implementace, naopak zaostávají.
Vývoj programového vybavení je složitý proces, kde vznik chyb znamená obvykle
velké časové a finanční ztráty a proto aplikace systémů kvality hraje pro
tvůrce významnou roli. Značně usnadňuje řízení všech fází vývoje produktu,
pomáhá kontrolovat celý projekt, zdůrazňuje význam definice požadavků
zákazníka, dbá na dodržování standardních postupů, pečlivé vedení dokumentace
apod. Kromě toho vytváří prostor pro aplikaci postupů auditů tvorby a
implementace produktů.
Situace v zavádění systémů řízení kvality v ČR není příliš dobrá a za hlavní
důvod, který malým firmám znemožňuje zavedení systému, většina z nich považuje
vysoké počáteční náklady. Druhým důvodem je, že firmy nemají dostatek informací
o systémech kvality a jejich vlivech na fungování firmy. To ovšem neznamená, že
není možné zahraniční společnosti dohnat či je dokonce předstihnout. Základem,
na kterém je možno stavět, je výkonnost českých pracovníků v oblasti IT a
jejich znalosti soudobé technologie.
Menší firmy si však nejsou schopny pomoci zcela sami, protože nemají přístup
ani k finančním prostředkům, ani k potřebným informacím. Proto je nutné, aby se
do řešení tohoto problému zapojily i jiné instituce, kupříkladu stát, který by
inicializoval vytvoření pomocných programů, jako je zahraniční projekt SPIRE.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.