Rozvoj videokonferencí v Česku

Nejnovější výsledky výzkumu mapujícího míru využívání videokonferencí v podnikové sféře v České republice po...


Nejnovější výsledky výzkumu mapujícího míru využívání videokonferencí v
podnikové sféře v České republice poukazují na skutečnost, že videokonference
nyní aktivně praktikuje více než jedna organizace z deseti. Ukazuje se totiž,
že v současné době disponuje technologiemi potřebnými pro realizaci
videokonferencí a současně tyto technologie aktivně využívá celkem 12 procent z
dotazovaného souboru institucionálních předplatitelů časopisu Computerworld. Ve
srovnání s podílem takovýchto subjektů v loňském roce je patrný nárůst o jeden
jediný procentní bod je tedy zřejmé, že v průběhu sledovaného období nedošlo v
oblasti využívání videokonferencí k žádné statisticky významné změně. Mnohem
zajímavější je však podrobnější analýza organizací, které s videokonferencemi
mají vlastní zkušenost a aktuálně je při své činnosti využívají. Platí totiž,
že s videokonferencemi je možné se setkat zejména ve velkých společnostech v
rámci subjektů s více než tisícem zaměstnanců totiž tímto způsobem komunikuje
přibližně třetina organizací. Naproti tomu ve středně velkých organizacích
zaměstnávajících 500-999 lidí videokonference využívá přibližně pětina
subjektů, přičemž ještě menší organizace, tedy subjekty s méně než 500
pracovníky, vykazují absolutně nejnižší míru využívání videokonferencí. V
posledně uvedeném segmentu tímto způsobem komunikuje přibližně jeden subjekt z
deseti. Lídrem telekomunikace
Bez zajímavosti není ani skutečnost, že využívání videokonferencí se významně
liší mezi subjekty z různých oborů. Pochopitelným lídrem jsou společnosti,
které se zabývají telekomunikacemi spolu s rozvodnými závody v tomto segmentu
používá videokonference 28 % ze zkoumaných subjektů, což je přibližně dvakrát
větší penetrace než v ostatních organizacích. Druhým typem společností, které
využívají videokonference nadprůměrně, jsou instituce finančního sektoru v
tomto segmentu se lze s videokonferencemi setkat v přibližně každé páté
organizaci. Subjekty v ostatních vertikálách se od celkového průměru odlišují
již jen v rámci statistické chyby.
Dalším významným faktorem, který určuje míru využívání videokonferencí, je
vlastnická struktura, která definuje specifické požadavky na komunikaci mezi
jednotlivými pobočkami v rámci dané organizace či mezi centrálou a přímo
řízenými subjekty. Ukazuje se, že využívání videokonferencí je v rámci
společností se zahraniční majetkovou účastí přibližně čtyřnásobné ve srovnání s
ryze českými subjekty, respektive trojnásobné v porovnání s veřejnými
organizacemi.
Podobně výrazné rozdíly jsou patrné také při porovnání organizací, které
vyvíjejí svou činnost v jediném působišti oproti subjektům disponujícím sítí
poboček či dislokovaných pracovišť, přičemž dosažený rozdíl je v tomto ohledu
přibližně trojnásobný.
Plány do budoucna
Očekávání spojená s využíváním videokonferencí v příštím roce jsou poměrně
optimistická. Z odpovědí dotazovaných zástupců jednotlivých organizací je totiž
zřejmé, že v blízké budoucnosti plánuje videokonference využívat přibližně
jedna organizace z pěti, což představuje přibližně dvoupětinový nárůst oproti
letošnímu roku. Současně přitom platí, že žádná z organizací, které v
současnosti videokonference využívají, neplánuje tento typ komunikace opustit.
Z detailní analýzy je dále zřejmé, že v blízké budoucnosti nedojde k žádné
významné strukturální proměně organizací využívajících videokonferencí. Mezi
subjekty, které plánují na letošní rok zavést tento způsob komunikace totiž,
podobně jako v případě současných uživatelů, dominují společnosti se zahraniční
majetkovou účastí či obecněji subjekty, které disponují vyšším počtem
rozptýlených pracovišť. Z konkrétních údajů lze pozorovat, že využívání
videokonferencí plánuje přibližně čtvrtina organizací s dislokovanými
pracovišti. Dále je patrné, že mezi novými uživateli videokonferencí budou
přibývat zejména telekomunikační společnosti, utility a instituce finančního
sektoru. Nadprůměrný zájem lze ale také očekávat u subjektů s vysokým počtem
zaměstnanců.(pal) 6 1177
O výzkumu
Podkladem pro vznik tohoto článku byly informace získané z unikátního
výzkumného projektu, který exkluzivně pro vydavatelství IDG Czech realizuje
společnost Markent. V rámci tohoto výzkumu, jehož aktuální fáze byla
realizována v prvním čtvrtletí letošního roku, byl detailnímu zkoumání podroben
korporátní koncový trh, konkrétně organizace, které jsou předplatiteli týdeníku
Computerworld. Celkem byly (podobně jako tomu bylo i v minulých letech)
zpracovány odpovědi zástupců 301 organizací, vybraných takovým způsobem, aby
přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu. Relevanci
prezentovaných zjištění pak dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom, že
institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně polovinu z
celkového objemu investic do informačních technologií v Česku.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.