Soupeřící technologie

WLAN 802.11 Rádiová frekvence pro bezdrátové sítě LAN (WLAN) se nachází v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz. Standardním...


WLAN 802.11
Rádiová frekvence pro bezdrátové sítě LAN (WLAN) se nachází v bezlicenčním
pásmu 2,4 GHz. Standardními metodami přenosu jsou Direct Sequence (DS) a
Frequency Hopping (FH). Pro bezdrátové sítě Ethernet se jako nejběžnější
varianta prosadil standard WLAN 802.11b se jmenovitou rychlostí 11 Mb/s. V
praktickém provozu dosahuje 802.11b přenosové rychlosti 5 až 6 Mb/s. Dosah činí
ve venkovním prostoru (například u dvoubodového spojení mezi segmenty LAN) 300
metrů, uvnitř budov asi 100 metrů.
V příštím roce mají přijít na trh komponenty podle 802.11g s nejvyšší
přenosovou rychlostí 22 Mb/s. Tento standard rovněž vsadil na pásmo 2,4 GHz, a
poskytuje tak zpětnou kompatibilitu se standardem 802.11b. Kromě toho pracuje
většina výrobců na standardu 802.11a, velmi rychlé technice přenosu, která má
umožnit komunikaci rychlostí až do 54 Mb/s. Tato technika přenosu používá
oblast 5 GHz, a proto není kompatibilní se standardy 802.11b a g. ETSI
(European Telecommunications Standards Institute) má ve hře standard Hiperlan 2
rovněž s rychlostí 54 Mb/s v pásmu 5 GHz, ale z důvodu mocenských zájmů na trhu
se mu dávají jen malé šance. Existuje však pracovní skupina snažící se o
sjednocení obou standardů.

Home RF
Bezdrátová komunikace probíhá jako u 802.11b v pásmu 2,4 GHz. Jmenovitá
přenosová rychlost činí 10 Mb/s. Shared Wireless Access Protocol (SWAP), nyní
ve verzi 2.0, podporuje paralelní přenos hlasu a dat na deseti kanálech.
Hlasové přenosy jsou možné na osmi kanálech současně, Home RF preferuje data
streaming. Do systému Home RF lze zapojit nejvýše 127 přístrojů. Dosah je 50 až
70 metrů, o venkovním použití se neuvažuje, stejně jako o roamingu.
DMAP
DMAP (DECT Multimedia Access Profile) je multimediální rozšíření standardu
DECT, které ke komunikaci využívá oblast 1,8 GHz. Šířka pásma se podle typu
použití pohybuje od 32 Kb/s do 2 Mb/s. Tok hlasu a dat probíhá až po 24
aktivních kanálech současně, přičemž pro data v reálném čase se používají
samostatné
kanály. Dosah je 50 metrů. DMAP konkuruje produktu Home RF.

Bluetooth
Standard původně vyvinutý pro bezdrátové propojení periferií pracuje jako WLAN
802.11b v pásmu 2,4 GHz. Základní verze Bluetoothu je schopna překlenout pouze
vzdálenosti do 10 metrů. Transport dat se provádí za využití technologie
Frequency Hopping. Do sítě PAN (Personal Area Network) lze sloučit až 8
zařízení Bluetooth. V oblasti zvané piko síť může paralelně pracovat deset sítí
PAN. Přenosová rychlost se liší podle typu dat: Hlas se přenáší rychlostí
odpovídající ISDN, data se u symetrických duplexních spojů přenášejí rychlostí
0,4 Mb/s, při asymetrickém provozu rychlostí 0,7 Mb/s v downstreamu a 56 Kb/s v
upstreamu.

Jednotlivé varianty standardu 802.11
802.11erozšíření MAC protokolu o bezpečnostní funkce a QoS
802.11fzlepšení komunikace mezi několika přístupovými uzly (access points)
802.1gzměněná specifikace pro fyzickou síťovou vrstvu umožňující rychlost 22
Mb/s
802.11hsladění mezi ISO standardem pro vysoké rychlosti 802.11a a evropským
standardem Hiperlan 2 (ETSI); oba pracují v pásmu 5 MHz a dosahují rychlosti až
54 Mb/s
802.1.xzabezpečení přístupového oprávnění pro sítě WLAN s dynamickým přiřazením
klíče
Bezdrátové sítě: Příchod na výsluní
Od okamžiku schválení standardu WLAN 802.11b se stal přenos dat prostřednictvím
bezdrátových sítí WLAN konečně dostatečně rychlým. Stále více firem tak
přemýšlí o nasazení bezdrátové varianty Ethernetu pro připojení PC a notebooků
k firemní síti. Je tu však jeden problém: Bluetooth. Chová se jako konkurent i
jako rušivý faktor.

Wireless Fidelity nebo krátce Wi-fi to je to kouzelné slovo, které konečně
dokázalo přesvědčit mnohé uživatele o tom, aby vedle kabelové síťové
infrastruktury začali uvažovat i o variantě bezdrátové. Wi-fi je logem
kompatibility loni založené průmyslové organizace Wireless Ethernet
Compatibility Alliance (WECA), která chce na trh bezdrátových sítí LAN uvést
produkty založené na standardu 802.11b. Snaží se kromě jiného o to, aby do
džungle různých zařízení zavedla pořádek. Dosud totiž existovala řada problémů,
které uživatelům nasazení WLAN karet s rychlostí 11 Mb/s a příslušných
přístupových uzlů (access points) ztrpčovaly. Nejmrzutější bylo, že standard
802.11b pracující v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz jen nedostatečně definuje řízení
komunikace mezi přístupovými body. Následek je takový: Libovolné karty jsme
sice mohli přihlásit na libovolných přístupových uzlech, nedal se však mezi
nimi provádět roaming, i když veškeré přístupové uzly pocházely od téhož
výrobce. Tento problém odstranilo až Wi-fi: Zařízení opatřená tímto logem si
navzájem rozumějí. Také 40bitová ochrana WEP (Wired Equivalent Privacy)
neodpovídala požadavkům pro obchodní styk, a tak WECA vystupňovala požadavky na
majitele loga, aby zajistil až 128bitové kódování. Mezitím si již téměř každý
výrobce nechává certifikovat své komponenty organizací WECA.
Atraktivnost tržního segmentu WLAN se projevuje zejména tím, že dnes téměř
každý výrobce nabízí odpovídající vlastní produkty. Firma Cisco se do hry
zapojila nákupem Aironetu. Lucent se tu angažuje již dávno se svými produkty
Orinoco a vlastními sadami čipů, které jsou implementovány v mnohých řešeních.
Podobně to platí i pro Symbol (Spectrum), Breezecom (Breezenet) nebo Enterasys
(Roamabout). K nim se nedávno přidaly i firmy Intel, D-Link, Digi International
nebo SMC. Kromě toho existuje i stále více high-end notebooků a pocket PC s
integrovanou podporou WLAN.

Nelítostný boj
Na trhu WLAN se bojuje ostrými lokty. Firma Proxim (série sítí WLAN s názvem
Harmony) dnes hrozí konkurentům žalobou o patent. Na první pohled je takový
postup přinejmenším podivný, protože Proxim má ve svém programu komponenty
podle standardu 802.11 teprve od roku 2000. Dříve sázel výrobce na vlastní
specifikaci on-air a Home RF, tedy na technologii, která se spíše hodí pro
použití v domácím prostředí. Proxim tvrdí, že ve standardu 802.11b byly
neprávem využity tři z jeho patentů (týkající se Direct Sequence). Výrobce
proto požaduje, aby se zařízení firem Acer, Addtron, Ambicom, Compex, D-Link,
Enterasys, Linksys a Melco již nesměla dovážet do USA. Stížnosti byly podány i
na firmy 3Com, Cisco, Intersil, SMC a Wayport. Patenty se přitom přímo týkají
dosahu, přenosového výkonu a šířky kmitočtového pásma systémů. Ohlas z oblasti
elektronického průmyslu je různý. Zatímco někteří aktéři již licenční program
údajně odsouhlasili, kolují zprávy o tom, že Intersil chce podat žalobu. První
smlouvu o licenci podepsal Compex. V současné době je jen málo dodavatelů čipů
pro komponenty sítí WLAN. Požadované součástky dodávají pouze firmy Lucent a
Intersil, což je důkazem toho, že toto průmyslové odvětví stojí teprve na
začátku. To se však zřejmě změní s rychlými WLAN standardy 802.11g (22 Mb/s) a
především 802.11a (54 Mb/s), na nichž již pilně pracují výrobci i
standardizační komise. Tak například firma Intel bude sama vyrábět komponenty
pro rychlou a-variantu. Ale i noví výrobci jako Atheros (dodavatel čipů pro
Silicon Valley) se chystají proniknout do oblasti sítí WLAN. Firma Atheros
vyvinula čip s frekvencí 5 GHz, na jehož základě lze konstruovat jednostranně
osazené karty pro standard 802.11a. Tyto karty vystačí s pouhou šestinou
energie dnešních implementací 802.11b. Čip je navíc realizován v CMOS, a je
proto poměrně levný (má stát cca 30 dolarů). Firma Enterasys již ohlásila první
produkt pro sítě WLAN pracující s rychlostí 54 Mb/s podle standardu 802.11a.
Technika sítí WLAN je sice stále ještě poměrně drahá, ale lze počítat s
poklesem cen. Cena za jeden port má podle odhadů WECA klesnout během příštího
roku na méně než 50 dolarů. Dnes musíme za jeden výkonný přístupový uzel
zaplatit přes 25 tisíc Kč, příslušné WLAN karty pak stojí od 5 000 Kč výše.
Vedle propojování počítačů se serverem vzniká další důležitá oblast použití, a
to bezdrátové spojování LAN segmentů přes WLAN můstky. Příslušné produkty mají
v programu například firmy Compulan nebo Artem. Také IP telefonie má mít
zanedlouho připojení k sítím WLAN. Bezdrátové IP telefony dnes nabízí především
firma Symbol. Komunikují s přístupovým uzlem přes H.323 a umožňují připojit se
přímo ze sítě WLAN na veřejnou telefonní síť. Také firma Spectralink pracuje na
variantě H.323 svých přenosných telefonů. Ceny těchto zařízení (po přepočtu cca
17 000 Kč za kus) jsou však ještě velmi vysoké.
Nelítostný boj vypukl také v domácím sektoru. Uživatelé si zde mohou vybrat: Na
jedné straně jsou nabízeny zeštíhlené varianty sítí WLAN, jimž chybí
profesionální bezpečnostní prvky a možnosti roamingu, na druhé straně existují
produkty na bázi standardu Home RF a DMAP multimediální varianty DECT. Proces
zrání
Bolavým místem sítí WLAN je otázka bezpečnosti rádiové přenosy lze totiž
relativně snadno odposlouchávat. Proto je třeba u citlivých dat provádět jejich
šifrování. Problémem je také vzájemné rušení zařízení WLAN a Bluetooth (viz
článek na následující straně).

Rozmach bezdrátových sítí WLAN
Podle odhadů analytiků IDC vzroste v příštím roce značně trh bezdrátových sítí
WLAN. Odborníci předpokládají, že se loňský obrat ve výši 1,1 miliardy dolarů
zvýší v roce 2005 na hodnotu 3,2 miliardy dolarů, což znamená průměrný roční
nárůst o 24 %. Cahners-Instat je ještě optimističtější: V roce 2005 má obrat
sítí WLAN dosáhnout hodnoty až 4,6 miliardy dolarů. Potřeba WLAN je sice ještě
omezená, ale pokles cen v příštím roce jistě poptávku oživí. Podle IDC je
jedničkou na trhu s 28% podílem firma Proxim. Dalšími významnými aktéry jsou
firmy Symbol, Lucent a odnedávna také 3Com.
1 1035 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.