Serverové operační systémy v českých firmách

S operačním systémem Windows se lze setkat ve všech typech organizací Oblast operačních systémů, které zkoumané or...


S operačním systémem Windows se lze setkat ve všech typech organizací

Oblast operačních systémů, které zkoumané organizace nasazují na své servery, je
tématem velmi významným, a to jak z pohledu koncového trhu, tak z pohledu
dodavatelů operačních systémů a v neposlední řadě také z pohledu softwarových
firem, které vytvářejí aplikace pro jednotlivé OS.
V rámci realizovaného výzkumu byla z těchto důvodů problematice operačních
systémů (a softwarových platforem obecně) vždy věnována značná pozornost. Díky
tomu můžeme nyní sledovat nejen výsledek aktuálního boje o penetraci a celkový
podíl na trhu, ale lze také vysledovat unikátní časové řady v celé délce trvání
tohoto výzkumného projektu, tedy v posledních pěti letech.
Z výsledků aktuální vlny výzkumu vyplývá, že téměř devět z deseti organizací
provozovalo alespoň jeden ze svých serverů pod operačním systémem Windows.
Současně je z výsledků výzkumného šetření patrné, že přibližně polovina z
dotazovaných organizací používá alespoň jeden server, který běží pod Linuxem.
Třetím nejvíce rozšířeným operačním systémem na serverech je Unix, s nímž se lze
setkat v přibližně jedné organizaci ze tří.
Z těchto údajů je mimo jiné patrné, že řada organizací provozuje více platforem
paralelně, kdy část serverů běží například pod Windows a část pod Linuxem (což
je v tuto chvíli nejtypičtější kombinace). Podrobnější analýza současné situace
v jednotlivých organizacích zahrnutých do zkoumaného vzorku vypovídá o tom, že s
operačním systémem Windows se lze setkat ve všech typech organizací definovaných
jak základními velikostními ukazateli (tedy počtem zaměstnanců a výší IT
rozpočtu), tak také ostatními parametry (majetková struktura, předmět činnosti).
To ostatně není při tak vysoké penetraci žádné zásadní překvapení.
V případě Linuxu je však situace jiná mezi organizacemi, které operační systém
Linux používají alespoň na jednom ze svých serverů, převažují největší z
dotazovaných organizací, tedy subjekty s více než tisícem zaměstnanců. Obecně
lze vysledovat rostoucí míru penetrace korespondující s velikostí organizace,
nicméně odchylky od celkového průměru nemají statistickou významnost. Výjimku
tvoří již zmíněné největší organizace.
Z hlediska jednotlivých vertikál je patrné, že Linux nachází uplatnění zejména
mezi organizacemi veřejné správy a ve skupině tzv. ostatních subjektů, což jsou
zejména stavební firmy, společnosti z oblasti služeb, zemědělství apod. Zřetelně
se ukazuje nízká penetrace Linuxu mezi institucemi finančního sektoru. Získaná
data neprokazují žádnou významnou souvislost mezi nasazením Linuxu a výši
finančních prostředků věnovaných na rozvoj IT.

Unix doménou velkých
Operační systém Unix nasazují podle výsledků výzkumu zejména větší organizace.
Závislost na počtu zaměstnanců je v tomto případě velmi silná a hovoří za vše.
Podobně výrazná závislost je patrná také mezi organizacemi seskupenými na
základě velikosti IT rozpočtu opět platí, že Unix typicky nasazují organizace s
vysokými IT rozpočty, zatímco využití Unixu v subjektech s nízkou absolutní
hodnotou IT výdajů je významně nižší.
Pokud bychom posuzovali využívání Unixu na serverech v jednotlivých organizacích
rozlišovaných podle předmětu činnosti, viděli bychom, že nejvyšší penetrace
dosahuje Unix mezi institucemi finančního sektoru (kdy tento operační systém
používá sedm z deseti analyzovaných subjektů), dále průmyslové podniky (zejména
ty s větším počtem zaměstnanců) a organizace, které se zabývají ostatními
činnostmi.

Penetrace systémů
Z výzkumu dále vyplynulo, že největší penetraci mezi jednotlivými verzemi
operačního systému Windows zaujímá Windows 2000 Server, který provozují tři ze
čtyř zkoumaných organizací využívajících systém Windows. Druhé nejvyšší
penetrace dosáhl operační systém Windows 2003 Server, pod nímž provozuje své
servery přibližně polovina z dotazovaných organizací. Třetí nejvyšší penetrace
je patrná u operačního systému Windows NT, se kterým se lze setkat v přibližně
jedné organizace ze tří. Připomeňme však, že všechny tyto údaje vypovídají o
penetraci (tedy o podílu organizací, které provozují alespoň jeden ze svých
serverů pod tím kterým operačním systémem), nikoliv o podílu na trhu.
Mezi jednotlivými linuxovými distribucemi jednoznačně dominuje Red Hat, s nímž
se lze setkat ve třech čtvrtinách organizací. S odstupem následují další
distribuce, zejména SuSE Linux a Debian. Celková penetrace ostatních distribucí
přitom nepřesahuje 5% hranici.
Podobně jako v případě Windows byly sledovány jednotlivé verze a v případě
Linuxu jednotlivé distribuce, byla v případě operačního systému Unix pozornost
věnována jeho jednotlivým klonům. Ze získaných údajů plyne, že nejvíce
rozšířenými jsou HP-UX, AIX a Solaris, přičemž jejich podíly jsou poměrně
vyrovnané a pohybují se mezi 24 a 30 %.

Historický vývoj
Doposud jsme popisovali aktuální situaci na počátku roku 2005. Jak se však
měnila penetrace jednotlivých operačních systémů nasazených na podnikových
serverech v průběhu posledních pěti let? Z výsledků získávaných v průběhu celého
pětiletého období je patrné, že operační systém Windows si svůj primát
dlouhodobě udržuje a i přes změny na trhu, ke kterým docházelo, svoji přítomnost
na trhu nesnížil. Naopak, celková penetrace Windows se v průběhu posledních pěti
let zvýšila o 10 % (z 80 % v roce 2000 na současných 88 %), přičemž k rozšíření
penetrace došlo zejména v souvislosti s uvedením systému Windows 2003 Server.
Linux ve stejném období zaznamenával konstantní nárůst své penetrace, a to z
výchozích 27 % v roce 2001 na současných 48 %. Zlomovým obdobím byl přitom rok
2004, kdy Linux dosáhl své nejvyšší penetrace. Z časové řady přitom plyne, že od
tohoto roku se penetrace Linuxu dále nezvýšila a na této hranici osciluje. Z
detailnějšího vyhodnocení záměrů zkoumaných organizací vyplývá, že ani v dalším
období nelze očekávat žádný zásadní růst penetrace Linuxu. Významné výkyvy se
ale vyhnou rovněž dalším ze sledovaných operačních systémů.



O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl podroben
detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které jsou
předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým způsobem,
aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných dat
možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně polovinu
z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.