Skoro tak jednoduché, jak to vypadá

Na serverech není volné místo a prosby a naléhání na uživatele, aby si uklidili ve svých adresářích, nezabírají. ...


Na serverech není volné místo a prosby a naléhání na uživatele, aby si uklidili
ve svých adresářích, nezabírají. Nepotřebujete instalovat storage area síť,
protože data, s nimiž pracujete, mají podobu souborů, nikoliv transakcí na
úrovni bloků dat. Řešení je na dosah jednoúčelové zařízení pro ukládání dat
zapojené do sítě NAS (Network Attached Storage).
Zařízení typu NAS lze instalovat velmi snadno, neboť jej stačí zapojit do
ethernetové sítě. Nově instalovaná krabička se rázem stane středem pozornosti
všech zařízení, která potřebují přistupovat k souborům. Uživatelé mohou navíc
specifikovat, aby se vyžádané soubory zcela vyhýbaly cestám přes server, díky
čemuž se zvyšují přenosové rychlosti a eliminuje se výskyt úzkých míst na síti.
Před koupí NAS zařízení je dobré si odpovědět na několik otázek, mezi něž patří
škálovatelnost, náklady, možnosti zálohování dat, spolehlivost a kompatibilita
s operačním systémem vámi používaného serveru.

NASy třikrát jinak...
Zařízení NAS lze podle škálovatelnosti a nákladů na implementaci rozdělit do
tří základních skupin: Základní provedení s kapacitou až 300 GB, střední třída
nabízející paměťovou kapacitu od 300 GB do 1,2 TB a špičková zařízení určená
pro střední firmy a korporace, jejíž kapacita přesahuje 1,2 TB. Základní a
střední třída zařízení NAS je charakteristická zejména operačním systémem
Windows (viz přehledová tabulka). Jde v podstatě o souborové servery s
instalovanou verzí Microsoft Windows jako operačním systémem. Výhodou zařízení
NAS pracujících pod Windows je jejich schopnost bezproblémově zapadnout do sítí
postavených na platformě Microsoftu. Tato zařízení totiž používají stejné
správcovské rozhraní Windows Management Interface jako síťové servery a jejich
správu lze často zajistit s pomocí nástrojů Active Directory.
Část střední třídy NAS zařízení pracuje pod embedded Linuxem, FreeBSD nebo
speciálními operačními systémy využívajícími pro přístup k souborům celou řadu
protokolů. Uživatelé mohou v tomto případě těžit ze skutečnosti, že tato
zařízení dokážou využívat protokoly provozované v dané síti.
Je-li například vaše síť tvořena převážně servery s Windows, nejspíše se
rozhodnete pro zařízení NAS s podporou souborového systému Common Internet File
System, což je protokol pro přístup k souborům pocházející z dílny Microsoftu.
Jestliže jsou v rámci vaší sítě provozovány servery pod operačními systémy
Unix, NetWare nebo Macintosh, budete nejspíš chtít využívat protokoly Network
File System, NetWare Core Protocol, HTTP, FTP nebo AppleTalk Filing Protocol.
Nejvyšší třída NAS zařízení zastoupená výrobci jako Network Appliance a EMC se
často vyznačuje řadou robustnějších funkcí, jakými jsou například odolnost
proti výpadkům, snapshot backup, replikace dat mezi jednotlivými uzly či
pevnými disky, napájecí zdroje a ventilátory s možností výměny za chodu
(hot-swap). Špičková zařízení jsou sice dražší než zařízení základní a střední
třídy, jejich výkonnost je však značná. Dnes už začíná postačovat k tomu, aby
na nich mohly být provozovány kritické aplikace, jakými jsou databáze nebo
aplikace pro zpracování transakcí v on-line režimu.
Budoucnost NAS řešení tkví v možnostech správy těchto zařízení, která postupně
"osídlují" firemní počítačové sítě. "Souborové služby a systémy NAS dobývají
svět. Jsou totiž založeny na filozofii izolovaných subsystémů, které lze snadno
spravovat," tvrdí Jamie Gruener ze společnosti The Yankee Group. "Problémem
současnosti je, jak rychle lze přesouvat soubory z jednoho místa do druhého a
jak rychle je možné zajistit správu několika zařízení NAS. Zájem se proto
soustředí na distribuované souborové služby a systémy, které tento problém
řeší."
Na trhu se zařízeními NAS působí jak zavedení výrobci, například Veritas
Software, tak i nováčci jako iSilon, Scale8, Sistina Software, Spinnaker
Systems či Z-force. Software i hardware od těchto výrobců patří ke špičce v
oblasti tradičních zařízení NAS. Lze je instalovat v rámci různých zeměpisných
lokalit a přitom k nim přistupovat a spravovat je, jako by byly jediným
kompaktním zařízením. Díky tomu je provoz jednodušší a zcela se lze vyhnout
latentním potížím vyplývajícím z nutnosti přístupu k distribuovaným NAS
zařízením.

Ve stylu open source
Tato zařízení NAS, která jsou určena zejména šetřivým uživatelům, postrádají
některé možnosti a funkce, zejména pokud jde o jejich správu.
Nadšenci do platformy open source především pak zastánci Linuxu jsou ti, kterým
leží na srdci kvalita a cenová výhodnost operačních systémů z rodiny Unix.
Chtěli jsme přesně zjistit, jakým způsobem se výhody operačních systémů
platformy open source promítají do firemních NAS systémů. Proto jsme k
testování přizvali také tvůrce těchto zařízení.
Zcela v souladu s příslovím "za málo peněz málo muziky" rozhodně nejde o
zařízení, která by ve své kategorii vynikala. Nedostatky jsou patrné zejména v
oblasti jejich správy. Nejlepší z testovaných produktů byl samozřejmě jasně
nejdražší. Ze tří výrobců, kteří se testování účastnili, nás společnost Snap
Appliance se svým řešením Snap Server 14000 oslovila nejvíce. Dalšími dvěma
testovanými zařízeními byly StorTrends 2104 od American Megatrends a
POPnetserver 4600 od společnosti FIA. Zařízení NAS jsme hodnotili v těchto
čtyřech kategoriích: Jednoduchost instalace, konfigurace a možnosti hardwaru,
správa a výkonnost.

Snap Server 14000
Můžete namítnout, že dobrý výsledek zařízení Snap Server 14000 je založen na
značných zkušenostech, které výrobce jako dodavatel NAS řešení za léta
nasbíral. Avšak námi testovaný Snap Server 14000 pracující pod Linuxem je
podstatně dražší než jeho dva konkurenti. Standardní Snap Server 14000 s 1 GB
RAM a dvanácti 120GB pevnými disky stojí 16 000 dolarů. Za zařízení AMI
StorTrends 2104 s 512 MB RAM a bez pevného disku zaplatíte 2 300 dolarů a za
POPnetserver 4672 s 512 MB RAM a čtyřmi 180GB disky 3 500 dolarů.
Instalace proběhla díky efektivnímu průvodci hladce. Návod Quick Install od
firmy Snap byl ze všech testovaných nejlepší. Jako jediný nás vyzval ke změně
předdefinovaného hesla. Naše jediná výtka se týká nutnosti častých restartů
během instalace.
Nabídka redundantních subsystémů je velmi bohatá. K dispozici jsou diskové pole
RAID 5 s pevnými disky vyměnitelnými za provozu, redundantní napájecí zdroje,
ventilátory a ethernetová rozhraní s nástroji pro rovnoměrné rozdělování
zátěže. V základní nabídce dále jsou dva integrované softwarové nástroje:
ETrust Antivirus od Computer Associates a vlastní program Integrated Backup
Express, s jehož pomocí lze na jedinou pásku zálohovat až pět Snap serverů.
Během testování těchto nástrojů se však ukázalo, že jejich použití není zdaleka
jednoduché. Příliš nám nepomohla ani dokumentace, kde jsme odpovědi na svoje
otázky nenašli.
Aplikace pro správu Snap Serveru s názvem Administration Tool je jednoduchá na
obsluhu, má však některé nedostatky. Z logů lze vyčíst spoustu informací, které
jsou však obtížně srozumitelné a nelze je exportovat v podobě datových souborů.
Nástroj Administration Tool neumožňuje ani sledování statistik v reálném čase,
ani nenabízí žádné diagnostické možnosti.
Poslední dvě výtky lze řešit s využitím konzole Snap Serveru s příkazovým
řádkem, k níž se lze přihlásit přes šifrované připojení Secure Shell. Díky této
konzoli se pohled dovnitř zařízení NAS značně vyjasní a doplní o značný počet
statistik v reálném čase. Ke slovu se dostanou také základní diagnostické IP
nástroje, jakými jsou ping a traceroute.
Silnou stránkou tohoto produktu je jeho výkonnost. Díky maximální přenosové
rychlosti 1,83 MB/s je výkonnost testovacího systému klient/server o něco vyšší
než výkonnost konkurentů. Při testování emulace webového serveru se produkt
Snap vzdálil svým pronásledovatelům již podstatně víc, když dosáhl maximální
přenosové rychlosti téměř 21 MB/s. Na druhou stranu jsme však byli zklamáni
odolností řešení Snap proti útokům typu Denial of Service (DoS, zahlcení
služby). Při napadení serveru dojde k poklesu výkonnosti až o 17 % oproti
původní přenosové rychlosti.

FIA POPnetserver 4600
Instalace zařízení POPnetserver 4600 od firmy FIA proběhla téměř stylem
"plug-and-play". Jen pár ťuknutí myší v průvodci instalací a paměťová kapacita
byla připravena.
Narazili jsme však na pár zádrhelů, o nichž by měli případní kupci tohoto
řešení vědět. Naši testeři si stěžovali, že automatický proces instalace zcela
přeskočil fázi, kdy může do úvodního nastavení promlouvat uživatel.
Uživatelským kontům typu "guest" (host) zůstala po instalaci oprávnění ke čtení
a zápisu, což lze považovat za závažný bezpečnostní prohřešek.
A dále, zákazníci firmy FIA, kteří zapomenou své administrátorské heslo, musejí
poslat svůj POPnetserver zpět svému dealerovi, který zařízení znovu
nainstaluje. Během instalace ovšem dojde, věřte nebo ne, ke ztrátě všech dat ze
serveru.
FIA provozuje své NAS zařízení pod operačním systémem FreeBSD. POPnetserver
4600 podporuje řadič diskového pole RAID 5 včetně za provozu vyměnitelných
pevných disků. V rámci konfigurace RAID 5 je vyhrazen jeden pevný disk, na
který jsou dočasně ukládána data a kam se v případě selhání jiného disku
překlopí všechen provoz. Jako další redundance lze jmenovat za provozu
vyměnitelné pevné disky a ethernetové karty s možností rozdělování zátěže. Do
zařízení firmy FIA však bohužel nelze přidat pevný disk, aniž by bylo nutné
provést restart.
POPnetserver 4600 dokáže poskytnout plně funkční zálohování, které však není
zadarmo. FIA nabízí možnost přikoupení softwarových nástrojů POPbackup, Data
Replicator, Snapshot Back-up a Server-to-Server Replicator. Podle zjištění
našich testerů pracovaly všechny dodatečně nabízené programy v souladu s
marketingovými sliby a nebyly náročné na používání. Co však řešení od FIA
postrádá, je antivirový software.
Díky aplikaci POPmanage založené na webovém prohlížeči je správa zařízení
POPnetserver 4600 poměrně jednoduchá. Za zvláštní zmínku stojí logy, které ve
srozumitelné podobě nabízejí spoustu údajů.
Řešení společnosti FIA lze v oblasti správy vytknout nedostatečnou nabídku
statistických vyhodnocení. Monitorovat lze pouze několik málo provozních
parametrů a k dispozici nejsou ani žádné možnosti pro odstraňování závad
spojených s IP protokolem nebo pro diagnostiku. Logy lze exportovat, v nabídce
však nejsou žádné další reporty. POPnetserver 4600 je v našem testu jediný z
produktů, kde není správcovský přístup k zařízení chráněn pomocí šifrované
komunikace přes SSL (Secure Socket Layer). Co však je ještě horší, firma FIA
nevybavila svůj výrobek žádným portem pro připojení konzole, která by umožnila
komunikaci se zařízením v případě selhání všech ostatních pokusů.
Výkonnost zařízení POPnetserver 4600 je poměrně slušná. V konfiguraci
souborového serveru jsme naměřili maximální přenosovou rychlost 1,52 MB/s a v
emulaci webového klienta něco přes 11 MB/s, což je ovšem nejméně z testovaných
produktů. V celkovém hodnocení výkonnosti však POPnetserver 4600 bodoval lépe,
než odpovídá hodnocení výkonnosti. Důvodem je jeho mimořádná odolnost proti
útokům typu DoS, kdy během zahlcení služby došlo k pouhému 4% snížení kapacity
její dodávky.

AMI StorTrends 2104
Zařízení StorTrends 2104 společnosti AMI, které pracuje pod Linuxem, se svým
určením zaměřuje především na šetřivé zákazníky. Přestože firma AMI dosáhla
bezesporu zajímavé ceny, podařilo se jí to bohužel na úkor některých důležitých
atributů, jakými jsou například efektivní správa, redundantní subsystémy a
výkonnost.
Instalace zařízení StorTrends 2104 je složitá. K dispozici není žádná
instalační utilita a ani z dokumentace Quick Start jsme příliš nezmoudřeli.
Ovládání konfigurační konzole lze provádět z menu systému, k dispozici však
není žádný návod na jeho používání ani nápověda. A aby to bylo ještě
složitější, při instalaci narazili naši testeři na softwarové chyby, které
uvedení zařízení do provozu ještě více zkomplikovaly.
Konfigurace zařízení o výšce 1 U je navzdory své nízké ceně poměrně slušná.
StorTrends 2104 podporuje ze všech testovaných řešení pro Unix nejvýkonnější
procesor (Pentium 4/2,4 GHz) a největší operační paměť (až 3 GB). Bohužel však
postrádá některé redundantní subsystémy, například za provozu vyměnitelné pevné
disky či zdvojené ethernetové karty. Přestože zařízení bylo ve své podobě jistě
vyvinuto se zvláštním zřetelem na nízkou cenu, mělo by se vzhledem ke svému
určení jako paměťové médium více věnovat odolnosti proti haváriím.
StorTrends 2104 obsahuje pouze jediný zdroj napájení a jediný ventilátor a
nenabízí žádné zálohování pro případ výpadku sítě. Navíc není instalována ani
technologie redundantních nebo za provozu vyměnitelných pevných disků, což nutí
správce systému po přidání disku restartovat celé zařízení.
Rozhraní pro správu SRM Express Management určené pro webový prohlížeč je dobře
organizované a mohlo by být efektivní. Avšak podobně jako jiné součásti
zařízení StorTrends 2104, ani toto rozhraní není zcela dotažené. SRM Express
nabízí mapu síťové topologie, provozní grafy v reálném čase a další robustní
reportovací nástroje.
Bohužel jsme narazili na dva závažné nedostatky. Logy nelze řadit podle
kritérií ani je filtrovat; porozumět jim je velice obtížné. Dále implementace
funkce Snapshot v podání společnosti AMI neumožňuje automatické plánování
úkolů. Software Snapshot, který je pro produkty NAS velmi důležitý, pořizuje v
zadaných časových intervalech aktuální kopie adresářových struktur systému, jež
lze využívat při obnově poškozených nebo omylem smazaných souborů.
Ještě horší zprávou pro zájemce o toto řešení je, že StorTrends 2104
nepodporuje antivirový software ani nenabízí ani nepodporuje software schopný
provádět plnou zálohu obsahu disků. Pokud jde o výkonnost, zařízení StorTrends
2104 se od svých konkurentů příliš neliší.

NAS pod Windows
Před dvěma lety uvedl Microsoft na trh software Windows 2002 Server Appliance
Kit. Díky němu mohly na trh se zařízeními pro network-attached storage (NAS) do
té doby ovládaný výrobci Auspex, EMC a Network Appliance vstoupit také
společnosti Dell, HP a IBM, které se tradičně zabývaly dodávkami serverů. Jak
vyplývá z průzkumu IDC, dnes již obsadila zařízení NAS pracující pod Windows
přibližně 25% podíl na trhu těchto zařízení.
K účasti na našem srovnávacím testu jsme přizvali všechny výrobce, kteří
nabízejí produkty NAS na platformě Windows SAK. Jmenovitě jde o Dell, IBM,
Iomega, HO a Inline, z nichž se do hry zapojily pouze firmy HP a Inline. Lepším
z dvojice bylo zařízení StorageWorks NAS b2000 od HP, a to především díky své
výkonnosti. Společnost Inline přichází ve svém produktu FileStorm 4550 s
některými zajímavými inovacemi, celkově však hodnocení nevyznělo tak
jednoznačně. Zařízení jsme hodnotili ve čtyřech kategoriích: Snadnost instalace
a správy, konfigurace hardwaru, možnosti a výkonnost.

Instalace
StorageWorks NAS b2000 využívá serverovou platformu ProLiant DL380, která je
založena na zkušenostech společnosti HP jako výrobce serverů. Jako příklad lze
uvést utilitu RapidLaunch od HP, která nabízí instalaci ve stylu dotaz-odpověď.
Výsledkem je rychlá implementace zařízení a zajištění správcovského přístupu k
němu.
RapidLaunch nevyžaduje ke konfiguraci zařízení NAS přístup k protokolu DHCP
(Dynamic Host Configuration Protocol). Utilita zmapovala všechny komponenty
zapojené do sítě a zařízení NAS přidělila vhodnou IP adresu. Naše jediná výtka
směřuje na předdefinované uživatelské jméno a heslo, které nebylo v dokumentaci
"Quick Start Guide" nikde k nalezení. Tuto nepříjemnost ovšem slíbila
společnost HP odstranit v další verzi dokumentace.
V kontrastu se zařízením od HP se instalace modulu Inline proměnila v náročný
výzkumný úkol. Pro zahájení instalace nebyla nabídnuta žádná utilita a ani
příručka "Quick Install Guide" nebyla příliš ku pomoci. Nakonec jsme přece jen
slavili úspěch, k čemuž nám dopomohla základní uživatelská příručka.

Integrace NAS-SAN
Mezi oběma testovanými zařízeními jsou dva základní rozdíly v konfiguraci. Oba
dva vyzněly ve prospěch řešení Inline. Zařízení Inline FileStorm 4550 může
obsahovat až 8 GB systémové paměti, což převyšuje nabídku 6 GB společnosti HP.
Inline dále podporuje maximálně čtyři procesory, zatímco HP pouze dva.
Avšak pravděpodobně nejvýznamnější rozdíl mezi oběma produkty spočívá v jejich
architekturách. Zařízení od HP je dodáváno jako ucelený komplet, který lze
snadno instalovat na server ProLiant DL380 běžící pod Windows SAK. Jde o
soběstačnou paměťovou jednotku, která se připojí přes sběrnici SCSI a nabízí
přídavnou paměťovou kapacitu až 27 TB.
Naproti tomu v případě zařízení FileStorm 4550 jde v podstatě o řídicí jednotku
neobsahující žádnou interní paměťovou kapacitu s výjimkou disku, který je
nezbytný pro instalaci operačního systému. Zařízení nabízí inteligenci
nezbytnou k zajištění konektivity a služeb souborového serveru, avšak vlastní
paměťová kapacita je výhradně externí povahy. Další disky lze připojit buď přes
sběrnici SCSI v podobě rozšiřující skříňky, nebo jako Fibre Channel
Storage-Area Network (SAN).
FileStorm 4550, který slouží jako řídicí jednotka NAS sítě SAN, dokáže
prezentovat paměťová média sítě SAN způsobem, jako kdyby byly součástí
lokálního zařízení NAS. Testované zařízení Inline má podobu skříňky se dvěma
šasi. Řídicí jednotka FileStorm 4550 byla společně s paměťovými médii umístěna
do skříně Inline TruFibre, k níž byl zřízen přístup pomocí linky Fibre Channel.
Další hardwarovou odlišností jsou tzv. solid-state disky (SSD), které lze
přikoupit a na nichž je uložen operační systém zařízení FileStorm 4550. Díky
diskům SSD jsou data uložena v programovatelné paměti určené pouze pro čtení a
odpadá nutnost instalace klasických magnetických disků. Díky nepohyblivým
součástem jsou disky SSD podstatně rychlejší než disky tradiční, zároveň jsou
však podstatně dražší.
Cena zařízení Inline 4550 však není nízká ani bez disků SSD. V konfiguraci se
dvěma procesory Xeon MP, 4 GB RAM, dvěma sběrnicovými adaptéry Fibre Channel a
bez interních pevných disků činí 28 200 dolarů. Zařízení HP StorageWorks NAS
b2000 s jedním procesorem, 1 GB RAM, dvěma 36GB disky pro ukládání interních
dat a třemi 146GB disky pro ukládání dat uživatelů lze pořídit za 8 000 dolarů.
Redundance hardwarových komponent je u obou řešení solidní. Oba produkty
obsahují pevné disky s možností výměny za provozu, N+1 napájecích zdrojů a
několik redundantních ventilátorů. Inline nabízí čtyři síťové karty Gigabit
Ethernet s vyrovnáváním zátěže, HP kontruje duálními ethernetovými síťovými
kartami rovněž s možností vyrovnávání zátěže. Zařízení od HP má dále v nabídce
"horkou" záložní operační paměť a zrcadlení paměti. Inline navíc přidává
zrcadlení vyrovnávací paměti na redundantních diskových řadičích.

Možnosti
Řešení Inline výrazně zabodovalo v kategorii nabízených možností. Díky softwaru
TruMask je možné maskovat čísla logických jednotek (Logical Unit Numbers LUN)
na paměťové zařízení Inline. Čísla LUN jsou v zásadě cílové adresy systémových
prostředků. Maskování LUN je bezpečnostní opatření, díky němuž lze uživatelem
vybrané systémové prostředky učinit neviditelnými pro určité počítače připojené
přes Fibre Channel.
TruMap je funkce, která připomíná virtuální LAN a která dokáže namapovat
paměťová média na zvolené fyzické porty. Přístup k takovýmto zařízením je
posléze umožněn pouze takovým žádostem, které projdou daným portem.
A konečně díky utilitě TruCache lze zajistit vzájemné zrcadlení redundantních
diskových řadičů, což spolehlivě ošetří výpadky jednoho z řadičů disku.
Nejpozoruhodnější softwarovou funkcí řešení od HP je utilita NAS Data Copy,
která je součástí balíku StorageWorks. Tento software zajišťuje přes IP síť
replikaci dat na záložní zařízení StorageWorks. V případech, kdy dojde k
výpadku linky nebo systému, si mohou uživatelé vyžádat přepnutí na redundantní
zařízení NAS. Po obnově primárního zařízení se vše vrátí do původního stavu.
Funkce Integrated Lights Out (ILO), nabízená v rámci řešení od HP, vychází ze
základní platformy tvořené serverem ProLiant DL380. Software ILO je přidělen ke
konkrétnímu procesoru. V případě, že dojde k výpadku spojení nebo systému, lze
díky softwaru ILO emulovat ve webovém rozhraní terminál konzole StorageWorks.

Správa Windows
Spravovat zařízení NAS běžící pod Windows SAK je stejné jako spravovat Windows
2000 Server. K dispozici jsou utility pro správu serveru, které ve Windows
fungují skvěle. Jako příklad lze uvést Performance Monitor či Event Viewer.
Potíž je pouze v tom, že když chce mít správce k těmto užitečným nástrojům
přístup nebo chce zasáhnout na hardwaru zařízení, musí mít fyzický přístup k
zařízení NAS nebo musí se serverem navázat spojení pomocí Terminal Services.
Platforma Windows SAK neumožňuje vývoj vlastních správcovských aplikací, které
by dokázaly do jediného rozhraní zahrnout všechny nástroje pro správu jednoho
nebo více zařízení NAS.
Při práci s oběma testovanými produkty jsme se setkali se stejným rozhraním.
Společnost HP však navíc nabízí své známé serverové utility, díky nimž jsme
měli ze správy NAS od HP lepší pocit. Jako příklad lze uvést nástroj Survey
Utility. Ten nám poskytl rozsáhlý a dobře organizovaný seznam všech
administrativních změn (hardwarových i softwarových), které byly na zařízení
NAS provedeny.
Systémy pracující na platformě Windows SAK přenášejí břímě správy diskových
polí RAID na jejich výrobce. Díky nástroji Array Configuration Utility od HP je
správa pole RAID (například vytváření a definování pole nebo přidávání disků)
jednoduchou záležitostí. Naproti tomu nástroj MorStorView z balíku Inline nebyl
příliš intuitivní a trvalo dlouho, než jsme si na něj zvykli.

Výkonnost
Oba výrobci nám k testování dodali zařízení osazená čtyřmi interními pevnými
disky a tak velkou operační pamětí a výpočetním výkonem, aby byla zajištěna
optimální výkonnost. Zařízení HP jsme testovali se dvěma procesory Intel Xeon
2,8 GHz a s 1 GB RAM. Společnost Inline dodala hardware se čtyřmi procesory
Intel Xeon MP 2,0 GHz a 4 GB RAM.
V rámci testování jsme potřebovali zajistit, aby diskové subsystémy obou
produktů byly zatíženy přibližně stejně. Proto naši technici nejdříve zjistili
I/O kapacitu vyrovnávací paměti obou zařízení a poté nastavili zátěž tak, aby
přicházelo o 30 % více dat, než dokázaly vyrovnávací paměti zvládnout (viz
rámeček Jak jsme testovali).
StorageWorks od HP předstihl FileStorm od Inline ve všech výkonnostních
kategoriích. Při testu využívajícím emulace souborového serveru a klientů jsme
naměřili průměrnou přenosovou rychlost 7,67 MB/s a při komunikaci s webovým
serverem v průměru úctyhodných 76,38 MB/s. Produkt Inline dosáhl výsledků 6,26
MB/s, respektive 61,35 MB/s.
Také inherentní odolnost zařízení od HP vůči útokům typu Denial of Service
(DoS) byla udivující. Zařízení bylo vůči našim útokům zcela imunní, a to
navzdory opakovaným pokusům. Naproti tomu se výkonnost produktu od Inline
snížila během DoS útoku o 26 %.
Při testování útoků typu DoS byly v zařízeních HP i Inline instalovány síťové
karty Alacritech. To však podle odborníků ze společnosti Alacritech nemá na
odolnost zařízení vůči útoku DoS žádný vliv. Skutečný důvod, proč je produkt od
Inline na útoky DoS náchylnější, je následující. Inline řídí své diskové pole
RAID softwarově, zatímco HP hardwarově.
HP StorageWorks NAS b2000 a Inline FileStorm 4550 zajišťují dodávku služeb NAS
firemním zákazníkům různými způsoby. Společnost Inline navzdory svému méně
konvenčnímu přístupu nepřináší ve srovnání se starým dobrým serverem NAS od HP
žádné výkonnostní výhody.

Jak jsme testovali
Ke generování I/O zátěže pevných disků jsme používali 10 serverů HP ProLiant
ML350. V rámci každého serveru byly instalovány minimálně dva procesory Pentium
III/866 MHz, 1 GB operační paměti a dále nástroj IOMeter. IOMeter je generátor
zátěže, který dokáže provádět uživatelem definované zápisy na disky a čtení z
nich a informovat o jejich výkonnosti. Pracovali jsme s verzí IOMeter Version
2001.07.19.
Každý ze serverů byl nakonfigurován tak, aby emuloval dva oddělené klienty NAS.
Celkem jsme tedy simulovali 20 klientů. Na každý ze serverů byla namapována
odpovídající část zařízení NAS, které sloužilo pro ukládání dat. S cílem
testovat požadavky na čtení dat vytvořil nástroj IOMeter na cílovém zařízení
NAS soubor, jejž byl 1,3 násobkem velikosti operační paměti, kterou každé z
testovaných zařízení NAS používá pro caching I/O operací. Tímto jsme zabránili
možnosti uložení celého čteného souboru do vyrovnávací paměti a k maximálnímu
výkonu jsme donutili diskové subsystémy zařízení NAS. Všechna testovaná
zařízení byla osazena čtyřmi pevnými disky. Žádné tudíž nemohlo těžit z výhod,
jaké by mu skýtal striping mezi vícero disky.
Dále jsme vytvořili dvě oddělené emulace klientů. Jednu pro klienty souborového
serveru a druhou pro klienty webového serveru. Emulace klienta souborového
serveru sestávala ze 4KB požadavků (vytvořených v IOMetru). Jednalo se o čtení,
zápis a o náhodný přístup k testovacímu souboru. Klient webového serveru byl
poskládán ze žádostí o čtení různě velkých dat a o náhodný přístup k
testovacímu souboru. Na každém klientovi běžel test třikrát, pokaždé po dobu 10
minut, a výsledky byly prezentovány jako průměrné hodnoty I/O operací za
sekundu v MB/s vypočítané ze tří měření.
V dalších testech jsme na zařízení NAS pouštěli tři standardní útoky typu
Denial of Service. Současně běžel nástroj IOMeter, který po dobu 10 minut měřil
výkonnost. Snížení výkonnosti je uváděno jako průměrné percentuální snížení
počtu I/O operací za sekundu oproti výsledkům, kterých bylo dosaženo během
testování bez probíhajícího útoku DoS.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.