Svatý grál se skrývá v obřích databázích DNA

Výrazu "svatý grál" použil v souvislosti s mapováním lidského genomu poprvé zřejmě nositel Nobelovy ceny, harvardsk


Výrazu "svatý grál" použil v souvislosti s mapováním lidského genomu poprvé
zřejmě nositel Nobelovy ceny, harvardský biolog Walter Gilbert. Na BioITWorld
Expu na přelomu března a dubna došlo k určitému posunu. Jak řekl Graig Venter v
době, kdy ještě působil ve firmě Celera, samotná sekvence je teprve začátek.
Svatý grál tedy dnes existuje v podobě zrníček zlata roztroušených v řece;
potřebujeme nové databáze a specializovaný analytický software, který by nám
umožnil ona zrníčka efektivně rýžovat. Takový má být hlavní úkol postgenomové
éry.
Samotné sekvence DNA se stávají problematicky využitelné i ve světě byznysu.
Genetická informace je obtížně prodejná už proto, že přístup k výsledkům
akademických projektů bývá bezplatný. Tento trend postihl zvlášť citelně
společnost Celera, které se sekvencí lidského genomu přímo spojila své jméno.
Pro Craigu Venterovi nyní rezignovali další klíčoví manažeři firmy: Gene Myers,
Scott Patterson a Terrence Ryan. Firma se hodlá stále více soustředit na vývoj
léků; ředitelem farmaceutické divize byl nově jmenován James Yee. A namísto
dříve do nebes vynášené Celery se miláčky médií stávají firmy, které o sobě
samy hovoří jako o "postgenomových" např. Atugen, Caprion a Merrimack.

Svět léků
Projekty spojené s analýzou sekvencí DNA byly dlouho motivovány především
zkoumáním průběhu evoluce. Pro známého britského evolučního biologa Richarda
Dawkinse byla DNA miliardy let starou "řekou z ráje", eventuálně "moudrostí
devonského moře". Věda sama o sobě však dnes investory příliš nezajímá dokonce
ani tehdy, když je schopná používat takto vzletných metafor. Informace získané
studiem lidského genomu však naopak stále více lákají farmaceutické firmy.
V této souvislosti se často můžeme setkat s názvy jako "personalizovaná" či
"informační" medicína. Jak si ji představit? Namísto kartičky zdravotní
pojišťovny budou naše údaje samozřejmě uložené na kartě čipové (eventuálně v
nějaké centrální databázi). Pokud budeme zraněni při dopravní nehodě,
ošetřující lékař se automaticky dozví např. o našich lékových alergiích.
Od počátku života bude lékařská péče ušita na míru našim genetickým dispozicím.
Každý člověk bude léčen jinak; každý dostane od svého ošetřujícího lékaře jiná
doporučení týkající se optimálního životního stylu. A to se stále pohybujeme na
relativně konzervativní úrovni, kdy genetických informací pouze využíváme, aniž
genom přímo měníme. I k tomu ovšem s největší pravděpodobností dojde. Média
mají sice tendenci prezentovat takovou budoucnost jednostranně negativně, ovšem
podstatně oprávněnější jsou optimistické pohledy na věc půjde prostě o další
technologii vylepšující kvalitu života, oprava vadného genu je v principu
totožná s opravou vadné kosti.
Setkání nových technologií a klasické medicíny ovšem není prosto problémů.
Farmakogenetika není preferovaným výukovým oborem na lékařských fakultách.
Biologové a genetici si často stěžují, že řada lékařů v praxi nepřihlíží k
poznatkům evoluční biologie. Aby medicína dokázala využít přicházející objevy,
musí se změnit i ona samotná nestačí pouze specializovaný diagnostický software
či návrh léků in silico. V této souvislosti kritizují představitelé
biotechnologických firem často také (podle nich) zbytečně dlouhý proces, který
brání rychlejšímu uvádění nových léčiv na trh.
Z hlediska Computerworldu je samozřejmě zajímavé, jak na přicházející
biotechnologickou revoluci reagují firmy ze světa IT. Spíše než o přímé angažmá
vesměs usilují o nové zákazníky.

Byznys pro HP
Představitelé společnosti Hewlett-Packard uvedli, že Evropa nemusí na poli
bioIT nijak zaostávat. Dominique Gillot z divize Life Science u HP doufá, že
firma by celkově mohla získat až 30 % trhu s IT infrastrukturou pro
biotechnologický sektor. Největším evropským zákazníkem HP je v bioIT
společnost AstraZeneca.

Cíle Microsoftu
Divizi nazvanou Healthcare Solution Group vyčlenil v rámci své struktury i
Microsoft. V čele skupiny stojí David Lubinski. Podle Lubinského ale Microsoft
nehodlá překotně investovat, např. na poli gridů a výpočetně náročných aplikací
je firma prozatím nováčkem. Spíše než na velké klienty jako Merck či Johnson &
Johnson by Microsoft chtěl v první fázi nabízet řešení malým výzkumným týmům.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.