Sun bojuje sólo

Odhadovat nyní konečný výsledek sporu Microsoftu s americkým Department of Justice by se podobalo spíše věštění z k...


Odhadovat nyní konečný výsledek sporu Microsoftu s americkým Department of
Justice by se podobalo spíše věštění z křišťálové koule, zvláště za situace,
kdy jeden soudní spor ještě neskončil a další, přinejmenším stejně nekonečný,
je na obzoru.
Počátkem března 2002 totiž firma Sun Microsystems podala žalobu proti
Microsoftu a domáhá se odškodnění ve výši jedné miliardy dolarů, mimo jiné za
porušení antimonopolní legislativy.
Podle Sunu se Microsoft podílel na nelegální monopolizaci a udržování monopolu
na trhu operačních systémů pro PC, prohlížečů a kancelářských balíků. Kromě
toho viní Sun svého rivala z pokusu o nezákonné ovládnutí trhu také na poli
serverových operačních systémů a nelegální integrace Internet Exploreru do
Windows, serverových funkcí do Windows 2000 Professional, resp. Windows XP
Professional, a IIS serveru do Windows NT 4.0, resp. do operačního systému
Windows 2000 Server.

Java kamenem úrazu
Obě společnosti vedly o Javu spory po celá léta, přičemž trnem v oku Sunu byla
snaha Microsoftu o specifická rozšíření funkčnosti Javy. I přes uzavřenou
vzájemnou dohodu z ledna 2001 neshody přetrvávaly dále. Podle dohody totiž mohl
Microsoft distribuovat budoucí verze pouze s tím, že projdou testováním Sunu
ohledně jejich kompatibility. To ale Microsoft odmítl, což vedlo k tomu, že
Java nebyla v nejnovějších produktech Microsoftu a operačních systémech Windows
XP obsažena vůbec a Microsoft ji pouze umožňuje odděleně stáhnout ze svých
webových stránek. Spor tak začal znovu vřít a spekulace o žalobě nabývaly na
síle, zvláště po rozhodnutí v kauze Microsoft vs. DOJ, ve kterém byl redmondský
gigant uznán vinným ze zneužívání monopolního postavení.
Sun dále žaluje Microsoft za uzavření exkluzivních smluv s firmami Apple a
Intel s účelem zamezit vývoji a distribuci kompatibilní implementace platformy
Java nezávislé na Microsoftu. Chce také uvolnění zdrojového kódu Internetu
Exploreru a aplikačních rozhraní Windows.
Kromě náhrady škody odhadované až na miliardu dolarů žádá Sun o vydání
předběžného opatření, které by donutilo Microsoft dodávat nejnovější Java
plug-in spolu s Windows XP a Internet Explorerem a dále zakázalo nelicencovanou
distribuci Javy formou samostatného stahování z webů Microsoftu. V souvislosti
s tím obvinil Sun svého konkurenta z porušení zákonů na ochranu autorských práv
a dále z omezování obchodu a nekalé soutěže. Sun supluje ministerstvo
Záběr celé žaloby je tedy daleko širší, než jak je tomu v kauze Microsoft vs.
DOJ. Sun se snaží pokračovat v soudním řešení otázek, kde americké ministerstvo
spravedlnosti neuspělo například v oblasti integrace Internet Exploreru do
Windows. Nespokojil se ale jen s tím a napadl také integraci dalších komponent,
jako je IIS a v neposlední řadě platforma .Net. Všichni se shodují na tom, že
soudní spor bude značně komplikovaný a bude trvat velmi dlouho. Sun se cítí
Microsoftem ohrožen. Případný úspěch platformy .Net na úkor jeho vlastních
produktů by pro něj totiž mohl znamenat vážné potíže. Do poloviny 90. let byl
Sun především hardwarovou firmou. S příchodem Javy ke konci 90. let se situace
změnila a rivalita mezi firmami dále vzrostla. Java byla označována za
technologii, která by mohla výrazně ovlivnit budoucnost Microsoftu, neboť
dovolovala tvořit aplikace fungující pod libovolným operačním systémem.
Během následných letitých sporů o Javu vytvořil Sun spojenectví s dalšími
firmami a za pomoci IBM, Oraclu či BEA Systems začala Java pronikat i do
oblasti serverů, palmtopů a mobilních telefonů. Sun a Microsoft spolu nyní
soutěží na poli infrastruktury pro e-business: Sun propaguje nástroje pro
webové služby založené na platformě Java, zatímco Microsoft míří k zákazníkům s
vlastní strategií .Net a vytvořil konkurenční obdobu Javy jazyk C#. Mike
Gilpin, analytik Giga Information Group, označil boj mezi těmito dvěma firmami
dokonce za studenou válku. "Sun vidí Microsoft jako impérium zla. Proto
považuje za nutné bránit se proti všemu, co Microsoft dělá."o


Microsoft vs. zbytek světa
První vyšetřování obchodních praktik Microsoftu proběhlo v USA již v roce 1991.
O tři roky později byl Microsoft vyšetřován znovu pro nezákonné udržování si
monopolního postavení na trhu formou nepříliš férových licenčních smluv pro
vývojáře. Ministerstvo spravedlnosti USA (DOJ) později uzavřelo s Microsoftem
smír. O další tři roky později je ale Microsoft znovu zažalován právě pro
porušení jedné z podmínek dohody o smíru. Soud to odmítl, ale vyhradil si právo
přezkoumat počínání společnosti z hlediska amerických antitrustových zákonů.
V květnu 1998 podalo DOJ spolu se skupinou 18 amerických států antimonopolní
žalobu a požadovalo vydání opatření, která by firmě zabránilo v nezákonném
jednání a současně vedlo k obnovení hospodářské soutěže. Žaloba vinila
Microsoft z uzavírání nelegálních exkluzivních smluv, nezákonného udržování
monopolu na trhu operačních systémů a konečně z toho, že v rozporu s
antimonopolními zákony integroval Internet Explorer do operačních systémů
Windows 95 a 98, čímž se pokusil o dosažení monopolní pozice na trhu
internetových prohlížečů.
3. dubna 2000 vydal soud nález, v němž shledal Microsoft odpovědným za tři ze
čtyř bodů žaloby. Na základě návrhů předložených žalobci poté vydal soudce
Thomas Penfield Jackson 7. června 2000 rozsudek, ve kterém rozhodl mimo jiné o
tom, že by společnost Microsoft měla být rozdělena na dvě samostatné firmy, z
nichž jedna by se věnovala vývoji operačních systémů a druhá tvorbě aplikací.
Po odvolání Microsoftu byla federálním odvolacím soudem zrušena ta část
původního rozsudku, podle které měla být společnost rozdělena. 28. června 2001
totiž rozhodl, že soudce Jackson porušoval svými četnými mediálními
vystoupeními v dané kauze zásadu nestrannosti. Případ mu byl odebrán a o nových
sankcích za porušení antimonopolní legislativy by měla rozhodnout soudkyně
Colleen Kollarová-Kotellyová. Ta v září 2001 vyzvala obě strany sporu k
zahájení intenzivních jednání o mimosoudním urovnání. 9. října 2001 Nejvyšší
soud USA definitivně zamítl návrh Microsoftu na zrušení nálezu, podle něhož
firma porušovala americké antimonopolní zákony. S konečnou platností tak bylo
potvrzeno rozhodnutí soudce Thomase Penfielda Jacksona z loňského roku, že
redmondský gigant zneužíval dominantního postavení na trhu operačních systémů,
omezoval možnost volby spotřebitelů a bránil rozvoji konkurence.

Smírné řešení?
2. listopadu 2001, tedy v posledním možném termínu stanoveném soudem, oznámila
firma Microsoft, že se dohodla s DOJ na podmínkách smírného ukončení soudního
sporu. V návrhu předloženém soudu ke schválení strany mimo jiné dojednaly, že:
1. Microsoft nesmí vůči svým obchodním partnerům, výrobcům hardwaru a softwaru
zavádět odvetná opatření z důvodu, že vyvíjejí, distribuují, podporují,
používají, prodávají či licencují konkurenční software nebo prodávají osobní
počítače, na kterých je ještě jiný operační systém.
2. Microsoft bude poskytovat Windows dvaceti největším výrobcům počítačů na
základě jednotné licenční smlouvy se stejnými podmínkami pro všechny tyto
partnery, objemové slevy apod. může poskytovat jen za předpokladu, jsou
založeny na objektivních, ověřitelných a nediskriminačních kritériích.
3. Microsoft nebude na základě smlouvy omezovat OEM partnery v instalaci a
zobrazování ikon a zástupců produktů konkurentů Microsoftu, nicméně může omezit
tyto položky na ty, které poskytují určité druhy funkčnosti, pokud takové
omezení nebude diskriminační.
4. Microsoft zpřístupní vývojářům softwaru, výrobcům hardwaru, poskytovatelům
připojení k internetu, poskytovatelům obsahu a OEM partnerům dosud utajované
informace o aplikačních programových rozhraních a komunikačních protokolech k
dosažení funkčnosti konkurenčních produktů pod operačním systémem Windows, a to
včetně příslušné dokumentace.

Dohoda se příliš nelíbí
Dohoda zásadním způsobem omezuje uzavírání smluv, kterými by Microsoft vázal
poskytnutí určitých výhod na podmínku, že druhá smluvní strana bude výhradně
nebo v pevně stanoveném procentu případů distribuovat, podporovat či používat
software na platformě Microsoftu. Zásadní výhrady se ale týkají dvou oblastí.
První z nich je její realizovatelnost a zejména pak kontrola dodržování
opatření, k nimž se Microsoft zavázal. Druhou vážnou výhradou je pak to, že
dohoda vůbec neřeší skutečnost, kdy Nejvyšší soud USA potvrdil, že Microsoft
porušoval antimonopolní legislativu a zneužíval své dominantní pozice.
Například firmy Sun a Oracle dohodu zavrhly a prohlásily ji za politický
ústupek Bushovy administrativy. Mezi odpůrce se zařadila i část amerických
států, které spolu s DOJ Microsoft zažalovaly.

A soud dále pokračuje
S dohodou nakonec souhlasila polovina z osmnácti států. Zbylé státy ji odmítly.
Následně soudkyně Kollar-Kotellyová rozdělila projednávání na dvě samostatné
linie a odpůrcům dohody stanovila 60denní lhůtu k podání vlastních návrhů.
Ještě v únoru pak nařídila Microsoftu zpřístupnit žalobcům ke kontrole zdrojový
kód posledních verzí Windows a ustanovila profesora Lee Hollaara z univerzity v
Utahu jako soudního znalce, který by měl zdrojový kód v zastoupení deseti
odpůrců dohody prozkoumat. Odpůrci trvají na tom, že Microsoft je schopen
uvolnit Windows oproštěné od svých ostatních aplikací.
V březnu 2002 předkládá DOJ a devět států soudu přepracovanou verzi
navrhovaného smírného urovnání, podle které by byla Microsoftu uložena další
omezení ve vztahu k obchodním smlouvám s výrobci počítačů. Při soudním jednání
tvrdí, že tato dohoda dokonce jde dále, než by odpovídalo zjištěním odvolacího
soudu. Soud by měl posoudit, zda dohoda odpovídá veřejnému zájmu.
Následně se líčení opět rozbíhá "s plnou parádou". Jeden z advokátů Microsoftu
tlačí do kouta Petera Ashkina, prezidenta produktové strategie AOL, který
vypovídá o tom, jak Microsoft diskriminoval jeho bývalého zaměstnavatele, firmu
Gateway, kvůli tomu, že na některé své produkty instalovala Linux. Následně
napadá i jednoho z klíčových svědků žalujících států Stevena McGeadyho,
bývalého vedoucího pracovníka Intelu, a obviňuje ho z podjatosti. Odlehčená
Windows
Žalobci navrhují, aby soud donutil Microsoft produkovat také "očesanou",
modulární verzi Windows, která by mohla zahrnovat namísto aplikací Microsoftu
některé konkurenční produkty, a požadují zveřejnění detailní dokumentace
Internet Exploreru. Microsoft navrhuje zamítnutí celého případu. Jeden ze
svědků obviňuje Microsoft ze zastrašování a poté, co právník Microsoftu odmítá,
že by mohl zastrašit svědka, který mimo jiné pracoval šest let u CIA, dočká se
následující reakce: "Ale u CIA se mi Microsoft nikdy nedíval přes rameno."
Viceprezident Palmu zdůvodňuje navrhovaná opatření včetně zveřejnění
technických informací poukazem na to, jak Microsoft frustruje uživatele Palmů
způsobem jejich komunikace se stolními počítači.
Počátkem dubna obviňuje Microsoft před soudem AOL z pokrytectví za to, že se
připojil ke standardizační skupině Liberty Alliance, kterou založil Sun.
Strategický ředitel Sunu Jonathan Schwartz následně napadá před soudem
platformu .Net a tvrdí, že by mohla zničit konkurenci a dále rozšířit monopol
Microsoftu. Univerzitní profesor z Princetonu podporuje u soudu návrh na
vytvoření "modulární" verze Windows, Microsoft oponuje, že testování takovýchto
verzí by bylo naprosto nemožné. Co z toho nakonec vzejde? Výslechy svědků
žaloby probíhaly po celý měsíc, nyní dostane prostor Microsoft, aby mohl
vyslechnout vlastní svědky. Na rozdíl od svého předchůdce Jacksona ale soudkyně
Kollar-Kotellyová nedává ani při samotném líčení své názory na věc příliš
najevo. Žalující státy tak dostaly poměrně široký prostor k předložení dalších
důkazů o pokračujících monopolních praktikách Microsoftu, čímž byli jeho
právníci místy viditelně rozčileni. Microsoft se naproti tomu během výslechů
snažil především uvést důkazy o příliš úzké spolupráci mezi žalujícími státy a
svými hlavními konkurenty, čemuž žalobci oponovali tím, že takovýto postup je
běžný a že jde jen o zjištění faktického stavu věci.

Výsledky nejasné
Lze si oprávněně klást otázku, zda jsou tento a mnohé další soudní spory v
oblasti IT vůbec alespoň do jisté míry přínosné. Zvláště pak tehdy, pokud si
uvědomíme rychlost vývoje informačních technologií. Přitom samotná kauza
Microsoft vs. DOJ se táhne již bezmála čtyři roky a výsledek si jistě každý
zhodnotí sám. Možná v této souvislosti není od věci uvést bonmot, podle něhož
nejméně polovinu nákladů na vývoj softwaru tvoří v USA výdaje za právníky.
Nelze však paušalizovat. Zatímco spor Microsoftu s DOJ se dotýká samotné
podstaty fungování specifických oblastí trhu a zneužívání monopolního postavení
a jistě by si zasloužil řešení přínosné pro konkurenci a zákazníky, v mnohých
jiných případech zůstává doslova rozum stát, jako například na poli tzv.
softwarových patentů doslova na cokoliv. Coby exemplární případ lze uvést
Amazon a jeho "patent" na nákupy jediným kliknutím myši. Americký patentový
úřad totiž bez rozmýšlení uděluje své požehnání takřka čemukoliv a soudy ho v
tom následně svým rozhodováním ještě podporují. Tento konkrétní spor Amazonu s
firmou Barnes & Noble byl nakonec po značné době letos v březnu ukončen smírem,
jehož podmínky nebyly zveřejněny. Pokud se ale někdo domnívá, že nás v Česku se
podobné problémy netýkají, je na velkém omylu. Nejen vzhledem ke globální
povaze IT, kdy každý podobný nesmysl může mít dopad na uživatele po celém
světě, ale také v souvislosti se sílícími úvahami v rámci Evropské unie o
zavedení softwarových patentů, které dosud kontinentální právní systém
evropských zemí nepřipouštěl. Ve svém důsledku mohou podobné spory z valné
většiny znamenat přínos snad jen pro právníky, pro samotné informační
technologie však představují obvykle jen zbrždění vývoje, na čemž jsou škodní
jak samotní výrobci, tak zákazník. Možná by bylo lépe, kdyby se v podobných
případech častěji uplatňovala více než podnětná myšlenka Win-Čch Čchena,
výkonného ředitele společnosti VIA, který podotkl, že "soutěž by se měla
odehrávat na trhu, a ne v soudních síních". Bohužel tuto poznámku pronesl až po
vyhraném osmnáctiměsíčním soudním sporu s Intelem.

Vývoj soudních sporů Microsoftu
1991 Americká Federal Trade Commision (FTC) zahajuje vyšetřování monopolního
postavení Microsoftu
červen 1993 vyšetřování FTC končí na mrtvém bodě
srpen 1993 vyšetřování přebírá antitrustová divize amerického federálního
ministerstva spravedlnosti (DOJ)
červenec 1994 uzavřen smír mezi DOJ a Microsoftem; Microsoft nebude vybírat
licenční poplatky z počítačů, na kterých není nainstalován OS Windows
září 1994-leden 1995 obě strany obhajují uzavřenou dohodu před soudem
únor 1995 soudce Stanley Sporkin zamítá návrh dohody
červen 1995 odvolací soud odsouhlasil smír mezi Microsoftem a DOJ a pro
podjatost odvolal Sporkina z dalšího projednávání případu
srpen 1995 soud definitivně schvaluje smír srpen 1996 Netscape Communications
si stěžuje u DOJ na praktiky Microsoftu
září 1996 DOJ zahajuje vyšetřování situace na trhu webových prohlížečů
říjen 1997 DOJ podává k soudu žalobu pro porušení smíru z roku 1995 a obviňuje
Microsoft, že licenci na Windows 95 podmiňuje instalací Internet Exploreru; Sun
Microsystems žaluje Microsoft za porušení licenčních podmínek na Javu
prosinec 1997 soudce Thomas Penfield Jackson vydává předběžné opatření
zakazující Microsoftu podmiňovat udělení licence na Windows 95 instalací
Internet Exploreru, DOJ obviňuje Microsoft z nedodržování tohoto opatření,
Microsoft podává odvolání
duben 1998 Bill Gates na Comdexu předvádí Windows 98, operační systém přitom
havaruje; DOJ a Microsoft svádějí bitvu před odvolacím soudem
květen 1998 Intel, Compaq, Dell, HP a další firmy varují před následky zpoždění
uvedení Windows 98 na trh, Sun podává návrh na vydání předběžného opatření
zakazujícího jejich prodej, odvolací soud nakonec distribuci Windows 98
povoluje; DOJ a 20 amerických států podává antimonopolní žalobu na Microsoft
červen 1998 odvolací soud ruší předběžné opatření z prosince 1997, Windows 98
jsou uvedeny na trh, DOJ stahuje ty body žaloby, které se týkaly aplikací
Microsoft Office a Outlook Express
srpen 1998 soudce Jackson nařizuje Microsoftu, aby předal DOJ zdrojové kódy
Windows 95 a Windows 98, Microsoft podává 88stránkový návrh na zamítnutí
antimonopolní žaloby
září 1998 soud odmítá návrh Microsoftu na zamítnutí žaloby a o několik dní
později také návrh na omezení rozsahu žaloby
říjen 1998 zahájeno hlavní líčení, DOJ obviňuje Microsoft mj. ze snahy o
likvidaci Netscapu
prosinec 1998-září 1999 soudní jednání pokračuje
říjen 1999 soudce Jackson vydává zjištění o výsledcích zkoumání, podle něhož má
Microsoft monopolní postavení v oblasti operačních systémů pro PC
listopad 1999 po tomto rozhodnutí následuje vlna hromadných žalob proti
Microsoftu
duben 2000 jednání o smírném řešení definitivně ztroskotala, soudce Jackson
vydává rozhodnutí, podle něhož Microsoft porušil antimonopolní zákony, DOJ a 17
žalujících států navrhují rozdělení Microsoftu na dvě firmy
květen 2000 Jackson odmítá žádost Microsoftu o předběžné zamítnutí návrhu na
rozdělení
červen 2000 Jackson vyhověl návrhu žalobců a nařizuje rozdělení Microsoftu na
dvě firmy, z nichž jedna by vyvíjela operační systémy a druhá ostatní aplikace,
odvolání Microsoftu předává přímo Nejvyššímu soudu s odkazem na důležitý
veřejný zájem na vyřešení případu
září 2000 Nejvyšší soud odmítá odvolání projednat a předává kauzu federálnímu
odvolacímu soudu
únor 2001 začíná jednání před odvolacím soudem, soud kritizuje veřejná
vystoupení soudce Jacksona během projednávání případu
červenec 2001 podle odvolacího soudu Jackson porušil zásadu nestrannosti,
rozhodnutí o rozdělení Microsoftu je zrušeno a soudce Jackson z dalšího
projednávání vyloučen, soud však potvrdil rozhodnutí, podle něhož Microsoft
nelegálně zneužíval svého monopolního postavení
srpen 2001 Microsoft žádá Nejvyšší soud USA o přezkoumání rozhodnutí odvolacího
soudu ohledně monopolního postavení; o opatřeních k nápravě bude rozhodovat
soudkyně Colleen Kollar-Kotellyová
září 2001 Evropská komise vyšetřuje praktiky Microsoftu; žalobci stahují návrh
na rozdělení Microsoftu
říjen 2001 Nejvyšší soud odmítá projednat odvolání Microsoftu
listopad 2001 DOJ a Microsoft oznamují dohodu, 18 žalujících států si vyžádalo
čas na její další prozkoumání, polovina z nich následně dohodu odmítá,
projednávání případu je tak rozděleno na dvě linie; oznámen smír ve více než
stovce soukromých žalob proti Microsoftu, podle smíru Microsoft poskytne školám
zdarma hardware a software; dohoda se dostává pod palbu kritiky
leden 2002 soudce J. Frederick Motz odmítl návrh dohody s tím, že by nebyla
spravedlivým řešením případu; Netscape podává žalobu na Microsoft
únor 2002 soudkyně Kollar-Kotellyová nařizuje zpřístupnit žalobcům zdrojové
kódy posledních verzí Windows, firma Be žaluje Microsoft březen 2002 předložen
přepracovaný návrh dohody mezi DOJ, devíti státy a Microsoftem, zbylí žalobci
požadují oddělit ostatní aplikace Microsoftu od Windows; Sun podává velmi
rozsáhlou antimonopolní žalobu na Microsoft a požaduje odškodnění ve výši
miliardy dolarů









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.