Spojení dvou světů: LN Connector pro MS Exchange

Elektronický tok informací, a to nejen v podobě prostých zpráv, ale i formulářů, oběžníků apod., je stále častě...


Elektronický tok informací, a to nejen v podobě prostých zpráv, ale i
formulářů, oběžníků apod., je stále častěji využíván ke zefektivnění rutinních
činností při zpracování agendy v mnoha moderních společnostech. Pro podobné
nástroje a systémy se již prakticky dokonale ustálil v běžném slovníku pojem
"Groupware". Jak dnes předkládané téma, tak i již dříve publikované články,
ukazují, že možnosti tohoto typu softwaru jsou velmi rozsáhlé a jednoznačně
přesahují běžné poštovní systémy, minimálně o schopnosti společného plánování,
zadávání úkolů apod. Bohužel jsou však mnohdy tyto nástroje velice uzavřené a
co se týká jejich vzájemného propojení, nejsou možnosti právě nejlepší.
Groupwarové produkty nejčastěji sice dokáží komunikovat s různými standardy
klasické elektronické pošty (např. cc: Mail), avšak používat je k jejich
vzájemnému propojení není nepochybně právě to nejlepší řešení. A tak nezbývá,
než pátrat, zda již někdo podobný problém neřešil, či zda neexistuje výrobce
požadované komunikační brány.
Podobný úkol se objevil i během přípravy jednoho z větších testů, který byl
uveřejněn na podzim loňského roku (CW 47/97). Konkrétně se jednalo o recenzi MS
Exchange Serveru 5.0. Tento produkt sice standardně disponuje několika
komunikačními branami do jiných poštovních nástrojů, avšak postrádal právě
zmíněné přímé spojení se svým asi největším konkurentem na poli groupwaru, tedy
s Lotus Notes.
Komunikační brána
Při snaze o odstranění tohoto nedostatku a navázání spojení mezi oběma systémy
se podařilo objevit na Internetu společnost LinkAge z Toronta, která se věnuje
vývoji doplňkových komunikačních bran pro MS Exchange. Cílem vývojářů této
firmy však bylo uvést na trh takový produkt, jenž by zajišťoval přímé propojení
mezi groupwarovými servery, a tím i automatické předávání zpráv a tok
informací. Vše tedy bez nutnosti zapojit do procesu jakéhokoli klienta systému
MS Exchange, což samozřejmě zajišťuje plnou funkci i bez připojení uživatele k
serveru.
Protože však propojení s Lotus Notes nebylo jediným vyvíjeným konektorem, lze u
společnosti LinkAge nalézt i další konektory pro OfficeVision/ /VM, SNADS, dále
vlastní řešení propojení se systémem cc:Mail a ještě pro některé další systémy.
Až potud by tento doplněk znamenal pro uživatele MS Exchange nutnost další
investice. Avšak s ohledem na to, že od
30. června loňského roku přijala společnost Microsoft některé z uvedených
konektorů "pod svá křídla", radikálně se tím změnila i situace uživatelů
systému MS Exchange. I v důsledku tohoto kroku, i když nebyl zdaleka jediným,
se na trhu objevila nová verze systému MS Exchange Server, tentokrát s
označením 5.5. Proto bych se v následujících řádcích ještě chtěl vrátit k
doplňujícím informacím právě o vlastnostech konektoru do Lotus Notes.
Změny od Microsoftu
Dlužno poznamenat, že v případě konektoru pro Lotus Notes v porovnání s jeho
původní verzí se účast Microsoftu projevila skutečně v kladném smyslu. Kromě
prakticky dokonalého začlenění do systému MS Exchange se objevilo i několik
potřebných vlastností. Mimo jiné např. schopnost navázat bez restartu Exchange
serveru kdykoli opět spojení se systémem Lotus Notes, pokud byl tento např.
mimo provoz. Protože se však zároveň jedná o novější varianty konektorů, než
které byly nabízeny ještě samostatně firmou LinkAge, byly zároveň odstraněny i
některé známé problémy při přenášení zpráv.
Před použitím konektoru pro Lotus Notes je samozřejmě nutné provést řadu
přípravných kroků jak v systému MS Exchange samotném, tak i v Lotus Notes. I
když jsem uvedl, že konektor byl již téměř zcela integrován do prostředí MS
Exchange, k dokonalosti mu přeci jen něco chybí. V porovnání s původními
konektory do MS Mail nebo cc:Mail, postrádá možnost zprovoznění již během
základní instalace celého systému. Tedy až po instalaci systému MS Exchange je
možné spustit Setup tzv. "MS connectoru". Na serveru MS Exchange, kde bude
konektor instalován, však nejdříve musí existovat speciální uživatelský účet s
oprávněním spouštět servisní služby. Dále je třeba lokálně nainstalovat a
aktivovat klienta systému Lotus Notes, spolu s přidáním cesty k programovým
souborům do systémové proměnné "Path". A ačkoli je v požadavcích uveden obecně
klient Lotus Notes 4.x, verze 4.0 se ukázala jako nepříliš vhodnou a občas měla
problémy s komunikací, respektive s navázáním spojení se serverem Lotus Notes.
Kvůli verzi samotného serveru Lotus Notes však žádné problémy nenastávaly, ať
již byla použita jakákoli z doporučených verzí. V prostředí systému Lotus Notes
je pak rovněž nutné vytvořit konto, které bude využíváno právě pro komunikaci
mezi oběma systémy. Bohužel, tento účet nesmí být s ohledem na způsob práce
chráněn heslem a proto je nezbytné zajistit, aby byl pečlivě uložen
identifikační ID soubor separátně mimo addressbook, stejně jako učinit některé
další bezpečnostní kroky při přípravě Lotus Notes v souladu s instalační
příručkou. Během toho je třeba nastavit dle pokynů také potřebná oprávnění k
hlavnímu poštovnímu boxu systému a založit tzv. "Foreign" (cizí) doménu, která
slouží pro předávání zpráv do systému MS Exchange. A k ní pak samozřej-mě
vytvořit a přiřadit speciální "Mail" databázi.
Instalace konektoru
Po všech přípravných krocích je již možné začít instalovat vlastní konektor.
Tato instalace je dvoufázová, přičemž první krok slouží k pouhému přenesení
částí programu na pevný disk. Druhý pak k inicializaci systému a jeho přímé
integraci do prostředí MS Exchange. Během oživování je již nutné mít k
dispozici klienta Lotus Notes, aby byl konektor schopný ověřit zadávané
parametry. Mimo jiné je možné nechat pomocí instalačně/konfiguračního programu
vygenerovat v prostředí MS Exchange adresy pro zde existující uživatele, ale i
komunikační prvky. Samozřejmě, že tyto adresy lze vytvořit jak individuálně,
tak pomocí společného předpisu, tzv. masky, je ovšem třeba dát pozor na
zachování komunikativnosti. Po dokončení aktivace je uživateli doporučeno v
prostředí MS Exchange spustit dialogové okno konektoru a dodefinovat některé
další vlastnosti.
Samotné dialogové okno má stejně jako ostatní v prostředí MS Exchange mnoho
dílčích listů (obr. 1). V jednotlivých částech lze nastavit řadu nezbytných,
ale i doplňujících parametrů. Nabízí se zde např. možnost omezit maximální
velikost přenášených zpráv nebo nastavit, který "Kontejner" (seznam adres) bude
sloužit jako cílový při automatickém načítání a synchronizaci adresátů ze
zadaného addressbooku v Lotus Notes.
Stejně tak lze z existujících seznamů MS Exchange naopak vybrat, které budou
exportovány do Lotus Notes. Zatímco importní kontejner je možné určit pouze
jediný, exportních kontejnerů je možno vybrat i více současně. V rámci tohoto
hlavního dialogového okna lze změnit také některé parametry, zadávané během
prvotní inicializace, jako je pojmenování cílového serveru Lotus Notes, název
domény v Notesech a interval pro pravidelné navázání komunikace a kontrolu
zásilek.
Dále k těmto parametrům patří nastavení jména jak hlavního poštovního boxu
Lotus Notes, tak i již uvedeného komunikačního boxu pro Exchange. V rámci
rozšiřujících parametrů lze stanovit, zda budou přenášeny kromě jednotlivých
adres z MS Exchange i distribuční seznamy, jaká šablona bude použita k úpravě
vzhledu pro dopisy směřující do Lotus Notes a jak budou zpracovány některé typy
zásilek jako "DocLink", přicházející z Lotus Notes. Dále lze určit, kde systém
nalezne konfigurační soubor lokálního klienta Lotus Notes nebo zda a kdy je
automaticky spouštěn servisní režim mailové databáze v prostředí Lotus Notes.
Seznamy adresátů
Další 2 kartotéční lístky slouží k nastavení podmínek pro přenášení a
synchronizaci seznamu adresátů mezi oběma systémy. V první složce je možné
určit cílové addressbooky v Lotus Notes a stejně tak i zdrojové pro opačný
přenos adresátů do MS Exchange. Ve druhém z případů lze vyžadovat i přenos
skupin adresátů z Lotus Notes a naopak potlačit některé nepotřebné skupiny,
jako jsou doménové servery Lotus Notes apod. Jak cílový, tak i zdrojové
adresáře MS Exchange je možné vybrat v jiné části dialogového okna, jak již
bylo uvedeno výše.
Druhá související záložka dialogového okna dovoluje určit, zda a kdy má být
"synchronizace" realizována. Lze stanovit nejen čas počátku této akce, ale i
její četnost (denně, týdně, měsíčně). V této části dialogového okna lze nalézt
i tlačítka pro okamžité spuštění jak plné, tak i rozdílové synchronizace,
přičemž pro oba směry existuje samostatné ovládání. Předposlední část
dialogového okna konektoru dovoluje nastavit tzv. "Message tracking", což je
automatické sledování pohybu zásilek v rámci systému MS Exchange, jehož
výsledky jsou zapisovány do LOG souborů.
Poslední část dialogu nabízí možnost správy vstupně/výstupních front konektoru,
odstraňování neplatných zásilek, generování zprávy o nedoručitelnosti pro
odesílatele (NDR) apod. Celkem je tedy možné říci, že konfigurační možnosti
konektoru nabízejí širokou paletu parametrů, s jejichž pomocí je možné poměrně
dobře řídit jeho činnost. V některých případech jde ale o poměrně závažné změny
v konfiguraci, které musí následně doprovázet i restart příslušného servisu.
Po instalaci
Po instalaci konektoru a jeho nastavení však ještě není vhodné spustit servis k
rutinnímu provozu. I když totiž dokumentace nabízí návod na přizpůsobení
existujících uživatelských účtů v Lotus Notes, které mají být přesměrovány do
MS Exchange, nebývá uvedený postup v našich podmínkách (háčky a čárky ve
jménech) někdy právě nejvhodnější. Pro správce systému je nejdůležitější, že
zásilky jsou v rámci Lotus Notes doručovány podle adresy uvedené v podtitulu
formuláře pro konto osoby. Tento výraz je běžně složen z prvního řádku "User
name" a řádku "Domain". Dokumentace doporučuje zredukovat plné jméno (obsahuje
i zařazení ve struktuře domény LN) pouze na jméno a příjmení.
Přesměrování zpráv
Dále doporučuje nastavit poštovní systém na "Other" a jako doménu uvést
vytvořenou Foreign doménu (standardně je navrženo pojmenování "Exchange").
Nejjednodušším způsobem přesměrování zpráv je ovšem zápis požadovaného tvaru
adresy (musí obsahovat i název Foreign domény) do řádku "Other address". Tento
příkaz má nejvyšší prioritu a zajistí plné a bezproblémové předávání běžných
zpráv do této domény a následně do MS Exchange. Adresu je v tomto případě možné
specifikovat přesně dle potřeb a přitom neovlivňovat další funkce systému Lotus
Notes.
Druhým krokem v rámci sjednocení adresového prostoru je vytvoření, respektive
modifikace LN adres v systému MS Exchange. Aby mohly být zprávy doručovány
korektně, musí alespoň jedna ze zde zadaných adres, uvedených u každého z
uživatelských účtů v MS Exchange, absolutně korespondovat s příslušným zápisem
v podtitulu formuláře osoby systému Lotus Notes. Protože však každý uživatel MS
Exchange může mít v rámci svého konta více adres jednotlivých typů, samozřejmě
včetně LN, lze snadno zajistit i téměř dokonalé "zamaskování". Všem uživatelům
Lotus Notes se pak ti, kdo zasílají svou poštu z prostředí MS Exchange serveru,
jeví rovněž jako by byli klienty Lotus Notes.
Celá finta spočívá v možnosti vybrat jednu z definovaných LN adres na MS
Exchange serveru jako tzv. "odpovědní". Ta se pak objevuje vždy jako adresa
odesílatele na zásilce, i když k fyzickému propojení je využíváno jiného
zápisu. Díky tomuto principu lze např. do odpovědní adresy uvést shodný zápis,
tedy včetně zařazení do struktury a domény, jak byl původně zapsán v Lotus
Notes. Samozřejmě, že podobné maskování má význam pouze v případě, že
uživatelé, kteří již dříve měli konta na Lotus Notes,
nyní přecházejí na systém MS
Exchange, přičemž si chtějí zachovat plnou dostupnost a adresovou kompatibilitu
s původním stavem.
Automatický režim
V případě, že jde o pouhé spojení dosud samostatně existujících systémů,
přičemž uživatelé budou stále využívat stejný systém jako doposud a pouze spolu
komunikovat, je výhodnější ponechat výměnu a synchronizaci adresářů na
automatickém režimu synchronizace. Tím se naopak zvýrazní příslušnost
jednotlivých adresátů k příslušnému systému, což může ulehčit orientaci např. v
případě zasílání kódovaných zpráv z Lotus Notes a předejít tak problémům.
Vzhledem k "univerzálnímu" přístupovému kontu MS Exchange do Lotus Notes totiž
nelze zásilky dekódovat klíčem příslušného adresáta a tím zjistit, komu vlastně
patří. Výsledkem při přenosu takovýchto zpráv do MS Exchange je nedoručitelná
zásilka.
Když jsem již narazil na některé problémy v komunikaci, musím však na druhou
stranu kladně hodnotit, že běžné zásilky včetně připojených souborů procházejí
naprosto spolehlivě, včetně souborů typu ZIP a WAV, které dříve činily potíže
při cestě z MS Exchange do Lotus Notes. Z hlediska použití češtiny je zcela
bezproblémová pouze cesta z MS Exchange, ovšem pouze pokud je vybráno některé z
rastrových písem. V opačném směru však čeština v rámci standardní dodávky není
v pořádku. Problém spočívá v překódovávání v rámci konektoru, protože Lotus
Notes využívají svůj vlastní princip LMBCS, a ačkoli je v rámci konektoru
přítomno několik variant kódovacích tabulek, ty s podporou češtiny přece jen
chyběly.
Poslední úpravy
K nastavení a zprovoznění samotného konektoru již není mnoho co dodat a za
zmínku snad ještě stojí, že spolu s vlastním konektorem se nainstaluje i
monitorovací systém "Exchange Connectivity Administrator" (obr. 2). Tento
nástroj dovoluje sledovat aktivity jednotlivých částí konektoru, ale také
konkrétní informace k přenášeným zprávám a aktivitám v podobě LOG seznamu, kde
jsou zachyceny datum a čas akce, číslo události a její obsah. Tento
monitorovací systém je možné instalovat i mimo server MS Exchange a sledovat
tak dění vzdáleně. Ke konektoru se monitor připojuje pomocí symbolického názvu
NT Serveru.
Posledním nástrojem, který by měl sloužit k usnadnění nastavení, je speciální
formulář pro systém Lotus Notes (obr. 3). Jeho aktivace vyvolá samozřejmě
spuštění klienta a v rámci tohoto formuláře lze definovat mnohé parametry včet-
ně možnosti dálkového nastavení a konfigurace serveru Lotus Notes. Je však
nutné pro tento případ povolit v rámci serveru Lotus Notes potřebná práva pro
vytvoření již zmíněných prvků, jako je Foreign doména, přidružený mail box a
další. V některých případech je tento způsob konfigurace jistě jednoduchý,
ovšem zkušenějšímu správci bude asi spíše vyhovovat postupný ruční způsob,
během nějž má absolutní kontrolu nad celým procesem.
Závěr
I když tento konektor zdaleka ještě neřeší komplexní přenos dat a tok informací
včetně formulářů a replikací databází v rámci těchto dvou systémů, přesto se
jedná o výrazný posun ve vzájemné komunikaci. Navíc výměna zpráv funguje nejen
s ohledem na samotný text a připojené soubory, ale i na doručenky a přečtenky
mezi oběma systémy. Z hlediska poštovního využití je tak zajištěno plnohodnotné
spojení. V případě synchronizace jiných prvků, jako jsou formuláře apod., je
možné nalézt ve světě jiné výrobce, zabývající se právě touto problematikou. To
je ovšem námět pro samostatný článek.
8 0488 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.