Superpočítače pronikají do České republiky

Koncem minulého roku byl v Českém hydrometeorologickém ústavu instalován superpočítač NEC SX-4C/ /3A, sloužící k p...


Koncem minulého roku byl v Českém hydrometeorologickém ústavu instalován
superpočítač NEC SX-4C/ /3A, sloužící k předpovídání počasí, který je k
dispozici i pro řešení vědeckých aplikací. Tím se otevřela cesta k
superpočítání pro všechny řešitele vědeckých a výzkumných úkolů.
Počítač má paralelně-vektorovou architekturu, nominální výkon 6 Gflops a 4 GB
operační paměti, takže se jedná o v současnosti nejvýkonnější počítač v České
republice. Ve vyspělých zemích je obvykle až několik desítek superpočítačových
středisek, a to v průmyslových podnicích i na univerzitách a ve výzkumných
ústavech. Jsou vesměs považovány za kmenovou součást infrastruktury vědy a
výzkumu.
Je zajímavé, že ve Spojených státech (kde je dnes soustředěna největší
výpočetní kapacita na světě) nebyl až do roku 1984 žádný superpočítač vyhrazený
pro výzkum. Univerzity a vědečtí pracovníci museli za používání superpočítačů
platit průmyslovým podnikům. Tato praxe se však neosvědčila a tak se vědečtí
pracovníci často uchylovali k pomoci svých evropských kolegů. Proto založila
National Science Foundation 5 superpočítačových středisek, která plně
financovala a jejichž kapacitu rozdělovala žadatelům formou speciálních grantů.
V minulém roce byly superpočítače koncentrovány do 2 středisek, avšak přístup
uživatelů prostřednictvím grantů zůstal zachován.
Ve velkých evropských zemích mají velké univerzity a výzkumné organizace
většinou vlastní superpočítačová střediska např. KFKI v Jülichu, Leibniz
Rechenzentrum v Mnichově, RUS při stuttgartské univerzitě, ZIB v Berlíně a
další střediska v Německu, IDRIS v CNRS ve Francii. V posledních letech jsou
však i v těchto zemích zřizována velká superpočítačová střediska vybavená přímo
z vládních zdrojů. Využívání všech těchto počítačů řídí obvykle vědecká rada
střediska jmenovaná zřizovatelem. Pro uživatele z oblasti vědy, výzkumu a
vysokých škol jsou pak služby bezplatné.
V menších evropských zemích byla vytvořena sdružená střediska, která poskytují
služby širokému okruhu zájemců. Přitom se služby pro vědecké a univerzitní
granty poskytují opět bezplatně, tj. jejich úhrada je globální z nějakých
centrálních prostředků. Příklady tohoto uspořádání můžeme nalézt ve Švýcarsku
(CSCS v Luganu), Finsku (CSC v Helsinkách), Holandsku (SARA v Amsterdamu),
Norsku, Dánsku a od roku 1995 i v Polsku, kde bylo zřízeno 5 výpočetních
středisek vybavených nejnovějšími superpočítači na dolní hranici výkonové škály.
Superpočítačové středisko je tradičně vybaveno paralelně-vektorovým počítačem a
grafickou laboratoří, v posledních letech je doplňováno masivně paralelními
počítači a výkonnými skalárními počítači. Zatímco vektorové počítače jsou stále
ještě pro mnoho oblastí hlavním výpočetním prostředkem, masivně paralelní
počítače se považují za perspektivní nástroje, které jsou instalovány pro
vývojové a výzkumné účely. V praktických aplikacích se však paralelismus zatím
uplatňuje jen v omezené míře.
České univerzity
V České republice není dosud žádné středisko tohoto druhu a donedávna nebyl
dokonce ani žádný počítač, na němž by se náročné výpočty mohly realizovat. Na
vysokých školách i v Akademii věd byly v posledních letech instalovány špičkové
pracovní stanice s několika procesory, které umožnily rozvoj náročnějších
aplikací. Tyto počítače jsou však plně vytíženy a přitom nestačí na řešení
náročných úloh, které vyžadují řádově větší rychlost procesoru, vektorové
zpracování a vysokou paměťovou kapacitu.
Počítač NEC SX-4 v ČHMÚ, který mohou používat i pracovníci AV ČR a vysokých
škol, může tak dočasně poskytnout potřebné služby pro řešitele vědeckých a
výzkumných úkolů, především na základě grantů GA ČR a rezortních grantových
agentur.
V červnu letošního roku totiž zařadilo ministerstvo školství do programu
"Rozvoj informační infrastruktury pro výzkum a vývoj" projekt, který umožní
pracovníkům rozpočtových a příspěvkových organizací využívat bezplatně tento
počítač do konce roku 2000. Na realizaci projektu se podílejí Ústav
termomechaniky a Fyzikální ústav AV ČR a pro jeho řízení a rozdělení
superpočítačových kapacit mezi žadatele bude zřízena Správní rada projektu.
Nicméně využívat počítač je možno již nyní. Pro zprostředkování kontaktů mezi
uživateli a ČHMÚ bylo ustaveno středisko Meteor a byl zřízen WWW server na
adrese http://meteor.fzu.cz, kde jsou postupně umisťovány všechny potřebné
informace včetně návodu, jak se stát uživatelem tohoto počítače.
V současné době se počítač připojuje k síti PASNET a měl by se tak stát dobře
přístupným ze všech školských a vědeckých pracovišť v ČR. Zároveň bude pořízen
matematický a aplikační software.
Přístup k tomuto modernímu superpočítači umožní řešení náročných úloh ze všech
vědních oborů, které mohli čeští odborníci dosud zpracovávat jen v zahraničí
nebo s vypětím sil na méně výkonných počítačích instalovaných v tuzemsku. Navíc
je umožněn větší rozlet při stanovování vědeckých cílů, jejichž dosažení je
podmíněno rozsáhlými výpočty. Bez nadsázky lze tedy instalaci superpočítače o
takovém výkonu a široké dostupnosti označit jako významný krok v superpočítání
u nás.
8 2576 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.