S kladivem na Itanium

Ve světě 64bitových procesorů se připravuje velký průlom. Se vstupem firem AMD a Intel by mělo dojít k jejich masově...


Ve světě 64bitových procesorů se připravuje velký průlom. Se vstupem firem AMD
a Intel by mělo dojít k jejich masovějšímu rozšíření. Přesto, že bude ještě
chvíli trvat, než se stanou zcela běžnou či standardní záležitostí, klíčovým
okamžikem bude především uvedení prvních zástupců s 64bitovou architekturou
oběma jmenovanými výrobci.

Možnosti procesorů s 64bitovou architekturou jsou do budoucna podle všech
předpokladů velmi vysoké. Stoupající výpočetní náročnost aplikací k novým
řešením vybízí, proto se dá očekávat, že 64bitová architektura nezapadne. Její
využití je skutečně mnohostranné ať už to bude u internetových či
kryptografických aplikací, ve finančních institucích, pro aplikace typu CAD
nebo v oblasti matematického modelování a simulace nejrůznějších procesů (např.
meteorologie, ekonomie).

Intel jako první
V březnu příštího roku se objeví první zástupce procesorů s architekturou IA-64
(tj. Intel Architecture) pod označením Itanium taktovaný na 800 MHz. Procesory
budou vybaveny vyrovnávací pamětí druhé úrovně o velikosti 256 KB-1 MB,
novinkou je L3 cache s kapacitou 2-4 MB. Jedná se o kombinaci prvků
mikroarchitektury procesorů RISC a CISC a jedním z důležitých prvků je nová
instrukční sada EPIC (Explicit Parallel Instruction Computing) pro paralelní
zpracovaní dat. Samozřejmostí je uvedení nové čipové sady 460GX podporující
maximálně 4cestné systémy.

Hlavním rozdílem intelovských procesorů od politiky, kterou prosazuje AMD ve
svých Hammerech, je zmíněná architektura, která je zcela nová, zatímco x86-64
je vlastně "pouhým" rozšířením stávajícího standardu x86. To se projeví hlavně
v tom, že na nových IA-64 procesorech sice poběží starší 32bitové aplikace,
avšak potenciální vysoký výkon nebude využit, navíc bude nutné předtím programy
rekompilovat. Intel tedy zjevně předpokládá, že jestliže se někdo rozhodne pro
64bitovou platformu, pak to bude se vším všudy, 32bitové aplikace bude zřejmě
výhodnější provozovat na systémech s procesory Pentium 4.

Zajímavostí je, že s velkým předstihem vůči samotnému uvedení procesoru Intel
zveřejnil podrobný popis jeho architektury (developer.intel.com/design/ia-64)
to u něj není zcela obvyklé a je zřejmé, že výrobce se snaží udělat maximum pro
to, aby se IA-64 dostalo velmi potřebné podpory především ze strany
softwarových vývojářů. Dostatečný počet 64bitových aplikací je pro úspěch
samotného procesoru naprosto zásadní. Následníkem Itania by se měly ještě v
roce 2001 stát procesory s kódovým označením McKinley, které budou v roce 2002
následovány procesory Madison.

AMD se nevzdá
Firmě AMD se vlastně teprve nedávno povedlo získat si respekt v oblasti
32bitových procesorů pro stolní počítače. Pokud se nechtěla dostat do svého
původního postavení v nejbližší budoucnosti, nezbývalo jí nic jiného než se
pokusit prosadit i na trhu 64bitových procesorů. Nejspíše vzhledem k faktu, že
na přípravu zcela nové architektury, jakou je IA-64, už neměla tolik času,
kolik jí věnoval Intel, rozhodla se pro odlišný přístup. Mikroarchitektura
x86-64 je takto vlastně jen rozšířením stávající x86. Základním rysem je přitom
přidání 8 univerzálních registrů. Procesory z rodiny Hammer mohou pracovat ve
dvou módech Legacy Mode pro 32 nebo 16bitové operační systémy a Long Mode pro
nové 64bitové operační systémy.
Díky tomu, že se v podstatě jedná pouze o rozšířenou architekturu x86, budou
mít procesory řady Hammer výhodu v tom, že budou kompatibilní se staršími
32bitovými aplikacemi s tím, že i u nich se kladně projeví nárůst výkonu.
Podle nejnovějších roadmapů se první zástupci 8. generace (K8) procesorů AMD
objeví teprve koncem příštího roku konkrétně půjde o SledgeHammer pro 4-8cestné
servery (ve větších množství budou produkovány až ve 2. čtvrtletí 2002) a
ClawHammer pro 1-2 cestné servery (ve větších objemech v prodeji od 1.
čtvrtletí 2002).

CISC vs. RISC
(Complex Instruction Set Computer, Reduced Instruction Set Computer)
CISC je označení pro počítače, respektive CPU vybavené klasickou sadou
matematických a výkonných strojových instrukcí, zahrnující všechny základní
operace. Provádění různých instrukcí počítače CISC trvá podle jejich složitosti
od jednoho do několika desítek hodinových cyklů procesoru. U procesoru RISC je
oproti tomu ponechána pouze omezená množina velmi elementárních instrukcí, z
nichž lze většinu vykonat během jediného pracovního cyklu procesoru a spolu s
použitím optimalizačních překladačů vyšších programovacích jazyků dosáhnout
většího výpočetního výkonu při stejném hodinovém kmitočtu.
0 3260 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.