Štíhlý, elegantní a úsporný klient

O tom, na kterých pracovištích by se měl používat tenký klient (thin client), rozhodují především provozní náklad...


O tom, na kterých pracovištích by se měl používat tenký klient (thin client),
rozhodují především provozní náklady. Dalšími argumenty, které je třeba brát v
úvahu, je pak složení aplikací, které se ve firmě používají. Ne všechny jsou
totiž pro provozování na tenkých klientech stejně vhodné.
Většina nákladů, které se ušetří díky nasazení tenkých klientů, jsou náklady
nepřímými. Úspor lze dosáhnout především v oblasti školení personálu, eliminace
rizika ztráty dat způsobené chybou obsluhy a časových ztrát při správě PC ve
vlastní režii. Tak alespoň zní výsledek studie GartnerGroup o rentabilitě
výpočetního prostředí založeného na serverovém zpracování dat (SBC, Server
Based Computing). Podle provedené analýzy sníží firma s 2 500 desktopy a 35
čtyřcestnými servery za dva roky své provozní náklady o 60 %, použije-li místo
obvyklých osobních počítačů zeštíhlenou variantu. Ve srovnání s tzv. řízenými
PC, tedy s běžnými PC dálkově spravovanými administrátorem, dojde ke snížení
nákladů o 25 %.

Jak na to
Steve Yeo, šéf marketingu Wyse Technology pro oblast EMEA, navrhuje postupný
přechod na tenké klienty. Místo nahrazení stávajících počítačů novými radí
vybavit každého nového pracovníka thin clientem. Aby byl takový přechod
efektivní, musí být tencí klienti v převaze nad stávajícími PC. Pokud firma
docílí této hranice, každá další instalace tenkého klienta znamená zvýšení
zisků v porovnání s instalací běžných PC.
Rozhodnutí o začátku nasazování tenkých klientů však pochopitelně nelze učinit
bez předchozího důkladného zvážení. Svou roli hraje firemní komunikační
infrastruktura, ale také aplikace, které se používají. Zatímco pro běžné
kancelářské nasazení jsou tencí klienti vhodným řešením, v případě pracovišť
zabývajících se vývojem softwaru, prací v CADech nebo v jiném výpočetně
náročném softwaru bude architektura SBC nevyhovující.

V čem to spočívá
Rozdíl mezi tenkým klientem a běžným PC nespočívá pouze v omezeném vybavení
hardwarem, které postrádá diskovou mechaniku a sloty pro rozšiřující prvky.
Jádrem inovativnosti tohoto řešení je software, který uživatelům zajišťuje
přístup k serverům, na nichž běží různé systémy. Používány jsou přitom produkty
firmy Citrix (ICA, Independent Computing Architecture), Microsoftu (RDP, Remote
Desktop Protocol) a Tarantella (AIP, Adaptive Internet Protocol). Základní
princip SBC je tento: Programy běží na serveru, zatímco klient přijímá pouze
výstupy aplikací na obrazovce a zpět na server posílá své požadavky na
provedení úlohy zadané pomocí myši a klávesnice v lokální stanici. Kromě
zpracování zadané úlohy se přenosové protokoly starají také o to, aby centrálně
pracující program v případě potřeby aktivoval nejbližší volnou tiskárnu na
pracovišti uživatele nebo aby na základě požadavku klienta aktivoval mechaniky
disku připojené na USB port a přenesl na ně požadovaná data. Centrální koncept
s sebou přináší některé výhody, mezi kterými výrobci uvádějí především tyto:
Centrální správa klientů je snadná.
Instalace updatů je nutná pouze zřídka.
Je zde dosaženo vysoké úrovně zabezpečení proti výpadku zajištěním záložních
serverových systémů.
Hardware je využíván efektivně.
Investiční cykly jsou delší než u PC.
Spolehlivá ochrana dat je dána centrální údržbou dat.
Nedochází k téměř žádným výpadkům desktopů (nejsou v nich totiž potenciálně
poruchové disky a uživatelé nemohou zasahovat do jejich konfigurace).
Zvýšení výkonu lze dosáhnout prostým rozšířením skupiny nasazených serverů.

Vhodný software
Přechod na tenké klienty v rámci celé firmy je možný jen tehdy, vyhoví-li
koncová zařízení svými funkcemi požadavkům jednotlivých pracovišť. V závislosti
na umístění koncových zařízení je třeba rozhodnout o použití síťových adaptérů
WLAN, které umožňují bezdrátovou komunikaci v rámci firmy, případně snímačů pro
Smartcard zajišťujících kontrolu přístupu v bodech veřejného připojení.
Současně je lze využít i pro zabezpečený přístup k aplikacím s citlivými daty.
Při nasazování prostředí pro tenké klienty stojí za úvahu i implementace všech
prvků rozhraní pro bezdrátový přístup k firemním aplikacím. Alfou a omegou
rentabilní architektury s tenkými klienty jsou řídicí nástroje, které výrobce k
přístrojům dodává. "U softwaru pro správu systému se při nasazení tenkých
klientů oddělí zrno od plev," říká Heiko Glogeová, ředitelka firmy Melchers
Network Components. "Čím lepší je software, jehož pomocí spravuje síťový
administrátor terminály své firmy, tím více může firma získat, přejde-li na
centrální zpracování pomocí serverů," vysvětluje.
Hlavním úkolem řídicího softwaru je zajišťovat aktualizaci aplikací na
firemních klientech. Současně slouží jako konzole síťového administrátora,
který provádí nastavení terminálů koncových zařízení, dokáže napravit chyby v
pracovních stanicích pomocí nástrojů pro vzdálenou údržbu a sleduje změny na
desktopech na základě systémových deníků nebo chybových výpisů. Některé
správcovské programy také v pravidelných intervalech zaznamenávají, která
zařízení jsou připojena k síti a provedou na požádání inventuru hardwaru a
nainstalovaných programů. Vypnuté klienty přitom aktivují pomocí rozhraní
Wake-on-LAN.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.