Sítě mají být bezpečnější a snáze spravovatelné

Dohoda uzavřená mezi Microsoftem a Sunem znamená další podporu Javy ze strany Microsoftu, který nadále smí distribuova...


Dohoda uzavřená mezi Microsoftem a Sunem znamená další podporu Javy ze strany
Microsoftu, který nadále smí distribuovat svoji Java Virtual Machine. Windows
budou certifikovány pro servery Sunu založené na procesorech Intelu a AMD.
Spolupráce by měla zahrnovat software pro elektronickou poštu a databáze... V
souvislosti s urovnáním se ale často spekuluje i o dalších aspektech jeho
vztahu k antimonopolnímu šetření nebo k Linuxu...
Na titulní stránce tohoto CW píšeme o tom, že ze zavilých nepřátel se jako
mávnutím kouzelného proutku stali kamarádi. To je ovšem spíše nadsázka, obě
strany budou nadále dodávat svá vlastní řešení např. sjednocení webových služeb
založených na Javě a MS .Net není údajně v plánu, byť obě technologie by měly v
budoucnu lépe spolupracovat. Vyplývá tedy z uzavřené dohody nějaké oslabení
konkurence? "To samozřejmě ne," vysvětluje marketingový ředitel českého Sunu
Petr Ryvola. "Jak bylo řečeno i na společné tiskové konferenci, zákazníci od
obou firem neočekávají, že by si v oblasti výzkumu, vývoje, systémové
architektury či strategií přestaly konkurovat. Tržní ekonomika je založena na
principu volby, a tu od nás zákazníci očekávají i v budoucnu."
Dohody o technické spolupráci mezi vývojáři obou společností mají ale umožnit
třeba sdílet identitu mezi systémy Microsoft Active Directory a Sun Java System
Identity Server. Smíšené sítě by se tak mohly stát bezpečnější a snáze
spravovatelné.
Přínosy pro zákazníky obou společností zdůrazňuje i tiskový mluvčí českého
Microsoftu Jiří Grund: "Dohoda... podnítí vývoj nových produktů a rozšíří
možnosti výběru pro ty zákazníky, kteří potřebují využívat servery od více
výrobců v rámci jedné sítě a vyžadují bezproblémový chod i ve smíšeném
prostředí. Smlouva deklaruje, že špičkový výzkum, vývoj a ochrana
intelektuálního vlastnictví jsou základem úspěšného rozvoje našeho odvětví."
Protože mezi Microsoftem a Sunem to v minulosti jiskřilo opravdu pořádně a
Scott McNealy se uchyloval i k osobním invektivám, zajímaly nás podrobnosti o
tom, jak vlastně jednání o urovnání probíhalo. V tomto smyslu ale nejsou obě
strany příliš sdílné. "Pro zákazníka je mnohem důležitější, že dohoda existuje.
Komentovat průběhy jednání by byla cesta zpět a nikoli vpřed," uvedl Grund.
Nakonec, nebylo to první urovnání mezi oběma společnostmi válku o Javu se také
podařilo ukončit mimosoudní dohodou.

Vztah k Linuxu
V některých článcích byla, zpravidla s odvoláním na kalifornskou analytickou
společnost Enderle Group, uzavřená dohoda interpretována jako zaměřená proti
Linuxu. S tím však nesouhlasí marketingový ředitel českého Sunu Petr Ryvola.
"Některé zpravodajské agentury spekulovaly na toto téma, aniž by k tomu ale
měly jakékoliv relevantní vstupy. Rád bych proto zdůraznil, že tato dohoda není
nijak antilinuxovou. Sun chápe princip otevřenosti jako základ své firemní
kultury a naše podpora open source komunit je dostatečně známá. Svědčí o tom
takové projekty jako OpenOffice.org." O antilinuxovém charakteru uzavřené
smlouvy spíše pochybuje také konzultant pro open source software Pavel Janík.
"Dohoda společností Microsoft a Sun má kromě finančního a právního aspektu,
které zřejmě na operační systém Linux vliv mít nebudou, i několik dalších
částí. Protože však přesné znění dohody není známo, můžeme jen spekulovat.
Microsoft se zřejmě snaží získat část technologií, kterými disponuje Sun na
poli serverů, a současně je ochoten certifikovat své systémy na hardware Sunu.
Sunu se kromě výrazné finanční injekce otevírá prostor pro uplatnění i na nové
platformě serverů Intel a AMD. Může ale tohle všechno mít vliv na vývoj Linuxu?
Myslím, že ne," uzavírá Janík opatrně.
Další otevřenou otázku představuje vztah dohody k antimonopolnímu procesu,
který probíhá proti Microsoftu v rámci EU. Firma Sun patřila k jeho
iniciátorům, nyní však prohlásila, že urovnání řeší rovněž všechny jeho námitky
vznesené v rámci EU. Znamená to tedy, že původní rozsudek bude nyní zrušen?
Ačkoliv se objevily podobné úvahy, jedná se prozatím o spekulace. "Vyšetřování
Evropské komise je samostatný případ, který je nyní v rukou Evropského
odvolacího soudu," poznamenává Grund diplomaticky.
Nakonec: Analytici soudí, že smlouva uzavřená s Microsoftem umožní Sunu lépe
konkurovat společnosti IBM. Není jasný dopad na dalšího ostrého konkurenta MS,
kterým je Oracle. Vyjádření představitelů Oraclu se nám v této souvislosti
nepodařilo získat.

Vzestup ke slunci
Firma Sun se svým naprostým odmítáním Microsoftu představovala jakýsi svět sám
pro sebe. Spory s Microsoftem na jednu stranu pomáhaly Sunu získávat popularitu
nebo alespoň zájem médií, zákazníci však byli spíše znejistěni působilo to
poněkud ideologicky a ne každý chce mít IT dodavatele, který vede svatou válku.
Tak nějak alespoň politiku Sunu zhodnotila Karen Soutwicková ve své knize V
pravý čas Pravdivý příběh Scota McNeallyho a vzestupu firmy Sun Microsystems
(české vydání Management Press, Praha, 2001).
Společnost vznikla v roce 1982 a její první významnější zakázkou byla realizace
počítačové sítě Stanfordské univerzity (tudíž název SUN neznamená ani tak
slunce, ale zkratku pro Stanford University Network). Zajímavé je, že současný
výkonný ředitel firmy Scott McNeally nebyl na rozdíl od zakladatelů řady jiných
IT firem původní profesí programátor, fyzik ani počítačový vizionář, ale spíše
odborník na výrobu (libovolného artiklu). Prvními produkty firmy nebyly servery
ani procesory, ale pracovní stanice pro CAD/CAM.
Vzestup Sunu neprobíhal hladce, ale úspěchy se střídaly s nezdary (počítač
i386, síťový počítač, bitva mezi jednotlivými dodavateli Unixu). V podnikání
firmy se na jednu stranu projevovaly rysy anarchie, současně však vyvažované
přísnou finanční disciplínou. Vedoucí představitelé Sunu se prohlašovali za
libertariány a finančně podporovali i příslušné americké instituce např. Cato
institut, který se ve sporu americké administrativy s Microsoftem postavil na
stranu Redmondu a prohlásil antimonopolní proces za nesmyslné vměšování
státních úředníků do soukromého sektoru.
Přelomem pro Sun se mělo stát uvedení Javy, ke kterému došlo v roce 1995.
Současně Sun dokázal profitovat z nástupu internetu, jehož poskytovatelé se
rychle zařadili k významným zákazníkům firmy. Od počátku 90. let začala firma
Sun chápat také svého hlavního nepřítele Microsoft; jak už bylo uvedeno, tato
strategie měla ovšem dvojsečné důsledky.
Karen Soutwicková, jejíž kniha je dovedena až do roku 1999, předpokládala, že
pro Sun bude klíčové, zda dokáže pro příštích pět let ubránit svůj podíl na
trhu s pracovními stanicemi/servery a na druhé straně podminovat pozice
konkurence na dalších frontách v síťovém zpracování dat, vestavěných systémech,
digitální elektronice, na desktopu. Do toho pak navíc zasáhl nástup Linuxu.
Většinu cílů se Sunu splnit nepodařilo. Neúspěchem skončil síťový počítač
JavaStation, jen pomalu se prosazovala síťová architektura JINI. Java se sice
stala oblíbenou vývojovou platformou, ale je otázka, zda z toho Sun dokázal
patřičně profitovat (nakonec i použitelné vývojové prostředí musela firma
získat akvizicí českých NetBeans). Ani nástup Javy do oblasti digitální
elektroniky nebyl tak rychlý, jak se původně předpokládalo, první mobily s
Javou se objevily až na přelomu tisíciletí a rozšířily se ještě později.
StarOffice/OpenOffice.org sice přidělal Microsoftu vrásky, ale Sunu nepřinesl
prakticky žádné příjmy, desktopové řešení založené na Javě a Linuxu se objevilo
teprve nedávno IBM třeba dokázala pro své potřeby Linuxu začít využívat
rychleji než Sun. A po celou dobu prodej serverů poháněných procesory od Intelu
a AMD stále ukrajoval větší a větší kousek z tržního koláče...
Výsledkem byl pak systematický pokles podílu Sunu na trhu serverů především ve
prospěch HP a IBM, které, ač taktéž dodavateli vlastních Unixů, vůči Microsoftu
zastávaly pružnější politiku. Sun postihla série ztrátových čtvrtletí,
následuje restrukturalizace spojená s propouštěním. Teprve v tu chvíli Sun
výrazně obrátil směrem k serverům s procesory od Intelu a AMD a vrcholem
nastoupeného trendu je dohoda s Microsoftem. Firma se tak výsledně nejspíš
stane, podobně jako ostatní hráči na trhu, dodavatelem pestré, heterogenní
škály serverových produktů.

Investice do konkurentů byly v minulosti běžné
Dohoda se společností Sun není prvním případem, kdy Microsoft finančně posiluje
svého konkurenta, s nímž navíc může být i v soudních sporech. V minulých letech
k sobě připoutaly pozornost především tři takové finanční transakce Microsoftu:
Apple, Borland/Inprise a Corel. Podobně jako v případě Sunu přitom platilo, že
i tito rivalové Microsoftu se nacházeli ve finančních problémech a hospodařili
se ztrátou. Při všech podobnostech s nynější situací je však třeba upozornit i
na jeden významný rozdíl ve třech dřívějších případech se Microsoft zároveň
stal majitelem menšinového balíku akcií svého dřívějšího konkurenta. Dohoda se
Sunem ničím podobným provázena není. A nakonec, při dohodě se Sunem dochází ve
srovnání s minulými případy k transferu jasně největšího balíku peněz.
Apple - rok 1997. Spory mezi Microsoftem a Applem se vedly zejména kvůli
grafickému rozhraní Apple se domníval, že Microsoft ve svých operačních
systémech a aplikacích protiprávně používal technologií Applu. Roku 1997 se
podařilo spor urovnat, Microsoft koupil za 150 milionů akcie svého konkurenta,
který byl v té době ve vážných finančních problémech. Apple se zavázal dodávat
jako defaultní prohlížeč Internet Explorer, Microsoft měl pokračovat ve vývoji
Office v macovské verzi, obě strany se také zavázaly spolupracovat v oblasti
Javy.
Spekulovalo se, že dohoda, která Applu pomohla přerušit (rámcově) sérii
ztrátových kvartálů, je také výsledkem kamarádství mezi Billem Gatesem a Stevem
Jobsem, který se po tomto obratu vrátil do čela společnosti Apple. Další vztah
mezi oběma firmami ovšem nebyl bezproblémový. Od prohlášení, podle kterých bude
ta která verze MSIE či MS Office pro Mac OS uvedena přednostně (či bude dokonce
disponovat funkcemi, které v prostředí Windows neexistují), došlo až k
ochlazení vztahů a Apple byl jednou z firem vystupujících v antimonopolním
procesu proti Microsoftu. Když Apple začal se svým operačním systémem dodávat
vlastní prohlížeč Safari, vývoj Internet Exploreru pro tuto platformu byl loni
oficiálně ukončen. Applovská verze kancelářského balíku Microsoftu má být
naproti tomu vyvíjena i nadále.
Inprise/Borland rok - 1999. Případ Inprise/Borlandu jako by Applu z oka vypadl.
Microsoft zde investoval 125 milionů dolarů za vyřešení licenčních/patentových
sporů a do této částky se ještě vešla koupě 25 % akcií firmy. Inprise/Borland
se současně zavázal ve svých vývojových nástrojích podporovat nejnovější
technologie Microsoftu (tehdy šlo např. o Windows DNA a podporu MFC v C++
Builderu). Borland nicméně i přes partnerství s Microsoftem uvedl několik svých
RAD nástrojů také ve verzích pro Linux.
Corel rok - 2000. Do Corelu Microsoft investoval 135 milionů dolarů za akcie,
které později se ztrátou prodal. Corel byl v té době silně postižen deziluzí,
která vystřídala linuxový boom, projekt Office for Java byl ukončen, zakladatel
Michael Cowpland rezignoval, akcie firmy prudce padaly a hovořilo se o možném
krachu.
V době investice se spekulovalo o tom, že by Corel mohl hrát určitou úlohu v
portaci aplikačního softwaru Microsoftu na Linux (do podobné pozice je dnes
pasována izraelská firma Mainsoft), nikdy k tomu ale nedošlo a Corel své
linuxové aktivity ukončil. Podle vyjádření Microsoftu se také očekávala pomoc
Corelu jako tvůrce aplikací pro tehdy avizovanou platformu MS .Net, ani zde se
však nic významného neodehrávalo. Z tohoto hlediska by celou transakci bylo
možné zhodnotit jako zbytečnou pomoc tonoucímu konkurentovi avšak Microsoftu
stejně jako v případech Applu či Borlandu minimálně pomohla zlepšit image.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.