Snazší cesta k informacím

Co se děje v laboratořích Microsoftu Skutečně už jsme se vypořádali s počítačovými technologiemi tím, že umíme ...


Co se děje v laboratořích Microsoftu
Skutečně už jsme se vypořádali s počítačovými technologiemi tím, že umíme
obstojně pracovat s dokumenty a vyplňovat tabulky? Je snad na čase skončit s
vědou kolem počítačů a začít se věnovat něčemu jinému? Takovéto otázky si kladl
viceprezident Microsoftu a šéf výzkumu této společnosti Richard Rashid při své
prezentaci před auditoriem na vývojářské konferenci Microsoft PDC v Los Angeles
v říjnu loňského roku.
Rashid tak reagoval na vlnu pesimismu a spekulací o tom, že vše skutečně
potřebné v IT už bylo objeveno, která ho v poslední době zasahovala z úst
novinářů, s nimiž se bavil. Na řadě příkladů doprovázených praktickými ukázkami
pocházejícími z laboratoří Microsoftu se proto snažil přesvědčit, že tomu tak
není.
Divize Microsoft Research, jejíž kořeny sahají do roku 1991, dnes představuje
potenciál cca 700 vědců pracujících v pěti laboratořích v Redmondu, San
Franciscu, Cambridgi, Pekingu a Silicon Valley. Tito lidé se nezabývají přímo
vývojem konkrétních produktů, ale dělají pro Microsoft základní výzkum, mnohdy
v oblastech, jejichž bezprostřední využití v komerční sféře není na první
pohled patrné.
Richard Rashid tak mohl v rámci své prezentace na praktických ukázkách předvést
efektní vykreslování vodní hladiny včetně realistických odrazů, virtuální
hvězdnou oblohu postavenou na 10 terabajtech obrazových dat (http://skyserver
.sdss.org) i návrhy nových efektivních přístupů k organizování osobní
komunikace prostřednictvím v současnosti dostupných komunikačních prostředků.
Celou šíři zkoumané problematiky lze nahlédnout na
http://research.microsoft.com.

Z Cambridge do praxe
Laboratoře Microsoft Research v Cambridgi byly založeny v roce 1997. V lednu
letošního roku navštívila Prahu Nataša Milič-Fraylingová, která se na tomto
pracovišti zabývá problematikou optimalizace vyhledávání a práce s informacemi
na internetu (a samozřejmě nejen tam). V rámci programu 30. ročníku konference
Sofsem zde tato dáma představila koncept práce s informacemi označovaný jako
MIDAS (Meta-Information Delivery and Annotation Service, viz vložený článek),
který by mohl vést ke zvýšení dynamiky vývoje v oblasti internetové informatiky.
"Současné technologie nabízejí velmi široké možnosti," říká Nataša Milič-
Fraylingová. "Je však potřeba zpřístupnit je lidem tak, aby jejich používání
bylo příjemné, přirozené a efektivní. Proto provádíme řadu výzkumů, které
monitorují chování lidí při práci s technikou v běžných situacích a snažíme se
navrhnout systémy, které budou vycházet vstříc jejich potřebám."
První internetový prohlížeč byl vytvořen před deseti lety. Do té doby jsme žili
bez internetu, dnes si bez něj naopak náš život neumíme představit. A za
dalších deset let si nejspíš nebudeme umět představit, jak jsme mohli žít s
takovým internetem, jaký máme dnes. Vývoj jde rychle kupředu, často
prostřednictvím malých krůčků, které přenášejí výsledky základního vědeckého
výzkumu do praxe.
Čerstvým příkladem takového transferu poznatků výzkumníků z Cambridge do
komerčního prostředí mohou být nástroje Highlight Viewer a Pop-up Blocker
dostupné v nové nástrojové liště Microsoft Exploreru pro vyhledávání
prostřednictvím služby MSN (ke stažení na http:// toolbar.msn.com). První z
nich usnadní orientaci v prohlížených dokumentech tím, že přehledně označí
všechny výskyty hledaného výrazu v náhledu na otevřený dokument, druhý dokáže
uživatele ochránit před nekontrolovatelnou záplavou oken samovolně
vyskakujících na obrazovce při otevírání určitých webových stránek.
"Z každého takového transferu máme ohromnou radost," říká Nataša Milič-
Fraylingová. "Je skvělé vidět, jak výsledky našeho výzkumu zpříjemňují lidem
život. To je jedna z výhod práce v Microsoft Research."
Kompletní podobu tohoto článku najdete na portálu Science World s datem 19. 3.
2004.

Metadata a co s nimi
Za projektem MIDAS (Meta-Information Delivery and Annotation Service) stojí
myšlenka, že je pro uživatele z mnoha důvodů výhodné, aby klientské aplikace,
jejichž prostřednictvím přistupuje k webu, měly k dispozici informace o
struktuře a obsahu prohlížených webových stránek. Tyto informace lze sice
získat různým způsobem, ale nejefektivnější je jejich pořízení v okamžiku
tvorby stránek. V laboratořích Microsoft Research byla proto navržena
technologie, která umožňuje automatické generování takových metadat nebo přímo
jejich převzetí z autoringových nástrojů.
Na tvorbě metadat se podílejí sofistikované algoritmy syntaktické a sémantické
analýzy textu. Samostatným problémem je vzhledem k různorodosti zobrazovacích
zařízení používaných pro prohlížení webových stránek analýza layoutu těchto
stránek a identifikace jednotlivých logických částí dokumentu, jako jsou
tabulky, formuláře apod. Nakonec je potřeba zajistit zmapování vazeb a odkazů
mezi stránkami hostitelského webového serveru. Metadata v databázovém formátu
jsou ukládána na dedikovaném serveru, případně spolu s obsahem přímo na
příslušném webovém serveru. Z nich jsou pak na vyžádání klientské aplikace na
principu webových služeb vytvářeny potřebné pohledy. Tyto informace dokáže
SiteExplorer, což je nadstavba webového prohlížeče, zpracovat do interaktivní
hierarchické mapy webového serveru, v níž strukturální informace v kombinaci s
indexy slouží podpoře vyhledávání a navigace. Počítá se i s dalšími utilitami
na straně klienta, schopnými smysluplně využít informace obsažené v metadatech.
Zatím není jasné, kdy, jakým způsobem a zda vůbec se výsledky tohoto projektu
dočkají praktického využití. Podobně jako další poznatky z laboratoří Microsoft
Research čeká i tento koncept na vhodnou chvíli pro své uplatnění.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.