Smontujte si počítač -- motherboard, grafiku, disky a diskety

V minulém díle jste se dověděli, jak sestavit základní kostru počítače, připojili jste paměti, procesor a pomalu js...


V minulém díle jste se dověděli, jak sestavit základní kostru počítače,
připojili jste paměti, procesor a pomalu jste ve stavu, kdy byste počítač
chtěli poprvé spustit. Právě tomu spolu s úvodem do připojování disků, disket a
rozšiřujících karet se budeme věnovat v tomto díle. Tedy samozřejmě pouze
tehdy, pokud vás minulý díl neodradil a nenecháte si raději počítač smontovat
někým jiným.
Pro ty, kteří stále ještě chtějí smontovat počítač sami, začíná tato další
část, do které vstupujete s již základním zapojením motherboardu a připravujete
se na první zahořovací test.
Napájení pro motherboard
Nyní jsou již všechny klíčové součástky (procesor a paměti) zasunuty na svých
místech a je tedy vhodné provést první test funkčnosti. Zapojíme kablíky od
skříně počítače (Reset, harddisk led, u ATX systému vypínání napájení, u
starších systémů ještě Turbo apod.) dříve, než bude vnitřek počítače zaplácán
dalšími kabely. Kam tyto kabely připojit, najdete v dokumentaci k motherboardu.
Často se vám také může stát, že vám některé kablíky nebo naopak pozice zbudou.
V takovém případě rozhodně nepodléhejte panice a nepokoušejte se tyto kabely
připojit za každou cenu, není to rozhodně vhodné řešení. K takovým případům
může lehce dojít, např. starší skříně mají kabely od tlačítka Turbo, které se u
moderních počítačů již nezapojuje a naopak většina motherboardů je připravena
na připojení Key Lock (uzamykání klávesnice), které asi nemáte na skříni nebo
jinde k dispozici. Kablíky se často podaří nasadit s obrácenou polaritou, v
takovém případě kontrolky nemusí fungovat a diody nesvítí. Musíte tedy kablíky
obrátit. Nebojte se, k poškození motherboardu nebo skříně nedochází.
Aby motherboard fungoval, je třeba také připojit napájení u ATX systémů je to
velice jednoduchá akce, napájecí konektor nelze otočit, je to velký svazek s 20
dráty vedoucí ze zdroje, který zapojíme do základní desky. Lehce ho tlačíte až
do zacvaknutí pojistky. U ostatních systémů je napájení řešeno pomocí dvou
6drátových konektorů, které musí být zapojeny na motherboard tak, aby sousedily
černé dráty. U neATXových systémů se ještě musí připojit sériové a paralelní
konektory, přišroubované na záslepce.
Videokarta
Nyní byste měli připojit videokartu. Na některých levných motherboardech jsou
integrované videokarty, konektor k videovýstupu se pak u neATXových systémů
montuje také na záslepku jako sériové a paralelní porty. Pokud je to váš
případ, pak berte následující část pouze informativně.
Skříň má vzadu většinou 8 štěrbin s nevylomenými plechy tyto štěrbiny jsou v
místech, kde mají být rozšiřující karty počítače jako např. videokarta, zvuková
karta, síťová karta apod. Aby se dala videokarta zamontovat, musíte vylomit
plech v příslušném místě. Zde nastává první zádrhel, musíte správně určit typ
provedení konektoru své zásuvné karty (nejčastěji asi AGP, PCI nebo ISA).
Naleznete správný typ a v příslušném místě vylomíte plech vypáčením šroubovákem
a opatrným vytažením kleštěmi podobně, jako když otevíráte krabičku sardinek.
Pokud nemáte dost zkušeností či sebejistoty, dělejte tento krok bez přítomnosti
motherboardu abyste jej případně nezničil. Další plechy je nutné vytrhnout také
při instalaci záslepek s konektory.
U některých skříní nejsou vylamovací plechy, ale 8 plnohodnotných záslepek
přišroubovaných šroubky (ty se používají i u předchozího typu pro zakrytí
vylomených, ale již nepotřebných děr).
Do vybrané pozice pak zasuneme videokartu a zaaretujeme šroubem. I po utažení
šroubu je třeba zkontrolovat, jestli konektor "sedí" a zlacené kontakty
konektoru nevyčuhují ven. To by indikovalo nedostatečné zasunutí podobně jako v
případě Slot 1 procesoru, ale v případe AGP možná i s fatálními následky. AGP
konektor je totiž citlivější a speciálně levné skříně z tenkého plechu mají
tendenci se kroutit a dokonce i při transportu již smontovaného počítače může
dojít k vysunutí karty!
První test
Nyní již je vše připraveno na první otestování. Před vlastním startem
zkontrolujte, jestli v počítači nejsou volné šroubky, jestli je napájecí
konektor motherboardu zasunut správně a je-li videokarta zaaretována. Připojte
klávesnici, monitor a napájecí šňůru 230 V. Zkuste počítač zapnout. Měl by
naběhnout a objevit se nějaká úvodní obrazovka, která závisí na použitém
motherboardu (nejčastěji dojde k testování paměti a uživatel má možnost
vstoupit do setupu). V opačném případě vše překontrolujte (jestli je vše dobře
zasunuto) a pokud ani to nepomůže, pak si počkejte na díl seriálu, kde budeme
popisovat případné komplikace.
Zde jen ve zkratce: pokud nenaběhne větrák počítače, chyba bude pravděpodobně v
napájení či nepřipojeném tlačítku zapínání u systému ATX, které se připojuje na
vlastní motherboard. Pokud systém dále nežije, zkuste zatlačit všechny prvky do
svých konektorů a znovu počítač zapnout. Při úplném vyndavání komponent
počítače a dalším přepojování vždy vytáhněte síťovou napájecí šňůru!
Pokud vše funguje, je také vhodné otestovat připojené kablíky na motherboardu,
systém by měl při startu pípnout pomocí připojeného reproduktoru, měla by
svítit kontrolka Power a mělo by fungovat tlačítko Reset a tlačítko pro vypnutí
počítače. Pokud tomu tak není, asi máte kablíky připojeny na špatné místo a
nebo máte obrácenou polaritu.
Instalace HDD,
floppy a CD-ROM
Jakmile víte, že systém žije a vše funguje, můžete přistoupit k instalaci
harddisku, CD-ROMu a disketové mechaniky. Samozřejmě s vytaženou napájecí
šňůrou.
Rozhodněte se, do kterých šachet chcete umístit svoji CD-ROM a disketovou
mechaniku (dále uvažujeme pouze montáž 3,5palcové mechaniky, mechanika 5,25
palce se již příliš často nepoužívá, platí pro ni ale podobné postupy). Některé
skříně mají kolem 3,5palcových šachet zvýšenou obrubu, která vadí při stisku
tlačítka pro vysunutí diskety v takovém případě dejte disketovou mechaniku do
horní šachty. U CD-ROMu zase zvažte, která pozice je dosažitelná od pracovního
stolu (např. pokud bude počítač umístěn pod stolem, je vhodné umístit CD-ROM co
nejvýše).
Harddisk je nejlepší umístit tak, aby žádná jeho strana (dolní či horní) nebyla
přímo přikryta jinou plochou, tedy např. sousedící disketovou mechanikou. To by
mohlo způsobovat zbytečně nadměrné zahřívání harddisku, vedoucí k jeho
postupnému zničení. Od harddisku pak nejspíše půjde plochý kabel až k CD-ROMu
podívejte se tedy, jestli je dostatečně dlouhý a při rozvrhu kam co dát, mějte
toto na paměti. Je také dobré myslet na přístup ke konektorům na motherboardu.
Na motherboardu jsou konektory pro ploché kabely k harddisku a disketové
mechanice. Každý plochý konektor má na jedné straně červený drát tento červený
drát by měl jít k vyznačenému začátku konektoru označovaného jedničkou nebo
puntíkem na motherboardu. U harddisku a u CD-ROMu je většinou (raději však
zkontrolujte v dokumentaci) červený drát čili jednička blíže k napájecímu
konektoru. Je důležité dodržet polaritu kabelu a neotočit ho, protože pak by
systém nemohl nalézt harddisky, nebo v případě otočeného kabelu k disketové
mechanice by tato pořád svítila a nefungovala (v obou případech by ale nemělo
dojít ke zničení součástek). Kabely mají často na konektoru klíč, který brání
jeho špatnému zasunutí, není to ale pravidlem, často je klíč pouze u konektoru,
který je určen k zasunutí do motherboardu.
Rozhodněte se také, zdali budete mít na jednom plochém kabelu zároveň harddisk
i CD-ROM, nebo je připojíte každý na samostatný kabel. Nutno podotknout, že
všechny nové motherboardy mají na sobě 2 konektory pro harddisky a IDE CD-ROMy,
ale ne každý má přibalen i druhý diskový kabel. Důležité je totiž to, že když
se rozhodnete dát harddisk a CD-ROM na stejný kabel, musíte nastavit vzadu na
obou zařízeních, které z nich bude první a které druhé, jinak se nebudou snášet
a nedohodnou se počítač je pak ani neuvidí. Je vhodné toto nastavení provést
dříve, než obě zařízení zamontujete, protože zadní panel s jumpery (přepínači)
je většinou hodně špatně přístupný a navíc musíte vědět, jak zařízení
(harddisk/CD-ROM) najumperovat. Tuto informaci si poznamenejte někam vedle
(tedy pokud nemáte brožuru dodanou výrobcem), těžko byste se k ní pak
dostávali. Např. disky Western Digital mají několik pozic (disk první master,
druhý slave, disk samostatný), tato informace je napsána na spodní straně disku
pod polem jumperu a často je viditelná pouze při kompletním vysunutí disku z
počítače. U některých starších disků různých výrobců se vám dokonce může stát,
že tato informace chybí úplně a vám pak nezbývá nic jiného, než začít
experimentovat.
Zase příště
Bohužel, problematika připojování disků a disket je relativně obsáhlá a do
tohoto pokračování se již více nevejde. Další informace proto najdete zase až
příští týden, kdy by již konečně mělo dojít k dokončení celé montáže.
Pokračování příště
0 0001 / als









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.