Softwarové vybavení v českých organizacích

Výdaje za software kopírují růst či pokles korporátního segmentu IT trhu Software (respektive nákup licencí) před...


Výdaje za software kopírují růst či pokles korporátního segmentu IT trhu


Software (respektive nákup licencí) představuje z hlediska investic
vynakládaných jednotlivými organizacemi téměř ukázkovou stálici; podíl softwaru
na celkových finančních prostředcích vynakládaných na IT totiž v průběhu
sledovaného pětiletého období zůstal v podstatě konstantní. Z odpovědí
dotazovaných ředitelů IT je jasné, že tento podíl kolísal v letech 2000 až 2004
vždy mezi 32 a 33 %. Z tohoto téměř neměnného údaje vyplývá jeden významný
poznatek, a to, že absolutní výše výdajů za software vyjádřená v korunách de
facto kopíruje růst či pokles korporátního segmentu IT trhu. Současně platí, že
ostatní složky IT rozpočtu (tedy hardware a služby) se vzájemně kompenzují,
jinými slovy platí, že růst podílu služeb se uskutečňuje na úkor investic do
hardwaru a naopak.
Z detailnější analýzy dále plyne, že podíl výdajů za software nezávisí na
velikosti organizací vyjádřené počtem zaměstnanců ani na výši jejich IT
rozpočtu. Rovněž v jednotlivých vertikálních segmentech nejsou patrné žádné
významné rozdíly; výjimkou jsou pouze instituce finančního sektoru, kde podíl
výdajů za software dosahuje téměř dvou pětin celkových IT rozpočtů (oproti 32
%, které vynakládají subjekty v ostatních vertikálách).
Jiný pohled na investice do softwaru ukazuje, že polovina prostředků
vyčleněných na oblast softwarových platforem je věnována na aktualizaci
stávajícího softwarového vybavení, a zahrnuje tedy výdaje za udržovací poplatky
a nákup novějších verzí jednotlivých softwarových produktů. Druhá polovina je
pak vynakládána na nákup zcela nových licencí tato část tedy zahrnuje jak
dokupování licencí příslušného softwaru pro větší počet uživatelů v rámci
jednotlivých organizací, tak i nákup nových softwarových produktů, jež doposud
v organizaci instalovány nebyly. Na tomto místě je třeba zmínit, že do
kategorie výdajů za software byly započítávány pouze nákupy licencí, nikoliv
náklady spojené s instalací či využíváním podpory (tyto oblasti byly zahrnuty
do IT služeb).
Uvedený pohled na strukturu prostředků věnovaných na software opět poukazuje na
specifika institucí finančního sektoru, které věnují největší část prostředků
(zhruba dvě třetiny) na upgrade stávajícího softwarového vybavení. U všech
ostatních organizací je přitom patrné vyrovnané a téměř identické rozdělení
prostředků na aktualizaci a nákup nového softwaru. Z výsledků výzkumu je dále
patrné, že s rostoucí celkovou výší IT rozpočtů se zvyšuje podíl subjektů,
které vynakládají vyšší podíl prostředků na upgrade stávajících softwarových
aplikací.

Standardizace softwaru
Z pohledu standardizace platforem v rámci sítě poboček jednotlivých organizací
zaujímá software přední pozici, když čtyři z pěti dotazovaných firem definují,
které konkrétní softwarové aplikace mají být pořizovány. Pro srovnání:
hardwarovou platformu takto definují tři ze čtyř firem a výběr poskytovatele IT
služeb je stanoven v každé druhé organizaci. Výsledky výzkumu navíc poukazují
na trend, k němuž se připojuje stále větší počet organizací v loňském roce
totiž podíl subjektů, které učinily rozhodnutí o volbě softwarové platformy na
celopodnikové úrovni, činil 72 %, čímž meziročně došlo k 15% nárůstu.
Realizovaný výzkum dále dokumentuje, že takovéto celopodnikové standardy
definují nejčastěji instituce finančního sektoru (v rámci zkoumaného vzorku
nebyl nalezen jediný subjekt, který by volbu softwarové platformy ponechal na
samostatném rozhodnutí jednotlivých poboček). Naopak výrazně vyšší podíl
samostatnosti v rozhodování o volbě softwarové platformy vykazují subjekty
veřejné správy (v rámci tohoto segmentu jde zejména o samosprávu), školství,
zdravotnictví a dále také ostatní organizace (tedy subjekty, které působí v
oblasti služeb, stavebnictví, zemědělství apod.).
Rozdíl v přístupu k pořizování softwaru lze rovněž pozorovat v závislosti na
výši celkového IT rozpočtu, kdy organizace s vyššími celkovými výdaji zužují
samostatné pravomoci jednotlivých poboček ve větší míře než organizace s menším
IT rozpočtem. Nicméně, i ve skupině subjektů s celkovým IT rozpočtem
nepřesahujícím 1 milion Kč je podíl organizací, které apriorně definují své
standardy, téměř dvoutřetinový.

Od koho se nakupuje
Samostatnou kapitolou, která souvisí s pořizováním softwaru, je identifikace
konkrétních subjektů, s nímž zkoumané organizace při nákupu softwaru
spolupracují. Z odpovědí je zřejmé, že největší část společností (přibližně tři
ze čtyř) nakupují software od resellerů, místních distributorů či od výrobců
hardwaru (v tomto případě jde o pořízení spolu s novým hardwarem). Současně
platí, že dvě třetiny organizací nakupují software přímo od výrobců, a to
zejména v případě nákupu programů podpůrného charakteru od lokálních, českých
softwarových domů. Za zmínku rovněž stojí přibližně třetina organizací, které
vyvíjejí software vlastními silami; v tomto případě se jedná nejčastěji o
přípravu odvětvově specifických nástrojů a dodatků k celopodnikovým řešením.
Z podrobného vyhodnocení získaných informací je zřejmé, že s vlastním vývojem
aplikací se lze setkat především v největších organizacích ze zkoumaných
subjektů s více než tisícem zaměstnanců uvedly téměř tři pětiny, že část svého
softwarového vybavení vytváří interní vývojářský tým.
Naproti tomu v nejmenších subjektech (s méně než stem zaměstnanců) je podíl
subjektů, které vyvíjejí vlastní softwarové aplikace či nástroje, čtyřikrát
nižší (dosahuje 15 %). Podobná závislost je patrná při srovnání in-house vývoje
softwaru na základě celkového IT rozpočtu.


O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.