Síťové společnosti v praxi

Mezi letošní sponzory konference Elektronický Business patří i společnost Oracle, proto jsme požádali Ondřeje Felixe,...


Mezi letošní sponzory konference Elektronický Business patří i společnost
Oracle, proto jsme požádali Ondřeje Felixe, ředitele pro střední a východní
Evropu v oblasti služeb, aby se s námi podělil o své názory na současný i
budoucí vývoj elektronického obchodu a informačních systémů.
Které technologie podle vašeho názoru ovlivní vývoj elektronického obchodování
v tomto roce?
Já jsem hluboce přesvědčen, že žádné, protože my jsme se ve vývoji informačních
technologií zase jednou dostali do stavu, kdy jsme technologicky připraveni
uskutečnit nové typy obchodních procesů, nicméně ta skutečná složitost spočívá
v reálném nasazení (uplatnění) těchto možností v běžném každodenním
podnikatelském styku mezi organizacemi i uvnitř organizací. Myslím si proto, že
letošní rok rozhodně není ve znamení nových technologií a technologických
možností, ale že klíčové pro rozvoj elektronického obchodu budou projekty,
které ty možnosti, jež technologie v minulosti přinesly, budou skutečně
využívat při každodenním obchodování jak mezi firmami a mezi zákazníky a
firmami, tak i uvnitř jednotlivých firem.
V jakém horizontu si tedy myslíte, že může k nějakému technologickému posunu
dojít?
K vývoji dochází neustále. Např. plošné uplatnění technologií, jež s sebou
přináší XML, je z mého pohledu tím největším průlomem, který se v posledních
2-3 letech začal viditelně odehrávat a který bude mít následující 2-3 roky na
IT zásadní vliv.
Využívá vaše společnost v praxi při spolupráci s dodavateli a odběrateli
technologie B2B? Jak celý systém funguje, jaké jsou vaše zkušenosti?
Odpovím poněkud šířeji: Oracle je firmou, která se snaží to, co dodává svým
zákazníkům, používat rovněž sama na sobě, resp. principy, které prosazujeme, si
sami na sobě zkoušíme. Takto jsme dnes v situaci, kdy např. v rámci firemního
intranetu jsou všechny mailové servery soustředěny na jedno místo a jsou
administrovány centrálně, stejně tak webové servery, které používáme pro
vnitrofiremní přenos informací, jsou soustředěny na jediném místě. Pokud pak
např. provádím vyúčtování svých cestovních nákladů, neúčtuji je v Praze, ale
činím tak prostřednictvím internetového přístupu v centru sdílených služeb v
Irsku. Tímto způsobem se vytváří infrastruktura, která se potom otevírá směrem
k zákazníkům, takže my jednak přes Internet prodáváme softwarové licence a
jednak touto cestou dodáváme zákazníkům veškeré informace především o
softwarové podpoře. To jsou poměrně specifické záležitosti, které nejsou zcela
typicky považovány za B2B technologie, nicméně jsem přesvědčen, že konkrétně v
softwarovém byznysu jsou naprosto klíčové.
Jaké jsou vaše osobní zkušenosti s nákupem na Internetu (tj. formou B2C)? V čem
dosud spatřujete slabiny této formy obchodování?
Mně tato otázka připadá trošku komická já už zhruba 8 let ve své profesionální
činnosti Internet povinně používám, jsem na Internet i firemní intranet denně
připojen a nebyl bych schopen bez nich pracovat. Ptáte-li se na klasické B2C
chování, tak já osobně jej nejvíce využívám k organizaci dovolených. Např. loni
jsem během 3 týdnů projel křížem krážem celé Spojené státy vše, tzn. rezervace
letenek, auta, hotelů, kempů atd., jsem realizoval prostřednictvím Internetu a
byl jsem nesmírně spokojen.
Pokud jde o slabá místa, je třeba si především uvědomit, že se jedná o způsob
obchodování starý 3-4 roky, takže není možné očekávat, že bude ve všech směrech
dokonalý. Vezměte si, jak dlouho trvá maloobchodníkovi, než se naučí prodávat,
jedná se o identickou situaci. Já osobně s tím nemám žádný problém.
Před několika dny proběhla konference Elektronický Business. Můžete čtenářům
přiblížit, na co jste se tentokrát zaměřil ve své přednášce?
Já už prakticky 7-8 let propaguji zásady síťové společnosti a její úlohy v
každodenním profesionálním životě. Na všech konferencích, jichž jsem se v
průběhu této doby zúčastnil, jsem své příspěvky zaměřoval směrem do budoucna,
tentokrát jsem však poprvé hovořil o "minulosti". Na příkladu Oraclu jsem se
rozhodl ukázat, jak lze uspořit 1 miliardu z 8 miliard na nákladech, jestliže
se uvnitř firmy skutečně začnou principy síťové společnosti používat.
K jaké největší změně došlo podle vašeho názoru v architektuře informačních
systémů v průběhu posledních let?
Myslím, že poměrně málo lidí si zatím uvědomuje, že Internet kromě všech
populárních aspektů má pro architekturu informačních systémů jeden naprosto
zásadní efekt. Vezměme si typický český příklad: Katastr nemovitostí musel být
svého času (zhruba před 5 lety) zadán jako distribuovaný hierarchický systém s
pracovišti a výpočetními středisky v každém okrese. Dnes v době Internetu při
využití v současnosti dostupných možností digitální komunikace, by tento systém
mohl být řešen jako centrální systém. A to samozřejmě s tím, že do něj budou
mít přístup pracovníci ze všech okresů a nikdo nebude penalizován za to, že se
nachází v malém či velkém okrese blíže, nebo dále Praze. To je naprosto zásadní
změna nejen v architektuře, ale i v základní filozofii budování informačních
systémů. Poprvé jsme se dostali k tomu, že můžeme "někam" do sítě umístit
aplikační středisko a nechat uživatele přistupovat k datům skutečně odkudkoliv
a kdykoliv. Jsem přesvědčen, že následujících 5 let se ponese ve znamení
transformace veškerých aplikací do tohoto mnohonásobně ekonomičtějšího modelu.
1 0905 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.