Schůzka vědy s byznysem

Věda na křídlech byznysu, či byznys na křídlech vědy? Aneb bylo dřív vejce, nebo slepice? Mnohokrát jsem slyšel my


Věda na křídlech byznysu, či byznys na křídlech vědy? Aneb bylo dřív vejce,
nebo slepice? Mnohokrát jsem slyšel myšlenku, že úspěch Windows spočívá v čirém
nebo vlastně spíš v kalném marketingu. Mnohokrát jsem také slyšel, že Linux je
prostředí skrz naskrz prosycené akademickou svobodou a ideálem otevřenosti.
Extrémy se vždycky dobře hlásají a chudý rebel, který má za ušima, je oblíbeným
hrdinou. Realita však bývá zpravidla složitější.
Věhlasní vědci v dresu Microsoftu, kteří při své práci čerpají z hluboké
studnice know-how takové slovutné instituce, jakou je univerzita v anglickém
Cambridgi to byl obrázek, který jsem měl možnost vidět v rámci oslav pátého
výročí existence výzkumného střediska Microsoftu v této Mekce evropské
vzdělanosti. Jde o vzájemně prospěšnou symbiózu, která přináší na jedné straně
nové technologie světu IT a na druhé straně nezanedbatelné finanční prostředky
univerzitě.
Microsoft má dnes své vědecké laboratoře v Redmondu, v San Franciscu, v
Cambridgi a v Pekingu. Laboratoř v Cambridgi, do jejíž kuchyně podrobněji
nahlédneme v některém z dalších čísel Computerworldu, vznikla v roce 1997 jako
domov pro renomované evropské vědce ve službách Microsoftu a dnes zaměstnává 65
výzkumníků. Ve stejné době, kdy Microsoft zakládal laboratoř, investoval také
10 milionů liber do malých technologických firem v oblasti Cambridge. Polovinu
těchto peněz, tedy 5 milionů liber, získal rizikový kapitálový fond Amadeus I,
který investuje do nadějných podniků s globálním potenciálem ve stadiu jejich
zrodu.
Projekt celé firemní výzkumné organizace Microsoftu se zrodil v roce 1991.
Pilířem úspěchu je od té doby citlivě udržovaná rovnováha mezi dvěma základními
principy fungování výzkumné organizace mezi otevřeným akademickým modelem a
efektivním procesem přenosu získaných poznatků do produktové sféry. Jde přitom
o podporu dlouhodobých výzkumných projektů, které často nejsou přímo svázány s
konkrétními výrobními cykly tedy o jakýsi základní výzkum v oblasti počítačové
vědy. Vtírá se myšlenka, že s tímto zázemím není zase až tak těžké dělat
vizionáře. Velmi těžké však je udržet tento stroj v chodu správným směrem
prostřednictvím propracovaného mechanismu zpětných vazeb. Vlastní vědecká
pracoviště nejsou samozřejmě jen doménou Microsoftu. Rozsáhlé výzkumné kapacity
mají prakticky všechny významné IT firmy včetně IBM, Sunu a dalších gigantů.
Jakmile dosáhne firma vedoucí pozice na trhu, ztrácí možnost opisovat od
konkurence musí hledat nové směry rozvoje a k tomu dobrou výzkumnou základnu
nezbytně potřebuje. Tady se skrývá jedna z odpovědí na častou otázku, proč že
jsou ty značkové produkty špičkových firem tak drahé. Při jejich nákupu
financujete také další rozvoj počítačové vědy a mimo jiné i průzkum mnohdy
slepých uliček poznání. Ti vzadu to dělat nemusejí, ti se mohou vcelku pohodlně
vézt a jen čas od času přidat k obecně známému řešení nějaký zářivý šperk. Je
proto dobře, že existují silné firmy, které dokáží tlačit vývoj kupředu. Nemám
přitom na mysli blahořečení monopolu konkurenční prostředí je pro zdravý vývoj
samozřejmě nezbytné. Pokud v takovém prostředí firma neustojí rovnováhu mezi
byznysem, nebo chcete-li marketingem, a technologií, její hvězda rychle
pohasne, jak už jsme tomu byli speciálně v oblasti informačních technologií
mnohokrát svědky. Jde jen o to, aby ji měl na špici kdo zastoupit...









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.