Smontujte si vlastní počítač co tam vlastně dát II

Napsat úvod k tomuto dílu je opravdu velice jednoduchá záležitost, jeho obsah je totiž jasně daný již od minula. Ře


Napsat úvod k tomuto dílu je opravdu velice jednoduchá záležitost, jeho obsah
je totiž jasně daný již od minula. Řeč bude znovu o jednotlivých dílech, a to
konkrétně o myši, monitoru a grafické kartě. Tedy o zařízeních, která
zprostředkovávají styk člověka s počítačem. Neočekávejte samozřejmě žádná
konkrétní doporučení, ale spíše obecné informace, které by vám měly pomoci při
výběru konkrétního hardwaru. Ale dost už úvodu a raději začněme s fakty.
V minulém dílu na téma konkrétních součástek příliš místa nezbylo a řeč byla
vlastně jen o počítačové skříni (case), větráčku na počítači a klávesnici.
Takže lze předpokládat, že již máte vybranou designově vyhovující skříň, o
které doufáte, že se do ní všechno vejde a bude dostatečně vzdušná, že máte
klávesnici, u které vás nebudou po chvíli psaní bolet ruce, a že jste zvolili
dostatečně výkonný chladicí systém pro procesor. Na první pohled je vám ale
určitě jasné, že do funkčního počítače budete potřebovat mnohem více.
Malé zvíře domácí myš
Částka vydávaná za myš je sice vůči rozpočtu celého počítače téměř
zanedbatelnou položkou, přesto by určitě bylo škoda tyto peníze přímo vyhodit z
okna. I tady ovšem můžete sáhnout po zařízení, které bude stát relativně hodně,
často ale nenabídne odpovídající výkon. Při výběru myši byste se pak měli
vyhnout zařízením, která hlásají nesmyslně vysoké rozlišení (až 1 200 dpi a
více) a přitom mají někde na krabici malým písmem napsáno, že je těchto hodnot
dosaženo pomocí dynamického rozlišení. Právě špatně nastavené dynamické
rozlišení může způsobovat, že se vám bude nepřesně "myšovat" do některých míst.
Rozlišení ale není jediným úskalím při výběru myši, dalším problémem je počet
tlačítek a připojený konektor. U prvního zádrhele není výběr až tak jednoduchý,
po éře dvounebo třítlačítkových myší totiž nastupují speciální přídavky ve
formě různých koleček, bočních tlačítek apod. Při koupi nějaké takové "super"
myši s podobným vylepšením si ověřte, jestli vám daná vymoženost opravdu
vyhovuje a velký pozor si dejte zejména v případě, že hodláte provozovat i jiné
operační systémy než Windows 95 (nejedná se pouze o Linux nebo jiný unixový
klon, ale i o Windows NT, kde měly některé vylepšené myši vcelku dost potíží s
funkčností).
Posledním problémem je pak použitý konektor. V současnosti seženete hlavně
sériové (připojené přes 9pinový Cannon konektor) a PS/2 myši. Jen drobné
upozornění, do ATX systému připojíte oba druhy myší, do starších AT pouze
sériové provedení. Pokud ale máte na výběr, berte variatnu PS/2, ušetříte si
tak jeden sériový port, který se vám někdy v budoucnu může hodit.
Myši samozřejmě nejsou jediná polohovací zařízení, podobnou službu vám odvede
tablet, světelné pero, trackball apod. Volba takového zařízení je ale otázkou
vkusu, pro některá použití jsou však nezbytnou nutností (grafika, CAD systémy
apod.). V současnosti se také objevují myši připojitelné přes USB, ale to asi
není v žádném případě nutné PS/2 rozhraní plně postačuje.
Monitůrek
Kvalitní monitor je jednou z nejdůležitějších součástek počítače, velký monitor
dokáže práci velice zpříjemnit a urychlit, na druhou stranu malý a blikající
kousek udělá z práce s počítačem úplné peklo. Ačkoliv tato myšlenka v seriálu
již několikrát padla, je vhodné ji znovu připomenout na monitoru rozhodně
nešetřete.
Co tedy prakticky na takovém monitoru sledovat? Všechny požadované parametry
lze shrnout lehce co největší. Tedy prakticky čím větší úhlopříčka, tím lepší
(na 14" monitory zapomeňte, nejmenší velikost je 15", ale optimálních je
minimálně 17" monitor). Obdobné parametry sledujte u šířky pásma pokud možno co
největší, a to jak celkovou frekvenci (MHz), tak frekvenci v horizontálním
(kHz) a vertikálním (Hz) směru. Pro vaše preferované rozlišení by pak měl
monitor zvládat minimálně 75 Hz, ale v praxi je to spíše 85 Hz. Jediný
ukazatel, který by měl naopak být nejmenší, je dot pitch (rozteč bodů masky),
čím menší, tím čistší a ostřejší by mohl být výsledný obraz (za dobrou rozteč
lze považovat maximálně 0,27 mm). Ačkoliv předchozí odstavec by měl stačit pro
výběr ideálního monitoru, přesto je vhodné zmínit ještě některé další faktory.
Zejména se jedná o typ nanesení luminoforů. V současné době se setkáte se třemi
typy:
delta jednotlivé otvory v masce jsou kruhové, uspořádány pod úhlem 120 stupňů.
Nevýhodou je ale velká plocha způsobující tepelnou roztažnost, a tím i
nekvalitní obraz. Dnes jsou již zastaralé a rozhodně takový monitor nekupujte.
inline asi nejrozšířenější, otvory v masce jsou obdelníkového tvaru a
luminofory jsou naneseny vedle sebe.
trinitron luminofory jsou naneseny podobně jako v předchozím případě, jedná se
ale o souvislé pásy. U některých lidí se právě u monitorů trinitron projevuje
efekt přecházení očí při pohledu zblízka. Nechejte si tedy takovýto monitor
předvést, to ale samozřejmě platí pro všechny typy.
Další vhodnou vlastností je OSD (on-screen display) takové monitory jsou
ergonomičtější a dají se jednodušeji nastavit. Vybraný monitor by pak měl
určitě splňovat některou z vyzařovacích norem a umět úsporný režim DPMS
(Display Power Management Signaling). S monitory, které taková nastavení
nesplňují, se ale již v dnešní době téměř nesetkáte. Při výběru také
nezapomeňte vybírat non-interlaced monitory, to je důležité zejména u levných
monitorů, kde obnovovací frekvence vypadá výborně, ale může se jednat o
interlaced (prokládanou) variantu, v dané frekvenci bude tak vlastně obnovena
jen polovina obrazu ( každý druhý řádek).
Vybraný monitor si pak nechejte předvést a sledujte další prvky jako rozostření
v rozích a ujetí barev (to se projeví zejména v nižších rozlišeních). Ideální
je pak vzít právě tento předvedený kus, v monitorech stejného typu se totiž
mohou projevit velké rozdíly i kus od kusu, konkrétně v ostrosti a konvergenci
barev.
Samozřejmě poněkud jiná situace nastává, když se rozhodnete koupit LCD nebo
plazmový monitor. V takovém případě rozhodují poměkud jiné parametry a hlavně
diametrálně rozdílné ceny. Najdete sice hodně lidí, kterým by se takový
monitůrek líbil, ale většina si na něj asi nechá zajít chuť.
Karta pro Van Gogha
Ke kvalitnímu monitoru patří i dostatečně výkonná grafická karta. Zde existuje
několik možných řešení, pro levnější kancelářské použití a nenáročné aplikace
lze použít motherboard s integrovanou videokartou, a malinko tak ušetřit.
Takový počítač bude ale určitě velice rychle zastarávat, zejména pokud na něm
budete chtít hrát některé moderní hry. Koupit grafickou kartu samostatně určitě
není špatná idea. Horší to už je s výběrem, který je opravdu složitý. Vývoj
totiž v oblasti grafických karet postupuje opravdu rychle. Nové hry potřebují
výkonější grafiku než kdykoliv předtím a tomu odpovídá i pohyb v oblasti
videokaret a zejména u 3D akcelerátorů.
Podle Moorova zákona se výkon procesorů každých 18 měsíců zdvojnásobuje. O
urputnosti vývoje v oblasti 3D pak může svědčit to, že za tu samou dobu, tedy
za 18 měsíců, se výkon zosminásobil. Tomu odpovídají i ceny, které padají
každým dnem. Přemrštěné zaváděcí ceny pro opravdové herní maniaky pak po
necelých 6 měsících padají do relativně přístupných cenových relací, aby se za
dalších 6 měsíců proměnily na ceny téměř výprodejové. Přitom je ale nutno
podotknout, že každá z dále jmenovaných karet zvládne bez nejmenšího zaváhání
všechny kancelářské aplikace. Pokud tedy potřebujete grafickou kartu, vyberte
si některý z následujících 3D akcelerátorů, a to podle svých potřeb a hlavně
podle aktuálního stavu své peněženky.
Asi nejlepší je rozdělit karty do generací, podobně jako je tomu u počítačů,
výběr typických zástupců je pak uveden v tabulce. Karty 2. generace jsou dnes
relativně běžně dostupné za rozumnou cenu, ale neposkytují takovou rychlost,
jakou vyžadují ty nejnovější hráčské pecky. Výkonově si pak poradí s asi rok
starými hrami, u novějších již výkon asi stačit nebude. Karty 3. generace pak
již uspokojí všechen dnes požadovaný výkon, samozřejmě ve spolupráci s výkonným
procesorem o frekvenci 500 MHz (rychlejší stejně nedokáží plně využít).
Generace s pořadovým číslem 4 je pak určena zejména pro sny, její cena je
opravdu veliká, za to ale poskytuje více než 2násobnou rychlost vykreslování
scén než předchozí generace.
Zase příště
Více se již bohužel do tohoto čísla nevejde, na pokračování zabývajícící se
výběrem motherboardu, procesoru a dalších nutných součástek si budete muset
ještě počkat, tentokráte výjimečně 2 týdny. Dozvíte se také něco o cenách
pamětí, redukcích a dalších nepříliš obvyklých
součástkách.
Pokračování za 14 dní
0 0397/als









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.