S otevřenými standardy k většímu rozšíření technologií

Tentokrát jsme se sešli se Zdeňkem Pilzem, generálním ředitelem české pobočky společnosti Sun Microsystems, která, ...


Tentokrát jsme se sešli se Zdeňkem Pilzem, generálním ředitelem české pobočky
společnosti Sun Microsystems, která, jak známo, propaguje software s otevřeným
kódem. Většina otázek proto mířila tímto směrem.


Nedávno jste v Praze otevřeli nové centrum pro vývoj softwaru. Proč jste si
vybrali právě Českou republiku? Na jaké produkty se zde konkrétně zaměříte?
Toto rozhodnutí je výsledkem analýzy několika důležitých předpokladů. V první
řadě je to nabídka na trhu práce v ČR, tedy dostatek kvalifikovaných
softwarových specialistů, jejich schopnosti, a to vše i s výhledem do budoucích
let. Dalším předpokladem je kvalita IT infrastruktury. Nepotřebujeme od naší
vlády vybudování dalších kilometrů dálnic, ale hodnotili jsme zejména
konektivitu a spolehlivost komunikačních sítí. Samozřejmým parametrem pro
rozhodnutí o této investici jsou pochopitelně investiční a provozní náklady,
kdy a to obzvláště v našem případě nejde jen o porovnání mzdových nákladů,
protože pak by zřejmě všechny podobné investice mířily dále na východ. V
současnosti se v našem centru pracuje zejména na integrovaném vývojovém
prostředí NetBeans IDE, dále pak na Java EE (dříve J2EE), operačním systému
Solaris a na některých komponentách Sun N1 software.

Sun je dlouhodobým propagátorem open source softwaru. Jaké podle vás nastanou v
tomto segmentu trhu změny?
Názor, že software musí být drahý a uzavřený "black box", je vstupní bariérou
většího rozšíření technologií a velkým omezením na cestě k informační
společnosti. Spolu s nutností zachovat přístup k podnikovým a institucionálním
dokumentům a informacím za současného snižování nákladů je evidentní, že open
source software, či přesněji otevřené standardy jsou cestou k odstraňování
těchto bariér. Zásadní změny na trhu open source softwaru již probíhají.
Příklady států Massachusetts a Minnesota a brazilské vlády při přijetí
zodpovědné politiky vůči svým občanům, jasné prosazení Liberty Alliance proti
proprietárním řešením v oblasti federované identity, vzrůstající popularita
OpenOffice.org či OpenSolarisu a změna postoje analytiků, konzultačních
společností a velkých systémových integrátorů to jednoznačně potvrzuje. Bylo by
chybou považovat za milník v této oblasti pouze větší prosazení linuxového
desktopu. Podobnou situaci můžeme sledovat v oblasti standardizace dokumentů,
kde dochází k stále větší podpoře a rozšiřování tzv. otevřeného formátu ODF. V
současné době probíhá v EU hlasování členských zemí o přijetí tohoto formátu
jako standardu EU.

Co považujete za nedostatek těchto řešení pro plnohodnotné nasazení a možnost
jejich využívání v organizacích?
Nehovořil bych o nedostatcích, ale spíše o omezeních. V oblasti státní a
veřejné správy jsou to omezení zejména administrativního rázu, v soukromé sféře
pak jednoznačně potřeba podpory a garance vybraného řešení. Vzhledem ke stále
většímu počtu dostupných vývojářů open source softwaru a již zmíněné pozici
dodavatelů a systémových integrátorů je dnes situace mnohem příznivější. Navíc
je třeba se při zvažování možných rizik vždy ptát, zda není pro firmu větším
rizikem a zda není finančně nákladnější závislost pouze na jediném dodavateli.

Sun poskytl v rámci iniciativy OpenSparc vývojářům k dispozici zdrojové kódy
procesoru UltraSparc T1 a hodlá v této iniciativě dále pokračovat. Jaký je
zatím o tento projekt zájem a jaké změny na trhu od něj Sun očekává?
Již při uvolnění předběžných informací v polovině února letošního roku jsme
zaznamenali velký zájem vývojářů o tento projekt. Na Multi--Core Expo v Santa
Clara jsme 21. března zveřejnili popis procesoru UltraSparc T1 (dříve známého
jako Niagara) ve Verilogu pod GPL licencí v2 (GNU General Public License).
Naším zájmem je pochopitelně zvětšit komunitu vývojářů kolem této nové
procesorové architektury a umožnit tak provoz dalších operačních systémů,
zejména Linuxu a BSD na systémech s procesory UltraSparc T1. Po otevření
Solarisu, našeho middleware a vývojových nástrojů je zpřístupnění naší klíčové
hardwarové platformy dalším přirozeným krokem.

Jaké jsou další plány Sunu v oblasti procesorů?
Krátce po uvedení prvních systémů s procesory UltraSparc T1 jsme oznámili
předání podkladů pro výrobu prototypu procesoru UltraSPARC T2, dalšího z řady
procesorů využívajících technologii CMT (Chip Multi-Threading). Tento čip bude
mít osm jader a každé z nich bude schopné zpracovat osm vláken, takže se jedná
o první 64vláknový procesor na trhu. Kódový název "Victoria Falls" napovídá, že
T2 má oproti Niagaře posílenou schopnost operací s plovoucí desetinnou čárkou.
V příštím roce budou na trh uvedeny systémy APL, vyvíjené společně s Fujitsu,
zároveň Sun pracuje na procesoru zcela nové koncepce s pracovním názvem Rock,
který je určený pro provoz kritických aplikací. I nadále postupně uvádíme na
trh systémy s procesory Opteron, vloni uvedené servery řady Galaxy doplní ještě
v tomto pololetí Galaxy blade servery.


Zdeněk Pilz přišel do společnosti Sun Microsystems v roce 1998, předtím působil
na pozici obchodníka pro státní správu u IBM. Svou profesní dráhu přitom
zahájil v STS Říčany jako pracovník odpovědný za technologie a technický vývoj.
S výpočetní technikou získal první zkušenosti na odboru informatiky v podniku
Hutnictví železa. Je ženatý, má tři děti.
Sun Microsystems
je předním světovým poskytovatelem produktů, služeb a podpůrných řešení pro
stavbu a údržbu síťových počítačových prostředí.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.