Servery a linky pod vodou

Přerušené komunikační linky, zhroucené webové servery, přetížené mobilní sítě i to jsou důsledky záplav, kter


Přerušené komunikační linky, zhroucené webové servery, přetížené mobilní sítě i
to jsou důsledky záplav, které v minulém týdnu postihly Českou republiku. Nutno
ovšem poznamenat, že většina komunikační infrastruktury ČR fungovala bez
větších problémů.
Největší pozornost veřejnosti se již od začátku zaměřila na sítě mobilních
operátorů. Ty v oblastech záplav zaznamenaly zvýšený nápor volajících, v
některých lokalitách a časech pak za hranicí své kapacity. Mnozí volající tak
museli opakovaně zkoušet navázat spojení. Žádná mobilní síť totiž není
dimenzována tak, aby se v jednom okamžiku dovolali všichni její zákazníci, ale
pouze jejich určitá část. V případech krizových situací (ať už takových, jaké
nastávaly při povodních, nebo třeba při běžné zácpě na dálnici) pak kapacita
sítě (resp. jejích jednotlivých buněk) nestačí zvýšenému zájmu.
V Českých Budějovicích byly na počátku povodní zaznamenány rovněž problémy v
případě telefonů pro systém Krizového řízení České republiky, které jsou
provozovány v síti Eurotel. Podle informací operátora byla příčina prostá: tyto
telefony dostávají na základě smlouvy přiřazenu vyšší prioritu pro volání až v
okamžiku, kdy je vyhlášena krizová situace. K tomu ovšem došlo se zpožděním, a
proto měly zpočátku telefony nastavenu standardní prioritu a při komunikaci v
síti tedy musely o její kapacitu bojovat s telefony běžných zákazníků. V době
povodní nabídla Integrovanému záchrannému systému své telefony rovněž
společnost RadioMobil, Oskar nabídl telefony pro městské části Prahy. V
zatopených oblastech bez dodávek elektřiny nastávaly mobilním operátorům
problémy se zajištěním chodu jednotlivých základnových stanic v případě jejich
výpadku tak zde docházelo k poklesu kapacity sítě (v městské zástavbě zpravidla
výpadek jedné BTS neznamená ztrátu signálu na jí pokrývaném území telefony jsou
schopny komunikovat s BTS v blízkém okolí). Se zásobováním elektrickou energií
se operátoři vyrovnávali tak, že do zatopených oblastí dováželi na loďkách (a v
některých případech dokonce vrtulníkem) naftu pro zde instalované
motorgenerátory, aby tak udrželi svou infrastrukturu v chodu.
V průběhu povodně operátoři průběžně informovali veřejnost o stavu svých sítí,
současně nabízeli i pomoc, např. umožněním bezplatného volání na mimořádné
povodňové tísňové linky. Jejich pomoc se ovšem neomezila pouze na mobilní
telefony. Eurotel například nabídl postiženým stovky spacích pytlů ze svých
zásob reklamních předmětů a zorganizoval finanční sbírku mezi zaměstnanci.
T-Mobile zase nabídl možnost ubytování pro 50 až 60 evakuovaných osob ve svém
Informačním centru v Hradci Králové. Oskar poskytl blíže neupřesněnou částku
nadaci Člověk v tísni.

Weby: Plusy a minusy
Velkou roli v informování veřejnosti v době letošních povodní bezesporu sehrály
webové stránky. Zatímco Pražané měli k dispozici poměrně podrobné
zpravodajství, obyvatelé řady jiných oblastí si stěžovali na nedostatek
informací. Lokální weby (ale ani třeba místní rádia) někdy nebyly schopny
poskytovat aktuální informace o dění v regionu.
Kladné body získaly jihočeské stránky www.ceskebudejovice.cz nebo
www.ckrumlov.cz (tento web však byl po určitou dobu v době povodní mimo provoz
údajně z důvodu nedodávky elektrické energie), které neustále přinášely
aktuální zprávy o dění v regionu. O totéž se snažily rovněž stránky patřící
Okresnímu úřadu v Ústí nad Labem (www.oku-ul.cz), které však byly ve čtvrtek,
tedy v době největší potřeby, nedostupné. V pátek se situace zlepšila. Mimo
provoz byl ve čtvrtek i v pátek server Městského úřadu v Děčíně www.mudecin.cz
i web www.decin.cz.
Užitečné informace byly k dispozici na webech postižených krajů. Za všechny
jmenujme www.
kr-plzensky.cz (zde nechyběl seznam postižených obcí, informace o vypínání
elektřiny i plynu a samozřejmě přehled krizových čísel) a www.kr-ustecky.cz
(zde byla ovšem ještě ve čtvrtek odpoledne první na stránce zpráva ze 7:30,
takže web na první pohled vypadal neaktuálně horké informace se krčily na
spodku stránky).
Jako jednoznačně záporné příklady pak mohou sloužit soukromé weby
www.ustinadlabem.cz, www.usti-nl.cz, www.pisek.cz, jejichž majitelé (vesměs
soukromé osoby a firmy) patrně nepovažovali za vhodné na své atraktivní domény
umístit ani odkaz na zdroje povodňových informací. Přehled všech důležitých
adres mohli návštěvníci internetu nalézt na přehledné stránce povodne.stat
nisprava.cz.
V důsledku povodní se pochopitelně změnil i žebříček nejnavštěvovanějších
serverů podle služby Navrcholu.cz, kde byl např. ve středu odpoledne na prvním
místě Pražský kurýr (www.praha)cz), který přinášel aktuální zpravodajství o
povodních. V rubrice Cestování si pak výrazně polepšily servery věnované Praze
Prag.cz a Vi sitPrague.cz, stejně jako dva servery nabízející odkazy na webové
kamery WordLive.cz a Webcams.cz.
Již tradičně kvalitním zdrojem informací byl web www.idnes.cz (běžel v omezené
podobě, stejně jako např. při událostech z loňského září, přesto se postupně
rozrostl např. i o informace o výlukách tramvají v Praze). Čerstvé informace
přinášely i největší české internetové portály, přičemž jednoznačně nejvyšší
hodnocení uživatelů si podle naší ankety získalo Centrum.cz (zpravodajství
připravovalo ve spolupráci s redaktory webu Lidovky.cz). Pražanům byly k
dispozici i podrobné informace o dopravě, např. na stránce
praha.cz/doprava/doprava.php.

Výpadky
Samostatnou kapitolou jsou výpadky serverů (ať už kvůli přetíženosti, anebo z
důvodů zatopení nebo odpojení od komunikační či elektrické sítě). Z těch
nejznámějších jmenujme již jednou zmíněný server idnes.cz, který běžel v
náhradním provozu (jeho poskytovatel připojení jej hostoval v záplavové zóně),
mobil.cz, který byl do pátku zcela mimo provoz (poskytl svou kapacitu právě
webu iDnes), nebo server dp-praha.cz.
Problémy zaznamenali rovněž poskytovatelé služeb hostingových i komunikačních.
Kromě všeobecně známého výpadku telefonů (poslední zprávy hovořily až o 60
tisících postižených linek) se s velkými potížemi potýkala např. síť Pragonetu
a mimo provoz bylo hostingové centrum IOL (Český Telecom, mj. portál Quick.cz)
v Karlíně.
Informace o bezproblémovém nebo takřka bezproblémovém provozu naopak přicházely
např. od společností Aliatel (řízení její sítě bylo ve středu ráno převedeno z
Karlína do záložního centra v Praze 3, problémy se sítí hlásila firma pouze z
Karlína a z Litoměřic), BroadNetu (zaměstnanci zatopeného administrativního
centra se z Karlína přestěhovali na Prahu 6, páteřní síť podle jejich informací
fungovala bez problémů), Českých radiokomunikací, TransgasNetu, Contactelu
(problémy hlásil pouze z přístupového bodu v Plzni) nebo Tiscali. Z náplavové
zóny se stěhoval i poskytovatel webhostingu Ignum (jeho systémy však podle
vydaných zpráv běžely bez problémů, protože jsou umístěny mimo záplavovou zónu
v GTS Telehouse na Vinohradech). Společnosti Ignum, GTS, Contactel, TransgasNet
a Jet2Web nabídly bezplatné hostování serverům postiženým povodněmi, Contactel
pak i bezplatné zřízení telefonních linek (firmám).
Návrat k původnímu režimu předpokládají představitelé postižených firem během
několika následujících týdnů.
Na získání celkového přehledu o tom, jak se povodně dotkly českého prostředí
informačních a komunikačních technologií, je v tomto okamžiku ještě brzy. O
všech důležitých následcích vás samozřejmě budeme informovat v příštích číslech
Computerworldu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.