Stroje na miliardy pixelů

V následujícím textu naleznete tři zástupce grafických stanic postavené na wintelovské platformě jsou tedy osazeny pr...


V následujícím textu naleznete tři zástupce grafických stanic postavené na
wintelovské platformě jsou tedy osazeny procesory Intel a běhá na nich operační
systém Windows. Grafické stanice založené právě na této platformě jsou dnes
cenově dostupnější nežli unixové stroje postavené na proprietárních
architekturách, jako například od firem Sun či Silicon Graphics, přičemž
výkonové rozdíly dnes díky novým procesorům Pentium 4 a vyspělým AGP grafickým
kartám z dílen firem jako 3D Labs či nVidia nejsou tak výrazné, jako tomu bylo
dříve.
Většina lidí by při pohledu na grafickou stanici nižší střední třídy usoudila,
že jde o stejný počítač, který trůní v kanceláři na pracovním stole nebo na
němž jejich děti prohánějí akční hrdiny nejnovějších her. Avšak zdání klame a
pod zdánlivě obyčejnou slupkou se mnohdy skrývají velmi výkonné stroje. Jaké je
jejich využití? Jak již název napovídá, jde především o práci s grafikou. Pro
2D operace jsou určeny stanice s nižším výkonem a nepříliš vysokou cenou. To
platí například pro model Compaq Evo Workstation W4000, který jsme testovali.
Pro náročnější 3D programy vizualizační a modeling, jako jsou například 3D
Studio MAX, Cinema 4D, Unigraphics či SolidWorks, je zapotřebí především velmi
silná grafická karta vyzbrojená minimálně 64 MB paměti, ideálně však spíše 128
MB a množstvím speciálních funkcí. I když právě po stránce grafických karet se
testované stroje velmi liší, nelze si nevšimnout několika charakteristických
směrů, jichž se všichni tři výrobci drží. Za prvé je to využití velmi výkonných
procesorů Pentium4 s 512KB L2 cache ve spolupráci s rychlou pamětí (DDR či
RIMM). Druhým charakteristickým znakem je přítomnost SCSI disků, což je poměrně
pochopitelné, neboť práce s grafikou je co do velikosti velmi náročná a pomalé
disky by mohly celý proces zdržovat. Zajímavé ale je, že žádná z firem
nepoužila základní desku s SCSI řadičem, ale shodně u všech třech naleznete
SCSI adaptér v PCI slotu. K dalším podobnostem patří snadnější manipulace s
komponentami a jejich zvýšená ochrana. Rozdíly mezi sestavami, opomeneme-li
výkon a grafické karty, jsou spíše kosmetické.

Něco o testech
Testování výkonu jsme prováděli několika různými benchmarkovými programy,
přičemž jsme se snažili pokrýt hlavně celkový grafický výkon. Výsledky si
můžete prohlédnout v tabulce a přečíst u jednotlivých produktů. Shrnutí by
vyznělo nejlépe pro IBM IntelliStation M Pro, ale zde je potřeba přihlédnout k
poměrně vysokým pořizovacím nákladům oproti konkurenčním strojům. Dá se tedy
říci, že pokud hledáte grafickou stanici pro práci ve 2D, pak doporučujeme
Compaq Evo Workstation W4000. Pokud budete pracovat i ve třetím rozměru, pak
sáhněte po některém ze zbývajících dvou počítačů.
Prvním testovacím programem byl Cinema 4D Cinebench 2000. Tento benchmark
vychází z poměrně známé aplikace Cinema 4D od firmy Maxon Computer. Test se
skládá ze čtyř částí, které prověřují schopnosti stínování a raytracingu. Ze
sady jsme použili pouze první tři, poslední z nich je totiž určen pro
dvouprocesorové stanice. Dalším benchmarkem byl SPECviewperf 6.1.2, skládající
se z několika testů simulujících práci v různých aplikacích, kladoucích důraz
především na výkon grafické karty pod rozhraním OpenGL. Jde například o
mapování textur, renderování světel, vykreslování objektů a jiné operace v
běžně užívaných programech. Jde o aplikace Advanced Visualizer (awadvs),
DesignReview (drv), Data Explorer (dx), Lightscape Visualization System
(light), MedMCAD (medmcad) a PRO/Designer (procdrs). Výsledkem testu je pak
hodnota udávající počet snímků za vteřinu, kde vyšší čísla znamenají vyšší
výkon.

Compaq Evo W4000
Společnost Compaq dodala do testu velmi konzervativně vyhlížející model s
označením Evo W4000. S trochou nadsázky by se dalo říci, že na první pohled se
skříň nijak neliší od klasických PC této značky. Ale je to jen zdání. Pod
stříbrnočerným šasi s USB porty a audio konektory vyvedenými na přední panel
dřímá výbava za 75 200 Kč.
Po poměrně snadném sejmutí boční desky se před námi v plné kráse ukáže interiér
této stanice. Do základní desky s čipsetem Intel 845 je vsazen výkonný procesor
Pentium 4 s frekvencí 2,2 GHz a v jednom ze dvou paměťových banků najdete 512MB
DDR modul. Zajímavé je uložení CD a disketové mechaniky. Vzhledem k tomu, že
skříň je možné používat vertikálně (minitower) i horizontálně (desktop), můžete
též změnit usazení těchto mechanik. Stačí jen odklopit přední masku, zatlačit
na důmyslnou pojistku, a vnitřnosti šachet jsou vaše, čímž můžete zaměnit
jejich orientaci z vertikální polohy za horizontální a naopak.
Možnosti rozšíření sestavy jsou poměrně široké. Na další karty čekají celkem
čtyři PCI sloty, přičemž dva jsou na základní desce a druhé dva na rozšiřujícím
modulu, který je proprietárním konektorem připojen k desce. Další pozice jsou
zaplněny PCI SCSI adaptérem a AGP kartou Matrox Millenium G550. Ta ve verzi
Dual DVI umožňuje na jediný výstup pomoci speciálního kabelu připojit dva
analogové monitory či digitální LCD panely. Do sestavy též můžete uložit další
pevný disk a 5,25" mechaniku. Nebylo by vhodné opomíjet integrované součásti
základní desky: síťovou kartu Intel Pro/100 a zvukový kodek AC97 ani fakt, že
tato stanice jako jediná obsahuje DVD mechaniku.
Po stránce výkonu Compaq Evo Workstation W4000 přece jen poněkud zaostává za
testovanou konkurencí. Z výsledků je to patrné především u náročnějších
aplikací z testu SPECviewperf 6.1.2. Důvody pro tento rozdíl jsou dva. Prvním z
nich je využití grafické karty Matrox Millenium G550. Ta sice přináší velmi
kvalitní zobrazení ve 2D grafice, ale ve 3D je výkonově díky malému množství
paměti přece jen hodně pozadu. Podíl na nižším výkonu mají též zvolené paměti.
DDR moduly jsou sice výrazně levnější nežli RIMMy, ale za méně peněz nabízejí
také méně muziky.
Compaq Evo Workstation W4000 je grafická stanice určená pro široký okruh
uživatelů, ale v této konfiguraci ji lze doporučit spíše těm, kteří pracují s
2D grafikou nebo méně náročnými 3D aplikacemi. Pro složitější operace a výpočty
nabízí pak Compaq řady W6000 a 8000, které disponují podobně jako HP a IBM
výkonnějšími grafickými i paměťovými (RIMM) subsystémy. IBM IntelliStation M Pro
Při prvním setkání s grafickou stanicí IBM IntelliStation M Pro vás napadne, že
jde o velmi konzervativní, přesto poměrně elegantní počítač. Pro IBM
charakteristická černá skříň s krytem vnějších 3,5" a 5,25" pozic má navíc na
předním panelu vyvedené dva USB porty, což ocení především ti, kteří ke svému
počítači potřebují přes toto rozhraní připojovat nejrůznější zařízení. Uvnitř
grafické stanice nalezneme výkonný procesor Intel Pentuim 4 a 512 MB operační
paměti (RIMM). Obojí je vsazeno do základní desky s čipovou sadou Intel 850,
která nabízí zájemcům o rozšíření dva volné paměťové banky a čtyři neobsazené
PCI sloty. Vzhledem k ventilátorům grafické karty je však jeden z nich zcela
nepoužitelný. Právě grafická karta uložená v AGP slotu je nejzajímavější
součástí této stanice. Hned na první pohled vás akcelerátor zabírající téměř
celou šířku skříně a na délku zasahující až pod šachty na pevné disky zcela
jistě zaujme. Jde o velmi výkonný model Wildcat III 6110 od společnosti 3D
Labs. Výčet jeho funkcí je tak dlouhý, že by zabral celý tento článek, a tak
jen zmíníme všeříkajících o 208 MB paměti (64 MB frame buffer, 128 MB textury,
16 MB DirectBurst) a samozřejmě podporu duálního zobrazování. Na kartu je možné
připojit monitory či LCD panely přes dva DVI-I a jeden mini-DIN konektor.
Stejně jako u ostatních stanic i u této je zjednodušena manipulace s
komponentami a zesílena jejich ochrana. Boční stěna skříně je jištěna zámkem a
pojistkou, její odsunutí je však díky absenci jakékoliv zarážky, o kterou byste
se mohli opřít, poněkud komplikované. K tomuto účelu možná lze použít samotnou
pojistku, ale její konstrukce nám nepřipadala natolik pevná, abychom to
zkoušeli. Karty v PCI a AGP slotech jsou zajištěny snadno odnímatelným
plastovým držákem, lehce se dají vysunovat i pevné disky. Naopak CD mechanika a
disketová jednotka jsou připevněny šrouby. Pokud byste snad uvažovali o dalších
mechanikách a discích, jsou vám k dispozici po jedné vnější 3,5" a 5,25" šachtě
a dvě volné vnitřní 3,5" pozice. Po stránce výkonu je IBM IntelliStation M Pro
jednoznačným vítězem testu. I když při méně náročných benchmarcích nebyly
rozdíly tak výrazné, při vyšším zatížení doslova ukázala konkurenci záda. Lze
ji tedy doporučit těm z vás, kteří hodlají grafickou stanici zatížit
náročnějšími operacemi ve 3D, vizualizacemi, animacemi a náročnou kombinovanou
vektorovou a rastrovou grafikou.

HP workstation x2100
Pravděpodobně nejzajímavější stanicí se blýskla firma Hewlett-Packard. Její
šedomodrá HP workstation x2100 je na první pohled designově velmi vydařená a
může se nelíbit snad jen přespříliš konzervativním uživatelům. Nemůže se sice
pochlubit praktickým vyvedením USB či audio konektorů na přední panel tak, jak
je to u ostatních modelů, ale přece jenom jeden trumf v rukávu skrývá. Je jím
LCD panýlek zobrazující základní informace o systému. Mezi těmito najdete
název, verzi biosu, sériové číslo, počet a frekvenci procesorů a obsazení
paměťových banků. Na panelu je též možné nastavit potvrzování jednotlivých
kroků při bootování a provést diagnostiku některých částí stanice (patice CPU,
zdroj, paměti). Při pokusu dostat se pod kapotu tohoto stroje narazíte na dva
mohutné šrouby. Jejich odpor však není nijak velký a tak pokud neztratíte klíče
od zámku, do skříně se vždy podíváte poměrně snadno. Pod ní na vás čeká pohled
na základní desku s čipovou sadou Intel 850 osazenou integrovanou zvukovou
kartou (kodek AC97) a síťovým adaptérem Intel PRO/100. Srdcem sestavy je
procesor Intel Pentium 4 pracující na frekvenci 2,0 GHz, kterému sekundují dva
paměťové moduly RIMM o velikosti 256 MB. Zbývající dvě banky jsou prázdné. Ve
slotu pro AGP kartu naleznete grafický adaptér nVidia Quadro2 Pro se 64 MB
paměti, tedy nejvýkonnější model z této rodiny. Ten nabízí podporu pro
připojení dvou monitorů buď přes klasický HD15 analogový, nebo DVI-I konektor.
PCI pozice okupuje pouze SCSI řadič Adaptec AIC-7892, takže volné zůstávají
všechny čtyři zbývající. Chytrým doplňkem je interní reproduktor, hravě
zvládající přehrát všechny systémové zvuky. Stejně jako u ostatních stanic, i u
zástupce firmy HP je zajímavě řešen systém uchycení pevných disků a vůbec
ochrana citlivějších částí sestavy. Po snadném odklopení přední masky lze jak
CD-ROM, tak disketovou mechaniku vyjmout pouhým stisknutím plastových pojistek.
Také grafická karta se dočkala jistého nadstandardu a ve správné poloze ji
udržuje a případnému poškození tak brání pojistka přichycená na boční výztuze.
O přísun "čerstvého vzduchu" se stará dvojice masivních ventilátorů. Výkonově
si vedla HP workstation x2100 velmi dobře a v některých testech doslova šlapala
na paty grafické stanici od IBM. Což se projevovalo především v méně náročných
3D aplikacích, v Pro/Designeru a v MedMCADu byly rozdíly již o poznání větší.
HP workstation x2100 je tedy grafická stanice zvládající hravě práci ve 2D
aplikacích a méně náročných 3D programech. Vzhledem k ceně, která je výrazně
nižší než u produktu IBM IntelliStation, můžeme mluvit o vynikajícím poměru
mezi vynaloženými prostředky a poskytovaným výkonem.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.