Streaming media tu nejsou jen pro zábavu

Technologie streaming media je dostatečně známa všem fanouškům multimediální zábavy na internetu. I jako nástroj pro...


Technologie streaming media je dostatečně známa všem fanouškům multimediální
zábavy na internetu. I jako nástroj pro firemní školení a komunikaci však už v
poslední době vyrostla z dětských střevíčků. Předpokladem k zavedení této
technologie ve firmě je propojení tří samostatných technologických oblastí:
vytváření obsahu, jeho správa spolu s distribucí a jeho prezentace konečnému
uživateli.
Na začátku vytváření obsahu stojí nástroje pro snímání videa nebo zvuku,
například kamery a mikrofony. Po nich přicházejí nástroje pro digitalizaci,
kódování a kompresi. Jelikož jsou tyto procesy náročné na výpočetní výkon,
používá se k jejich urychlení specializovaný hardware od firem jako ViewCast,
Optibase, Pinnacle Systems apod. Uložení obsahu streaming media při výrobě nebo
po jeho následné finalizaci nevyžaduje žádné zvláštní paměťové zařízení.
Spotřeba paměťové kapacity však bývá značná. Například jedna minuta dokončeného
multimediálního obsahu přenášená rychlostí 100 Kb/s má objem přibližně 6 MB.
Pokud bude nezbytné kódovat obsah ve více formátech, je třeba požadavky na
úložný prostor znásobit. Při výrobě firemního videa jsou data již maximálně
komprimována pro požadovaný snímkový kmitočet a velikost okna.

Výsledky sekundární komprese, jež se neprovádí speciálními nástroji pro video,
nebývají uspokojivé. Pro snadnější vyhledávání a načítání obsahu někteří
dodavatelé obsah indexují. S pomocí dalších platforem nebo technologií se pak
obsah publikuje na serverech, jejichž úkolem je dodávat streaming media
uživatelům. Všeobecně lze říci, že v raných stadiích bývá publikování ruční, s
rostoucím počtem událostí se však stále více automatizuje, například s pomocí
nástrojů Real Producer nebo Microsoft Producer. Podmínkou přenosu obsahu v čase
do libovolného počítače připojeného k internetu je přijatelná šířka pásma.
Prezentace s použitím streaming media dosahující kvality pro firemní
prezentaci, která v okně zaujímá čtvrtinu obrazovky při frekvenci 20 snímků za
sekundu, je obvykle komprimována na 100 Kb/s. U videa na požádání je propojení
realizováno takzvaně jedna ku jedné server tedy vysílá ke každému uživateli
přesně ta konkrétní data, která byla vyžádána. Aby byla šetřena šířka pásma pro
rozsáhlé sítě, často jsou soubory se žádaným obsahem předem načteny do pamětí
cache na okrajích sítě. Některé firmy, například CacheFlow, Network Appliance a
Inktomi, integrují do standardních úložných systémů vrstvy cache pro řízení
streaming media. Jiné společnosti, jako je Starbak, Vividon a Digital Fountain,
nabízejí specializovaná zařízení pro ukládání a dodávání médií početným
skupinám uživatelů. Tyto urychlovače a streaming servery bývají instalovány v
řídicích střediscích sítí nebo na racku v oblastních pobočkách.
V přenosu streaming media početnému publiku se často angažují poskytovatelé
služeb. Při výstavbě firemní sítě se doporučuje použít nějakou řídicí aplikaci.
Společnosti jako Digital Pipe, enScaler a VideoSpheres nabízejí speciální
platformy, které mají usnadnit přenos událostí po síti, přidávání účastníků,
uspořádání obsahu podle přání zákazníků a nabízejí i funkci pro filtrování
obsahu.
U živých událostí se velmi doporučuje skupinové adresování IP. Firmy jako
Multicast Technologies nabízejí přístup k systémům IP multicast umožňujícím
efektivní dodání videa skupinám příjemců.
Software pro dekódování a zobrazení obsahu streaming media (především Real
Player a Windows Media Player) na straně
klienta je poměrně jednoduchý a kompatibilní se všemi stávajícími operačními
systémy. Úplně na konci celého řetězce pak stojí jen monitor a reproduktory
nebo sluchátka.

V praxi
Ještě před čtyřmi lety, když se Todd Dorff ve funkci vedoucího internetového
marketingu společnosti KPMG Consulting začal o problematiku streaming media
zajímat, zjistil, že tehdejší diváci klienti, konzultanti a zaměstnanci
společnosti KPMG ještě nejsou pro příjem videa na počítači zralí. "Přišli jsme
na to prostřednictvím našich konzultantů v terénu, jejichž úkolem bylo s
klienty projednat zavedení streaming media do různých podnikových aplikací.
Setkali se s problémy, na které jsme tehdy neměli ani vlastní řešení, natož
abychom je mohli doporučit našim klientům," vzpomíná Dorff.
Dorff však již tehdy poznal potenciál, který v sobě streaming media pro
komunikační aplikace skrývají, a nedal se odradit. Ve spolupráci s oddělením
pro informatiku shromáždil potřebné technologie software na straně klienta,
streaming servery a hardware pro snímání videa i jeho následnou kompresi. A
získal souhlas od vyššího vedení. Na akci při spuštění webového vysílání koncem
roku 1998 vystoupil výkonný ředitel Rand Blazer a snažil se získat zaměstnance
pro myšlenku, že KPMG by se měla otevřít širší veřejnosti prostřednictvím
internetových technologií. "Tímto pokusem jsme ukázali, že jsme ochotni nést
riziko," říká Dorff. "Bylo nám jasné, že ne všichni budou s výsledkem
spokojeni, především ti, kteří pracují mimo firmu. Ale kdo viděl, s jakými
prostředky jsme toho výsledku dosáhli, nešetřil uznáním."

Růst
Zkušenost, kterou udělali se streaming media v KPMG Consulting, je typickým
jevem probíhajícím v mnoha současných velkých finančních institucích,
poradenských firmách, v komunikačních společnostech i u výrobců špičkových
technologií. Zpravidla si tato myšlenka najde ve firmě jednoho horlivého
zastánce, který ji tvrdě prosazuje, zatímco technologie pro vytváření,
ukládání, komprimování a distribuci streaming media, nemluvě o šířce pásma
potřebné k jejímu zobrazení, jdou až v závěsu za tím.
Obecně lze říci, že průkopníky v zavádění této technologie jsou velké
společnosti jako KPMG Consulting, která má více než 10 000 zaměstnanců.
Částečným důvodem je, že v souvislosti s Y2K tyto společnosti investovaly
značné finanční částky do své infrastruktury. Hlavní hnací silou je však
globální působnost firmy: čím více pracuje na mezinárodní úrovni a čím víc má
rozptýlených poboček, tím má větší potřebu zajistit přenos školicích či
firemních informací do poboček umístěných ve vzdálených lokalitách a tím více
je pro ni koncepce streaming media zajímavější.
Lze očekávat, že počínaje rokem 2004 se síťový přenos videa rozšíří i do
středně velkých firem. Tyto společnosti budou multimediálního přenosu využívat
ke komunikaci se svými zaměstnanci v pobočkách a vzdálených agenturách, není
však pravděpodobné, že by se pouštěly do budování vlastních rozsáhlých systémů
a sítí jako větší firmy.

Osobní nasazení
Zavedení high-tech a high-touch služeb ve firmě, která má 22 400 zaměstnanců,
11 900 registrovaných zástupců a 7,8 miliony aktivních klientů, je vize, do
jejíhož prosazování má odvahu málokdo. A těch, kterým se ji podaří realizovat,
je ještě méně. Jedním z nich je Charles Schwab, předseda a zakladatel firmy
Charles Schwab, pod jehož vedením se tato společnost stala v oblasti streaming
media průkopníkem. Kdykoli chce Schwab osobně oslovit své zaměstnance, jede
výtahem v budově své firmy v San Francisku do vlastního firemního studia, které
se výrobou streaming media zabývá.
"Ve studiu můžeme vyrobit v podstatě cokoli ať už předem na zakázku nebo v
přímém přenosu. Na naplánování celého výukového programu většinou míváme dva až
tři měsíce, ale to neznamená, že bychom nebyli schopni video vytvořit a ještě
týž den odvysílat," říká Tracy Behlerová, která ve Schwabově Electronic
Brokerage Group pracuje jako ředitelka vývoje elektronických přenosů.
Behlerová říká, že hlavním hnacím motorem pro vývoj streaming media byla
původně komunikace řídících pracovníků firmy. V současné době jsou však touto
technologií zajišťovány i videoprezentace správců investic a analytiků, jež
jsou vysílány přímo zákazníkům.
"Naším úkolem je otevřít zákazníkům cestu k lidem, s nimiž by normálně nepřišli
do styku a o nichž by se vůbec nedozvěděli. Streaming media zákazníkům umožňují
navazovat vztahy, které se neomezují na pouhý text, ale jsou neoddělitelně
spjaty s jejich lidskou osobností," říká Behlerová.
Ze začátku Schwab zajišťoval komunikaci mezi zákazníky a analytiky textovým
chatem. Počátkem roku 2000 se z chatu již vyvinula hlasová konverzace. V tu
dobu se začalo s projektem na výstavbu studia, v roce 2001 pak byly zavedeny
síťové videopřenosy pro ty, kteří chtěli na objednávku nebo v přímém přenosu
zhlédnout zprávy analytiků.
"Vysílání akcí v přímém přenosu je mnohem obtížnější," říká Behlerová, "protože
musíte vhodně synchronizovat dostupnou šířku pásma s dostupnou technologií a
všemi účastníky. Při globálních přenosech nám velmi pomáhá spolupráce s
komunikačními společnostmi, například s Akamai, které nám umožňují využít
jejich rozsáhlých sítí. Díky tomu nemusíme pro streaming budovat síť vlastní."
Protože se, jak říká Behlerová, vše archivuje, zákazníci i zaměstnanci mají
kdykoli možnost si z knihovny vyhledat všechny informace, které potřebují.
"Přístup na požádání je oblast vykazující největší návratnost investic. Tuto
možnost využívají zejména pracovníci, kteří jsou neustále na cestách a nemohou
svůj časový rozvrh přizpůsobit tak, aby stihli pevně stanovenou dobu přímého
přenosu," popisuje využití systému Behlerová.

Úskalí
S uvedeným názorem souhlasí i Jim Kelly, ředitel marketingu oddělení Global
Risk Management firmy PricewaterhouseCoopers. "U médií na požádání můžeme obsah
natočit podle potřeb specialistů na danou problematiku. A ze záznamu je možné
přenos uskutečnit v době, která je pro diváky nejvýhodnější." Ve firmě
PricewaterhouseCoopers byl průkopníkem streaming media právě Kelly, který říká:
"O tom, že tato technologie má budoucnost, jsem byl pevně přesvědčen." Na
Kellyho však čekal nejeden problém. "Hlavním naším úkolem bylo, aby technologie
nepokulhávala za tím, co jsme naslibovali. V infrastruktuře bylo totiž množství
nedostatků. Naším cílem bylo, aby obyčejnému uživateli stačilo k přístupu pár
klepnutí myší." Nešlo to naráz, ale nakonec, asi před rokem, se Kellymu
podařilo tohoto cíle dosáhnout.
Kelly prohlašuje, že poznal, jak důležité je od samého začátku zapojit do
řešení problému pracovníky z oddělení informatiky. Aby mohli počítačoví experti
monitorovat síť a rychle řešit technické problémy, musejí používanou
technologii především dobře znát. Pracovníci informatiky musejí být rovněž
nasazeni při instalaci připojení ve vzdálených pobočkách. Při přenosu videa pro
velký počet diváků používá Kelly také síť a služby Broadcast.com.

Využití
Multimediální přenos v rámci firmy bývá využíván především k informování
zaměstnanců ze strany vedení firmy. Když v roce 1997 došlo k fúzi společností
Boeing a McDonnell Douglas, počet zaměstnanců se z původních 100 000
zdvojnásobil na 200 000. Sítě složené z 4 000 počítačů která sloučením obou
firem vznikla, využil výkonný ředitel Phil Condit k uspořádání síťové
videoprezentace pro zaměstnance.
Na druhém místě je vzdělávání nebo firemní školení. Firma Cambridge Technology
Partners (CTP), která je dceřinou společností Novellu, seznamuje své obchodní
zástupce s novými produkty prostřednictvím putovních předváděcích akcí,
multimediálních road show. Důvodem je, jak říká Jim Conley z úseku pro
vzdělávání a vývoj z CTP, že fyzické soustředění všech pracovníků úseku prodeje
na týdenní školení v jednom místě by stálo minimálně 1 milion dolarů.
Tím, že se převede dvanáct výukových hodin do formátu streaming media, k tomu
se připojí odkazy na související dokumenty a testy, a podmínka, že zaměstnanci
musejí před školením v učebně absolvovat počítačový kurz on-line, dokázala
společnost CTP zredukovat obvyklé pětidenní školení na dva dny. "O přínosu této
koncepce nelze pochybovat," říká Conley. CTP spolupracuje s firmou Eloquent pro
niž, vyvinula LaunchForce, platformu a sadu aplikací, která slibuje urychlení
uvedení produktů na trh a snížení nákladů. Aby se zjistilo, s jakým ohlasem je
obsah přijímán, LaunchForce provádí správu obsahu, eviduje sledovanost a
testuje účastníky pomocí kvizů.
Conley říká, že streaming media nemohou být plnohodnotnou náhražkou výuky v
učebně, jsou však levnější a přispívají k maximálnímu zhodnocení doby, kterou
pak pracovníci klasickou výukou opravdu stráví.
I Conley dodává, že jednou z hlavních podmínek úspěšnosti tohoto programu je
angažovat oddělení informatiky. V celé řadě firem začínají projekty v rámci
interdisciplinárních týmů, jsou však financované jednou ekonomicky samostatnou
jednotkou. A zkušební projekt bývá často omezen na úseky sítě, které se
nacházejí mimo kritické provozy.

Videosíť šampionů
Prvního listopadu nabyla účinnosti akvizice firmy Pillsbury společností General
Mills. Tehdy si přibližně 20 000 zaměstnanců z obou sloučených firem vyladilo
speciální přímý přenos z ředitelství společnosti General Mills, z ředitelství
firmy Pillsbury a z Newyorské burzy cenných papírů, kde předseda správní rady
společnosti oficiálním zazvoněním zahájil existenci nové firmy. Většina
zaměstnanců, pracujících ve velkých závodech, sledovala multimediální přenos ve
firemní síti. "To byl zlatý hřeb mého úsilí o zavedení technologie streaming
media," říká Tom Forsythe, šéf interní komunikace společnosti, která svým
prodejem balených potravin dosahuje obratu 8,5 miliardy dolarů ročně.
Po odvysílání čtyřicetiminutové ceremonie se přenos rozdělil do dvou kanálů, z
nichž byl jeden vyhrazen provoznímu úseku a druhý úseku zahraničního obchodu.
Na programu byla živá setkání se zaměstnanci. Forsythe říká, že tato iniciativa
která dostala název Champions TV (podle reklamního sloganu "Snídaně šampiónů",
kterým společnost General Mills inzeruje svůj produkt Wheaties) hrála důležitou
roli při sjednocování kultury obou firem.

Těžký začátek
Nutno však dodat, že Forsythův vstup do oblasti multimediálních přenosů
(prostřednictvím streaming media) nebyl zpočátku nijak slavný. Když v roce 1998
pracoval u firmy General Mills jako ředitel pro interní komunikaci, bylo jeho
cílem zkvalitnit stávající systém odesílání pásků VHS s interními zprávami.
Forsythe jezdil po konferencích, kde se snažil od svých kolegů vyzvědět, jestli
nevědí o nějakém již hotovém řešení. Se zklamáním však musel konstatovat, že
nikdo z lidí, s nimiž mluvil, na nic takového také nenarazil.
Když nikde nepořídil, obrátil se Forsythe na firemní oddělení informačních
technologií. Chtěl vědět, zda existuje nějaká možnost naprogramovaného
multimediálního přenosu pro zahraniční zaměstnance firmy, kteří pracují v
pobočkách na celém světě. Z oddělení informatiky obdržel zprávu, že pro
zavedení streaming media není k dispozici potřebná infrastruktura a že další
nepřekonatelnou překážkou je vysoká cena nástrojů, které jsou k vytváření a
distribuci streaming media nutné.
Forsythe se však nedal jen tak odradit. S pomocí vlastních firemních prostředků
vytvořil nástroj pro sdílení obsahu a ve spolupráci se společností Microsoft
integrovalo oddělení informatiky stávající videostudio se servery a
technologiemi Microsoft Windows Media, které jsou součástí existujících
operačních systémů.
Zpočátku byla Champions TV přístupná pouze 20 % zaměstnanců společnosti. "Při
implementaci jsme prostě použili prostředky, k nimž nemá zpočátku každý
přístup," říká Forsythe. "Vycházeli jsme z přesvědčení, že nakonec vše potřebné
šířku pásma, routery atd. obstaráme. Vytvořili jsme poptávku po obsahu a
službě, která si instalaci potřebných prostředků nakonec vynutila."
V současné době si může dovolit sledování interní "televize" na svých
počítačích nebo na multimediálních stanovištích v 70 různých lokalitách 60 %
zaměstnanců. Toto číslo zahrnuje 6 500 desktopů z původní infrastruktury firmy
General Mills a 3 500 počítačů firmy Pillsbury.

V plném proudu
Champions TV poskytuje multimediální relace 24 hodin denně, každý den v týdnu.
Struktura vysílaných programů je organizována do osmihodinových bloků, aby je
mohli sledovat zaměstnanci na všech směnách. Mají též možnost si vyhledat a
stáhnout obsah z firemních streaming media archivů.
Pro většinu diváků představuje normu kvalita televizního vysílání, tedy 30
snímků za sekundu, a té zatím Champions TV nedosáhla. Forsythe říká, že
rychlost streamovaného videa bývá obvykle 20 snímků sekundu a někdy jen 15
snímků za sekundu.
Úspěch této iniciativy je však neoddiskutovatelný. K pravidelně vysílaným
programům patří čtvrtletní zpráva předsedy správní rady, výroční valná hromada,
schůze jednotlivých úseků, školicí materiály a ukázky nových produktů. "Lidé
často prohlašují, že důvodem zavedení streaming media byla úspora financí.
Takovou motivaci však náš projekt neměl. Na samém začátku to byl projekt
komunikační a zůstal jím dodnes. Cílem je zlepšení komunikace, její kvality i
frekvence. Toto všechno nám nyní streaming media poskytují, a k tomu ještě
lidskou tvář interaktivní komunikace," říká Forsythe. V celé řadě přímých
přenosů Champions TV mohou zaměstnanci v chatu klást otázky z libovolného místa
do produkčního studia.
Veliký úspěch multimediálního přenosu však začíná Forsythovi dělat starosti.
"Naším dalším úkolem je, aby pohodlné sledování Champions TV od pracovního
stolu nebylo na úkor návštěvnosti našich firemních schůzí. Byli bychom neradi,
kdyby to poznamenalo osobní účast zaměstnanců na těchto akcích."









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.