S Adastrou ke hvězdám

Patrně každý, kdo už u nás někdy slyšel slovo datový sklad či manažerský informační systém, bude znát také spo...


Patrně každý, kdo už u nás někdy slyšel slovo datový sklad či manažerský
informační systém, bude znát také společnost Speedware. Jak by taky ne. Za šest
let svého působení na českém trhu si vybudovala pozici, kterou jí závidí snad i
její mateřská firma v Kanadě. České zastoupení Speedwaru dnes realizuje
neuvěřitelných 10 % obratu celé korporace, která má kanceláře ve 25 zemích
světa, z hlediska počtu lidí je největším evropským zastoupením a z pohledu
obratu je na tom stejně jako britská pobočka. Patrně největší podíl na tomto
úspěchu má Jan Červinka, současný ředitel společnosti pro střední a východní
Evropu, který v roce 1994, společně se svým spolužákem Petrem Jechem (současný
technický ředitel), založil české zastoupení Speedwaru. Už v roce 1998 se česká
pobočka stala kompetenčním centrem pro celou Evropu, a aby toho nebylo málo,
tak v letošním roce oba zakladatelé zakoupili od mateřské firmy 51% podíl v
českém zastoupení, a stali se tak jeho majoritními vlastníky. Prakticky
současně založili divizi Adastra (v překladu "ke hvězdám"), která má ambice
stát se lídrem trhu datových skladů v České republice. Oslovili jsme ředitele
společnosti Jana Červinku a položili mu několik otázek.

Jaká byla vaše cesta do oblasti informačních technologií?
Jsem sice absolventem ČVUT, fakulty elektrotechnické, ale tam jsem se za svého
studia s počítači prakticky nesetkal. Do oblasti informačních technologií jsem
se dostal ve chvíli, kdy mi firma SoftPro nabídla místo obchodního zástupce.
Prvních 9 měsíců jsem však strávil v českém zastoupení společnosti
Hewlett-Packard, kde jsem absolvoval vzdělávací program pro jejich partnerské
firmy. Toto školení znamenalo i to, že jsem téměř rok seděl v jejich
kancelářích společně s lidmi od HP, což byla rozhodně dobrá škola. V té době
jsme se soustřeďovali především na platformu HP 3000 a také jsem se poprvé
setkal se Speedwarem, který tenkrát působil jako dodavatel vývojových nástrojů
právě pro tuto platformu. Firma SoftPro byla v kontaktu se Speedwarem a já jsem
se asi po dvou letech rozhodl, že bych chtěl realizovat něco většího než
doposud. Se svým spolužákem a dlouholetým kamarádem Petrem Jechem jsme se
rozhodli založit zastoupení některé zahraniční softwarové firmy a logicky padla
volba na Speedware.

Dnes už má český Speedware za sebou šest úspěšných let, více než 500 zákazníků
a před sebou jistě zajímavou budoucnost. Jaké byly hlavní důvody vašeho
převzetí majority v českém zastoupení?
Hlavním důvodem byla skutečnost, že se naše pobočka už prakticky od svého
začátku začala postupně odchylovat od standardního obchodního modelu, který
používá korporace celosvětově. Speedware Corporation je firma založená v roce
1976 a od té doby prodává převážně softwarové licence, z čehož stále pochází 90
- 95 % veškerých jejích příjmů. V souvislosti s licencemi prodává také podporu
a některé základní služby, ale je to stále softwarová firma.
Ve druhé polovině 90. let jsme na český trh úspěšně uvedli manažerský
informační systém Media, který se nejdříve prodával také jako software - dodali
jsme ho celé řadě koncových zákazníků spolu se základním zaškolením a podporou.
Také jsme vybudovali síť partnerů, kteří na tomto systému začali vyvíjet svá
vlastní řešení. Už někdy v roce 1996 jsme však přišli na to, že daleko větší
přidanou hodnotu má náš systém ve chvíli, kdy k němu dodáme komplexnější
služby. Začínali jsme s návrhem menších manažerských systémů šitých na míru,
ale všechno časem směřovalo do oblasti větších řešení, tedy do oblasti data
warehousingu. Tenkrát u nás ještě žádné datové sklady neexistovaly, takže jsme
se pouštěli do nově vznikajícího segmentu trhu.
To nás definitivně odchýlilo od prodeje licencí, který pro nás dnes představuje
jen 20 - 25 % byznysu, do oblasti služeb, kde je potřeba používat odlišné
strategie, budovat firmu na jiných základech a jinou formou, než jak fungují
tradiční softwarové firmy. Tento posun byl stále zjevnější, proto jsme se v
roce 1998 sešli s kanadským managementem a bavili se o odklonu naší lokální
strategie od korporační. Také jsme deklarovali chuť tuto strategii tvořit sami
a vybudovat firmu, která bude fungovat trochu jinak než Speedware Corporation.

Co na to kanadský management?
Vedení firmy s našimi názory souhlasilo a dokonce jsme dospěli k tomu, že za
určitých podmínek můžeme převzít v českém zastoupení majoritu, abychom tak
mohli lépe kontrolovat jeho budoucí vývoj. Jistě si dovedete představit, že
zatímco dnes je v managementu korporace několik lidí, kteří nám dodávají
relativní svobodu, za rok tomu může být úplně jinak. Tyto skutečnosti byly
důvodem vzniku smlouvy, která nám zajišťovala do 2 let, při splnění určitých
výkonnostních parametrů, převzetí majority v českém zastoupení.
Tyto podmínky jsme naplnili a letos v dubnu se uzavřela smlouva o převodu
vlastnictví firmy. To byl tedy hlavní důvod z vnějšího pohledu. Z vnitřního
pohledu hrála významnou roli i určitá ambice a naše vize na několik příštích
let, kterou bychom rádi naplnili. A protože tato naše vize má přesah i do
zahraničí, a přitom vznikla tady v Čechách, tak jsme se rozhodli, že bychom ji
chtěli realizovat v naší vlastní firmě.

Pokud se ještě vrátíme ke struktuře vašeho podnikání, znamená to, že už dnes
realizujete na rozdíl od mateřské firmy většinu obratu ve službách?
Ano, přesně tak. Přibližně 3/4 našich lokálních příjmů dnes pocházejí ze
služeb, i když Speedware Corporation také trochu změnila strategii. Už
neprodává jen licence nástrojů jako jsou Media či Esperant, ale prostřednictvím
své dceřinné společnosti Visionyze se vrhla do oblasti tzv. aplikací business
intelligence, což je dnes velmi perspektivní trh. Některé firmy, které
podnikají v této oblasti, dosahují vysoké tržní kapitalizace, stejně jako třeba
linuxové společnosti - tak např. Epiphany nebo Broadbase mají při obratu
několik milionů dolarů miliardové tržní kapitalizace. Jedná se o segment, kde i
analytické firmy jako GartnerGroup nebo Meta Group spatřují obrovský potenciál.
Speedware Corporation se pustila do této obasti, ale opět se jedná o vývoj
předpřipravených softwarových aplikací, které se prodávají jako licence s částí
služeb. Těžiště je tedy stále v tom, že máte aplikaci, kterou multiplikačním
efektem můžete prodávat na trhu a neživíte se jen prodejem vašich konzultačních
služeb.

Oznámené změny se však netýkaly pouze zakoupení majoritního podílu v českém
Speedwaru, ale také založení nové divize nazvané Adastra. Co vás vedlo k tomuto
kroku?
V minulých letech se nám podařilo velice dobře vybudovat značku Speedware, a to
hlavně v oblasti manažerských informačních systémů a nástrojů business
intelligence. Naší vlajkovou lodí je zde produkt Media, ale dobře znám je také
Esperant nebo některé aplikace. Tohle jsou produkty, které budou i nadále
prodávány pod značkou Speedware. S nástupem nových služeb v oblasti data
warehousingu a se zahájením velkých projektů jsme však začali přicházet do
prostředí, která vyžadovala multiplatformnost a otevřenost, a to jak na straně
databázové, tak na straně klientských nástrojů.
A právě v oblasti klientských nástrojů Speedware není a ani nemůže být
považován za nezávislého dodavatele, protože je vlastníkem obdobné technologie,
na které vybudoval svoji značku. Proto jsme se rozhodli, že představíme novou
značku Adastra, která bude zaměřená na multiplatformní služby a projekty v
oblasti data warehousingu. Úmyslně nepoužívám slovo nezávislá, protože dnes
existuje na trhu takové množství technologií, že není možné být úplně
nezávislý. Je však rozdíl, když se snažíte vybrat zákazníkovi z vaší široké
nabídky technologií tu pro něj nejvhodnější, nebo když jen dodáváte svou
vlastní.
Doufáme, že se nám podaří vybudovat novou kategorii v oblasti datových skladů,
a sice kategorii firmy, která je na západě celkem běžná - dodavatel řešení v
oblasti data warehousingu s nabídkou multiplatformních klientských nástrojů. My
se domníváme, že tato nová kategorie je zde žádoucí a na trhu chybí. Určitě
nebudeme poslední firmou, která do této oblasti vstupuje, ale díky tomu, že
jsme první a máme letité zkušenosti, bychom se rádi stali lídrem trhu.

Pokud mluvíte o platformě, máte na mysli technologickou platformu?
Samozřejmě, i na našem trhu existuje několik společností dodávajících řešení
datových skladů, ale pokud je to např. partner Oraclu, tak vám nebude chtít
dodat klienta Microstrategy, resp. budou se vás snažit přemluvit, abyste použil
spíše Oracle Express nebo Discoverer. My chceme mít dostatečně otevřené
portfolio produktů a technologií, i když samozřejmě nemůže být neomezeně velké.
V některých technologiích je relativně snadné přidat do projektu další
nástroje, ale vybudovat projekt na jiné databázové platformě je už problém,
protože na to potřebujete vyškolené konzultanty s patřičnými zkušenostmi. Naši
lidé mají zkušenostmi na třech databázích - Oracle, Sybase a Microsoft SQL,
pracujeme se třemi extrakčními technologiemi, se sedmi klientskými nástroji a
toto portfolio už samo o sobě poskytuje dostatečnou škálu možností pro naše
klienty.

Jak vnímáte stav trhu datových skladů v České republice a jaké jsou podle vás
jeho perspektivy?
V současné době je tento trh rozhodně v začátcích a za západní Evropou či USA
jsme o několik let pozadu (resp. naši zákazníci). Je to dáno vývojem a historií
vzniku tržní ekonomiky v Česku a následného rozvoje informatiky, čili na tom
není nic špatného. Z hlediska perspektivy se domnívám, že právě díky našemu
zpoždění a tlaku na přibližování se vyspělé Evropě je pro české podniky
nevyhnutelné, aby v budoucnu významně investovali do informačních technologií.
Datové sklady jsou přitom společně s internetovými technologiemi nyní na řadě.
Do ERP systémů, základního softwaru a hardwaru firmy investovaly v předchozích
letech, také se připravovaly se na rok 2000, a právě teď přichází doba, kdy se
začínají budovat datové sklady a uvažovat o e-businessu.

Nicméně, na trhu existuje řada dodavatelů, kteří tvrdí, že už realizovali
úspěšné projekty datových skladů. Jak vnímáte tuto konkurenci?
Z obecného pohledu máme podobných projektů určitě nejvíce. Ale spíše je potřeba
podívat se, čemu říkáme v České republice datový sklad a čemu se tak říká na
západ od nás. Datovým skladem je u nás nazývána celá řada řešení, která jsou
však pouze data marty (datová tržiště), tedy řeší jen určitou oblast činnosti
firmy. Z hlediska pohodlnosti je samozřejmě jednoduší říkat tomu datový sklad,
ale jedná se pouze o jeho jednu část, o jakýsi základní kámen. Do rozměru data
warehousu a do využití informací, které jsou v něm uloženy, je ještě od těchto
projektů dlouhá cesta a obrovská spousta práce.
Na českém trhu je pár projektů, a z nich samozřejmě několik našich, které se
mohou plným právem nazývat projekty datových skladů, ale ostatní jsou spíše
jakýmsi začátkem na cestě k opravdovému data warehousingu.

Pokud to trochu zjednodušíme, bavíme-li se o data martech, znamená to parciální
projekty řešící problémy jednotlivých oddělení či divizí?
Přesně tak. Podle naší metodiky je to dokonce správný přístup, budovat aplikace
postupně - tzn. začít nejprve např. s oblastí sledování prodeje, potom jít ke
sledování marketingových akcí, finančního účetnictví atd. Tohle jsou jednotlivé
bloky projektu a celá řada firem má dnes zpracovanou jednu nebo dvě podobné
agendy. Tím pádem ale přicházejí o půvab datového skladu, který tkví v tom, že
jste schopni získávat integrované informace z celého podniku úzce provázané
mezi jednotlivými agendami.

Na které segmenty trhu se bude Adastra zaměřovat?
Doposud máme zákazníky poměrně hodně horizontálně roztříštěné, protože v
minulých letech u nás bylo jen málo firem, které si uvědomovaly potřebu
datového skladu. Proto jsme řešili projekty např. ve stavebních, výrobních
firmách, pojišťovacích nebo bankovních institucích. Nicméně, do budoucna je
stále zřejmější, že potřeba datového skladu bude největší u společností,
jejichž konkurenční výhoda spočívá do velké míry na způsobu zpracování
informací. Sem patří např. retailové řetězce, pojišťovny a banky. O trochu méně
jsou to firmy výrobní, stavební apod.

Bude se tedy jednat převážně o velké firmy?
Ano, Adastra se bude primárně zaměřovat na větší firmy a rozsáhlejší projekty.

Jaká je budoucnost Adastry? Jako divize Speedwaru se patrně nebude moci vydávat
za plně nezávislý subjekt?
V našich plánech do blízké budoucnosti je samozřejmě transformace Adastry na
samostatnou společnost. Jak rychle se to stane, bude samozřejmě záviset od
obchodních výsledků této divize a od toho, jak se nám bude dařit prosazovat
novou značku na trhu. Jinak jsme na tento krok samozřejmě připraveni.
Uvědomujeme si, že pokud se bude jednat o divizi Speedawaru, nebude jednoduché
deklarovat plnou technologickou otevřenost. Na druhou stranu můžeme využít
značky Speedware k prosazení tohoto nového subjektu na trhu datových skladů.

Kde hodláte získat dostatek kvalitních konzultantů na velké projekty?
Samozřejmě, posilování našeho týmu a udržení stávajících lidí patří mezi hlavní
úkoly související s rozjezdem nové divize. Naše dosavadní výsledky v této
oblasti jsou velmi dobré - máme kvalitní tým lidí, ale samozřejmě bychom ho dál
chtěli zdokonalovat a dostat ho na světovou úroveň. Myslím si, že i do budoucna
bude pro další odborníky atraktivní uplatnit se ve firmě, která má jasnou vizi
a silné postavení na trhu. Nepotřebujeme mít 300 konzultantů, naším cílem je
mít tým o několika desítkách špičkových lidí.

Pokud vím, tak český Speedware realizuje nezvykle velkou část obratu mateřské
firmy?
V současnosti realizujeme na našem trhu zhruba 10 % obratu celé korporace, i
když naše příjmy pocházejí částečně z jiné oblasti než u mateřské firmy. Z
hlediska počtu lidí jsme největším zastoupením v Evropě, a to právě proto, že
se zaměřujeme na prodej konzultační a projektové činnosti. Z hlediska obratu
jsme zhruba na stejné úrovni jako britské zastoupení.

Je pravdou, že nedávné celosvětové oznámení Speedwaru o portaci některých
produktů na Linux pocházelo z Čech?
Tohle je také zajímavá věc. Začátkem roku jsme měli u nás v pobočce sezení, na
kterém jsme přišli s myšlenkou OLAP serveru na Linuxu. Tedy takového produktu,
který by byl špičkovým OLAP serverem a mohl se stát v oblasti Linuxu něčím jako
jsou MS OLAP Services na platformě Windows. Náš nápad jsme rozvíjeli dál a
zjistili jsme, že nejlepší variantou bude vývoj v rámci otevřeného kódu (Open
Source). S touto myšlenkou jsem odjel do Kanady na poradu managementu, kde se
po několika jednáních podařilo návrh prosadit. Vznikl projekt s kódovým jménem
Ardward, jehož cílem je portovat naši OLAP databázi (serverová část produktu
Media) na Linux a připravit kód na to, aby mohl být otevřen. Někdy v říjnu
letošního roku by měl být tento kód dán k dispozici Open Source komunitě. I
nadále budeme pokračovat ve vlastním vývoji ve dvou laboratořích - v kanadském
Quebecu a v Praze, a díky otevřenosti kódu určitě získáme další vývojové
kapacity. Protože nápad vznikl tady v České republice, bude se zde provádět i
realizace části projektu - zhruba třetina vývoje.

Jan Červinka
Pozice: ředitel společnosti Speedware pro oblast střední a východní Evropy
Věk: 31 let
Stav: ženatý, dvě děti
Největší úspěch: vybudování pozice Speedwaru na českém trhu
Záliby: aktivně sport (fotbal, squash), četba beletrie a chalupa









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.