Rok znamená ve VoIP hodně

Je neuvěřitelné, co všechno se může stát během jediného roku. Ať již pozorujete údaje o systémech přenosu hlasu ...


Je neuvěřitelné, co všechno se může stát během jediného roku. Ať již pozorujete
údaje o systémech přenosu hlasu prostřednictvím protokolu IP z jakéhokoli úhlu,
vždy vám nakonec vyjde, že popularita těchto produktů za uplynulý rok velmi
vzrostla.
Počet instalovaných voice--over-IP sítí, počet provozovatelů v oblasti
voice-over-IP, množství dolarů utracených za voice-over--IP produkty, počet
dodaných kanálů a dokonce i kapacita voice--over-IP produktů všechny tyto
ukazatele se v průběhu minulého roku více než zdvojnásobily. Jen cena se příliš
nezměnila.
Před několika lety byla služba voice-over-IP doménou několika průkopnických
společností jako 3Com, Cisco, Clarent, Nuera Communications a posléze Hypercom.
Nyní se tato konvergující technologie stává předmětem zájmu tradičnějších
dodavatelů síťových aplikací a telekomunikačního zařízení, kteří ji dříve
považovali za vážnou hrozbu svým legitimním zájmům.
Podle studie prováděné firmou Microm se nyní klub oněch tradičních průkopníků
techniky voice-over-IP rozšiřuje o nové členy, pocházející z kruhů klasických
dodavatelů pobočkových telefonních ústředen (PBX) za všechny jmenujme Alcatel,
Avaya, Ericsson, Mitel, NEC, Nortel Networks nebo Siemens. V průběhu minulého
roku všichni tito dodavatelé uvedli na trh životaschopné voice-over--IP
produkty, často ve formě doplňků, které přidávají jejich nejnovějším
multiplexerům (TDM) nebo pobočkovým ústřednám, založeným na přepínací matici,
schopnost pracovat v módu voice-over-IP.
Měli jsme možnost si tuto technologii ověřit v praxi, přičemž se ukázalo, že
kvalita hlasu byla dobrá až výborná a spolehlivost přijatelná až dobrá. Takové
výsledky nebyly v dobách dřívějších nijak běžné.

Kompatibilita
Vzájemná kompatibilita mezi jednotlivými voice-over-IP produkty byla vždy
velkou překážkou stojící na cestě k rychlejšímu rozšíření a obecné
přijatelnosti této technologie. Zastřešovací standard ITU-T H.323, první, který
se dotýkal problematiky kompatibility voice-over-IP zařízení, byl, jak se
ukázalo, příliš složitý a bylo velmi obtížné ho realizovat. Tak vznikla
situace, kdy se zrodila řada méně složitých standardů a až donedávna nevládlo
příliš mnoho shody v otázce, který z nich bude nakonec implementován nejčastěji
a v nejširším měřítku. Avšak v současné době se stáváme svědky jakéhosi
všeobecného dorozumění v rámci obce dodavatelů ohledně toho, kam má technika a
standardizace voice-over-IP vlastně směřovat. Podle již zmíněné studie
zabývající se dodavateli produktů voice--over-IP dojde zřejmě ke koexistenci
většího počtu standardů, mimo jiné standardu ITU-T H.323, Internet Engineering
Task Force (IETF) Session Initiation Protocol (SIP), Media Gateway Control
Protocol (MGCP), specifikace konsorcia International Softswitch Consortioum
(ISC) a ITU-T H.248/Megaco. Takže nelze očekávat, alespoň v blízké budoucnosti,
že bude vytvořen jednotný standard zajišťující interoperabilitu všech systémů.
Převládající názor mezi dodavateli je, že H.323 se stane jakýmsi výchozím
standardem pro celý obor, zatímco MGCP a H.428//Megaco se budou používat pro
provoz mezi nositeli volání a ostatními mediálními hradly.
MGCP je protokol, který se zabývá řízením mediálních bran, ale nespecifikuje na
rozdíl od H.323 kompletní komunikaci end-to--end. Podle našich informací má v
plánu podporovat MGCP v nejbližších šesti měsících 15 dodavatelů.
Standard H.248/Megaco, který je společným výtvorem ITU-T a IETF, kombinuje
prvky z MGCP od IETF s prvky H.323 od skupiny ITU. Hlavní snahou Megaco je
umožnit větší míru škálovatelnosti než tu, která je přípustná v rámci H.323, a
také se nějak vypořádat s technickými požadavky multimediálních konferencí. V
současné době není standard H.248/Megaco podporován tak široce jako standardy
H.323 nebo MGCP, ale řada výrobců jej plánuje implementovat v nejbližších šesti
měsících.
Mnozí věří, že o tom, jakým způsobem budou realizovány jednotlivé protokoly,
bude rozhodovat okolnost, kde konkrétně v síti se bude příslušné zařízení
voice-over-IP nacházet. Je zřejmé, že alespoň v krátkodobém časovém horizontu
budou muset koexistovat všechny tyto standardy.

Hlas přenášený protokolem IP
Trh s produkty zajišťujícími přenos hlasu přes IP se rychle rozvíjí, ale není
bez problémů. Tím největším je zjevně vzájemná interoperabilita jednotlivých
systémů. V následujícím textu vám předkládáme nejdůležitější trendy vývoje v
této oblasti.
Zajímalo nás, jaké jsou názory dodavatelů na jejich vlastní IP produkty. Koncem
minulého roku jsme rozeslali 175 dodavatelům voice-over-IP zařízení speciální
dotazníky. Pro vyhodnocení jsme získali 84 použitelných reakcí. Podle našeho
odhadu tato odpovědní základna představuje cca dvě třetiny asi 65 až 70 % všech
dodavatelů, kteří vyrábějí a prodávají zařízení voice-over-IP koncovým
uživatelům (toto zjištění se opírá o studii trhu připravenou firmou Microm).
Při sestavování a sumarizování údajů získaných z těchto přehledů jsme zjistili,
že se začínají objevovat nové kategorie výrobků, že se zvyšují kapacity, ceny u
nejdražších cenových kategorií výrobků se snižují, normy celého oboru se
otřásají v základech a dodavatelé vytvářejí různá spojenectví za účelem
docílení interoperability svých produktů. Lze vysledovat následující trendy:
Trend č. 1: Nové kategorie výrobků
Kategorie výrobků, které vyplynuly z našich přehledů, jsou následující:
kompletní voice-over-IP systémy, voice-over-IP brány, voice-over-IP
gatekeepery, IP PBX, přepínače schopné pracovat v centru veřejné telefonní sítě
(PSTN), IP telefony a "ostatní".
Kategorií výrobků, která zaznamenala oproti stavu zaznamenanému o rok dříve
nejrychlejší růst, je balík řešení okolo IP telefonie, kam patří IP pobočkové
ústředny a pobočkové ústředny se schopností práce na IP sítích. Počet
jednotlivých produktů a celých IP telefonních systémů, které poskytují funkci
pobočkové ústředny prostřednictvím přenosu přes IP, a tudíž jsou potenciálně
schopné nahradit tradiční pobočkové ústředny s přepínanými obvody, se od konce
roku 1999 do konce roku 2000 více než zdvojnásobil.
Před pouhým rokem segment trhu s IP PBX patřil průkopnickým firmám, jako jsou
3Com a Vertical Networks, které se soustředily na trh firem se "100 linkami a
méně". Technologie byla nasazována u malých firem a experimentálně také u firem
větších, ale díky tomu, že se výhody technologie IP PBX (zejména takových věcí,
jako jednotný způsob zprostředkovávání vzkazů nebo služby typu "follow me")
stávaly stále zřetelnějšími, začali tradiční dodavatelé telefonních ústředen
přidávat ke svým výrobkům schopnost pracovat na IP síti, aby si udrželi své
dosavadní zákazníky. Díky tomu, že tyto novinky začaly být přejímány dobře
zavedenými tradičními firmami v oblasti PBX ústředen, dostalo se tomuto
segmentu trhu větší všeobecné vážnosti a legitimity.
Jak říká jeden z dodavatelů: "Nyní to již není otázka, zda se vůbec budeme
zabývat technologií voice-over-IP, ale kdy se touto technologií začneme
zabývat." Avšak dodavatelé, kteří ke svému tradičnímu PBX zařízení přidávají
voice-over-IP doplněk, jsou zhruba půl roku za dodavateli původních,
originálních pobočkových ústředen voice over-IP, a budou tak muset dohánět své
zpoždění.
Náš průzkum identifikoval celkem 25 různých dodávaných systémů IP telefonie.
Mezi systémy vyrobené přímo pro IP telefonii, které jsou nyní na trhu, patří
IP600 firmy Avaya, NBX100 firmy 3Com, OmniPCX 440 firmy Alcatel,
AVVID/CallManager firmy Cisco, Communications System firmy Shoreline, HiPath
5300/5500 firmy Siemens, Sphericall firmy Sphere Communications a InstantOffice
firmy Vertical Networks.
Tradičnější dodavatelé těchto zařízení, kteří nabízejí své osvědčené TDM a
switching-matrix systémy PBX pobočkových ústředen obohacené o IP doplňky na
trhu v současnosti uvádějí tyto položky: Avaya s IP doplňky pro Definity; Mitel
se svým modelem Ipera 2000 vycházejícím z modelu SX-2000; NEC America se svým
výrobkem NEAX 2400 IPX; a konečně Nortel s IP doplňkem pro model Meridian 1 a
také Business Communications System, což byl původně systém vyráběný firmou
Norstar.

Pomalé přijetí
Výsledky našeho zkoumání ukazují, že tradiční systémy s doplňkem pro IP
telefonii nejsou zatím přijímány příliš dobře, protože tato technologie není
dosud dobře vyzkoušená. Místo toho firmy obvykle nasazují specializované IP PBX
systémy, jako je například systém AVVID firmy Cisco, ale i tyto projekty jsou
experimentální a většinou určené pro specifické aplikace, příp. pro spojení v
rámci kanceláří jednoho oddělení nebo firemní pobočky, zatímco pro použití v
celém podniku si firmy ponechávají tradiční PBX ústředny. Dalším trendem v
oblasti přenosu hlasu přes IP, který stojí za povšimnutí, je rostoucí počet
kompletních systémů voice-over-IP, které jsou v současnosti nabízeny. Tyto
produkty zahrnují modely s jednou nebo s větším počtem bran voice-over-IP,
voice-over-IP gatekeepery nebo nějaké jiné high-level řídicí zařízení pro
management provozu volání na voice--over-IP (tyto řídicí systémy jsou často
nazývány softswitch nebo call agent). Nechybí ani systém pro řízení a ovládaní
celého systému.
Před pouhým jedním rokem byla většina dodavatelů schopna dodat pouze neúplné
systémy voice-over-IP, které bylo nutno na místě sestavit a zprovoznit. Tím, že
se nyní nabízejí kompletní systémy, kupující strana získává výhodu v tom, že
nemusí koupit systém, který zahrnuje spoustu součástí dodávaných třetími
stranami, o kterých se tvrdilo, že jsou plně interoperabilní, ale pak se
ukázalo, že tomu tak není.
Produkty, které spadají do naší kategorie "ostatní", zahrnují softwarové
aplikace pro vyúčtovávání hovorů a vystavování účtů, služby pro finanční
vyrovnání, které monitorují a podávají zprávy o transakcích účtovaných zpětně v
rámci síťových služeb voice--over-IP a gateway s gatekeeper/softswitch
softwarem, který je typicky, ale ne vždy a za všech okolností prodáván
systémovým integrátorům a OEM.

Trend č. 2: Kapacity rostou
Průměrná hustota kanálů u systémů voice-over-IP s jednou bránou určených pro
firemní sítě je 366 (průměr spočítán na základě 15 různých systémů). V praxi se
počty pohybují od pouhých 23 u zařízení RG2500 firmy Siemens až po 1 920 kanálů
u zařízení Backbone High Density gateway firmy Clarent. Uvedená průměrná
hodnota maximální hustoty kanálů představuje trojnásobné zvětšení kapacity
oproti roku 1999, kdy tentýž průměr činil pouze 100 kanálů na šasi s jednou
bránou. Náš průzkum ukázal, že asi 90 % telefonních systémů instalovaných v
podnikových aplikacích má 100 linek nebo méně. Zbývajících 10 % podnikových
aplikací zatím leží za možnostmi těchto zařízení existují distribuované
podnikové systémy s 15 000 i více linkami. Mnohé z PBX s doplňkem pro IP jsou
schopny tento horní konec trhu oslovit a jsme svědky toho, že se takové systémy
začínají častěji instalovat.
U produktů, které jsou primárně určeny pro telekomunikační společnosti a pro
ISP (celkem 15 různých systémů), je maximální hustota kanálů mnohem vyšší
průměr byl 1 989. To představuje hodnoty v mezích od 24 kanálů u zařízení 3810
firmy Cisco až po 15 000 kanálů u zařízení Exchange Plus PSTN/central office
replacement switch firmy Lucent. Také tento průměr se více než zdvojnásobil v
průběhu jediného roku. Stojí za povšimnutí, že systémy určené hlavně pro
telekomunikační trh, nebyly v roce 1999 prakticky nabízeny vůbec.
Škálovatelnost
Rovněž jsme požádali dodavatele, aby se vyjádřili ohledně schopnosti škálování
svých systémů. Několik dodavatelů mezi nimi firmy Lucent, Siemens a Sonus
Networks říká, že jejich gatekeeper (nebo softswitch) může podporovat neomezené
množství kanálů, a dodávají k tomu, že neexistuje žádné omezení v rámci
architektury systému, které by ohraničovalo maximální počet souběžných kanálů,
jež jsou řízeny současně. Avšak dodavatelé rovněž připustili, že věci jako
velikost paměti, omezení plynoucí z typu a konstrukce CPU a další konfigurační
záležitosti nakonec přece jenom určují jisté horní meze i těmto "neomezeným"
systémům.

Trend č. 3: Ceny kolísají
Kolik bude stát v tomto roce voice-over-IP? Podle našich zjištění v průměru
něco mezi 500 až 600 dolary na jeden kanál. To je zhruba stejná cena jako před
rokem, kdy se ceny pohybovaly mezi 500 až 700 dolary. Před rokem existovaly
nákladnější systémy, protože šlo o novou technologii, a tyto ceny za
nejnákladnější zařízení se nyní usadily na poněkud nižší hladině. Tím se
špičkové ceny trochu snížily. Celkový rozsah cen je po jednom roce trochu menší.
K hodnocení celkových cen vztažené na jeden port voice-over--IP jsme dospěli
následovně: Pro zařízení voice-over-IP typu gateway a/nebo gatekeeper ceny
zahrnují 2 gatewaye nebo 2 gatekeepery, které by představovaly typické nasazení
v podnikovém rámci pro ten počet T-1 linek, jenž je specifikován výrobcem.
Požádali jsme dodavatele, aby jimi uvedené ceny vztahované na jeden port
zahrnovaly veškeré základní vlastnosti PBX (jako například přesměrování hovoru,
přenos hovoru a konference po telefonu) a dále také schopnosti zahrnující
management, interaktivní hlasovou reakci, dvoustupňovou volbu čísla,
autodetekci volání z modemů, zachovávání CDR záznamů a jakoukoli podporovanou
redundanci.
U IP PBX je průměrná cena za jednu stanici 514 dolarů. Toto číslo vyplývá z
údajů pro 13 různých systémů, přičemž ceny se pohybovaly od nejnižší ceny u
systému InstantOffice firmy Vertical Networks až po nejvyšší cenu kolem 790
dolarů u systému OnmiPCX firmy Alcatel. Rovněž jsme zaregistrovali, že PBX
topologie se u jednotlivých systémů výrazně liší, zejména vezmou-li se v úvahu
široké volitelné možnosti v oblasti stanic.
Stojí za povšimnutí, že více než polovina dodavatelů neposkytla detailní rozpis
cen se zohledněním konfigurace. Mnoho dodavatelů zejména těch, kteří dodávají
systémy s větší kapacitou nechtějí o svých cenách na veřejnosti příliš mluvit a
používají známé zaklínadlo "to všechno velmi záleží na konkrétní konfiguraci".

Trend. č. 4: Soužití standardů
V roce 1999 mělo mnoho dodavatelů byť většinou neoficiálně zato, že
voice-over-IP standardy a normy jsou ve stavu naprostého zmatku a že tento stav
bude trvat alespoň několik dalších let. Hlavním problémem bylo, že tehdy
nejčastěji užívaný standard zastřešovací norma ITU-T H.323 byl příliš složitý
na to, aby se dal realizovat efektivně a přitom byla dosažena interoperabilita.
Původně byla norma H.323 navržena pro komunikace typu end--to-end pro
provozování videokonferencí prostřednictvím sítí s paketovanými daty. Dodatečně
byl standard H.323 upraven také pro aplikace voice-over-IP. Výsledkem toho
bylo, že vznikl standard, který vyžaduje daleko větší rozsah funkčních
vlastností, než jaký je opravdu zapotřebí pro většinu prostředí pracujících s
voice--over-IP.
Z rozhovorů s dodavateli, které jsme v rámci přípravy tohoto článku
absolvovali, jsme vycítili všeobecně přijímaný názor, že koncem roku 2002
většina (více než 50 %) zařízení voice-over-IP bude vzájemně interoperabilní.
Avšak tato schopnost vzájemně komunikovat se nebude zakládat na jediné normě,
ale na mnoha různých standardech.

Trend č. 5: Partnerství
V současnosti 28 dodavatelů tvrdí, že spolupracují s firmou Cisco v oblasti
produktů voice-over-IP, přičemž 10 z nich uvádí, že dosáhli interoperability s
AS5300 (gateway Cisca). To není překvapující, uvážíme-li prominentní postavení,
které požívá firma Cisco v oblasti zařízení voice-over-IP pro podnikové a
telekomunikační sítě.
Druhý nejčastěji citovaný partner a produkt ve sféře voice-over-IP byl
NetMeeting od firmy Microsoft. Několik dodavatelů rovněž hovořilo o
interoperabilitě s e-mailovou aplikací Outlook Express téže firmy.
Firma Lucent byla na třetím místě v četnosti zmiňovaných partnerů (šestkrát,
různé produkty), ačkoli se to většinou týká produktů, které nyní přebrala firma
Avaya. Dalším referenčním produktem pro dosažení interoperability je gatekeeper
firmy RADVision umístil se na čtvrtém místě počtu citování jakožto
interoperační partner (celkem pět dodavatelů).
Asi polovina dodavatelů prohlašuje, že provádějí rozsáhlé interoperační testy,
ale většinou nechtěli prozradit, kdo jsou jejich partneři obvykle se odvolávali
na dohody o důvěrnosti informací.
Naše zhodnocení nepříjemné otázky interoperability voice-over-IP zařízení je
takové, že zatímco již můžeme registrovat větší vůli dodavatelů přiznat, že
uzavírají jakási "interoperabilní spojenectví", než tomu bylo před rokem,
široká interoperabilita systémů voice-over-IP, které jsou nabízeny na trhu,
zatím neexistuje.
1 0342 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.