Software zdarma: stojí opravdu za to?

Díky Internetu a webovým stránkám mají uživatelé k dispozici nepřeberné množství volně dostupných produktů od ob...


Díky Internetu a webovým stránkám mají uživatelé k dispozici nepřeberné
množství volně dostupných produktů od obyčejných browserů např. firmy Netscape
přes webový server Apache až po databázi mySQL nebo operační systém Linux. S
jejich rostoucí popularitou a počtem není překvapivé, že mnohé z nich jsou
psány v Javě nebo mají jako součást celého balíku javovské API.

V posledních letech jsem měl možnost pracovat s množstvím takových softwarových
produktů a jedním z nejběžnějších problémů, s nimiž jsem se setkal, byly obtíže
při jejich set-upu. Příčinou je přitom obvykle nedostatečná a nekvalitní
dokumentace a instalační skripty. Zde bych se rád pozastavil nad konkrétním
příkladem, jímž je Tomcat 3.1 oficiální referenční implementace JSP/servletů
vyvinutá společností Apache Software Foundation.
Dříve, než budu pokračovat, chtěl bych zdůraznit, že takové produkty (včetně
Tomcatu) jsou většinou extrémně robustní a flexibilní. Problémem je především
enormní množství času, které strávíte snahou jim porozumět a nakonfigurovat je.

Jak spolu vše souvisí?
Kdykoliv jsem v posledních měsících navštívil na Webu Java.sun.com stránky
věnované JSP (JavaServer Pages) a javovským servletům, nebylo možné přehlédnout
loga Jakarta a Tomcat a reference k tomuto projektu/produktu. První otázka,
která mi vytanula na mysli, vždy zněla: "Jaký je rozdíl mezi Jakartou a
Tomcatem?" Rozhodl jsem se trochu to prozkoumat a kliknutím na link Tomcatu
jsem se dostal na stránky Apache. Namísto, abych se dověděl, oč jde, vše se
naopak stalo ještě zmatenější, když jsem se zde setkal s termíny jako Jakarta,
Tomcat či Apache JServ a vedle toho s názvy nejrůznějších subprojektů jako
Slide a Struts. Dalo mi poměrně dost práce, než jsem se prokousal dokumentací a
zjistil, že Jakarta je jméno projektu, zatímco Tomcat označuje konkrétní
produkt.
Měl jsem už nějaké zkušenosti s webovým serverem Apache a věděl jsem tedy, že
používá modulární architekturu s moduly jako mod_cgi, mod_jserv (pro javovské
servlety) atd. Ovšem po stažení a instalaci Apache serveru a hlubším
prostudování jsem zjistil, že Tomcat je čistě javovský produkt, který může být
provozován samostatně. Přesto, že Apache sám o sobě není špatný, rozhodl jsem
se jej odinstalovat především proto, že jsem jej už nepotřeboval. Je zřejmé, že
v případě jasnějších instrukcí či důslednějšího rozlišení různých javovských
produktů na webových stránkách Apache bych se takové ztrátě času vyhnul.
Nicméně jsem se nevzdal a pokračoval jsem v instalaci Tomcatu.

Pokračujeme dále
Samotná instalace a spuštění serveru bylo poměrně jednoduché, neboť Tomcat je
javovský produkt a .bat soubory i adresář/ /bin jsou dobře napsány. Obtížnější
však už byla konfigurace serveru s použitím XML a Java Properties
konfiguračních souborů (Tomcat používá oba uvedené druhy). Dokumentace mi
přitom opět příliš nepomohla, neboť dostupné informace byly rozptýleny od
webových stránek a odkazů na CVS prameny na Webu Apache až k souvisejícím
příspěvkům na jGuru.com a informacím poskytovaným spolu se samotným produktem.
Po několikahodinovém boji se mi konečně povedlo Tomcat nakonfigurovat tak, aby
běžel bezchybně.
Nutno říci, že produkt převážně pracuje výborně. Dokonce jsem mohl vyzkoušet i
ISAPI (Internet Server API) přesměrování pro ISS (Internet Information Server)
server Microsoftu. Přesto se ale v konfiguračních souborech nacházejí tagy, k
nimž jsem nenašel žádnou dokumentaci. Ze stejných důvodů rovněž nebylo možné
korektně nakonfigurovat bezpečnostní politiku Tomcatu. Je však třeba si
připomenout, že se jedná o volně dostupný produkt.

Jednoduchý závěr...
Ve své dosavadní praxi jsem pracoval s několika druhy unixových i linuxových
systémů, ale zdá se, že jsem v posledních několika letech při jednoduchých
instalacích ve Windows poněkud zpohodlněl. Po pravdě řečeno však nemám chuť se
vracet k podobnému stylu práce, jaký jsem právě popsal jednoduše proto, že na
to nemám čas měl bych jej trávit vývojem aplikací.
Můžete mi oponovat a hlavním argumentem, který se nabízí, je fakt, že uvedený
produkt je zdarma. Ovšem já musím uvažovat zhruba takto: Jestliže někdo stráví
tolik času vývojem tak robustních produktů, jakými Tomcat, Apache nebo mySQL
nepochybně jsou, proč si už nedá práci s vytvořením uživatelsky přívětivějšího
instalačního programu a kvalitní dokumentace. (Pravda, vývojáři tvorbu
dokumentace nenávidí ostatně jsem jedním z nich.)
Už samotné slovo freeware napovídá mnohé jde o něco, co je zadarmo, takže
berte, dokud dávají, a nestěžujte si. Avšak objevují se i mnohem úplnější či
ucelenější programové balíky, např. Enhydra InstantDB, CoolServlets Jive a
další. Jedná se o produkty s poměrně jednoduchou instalací a s rozsáhlou
dokumentací. Můžete Microsoft nenávidět, ale se svými volně dostupnými produkty
odvádí dobrou práci.
Nezbývá proto než doufat, že vývojáři freewaru si uvědomí důležitost kvalitní
dokumentace a v budoucnu ji nebudou podceňovat. Tisíce lidí používajících volně
dostupné produkty tuto snahu zajisté ocení.
1 0249 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.