Řízení lidí v Baťových závodech

Tomáš Baťa (1876-1932) zcela bezesporu náležel k nejúspěšnějším kapitánům československé průmyslové výroby. ...


Tomáš Baťa (1876-1932) zcela bezesporu náležel k nejúspěšnějším kapitánům
československé průmyslové výroby. Byl nejen zakladatelem největšího obuvnického
koncernu na světě, ale zároveň vynikajícím obchodním manažerem, jenž dokonale
ovládal řízení lidí. Mimořádný důraz kladl na úlohu vedoucího pracovníka, který
bezprostředně řídil výrobu, což platilo zejména o mistrech a vedoucích dílen.
Vytrvale prosazoval zásadu a to nejen cestou proslulého pobídkového systému že
práce lidí a strojů přinese tak velkou úrodu, jak velké budou vůdčí schopnosti
vedoucích.
"Malou výrobu mohou řídit malí lidé," řekl v roce 1927 při setkání se
zaměstnanci strojírny a dodal dodnes aktuální slova: "Velkou výrobu mohou vést
jen velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí charakterem, vůlí a vědomostmi. Chybějí
nám řídící osobnosti a možná budeme ještě muset počkat, než vyrostou z mladých
mužů, které zde vychováváme. Je důležité pro vás a celý kraj, abyste mě
upozornili na muže schopné splnit tuto velkou roli." Jestliže bylo řečeno, že
Tomáš Baťa věnoval mimořádnou pozornost výchově mistrů nebo vedoucích dílen,
pak se vždy snažil každého z nich posuzovat jako svéráznou a samostatnou
osobnost v rámci pověstné baťovské dílenské samosprávy. Ale na druhé straně
všem bez výjimky vštěpoval princip, že pokud chtějí od svých lidí, aby mu po
skončení směny odevzdali kvalitní práci, tak se sami musejí dobře vyznat nejen
v obuvnictví, ale i v psychologii. "Psychologie, umění hrát na tak nesmírně
jemném nástroji jako lidská duše, je pro vás a vaši práci to nejdůležitější,"
řekl Baťa vedoucím pracovníkům, když jim vyprávěl o sympatickém ořezávači,
kterého si mistr oblíbil a navzdory slabším výsledkům upřednosťoval s tím, že
vinu za jeho chyby svaloval na ostatní v dílně. "Jistý čas jsem vše pozoroval a
pak jsem dotyčnému mistrovi řekl, vy jste dopustil, aby se člověk, který je
nepřítelem vaší práce a kazí ji, stal vaším kamarádem. Jeho spolupracovníci,
kteří ovšem nejsou tak šaramantní a nedovedou tak hezky mluvit, zjistili, že
pořádnou prací vašeho uznání nedosáhnou. Vycítili, že jednáte nespravedlivě, a
přesvědčili se, že se u vás nevyplácí být dokonalým pracovníkem. A tak, vážený
pane mistře, jděte za svým přítelem a řekněte mu, že pokud bude takhle dál
pracovat, přestanete se s ním kamarádit. A dále mu sdělte, že ho za každou
chybu v práci potrestáte. Dejte mu najevo, že k tomu, aby si znovu získal vaše
přátelství, neexistuje žádná jiná cesta, než poctivá práce, která živí jeho i
vás. Na tváři i v očích tohoto mistra jsem viděl zápas, jaký se odehrával v
jeho duši byl to boj, který jsem v něm rozpoutal. Měl vystoupit proti příteli.
Byl rozrušený. V podstatě to byl slušný člověk. Nakonec se mu podařilo v sobě
najít pevnou půdu spravedlivosti, z níž původně vzešel, a výsledkem pak byly
nejen dokonalé boty, ale i ovzduší pro přímé charaktery, které jsou hlavní
zárukou dobré práce. A dokázal to jedině tak, že i on vyvolal boj v duši onoho
fešného ořezávače, boj, který znamenal začátek jeho duševního přerodu." Tomáš
Baťa rovněž trval na delegování funkcí směrem dolů s tím, že byl příkladem v
uznávání autority každého odpovědného na svém místě. Svědčí o tom i některé
originální situace. Při jednom požáru budovy v těsné blízkosti skladu benzinu
se v epicentru nebezpečí objevil i on sám. A jak už měl ve zvyku, začal hned na
všechny strany vydávat rozkazy. Celou záchrannou akci však řídil mladý, asi
28letý velitel firemní čety hasičů, kterému samozřejmě nebylo lhostejné, že se
mu někdo v napjaté situaci vměšuje do jeho nedělitelné velitelské pravomoci. I
když Baťu ihned poznal, přesto ho nevybíravým způsobem odstrčil a vykřikl: "Kdo
je velitelem hasičů? Vy, nebo já? Starejte se o své boty a uhněte!" Baťa se
nejdříve zarazil, ale pak se skutečně stáhl. Velitel se svými lidmi oheň dobře
a organizovaně zvládl. Druhý den mu Baťa poslal odměnu a současně o tom napsal
do firemních novin: "Tento muž si zaslouží pochvalu, protože musel bojovat
nejen proti ohni, ale i proti mně." Tomáš Baťa nesnášel, když se vedoucí
filiálek nechávali ve své práci zdržovat různými "přáteli", kteří byli sice
vydáváni za místní společenskou smetánku, ale firmě nebyli nijak prospěšní.
Neuznával vysedávání u piva a v kavárnách či účast na honech a lovech. Ale na
druhé straně propagoval taková společenská setkání, z nichž lze vykřesat
jiskru. Zejména dával za příklad schůzky byť kavárenské na nichž se scházeli
židovští obchodníci, o nichž říkal: "Každá minuta strávená v jejich společnosti
přináší každému z účastníků prospěch, neboť mezi sebou hovoří většinou o
obchodě a každý se může od svého přítele obchodníka naučit vždy něco nového, co
může ve svém podniku úspěšně využít." A ještě jedna moudrost Tomáše Bati určitě
stojí za povšimnutí. Velký podnikatel o vztahu mezi kamarády a obchodem totiž
říkával: "Nikdy nedělej byznys na základě přátelství, ale snaž se o opačný
postup, a pak uvidíš, že dobrý obchod ti sám přinese hodně dobrých přátel."
1 0225 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.