Spor o assembler

Bude možné manipulovat atomy? Pozornost zájemců o nanotechnologie vzbudil v minulých dnech střet dvou titánů tohoto o...


Bude možné manipulovat atomy?
Pozornost zájemců o nanotechnologie vzbudil v minulých dnech střet dvou titánů
tohoto oboru. Zajiskřilo mezi Ericem Drexlerem, někdy označovaným za "otce
nanotechnologie", a nositelem Nobelovy ceny Richardem Smalleym.
Smalley, který v roce 1996 získal Nobelovu cenu za objev nových uhlíkatých
molekul fullerenů, se nejprve vyjádřil, že molekulární manipulátory
(assemblery) nebudou nikdy prakticky uskutečnitelné. Právě assemblery byly
přitom základem vize, kterou poprvé popsal Drexler ve své knize Engines of
Creation (Stroje stvoření). Tato práce, od jejíhož vydání uplynulo již téměř 20
let, přitom stála na počátku současného zájmu o svět nanotechnologií.
Smalley ovšem nevěří, že by podobné manipulátory molekul mohly vzniknout.
Argumentuje především problematikou označovanou jako "silné prsty" a "ulepené
prsty" (fat fingers, sticky-fingers). Assemblery podle něj kvůli tomu nikdy
nedosáhnou požadované přesnosti. Objevitel fullerenů s touto námitkou poprvé
vyrukoval již před dvěma lety v článku pro speciální číslo časopisu Scientific
American, věnované právě nanotechnologiím. Nyní znovu zopakoval, že existence
mechanických, samoreplikujících se nanobotů není prostě v našem světě možná.
Podstata problému "tlustých prstů" je následující: Jen velmi těžko se podaří
sestavit tak malé a přitom efektivní mechanické paže, které by byly schopny
manipulovat s pouhými atomy. Ale tuto překážku nepovažuje Smalley ještě za
zásadní. Naproti tomu problém "ulepených prstů" se mu zdá stěží řešitelný. Jeho
podstatou je, že zjednodušeně řečeno se atomy tvořící hypotetickou mechanickou
ruku manipulátoru "přilepí" na atom, jímž by měly manipulovat.
Drexlerova reakce na sebe nedala dlouho čekat. Otec oboru zveřejnil otevřený
dopis, ve kterém se proti Smalleyovu pohledu na možnosti nanotechnologií
poměrně ostře ohradil. Aby své argumenty podpořil, uvádí příklady, kdy podobné
"přírodní assemblery" fungují (například některé extrémně přesné biochemické
reakce), aniž by trpěly představou "Smalleyových prstů". Drexler dále
zdůrazňuje, že jeho vlastní vize nanotechnologií se vždy držely spíše principu
manipulace na úrovni molekul než samotných atomů. Drexler rovněž připomíná, že
ve skutečné nanotechnologii nejde o sny fantastů, ale o aplikace známých
fyzikálních zákonů.
Do sporu se zapojila i celá řada dalších vědců. Například Richard Perry z
Kalifornské univerzity soudí, že celý spor Drexler versus Smilley je
bezpředmětný, neboť k efektivní manipulaci s atomy již došlo, a to například
pomocí skenovacího tunelového mikroskopu (Scanning Tunneling Microscope, STM).
Právě pomocí tohoto zařízení napsal již v roce 1989 vědecký tým společnosti IBM
logo své firmy na niklový plát a logo bylo přitom tvořeno pouhými 35 xenonovými
atomy.
Korunu celému sporu nasadil začátkem května článek ve Physical Review Focus,
který zveřejnil japonský výzkumný tým Osacské univerzity. Tomu se totiž
podařilo vyvinout metodu přemisťování atomů pomocí nového zařízení, nazvaného
atomový silový mikroskop (atomic force microscope, AFM). Právě toto zařízení
umožňuje z povrchu elektricky vodivé i nevodivé látky vyjmout jediný atom a
přemístit jej na jiné místo a to pouze mechanickou cestou. Zda tato metoda
skutečně představuje účinný způsob, jak manipulovat s jednotlivými atomy, ukáže
ale samozřejmě teprve budoucnost.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.