Rub a líc open source

Na počátku letošního roku se z trhu tiše vytratila společnost Metro Link. Nebýt toho, že na jejích serverech byl host...


Na počátku letošního roku se z trhu tiše vytratila společnost Metro Link. Nebýt
toho, že na jejích serverech byl hostován open source editor Nedit, nikdo by to
snad ani nezpozoroval. Konec jedné z unixových firem může dobře ilustrovat, že
nástup Linuxu má své vyvolence i své oběti.
Metro Link vznikl už v roce 1989 jako vývojářská firma pro komerční Unixy a
realtime systémy. Tehdy byla úspěšná a její produkty se používaly v leteckém
(Boeing 777), vesmírném (raketoplány) i vojenském průmyslu (Crusader
Self-Propelled Howitzer, Army Land Warrior).
Z dílny Metro Linku vzešla i implementace populární grafické knihovny Motif,
Metro-X Enhanced Server podporující mimo jiné i dotykové displeje a Metro
OpenGL. Firma ale nedokázala konkurovat stále se lepšícím open source
alternativám a trh tradičních komerčních Unixů ji nedokázal uživit.
Příkladem je třeba osud Motifu. Jeho historie sahá do roku 1989, kdy jej
vytvořilo konsorcium výrobců unixových pracovních stanic The Open Software
Foundation jako standardní uživatelské rozhraní pro své stroje. Motif byl na
svou dobu velice dobře navržen a dostalo se mu širokého nasazení. Byl však
vydán pod licencí, která bránila jeho použití v open source projektech, a tak v
rámci tohoto hnutí vznikly konkurenční knihovny ať už GTK, základ GIMPu a Gnome
nebo Qt (dostupné i pod komerční licencí) pohánějící KDE a v neposlední řadě i
LessTif, jež se snažil být s Motifem plně kompatibilní. Tyto knihovny získaly
mezi vývojáři velkou popularitu a brzy Motif předstihly i po technologické
stránce. Posledním pokusem o vzkříšení Motifu bylo v roce 2000 jeho uvolnění
pod open source licencí, nicméně vývojářská komunita jej již nepřijala.
Dalším produktem Metro Linku byl Metro-X Enhanced Server. Jednalo se o špičkový
X server (pod Unixem/Linuxem jde o specializovanou aplikaci, která se stará o
vykreslování aplikací na obrazovku). Tento produkt však nenašel dostatek
zákazníků a drtivá většina uživatelů zůstala u standardní implementace XFree86,
jež je jako open source projekt dostupná zdarma.
Společnost Metro Link se nechtěla vzdát a hledala jinou mezeru na trhu.
Vyvinula např. specializovaný X server pro Sony PlayStation 2, společně s
firmou Lineo došlo také ke snaze vyrobit digitální televizi běžící pod Linuxem.
V roce 2000 se pak Metro Link dokonce svezl na dot.comové vlně zájmu o linuxové
firmy a v září získal od investiční společnosti Linux Global Partners v prvním
kole svého financování až 5,6 milionu dolarů na svůj další rozvoj. Nový
viceprezident Mark Zinn měl velké plány, očekával do jednoho roku stoprocentní
nárůst obratu na 10 milionů dolarů. Po splasknutí investiční bubliny pak
utichly i zprávy o Metro Linku a ten na počátku letošního roku definitivně
skončil.
Firma zjevně přecenila své schopnosti prodávat komerční alternativy produktů,
jež jsou dostupné pod open source licencemi. Těžko prostě prodávat tam, kde
existuje podobný software zdarma pokud jsou oba produkty skutečně srovnatelné,
šance na úspěch je mizivá. Microsoft touto strategií kdysi zničil Netscape,
nyní by se měl možná sám bát nástupu kancelářského balíku OpenOffice.org i
takový závěr lze vyvodit z krachu jedné úplně obyčejné unixové firmy. A pak je
zde ještě neschopnost zvládnout vlastní růst, která postihla řadu
specializovaných high-tech firem poté, co se jim podařilo získat vrtkavou
přízeň investorů.
Tolik tedy k jednomu příběhu se špatným koncem. Jaká je druhá strana mince?
Analytické firmy či přímo jednotliví výrobci hardwaru či softwaru občas
zveřejní odhady o tom, kolik kdo díky Linuxu vydělal. Tak např. společnost
Hewlett-Packard prodala v roce 2003 v souvislosti s Linuxem produkty a služby v
hodnotě 2,5 miliard dolarů alespoň to prohlásila na únorovém Linux World
Conference & Expo výkonná ředitelka HP Carly Fiorina. Netřeba dodávat, co Linux
přináší také IBM či Oraclu.
A tak zbývá jen zopakovat pravdu zřejmou již minimálně před rokem. Kdo chtěl v
Linuxu financovat vývoj softwaru prostřednictvím koncových uživatelů, ten
prohrál. Naopak ten, kdo se zaměřil na firemní klientelu či na státní správu,
má šanci.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.