Studený obklad na zlatou horečku

Zlatou horečku, která postihla českou vládu v souvislosti s rozvojem telekomunikací v České republice, a to předevší...


Zlatou horečku, která postihla českou vládu v souvislosti s rozvojem
telekomunikací v České republice, a to především v souvislosti s prodejem
licencí na mobilní sítě 3. generace (UMTS), se snaží zchladit především
telekomunikační operátoři, kteří by měli svými platbami naplnit věčně prázdnou
státní pokladnu.
Pod heslem "Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše" se snaží předseda ČTÚ
David Stádník přesvědčit tři stávající mobilní operátory, že cena 5 miliard Kč
(cca 125 milionů dolarů) je odpovídající jejich touze po dalším rozvoji
nabízených služeb. Toto stanovisko musí hájit, ať už se s ním ztotožňuje či
nikoliv jde o rozhodnutí vlády, která stále doufá, že z prodeje licencí na UMTS
získá plánovaných 20 miliard korun, které již optimisticky zařadila jako
příjmovou položku do státního rozpočtu. Počty jsou jednoduché 15 miliard dodají
EuroTel, RadioMobil a Český Mobil, zbytek ráda přidá nějaká zahraniční firma,
povzbuzená ve svých investičních aktivitách rozvojem českého trhu v oblasti
mobilních telekomunikací.
Otázkou zůstává, co má tato teorie společného s praxí. Jak vyplývá z různých
studií analytických firem, moc toho nebude. Největší reálné pochybnosti
souvisejí s navrhovanou cenou licencí, 5 miliard je prostě moc. Napovídají tomu
i výsledky studií Deutsche Bank, ING Barings a Merrill Lynch, podle kterých
zkušenosti ze sousedního Rakouska nebo Polska ukazují, že cena čtyř českých
licencí se může dostat maximálně k hodnotě cca 12 až 13 miliard korun, tedy asi
ke třem miliardám za jednu licenci. Po počátečním šílenství, kdy se např. v
Německu a ve Velké Británii vydražily licence za neuvěřitelné sumy, se Evropou
šíří skepse. Nikdo zatím přesně neví, jaký bude o nové vysokorychlostní datové
služby ze strany zákazníků zájem, ale firmy si už spočítaly, že obrovské
náklady, které se začnou vracet nejdříve v roce 2004, by je mohly položit. Na
tento fakt ostatně reagují i investoři, jejichž opatrnost stahuje cenu akcií
telekomunikačních firem.
Dalším sporným bodem je vstup čtvrtého mobilního operátora na malý a již dnes
vysoce konkurenční český trh. Zájemce o čtvrtou licenci by se ocitl ve značně
nevýhodné pozici investice vynaložené v roce 2001 by se mu mohly (ale nemusely)
začít vracet až o 3-4 roky později s tím, že těsnost trhu by stáhla cenu
stávajících datových i hlasových služeb pod úroveň únosnou pro podnikání všech
zúčastněných firem. Kdo bude ochoten za tyto problematické vyhlídky zaplatit 5
miliard korun? I to je důvod, pro který zřejmě nevyvádí pohrůžka s vrabcem a
holubem stávající operátory z klidu. Rozumnější cestou, jak přijít v oblasti
telekomunikací k penězům, se jeví prodej dalších FWA licencí, tentokrát v
pásmech 3,5 a posléze i 28 GHz. Aktuálnější je tendr na prodej licencí v pásmu
3,5 GHz s povinností poskytovat touto cestou přednostně veřejnou telefonní
službu, o kterém rozhodl minulý týden ČTÚ. Zajímavý je na tom především ten
dodatek o veřejných telekomunikačních službách. Současné licence v tomto pásmu,
které vlastní společnosti GTS, InWay a Tele2, jsou totiž používány v podstatě
pouze pro přístup k Internetu, takže nové licence by měly pomoci k překonání
oné zakleté poslední míle a posílit tak konkurenční prostředí v oblasti
hlasových služeb.
1 0340 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.