Sloupek

Snaha řadit věci nebo jevy do žebříčků podle nejrůznějších hledisek doprovází lidstvo nejspíš už od jeho vznik...


Snaha řadit věci nebo jevy do žebříčků podle nejrůznějších hledisek doprovází
lidstvo nejspíš už od jeho vzniku. Největší úlovek, nejostřejší meč,
nejrychlejší kůň či nejkrásnější žena to jsou jen nepatrné příklady touhy lidí
dokázat, že mají víc než ostatní, a jsou tedy lepší či úspěšnější než jejich
okolí.
Žebříčky úspěšných mohou pomáhat ve věčném koloběhu každodenního lidského
rozhodování. Přesto nedávají jednoznačné odpovědi, a leckdy jsou i zavádějící.
Proč? Hledisko třídění, úhel pohledu, účel, pro který byl žebříček vytvořen.
Měníme-li tyto parametry, můžeme setřídit stejnou skupinu věcí či jevů mnoha
různými způsoby. Jaký z nich je nejpřesnější, jaký je nejspravedlivější?
Změníme parametr, a hle můžeme vytvořit další žebříček!
Samozřejmě, neplatí to vždy a všude. Rozumně a zodpovědně vytvořený žebříček
může být (a dokonce i bývá) neocenitelným vodítkem, poskytujícím základní
informace o oboru či oblasti, ve které je člověk nucen se rychle zorientovat.
Výhodou je, spojí-li se kvalitní žebříček s rozumnou úvahou toho, kdo se
rozhoduje.
Ani Computerworld nezůstal stranou žebříčkové módy. Podstatnou část našich
žebříčků tvoří testy výrobků. Existuje však i jeden, který se svým charakterem
vymyká je jím Computerworld 100, žebříček nejúspěšnějších firem na trhu
informačních technologií v ČR. Firmy jsou v něm řazeny podle obratu, dosaženého
v daném kalendářním roce na našem území. Údaje o obratu jsou doplněny řadou
dalších informací, které by měly společnost charakterizovat, a dát údaji o
obratu odpovídající váhu.
Jádrem zúčastněných jsou společnosti dvojího druhu: jednak firmy sebejisté,
úspěšné, jisté si kvalitou svých služeb či výrobků. Obvykle je nezaskočí ani
nutnost přiznat, že se jim letos nevedlo tak dobře, jako třeba před rokem.
Druhou skupinu tvoří menší firmy, pro které je účast ve sledovaném žebříčku
příležitostí, jak se na přeplněném trhu zviditelnit. Potom existuje skupina
firem, jež se účastní pouze v "úspěšných" letech. Pro ty bývá obvykle kamenem
úrazu nutnost zveřejnit obrat minimálně za dvě po sobě jdoucí období.
Bohužel, existuje i rozrůstající se skupina společností, které své výsledky
nezveřejňují. Jejich podstatnou část tvoří pobočky globálních firem, které
zveřejňují pouze výsledky korporací jako celku. Je zajímavé, že jejich počet
stoupl od roku 1997, kdy u nás došlo k podstatnému zhoršení ekonomických
podmínek. Patří sem však i menší české firmy, držící se osvědčeného
tajnůstkaření.
Došlo to dokonce tak daleko, že představitel jedné české společnosti se mě
tázal, zda by jeho firma mohla být zařazena do žebříčku, aniž by udala dosažený
obrat. Na můj zdvořilý dotaz, jakým způsobem by tedy chtěli být zařazeni (když
třídícím hlediskem je právě obrat), zvesela odpověděl: "To je jedno, třeba na
konci!"
Přílohu Computerworld 100 najdete v příštím vydání našeho týdeníku.

9 1555 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.