Spletité cesty výzkumu

Lednová návštěva Billa Gatese v Praze vzedmula kromě až neočekávané vlny zájmu médií také očekávanou vlnu emoc


Lednová návštěva Billa Gatese v Praze vzedmula kromě až neočekávané vlny zájmu
médií také očekávanou vlnu emocí, zaměřených především proti dominantnímu
postavení této firmy na softwarovém trhu. Řada výtek je jistě na místě, ale
značná část kritiků ostře vystupujících proti monopolnímu postavení velkých
firem ve sféře IT obecně zřejmě trochu zaspala dobu.
Dnešní giganti v oblasti informačních technologií vesměs nezačínali jako firmy
marketingové, ale technologické. Obrovský boom informačních technologií v 90.
letech minulého století spojený s extrémním nárůstem trhu tuto jejich podstatu
poněkud zastřel nebyl čas na čekání, bylo potřeba prodávat a růst. Spoléhat se
na tvrzení, že dobré zboží se chválí samo, znamenalo cestu do ekonomické
záhuby. I v této době však prozíravé společnosti myslely na budoucnost a
významnou část zisků investovaly do výzkumu a vývoje, čímž se následně po
příchodu recese odlišily od méně úspěšných firem, které na to zkrátka neměly.
Ochladnutí trhů, jehož svědky jsme se v nedávné době stali, s sebou kromě
nepříjemností přineslo i jisté pozitivum v podobě tlaku na kvalitu. Uživatelé
už nejsou ochotni investovat do nových technologií jen pod vlivem
marketingových slibů, ale vyžadují konkrétní přínosy v podobě funkčnosti,
spolehlivosti a efektivity. Průmysl informačních technologií se vrátil do
stavu, kdy úspěch výrobců určuje technologická vyspělost jejich produktů. Je tu
samozřejmě ten rozdíl, že parcely už byly vykolíkovány. Ti schopnější, kteří
přežili, posílili své pozice a noví hráči na trhu jsou v daleko těžší situaci,
než tomu bylo před deseti lety. To však není vina přeživších dinosaurů, ale
normální vývoj, který podobným způsobem funguje i v ostatních oborech lidské
činnosti.
Ve stejném týdnu, kdy Českou republiku navštívil Bill Gates, jsem se měl shodou
okolností v Praze možnost setkat ještě z dalším člověkem z úplně jiného konce
Microsoftu, s paní Natašou Milič-Fraylingovou, která působí jako vědecká
pracovnice v laboratořích Microsoft Research v Cambridge. Řeč přišla i na to,
jakým způsobem dokážeme využít techniku, kterou dnes máme k dispozici. Když
jsem o tom později přemýšlel, napadla mě kromě výše prezentované úvahy ještě
jedna myšlenka na účet žabomyších válek mezi skalními zastánci konkrétních
platforem může se týkat operačních systémů a uživatelského prostředí, ale také
programovacích jazyků nebo třeba databázových strojů. Jde o to, že není
důležitá cesta, ale cíl.
Různé průzkumy hovoří o tom, jak umíme využívat informační technologie. Co je
pro mladší generaci naprosto přirozené, může se starší generaci jevit jako
složité a nepraktické. Nikde však není psáno, že moderní technologie musí
ovládnout každý a každému se musejí líbit. A nikde také není psáno, že pokud si
na novou technologii starší generace nezvykne, je tato technologie špatná.
Nabídka nástrojů je dnes široká a s jejím dalším růstem a rozvrstvením se bude
měnit i náhled na pojem univerzální počítačové gramotnosti. Není třeba nikomu
vytýkat, že neumí z webu poslat esemesku, když mu k životu postačí e-mail,
stejně jako člověk nemusí mít PDA, aby si dokázal organizovat svůj čas. Každý
uživatel by zkrátka měl dostat takové nástroje, které mu budou vyhovovat a s
nimiž bude schopen efektivně pracovat. Ne v unifikaci za každou cenu, ale právě
ve variabilitě je kouzlo a síla informačních technologií a tím směrem musejí
být zaměřeny i výzkumné projekty velkých firem.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.