Současnost a budoucnost periodik

Na trhu stále převládají periodika v papírové podobě, jsou zde však i jiné alternativy. Papír má oproti většin...


Na trhu stále převládají periodika v papírové podobě, jsou zde však i jiné
alternativy.

Papír má oproti většině možností nesporné výhody. Je lehký, ohebný, přenosný,
dobře čitelný a nepotřebuje zdroj napájení. Každý z vás se s ním již setkal a
je jasné, že ke dnešnímu dni je stále upřednostňován čtenáři i výrobci a
distributory tištěných periodik. Nic však není dokonalé a i tisk na papír skýtá
mnohá úskalí. Z komerčního hlediska je jistě největší nevýhodou poměrně vysoká
cena a nákladná distribuce. Z hlediska ekologie zase vadí ničení přírody v honu
za kvanty celulózy.

Webové stránky
Internet je zdrojem nejrychleji aktualizovaných informací ze světa i z domova.
Webové stránky se staly ideálním doplňkem k papírovým vydáním (nejen) deníků.
Jsou snadno dostupné, neustále aktuální a levné. Mnohé časopisy dokonce kladou
svá webová vydání na první místo, takže se doplňujícím stává papír. Není se
čemu divit, hlavně méně rozšířená periodika s omezenou čtenářskou obcí tímto
způsobem mohou ušetřit celé jmění, při zachování počtu svých nepočetných
příznivců. Mnohé noviny a časopisy již začaly přístup alespoň k některým
článkům zpoplatňovat. Musíte tedy například poslat SMS, a zaplatit tak určitou
sumu, za což obdržíte kód. Ten naťukáte do prohlížeče a dostanete přístup ke
kýženému zdroji informací. Ostatní, co za čtení neberou od čtenářů platby, a
přesto svá webová vydání považují pro chod redakce za důležitá, se uchylují k
využívání reklamních bannerů. Firmy jsou za lukrativní místa na stránkách
vysoce čtených periodik ochotny zaplatit poměrně zajímavé sumy.

Elektronická distribuce
Máte-li přístup k počítači, můžete si některými periodiky listovat na jeho
obrazovce. Jednoduše si koupíte či předplatíte výtisk novin a on vám místo na
papíře přijde elektronickou poštou či si jej stáhnete z webu. Jde o relativně
nový způsob šíření psaného slova, s čímž souvisí také omezená čtenářská obec.
Lidé totiž mávnutím kouzelného proutku nepřejdou z papírového na digitální
vydání, změna bude pravděpodobně postupná. Tento krok však do budoucna vypadá
poměrně zajímavě. Elektronická distribuce je totiž úspornější na náklady,
ekologičtější a snadno skladovatelná (těch pár megabajtů na disku ještě
zvládnete). Předplatné vás v elektronické podobě vyjde o dobrou polovinu
levněji a navíc je tato alternativa vhodná, chystáte-li se například žít delší
dobu v zahraničí.
Touto formou distribuce se v dnešní době ve velkém zabývá například společnost
NewspaperDirect, na jejíchž stránkách si můžete objednat celkem přes 250 druhů
novin z pětapadesáti zemí. Společnost se sídlem v Kanadě má také po zeměkouli
rozesetu síť terminálů, v nichž je možné si žádané noviny zakoupit a
vytisknout. Českou republiku v její nabídce reprezentuje MF Dnes a Lidové
noviny.

RSS
V té nepřeberné změti informací ve většině periodik by se jistě hodilo mít
jakýsi zkrácený přehled pro orientaci. V papírovém vydání to řeší obsah,
stručně sumarizující vše důležité. Co když se ale pohybujete na internetu a
nejste přívržencem jediných novin či časopisu? Co když vás zajímají čistě
určité informace? Vyhledávače jsou jistě alternativou, ale je zde (pokud
nechcete použít placené databáze) i pohodlnější cesta s tajemným názvem RSS
(Really Simple Syndication).
RSS je XML formát umožňující přebírání zdrojů na internetu a následnou
přehlednou prezentaci uživateli. V praxi to probíhá tak, že provozovatel webové
stránky založí RSS kanál (nemusí být jen jeden), na nějž se napojují uživatelé
a nechávají si zobrazovat seznam odkazů (například názvy článků) a doplňující
informace, jež upřesňují, co se za daným odkazem skrývá. Při získávání
informací z RSS odpadá nutnost registrace, která je například u newsletteru
nutná, takže tuto cestu využívají i lidé, kteří se jinak zdráhají sdělovat své
osobní informace. Efektem RSS by mělo být zvýšení návštěvnosti a také udržování
stálého kontaktu se čtenářskou obcí. Psané slovo lze doplnit i o podcasting,
což je vlastně umístění odkazů na zvukové nahrávky do RSS a jejich následné
nahrání do MP3 přehrávače. Dnes je RSS kanál nedílnou součástí každého většího
webu.

Elektronický papír
E-papír je tenký a flexibilní polymerový arch se vzhledem papíru. Rozdíl
spočívá v tom, že elektronický papír je tlustší a má větší hmotnost než papír
elektronický, neboť obsahuje mikroskopické částečky. Ty jsou uloženy mezi dvěma
polymerovými listy, které je zobrazují jako bílé či černé v závislosti na
elektrickém náboji. Stejně jako papír opravdový je i e-papír reflexivní, takže
z něj lze číst pod jakýmkoli zdrojem světla. Nevyužívá žádné podsvícení, jako
to dělají LCD obrazovky, ani nevyzařuje světlo, což činí CRT monitory. Je také
bistabilní, což znamená, že používá proud pouze ke změně obsahu zobrazení.
Jakmile je obraz vytvořen, zůstává na obrazovce i po vypnutí proudu.
Technologie využívané v e-papíru jsou v podstatě dvě, Smartpaper od Gyricon
Media a technologie společnosti E-ink stejného jména. Základ je stejný, ale
každá využívá trochu jiný přístup. Arch Smartpaperu je tvořen statisíci
mikroskopických trubiček naplněných olejem a velkým množstvím miniaturních
plastových kuliček, které jsou natřeny zpola na bílo a na černo a jsou dipólově
nabity. Když pak na jednu ze stran trubičky působí náboj, vyvolá se rotace
určitých kuliček, dochází tak ke změně barvy jednotlivých bodů a vytváří se
kýžený text či obraz. Druhý typ technologie je zase založen na mikrokapslích o
průměru menším než lidský vlas, naplněných čirým olejnatým roztokem, v němž se
nacházejí miliony pigmentových mikrokuliček ve dvojbarevných kombinacích
(například bílá a černá). Působením elektrického náboje se kuličky opět
přesouvají z jedné strany mikrokapsle na druhou, čímž dochází ke změně barvy
bodu.
S e-papírem souvisí nedávné oznámení antverpského deníku De Tijd. Ten se
rozhodl pro zkušební distribuci na diskutovaném médiu, jako vůbec první z
periodik na světě. Cena 400 eur za kus je přehnaně vysoká, s nástupem sériové
výroby se však má dostat na zlomek této částky. V praxi lze e-papír uplatnit
nejen v periodikách, ale také například namísto informačních tabulí či jako
displej hodin.

Závěrem
Neodvážíme se zde spekulovat, zda a kdy převáží alternativní formy distribuce
nad tou klasickou. Jisté je však jedno, jakmile s nástupem sériové výroby
e-papíru padne jeho vysoká cena, stane se velmi lukrativní možností šíření
psaného slova milionům čtenářů na celé planetě.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.