správa softwaru ve firemní síti

S růstem velikosti firmy stoupají mimo jiné i požadavky na správu počítačů na pracovišti. Konkrétně jde předevš


S růstem velikosti firmy stoupají mimo jiné i požadavky na správu počítačů na
pracovišti. Konkrétně jde především o katalogizaci hardwarových a softwarových
konfigurací a o korektní softwarové nastavení všech používaných osobních
počítačů. Nástroje pro distribuci softwaru na PC podle přesně daných požadavků
mohou práci správcům sítě značně zjednodušit.
Žádný přístroj na psacím stole neslouží k tolika účelům jako PC. Podle toho,
jaký software na něm běží, asistuje počítač svému uživateli u nejrůznějších
úkolů, které se ve firmě řeší. Než se však dá do práce, musí na ni být dobře
připraven. To zařídí první instalace, která na disk nahraje operační systém a
všechny programy, které budou třeba pro pozdější použití. Firmy s více než 100
počítači na pracovišti ušetří náklady, když nechají tento setup provést
softwarem. Podle studie týmu pro technologický vývoj ze společnosti Frauenhofer
(Frauenhofer TEG) z předminulého roku přitom firmy tehdy sázely z 50 % na
klonovací techniky, u kterých se přenáší software a operační systém vzorového
PC bit po bitu na celou sérii počítačů. Klonování předpokládá, že kopie i vzor
jsou vybaveny stejným hardwarem. Tato metoda se hodí především tehdy, používá--
li se ve firmě nebo v nějakém oddělení velké množství identických systémů
například v zákaznickém středisku. Pokud potřebuje firma větší množství různých
konfigurací PC, použije raději nějaký nástroj pro automatickou distribuci
operačních systémů a jednotlivých programových balíků. Podle ankety provedené
ve Frauenhoferu pracují dvě třetiny firem, které potřebují řešení desktop
managementu, s nástroji pro distribuci softwaru.
Programy pro softwarový management nabízejí desítky výrobců. Podle Frauenhoferu
mají na tomto trhu přední postavení firmy Microsoft, Novell, Netsupport a On
Technology. Za nimi následují IBM Tivoli, Veritas a Intel. Ačkoliv se jejich
produkty vyvíjely podle rozdílných konceptů, každý z nich je schopen plnit
základní úkoly, které jsou na tento typ softwaru kladeny: linstalaci programů
prostřednictvím sítě a nastavení operačních systémů Windows
- nahrávání standardního softwaru a firemních aplikací přes sítě LAN
- automatická instalace podle harmonogramu
- informování administrátora o úspěšné, resp. neúspěšné instalaci
V technice provedení těchto činností se sice nástroje značně liší, ale všechny
jsou založeny na jedné nebo několika základních metodách, o kterých se
podrobněji zmiňujeme dále.

Bezobslužný setup
První metoda bezobslužný setup (Unattended Setup) pochází od firmy Microsoft a
nahrazuje ruční způsob instalace prostřednictvím procesu spouštěného na
příkazové řádce, který je řízen parametry dvou konfiguračních souborů.
Administrátor potřebuje určit jen jednu sadu nastavení k tomu, aby svázal
softwarový balík s cílovým počítačem. Některé programy ho přitom podporují
grafickým uživatelským rozhraním. Bezobslužný setup funguje pouze u
programových balíků, které používají instalační nástroje Installshield nebo
Microsoft Installer Service (MSI) mj. tedy u všech produktů Microsoftu.

Metoda snímkování
Tam, kam Unattended Setup nedosáhne, lze často použít metodu snímkování
(snapshot). Předlohou pro tuto metodu je produkt Sysdiff firmy Microsoft, který
na základě referenční instalace vytvoří rozdíl dvou snímků. Jeden definuje PC
po provedení instalace nějakého produktu, druhý ho ukazuje před instalací.
Metoda snapshot zaznamenává rozdíly v systému souborů a v registrech. Snímky
slouží jako základ při distribuci softwaru. Rozdíl mezi stavem před a po
instalaci závisí na referenční platformě a vypadá různě podle toho, jaký
konkrétní typ Windows systém používá. Za určitých okolností je také důležité,
jaký software byl předtím na vzorovém počítači nainstalován. Ten, kdo je
odkázán na mnoho různých konfigurací PC a nemůže programy nainstalovat v pevně
stanoveném pořadí, by si měl dopředu ověřit závislost dostupných nástrojů pro
snímkování na změnách v postupu instalací jednotlivých balíků. K inicializaci
téhož softwaru s různými parametry na dvou počítačích na pracovišti musí
administrátor využívající techniky snapshotů vytvořit zpravidla dvě sady
snímků. Některé produkty však management balíků usnadňují a parametry instalace
lze upravit snáze, bez nutnosti tvorby snímků pro každou odlišnou instalaci.

Originální setup
Třetí technika je založena na originální instalaci a nastavení softwaru nebo
operačního systému. Při této metodě se spustí instalační rutina programu a
distribuční software samostatně zodpoví všechny otázky, které se při procesu
instalace objeví na obrazovce. Základem odpovědí jsou soubory parametrů, které
mohou obsahovat také podmínky. Originální setup lze velmi pružně přizpůsobit
různým konfiguracím cílového počítače a funguje u všech programů, které jsou
vybaveny grafickou instalační rutinou. Také zde tvoří základ při přípravě
vlastních programů na automatickou distribuci referenční instalace. Ve srovnání
s metodou snapshot však výsledek méně závisí na vlastnostech různých operačních
systémů Windows, takže administrátor potřebuje v mnoha případech provést jen
jednu referenční instalaci.

Závěr
Ten, kdo se rozhoduje pro využití nástrojů usnadňujících distribuci softwaru,
by měl přesně stanovit, jaké požadavky klade management PC v jeho firmě. Ne
všechna řešení dovolují administrátorovi, aby později změnil samostatně
vytvořené distribuční balíky softwaru. A když to udělají, tak to uživateli
vždycky neusnadní. Mnohé programy vyžadují zásahy na úrovni zápisu do registrů,
jiné zase jejich modifikaci vůbec nepřipouštějí, což správce systému za
určitých okolností velmi omezuje. I když většina nástrojů ověřuje závislosti
mezi instalovanými programy, nemusí se instalace zdařit. Snapshotové produkty
pak většinou umožňují zrušení provedených změn. Rutiny pro originální setup se
opírají o takové mechanismy operačního systému, které při snaze o návrat do
výchozího stavu ne vždycky odstraní všechny soubory. Kdo chce přijít chybám při
instalaci na kloub, potřebuje skutečně podrobné informace, které by měl při
problémech s instalací posíílat klient řídicímu serveru.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.