Šarlatánské záruky programů musí zmizet

Dodavatelům krabicových programů se stále daří vybavovat své zboží zárukami, které jsou díky použité formulaci z...


Dodavatelům krabicových programů se stále daří vybavovat své zboží zárukami,
které jsou díky použité formulaci zcela bezcenné. Jsme nuceni přijímat programy
vytrvale obsahující závady, jako by byly bezchybné.
Nikdy byste nekoupili auto nebo ledničku, poskytující tak malou bezpečnost a
spolehlivost jako software, na němž je vybudována naše informační společnost.
Kdybychom vyráběli nákladní auta, léčiva a rádia stejným způsobem jako
software, bylo by naše hospodářství stále ještě na úrovni z počátku
průmyslového rozvoje.
V ostatních odvětvích průmyslu mají spotřebitelé mnoho možností, jak dosáhnout
náhrady vadného výrobku. Mnohé společnosti nabízejí rozumné záruky.
Spotřebitelé mohou výrobce s úspěchem žalovat za škody způsobené vadnými
výrobky, zvlášť když jde o jeho nedbalost.
Výrobci byli donuceni odhalit informace o jakosti a bezpečnosti (resp.
nebezpečnosti) svých výrobků. Starý postoj, podle něhož vše záleží na
opatrnosti kupujícího, už neplatí. Spotřebitelé vyžadují, aby se prodejci
starali o to, jakým způsobem jsou jejich výrobky využívány.
Naneštěstí se společnosti zaměřené na hromadně prodávaný software stále
domnívají, že se za jakost zboží nemusí nikomu zodpovídat.
Uvažte typický proces instalace softwaru. Nejdřív se objeví okno s 14 řádky
drobounkého písma a otázkou: "Přijímáte všechny podmínky?" Pokud zvolíte "Ne",
instalace končí. A tak každý klikne "Ano" a modlí se, aby nic nezpůsobilo pád
systému.
S čím jste to právě potvrdili souhlas? Abyste to zjistili, musíte řádku po
řádce přečíst nejméně 10 oken, velmi špatně čitelných, protože je nejde ani
vytisknout ani zvětšit písmo. V typickém případě zjistíte, že jste dali souhlas
k osvobození dodavatele od jakékoli odpovědnosti za cokoliv. Ten potvrzuje
jenom to, že "...program se bude v podstatných rysech shodovat s uživatelskou
dokumentací..." (ha!) a že to nezakládá žádné záruky, ani explicitní ani
implicitní, týkající se programu, dokumentace, jakosti, výkonu, použitelnosti,
stavu, kompatibility, bezpečnosti, přesnosti, prodejnosti, nebo vhodnosti pro
konkrétní účel. Obzvláště jsem vychutnal větu, říkající, že "...zákazník se
vzdává jakýchkoli nároků, a to i tehdy, jestliže prodejce byl upozorněn na
možnost škod...".
Co to znamená? Tak například, tím že kliknete na "Ano", jste zprostil
dodavatele odpovědnosti za známé závady v bezpečnosti, které mohou způsobit
kompromitování vašich tajných dat. Kliknutím na "Ano" potvrzujete, že
neobviníte dodavatele za neobvyklou klávesovou kombinaci, která způsobí
nenávratné vymazání celého vašeho disku.
Dokonce ani těch několik krátkodobých závazků, obsažených v těchto zárukách,
nemá žádnou hodnotu. Uvažte např. tento: "Zákazník souhlasí s tím, že dodavatel
programu je povinen pouze nahradit kupní cenu nebo cenu oprav (rozuměj záplat)
programového balíku, pokud jsou takové opravy dostupné." Ale dokonce ani toto
neplatí v případě "nesprávného použití", což rozhodne zcela podle svého uvážení
domovský soud dodavatele.
Vyjádřeno v penězích, takové náhrady nemají žádný význam. Je to zřejmé
například z přehledu, který jsem právě dokončil, a který se týká časových ztrát
jedné velké finanční firmy, způsobených poruchovostí krabicového softwaru.
Dosahují přibližně 6,5 hodin na měsíc a osobu, nebo celkově 135 milionů dolarů
za rok. To je mnohonásobně více, než kolik činí roční náklady na firemní
software.
Výrobci elektrických přístrojů motorů, zapalovacích svíček pro auta i desek s
tištěnými spoji poskytují bohaté záruky, protože jejich výrobky jsou
zhotovovány ve shodě s přesně určenými specifikacemi a standardy jakosti.
Softwarový průmysl nenabízí takové záruky, protože jeho výrobky jsou na trh
vrhány ve spěchu po nedostatečném testování, bez ohledu na škody, které mohou
způsobit kupci.
Je na čase, aby se softwarový průmysl připojil k úsilí o co největší
spolehlivost výrobků a skoncoval s výrobou brakového softwaru.
My, uživatelé, už nemůžeme přijímat další šarlatánská tvrzení o možnostech a
vlastnostech, za něž dodavatel nechce uznat žádnou odpovědnost. Musíme mít
záruky bezchybné činnosti, certifikaci na základě testů a zabezpečení
výkonnostních úrovní, máme-li udržet vysokou produktivitu a nízké ceny.
Nemůžeme nechat společnosti dodávat operační systémy se slabinami, které umožní
počítačovým zločincům získat kontrolu nad naším obchodováním. Nemůžeme trpět
aplikace, které zničí data a nenávratně vymaží výsledek předchozí práce.
Nemůžeme tolerovat software natolik vadný, že dokonce ani dodavatelův vlastní
expert nedokáže při veřejném předvádění nainstalovat periferní zařízení, aniž
by došlo k zhroucení systému.
Má rada těm, kdo kupují krabicový software, je vzepřít se proti takové
formulaci smluv, která znamená riziko pro jejich kariéru. Už brzy se právníci
specializovaní na nedbalostní případy a poučení z procesů roku 2000 zaměří na
organizace, tolerující nebezpečný software.
Prosím, čtěte i drobný tisk smluv. Pasáže, které vynecháte, jsou možná právě
ty, na které můžete doplatit.
Od právníků a regulačních orgánů očekávám, že pokud softwarový průmysl dodá
nejakostní produkty, zajistí nápravu co nejtvrdším způsobem.
8 1697 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.