Svět webových serverů nejsou jen Apači

Ačkoliv je dominance webového serveru s názvem Apache podle všech průzkumů (62,53 % podle Netcraftu) více než jasná, ...


Ačkoliv je dominance webového serveru s názvem Apache podle všech průzkumů
(62,53 % podle Netcraftu) více než jasná, stále ještě má cenu zabývat se jinými
variantami. Stejně jako mezi indiány i zde totiž existují jiné kmeny, které
sice nemusejí mít tolik členů, ale přesto mohou některými vlastnostmi zaujmout.
Samozřejmě hlavně se podíváme na dva největší konkurenty na tomto poli na
produkty firmy Microsoft a na server iPlanet konsorcia Netscape a Sun. Tím
ovšem naše procházka po webových strojích v žádném případě končit nebude. Zbylé
servery sice mají podle průzkumů podíl na trhu jen kolem 10 %, ale některé
jejich vlastnosti jsou natolik jedinečné, že se rozhodně vyplatí probrat je
podrobněji. U výběru webového serveru totiž platí to samé co v životě to, že
všichni volí jednu značku, nemusí svědčit o tom, že je to správná cesta právě
pro vás.
Proč ne Apače?
Po přečtení úvodu tohoto Tématu týdne vás jistě napadlo, proč vlastně by člověk
neměl zvolit Apache, vždyť je přece nejlepší. Anebo není?
Podobně jako řada dalších i já souhlasím s tvrzením, že Apache je nejlepší, ale
určitě ne v každé situaci. Tento webový server disponuje asi největší možností
konfigurace a společně s velkým množstvím rozdílných modulů asi neexistuje
téměř nic, co by nedokázal. Ale právě tato skutečnost spolu s jeho rozšířením z
něj dělá v řadě případů "nebezpečnou parní mlátičku".
Normálně přeložený server (pouze s několika základními moduly, ale nestripnutý)
má pod Linuxem velikost téměř půl megabajtu, v případě bezpečné SSL varianty se
pak jedná již o celý megabajt. Pokud ale po svém serveru žádáme pouze
jednoduché funkce a většina stránek je statických, pak asi takovéto monstrum
opravdu jen těžko využijeme. Dalším důvodem pro výběr jiného serveru mohou být
hardwarové nároky a pak také požadavky, které nemusí Apache tak lehce splnit
(např. ASP stránky, throttling apod.).
V neposlední řadě se jedná i o problém s bezpečností: Apache je sice velice
dobře odzkoušen a vlastních bezpečnostních rizik obsahuje jen velice málo, ale
právě díky svým velkým možnostem konfigurace můžete při nastavování udělat
osudovou chybu a hackerům zpřístupnit velice jednoduchý útok na váš počítač.

Král je mrtev, ať žije král
Počet webových serverů, které jsou zařazeny do průzkumu pořádaného firmou
Netcraft v červenci tohoto roku, dosáhl čísla 18 169 498. Ačkoliv je jinak Web
velice různorodý, v případě použitého softwaru bylo vše předem jasné první
Apache a pak dlouho nikdo. Protože tyto údaje jsou ale poněkud zkreslené,
pořádající firma se rozhodla poněkud změnit metodiku, a vše vypadá hned jinak.
Samozřejmě nejedná se o žádnou zásadní změnu a králem "aktivních" serverů se
stal opět Apache, ale již ne s tak drtivým náskokem jako v přehledu, který
počítal i s neaktivními servery. V tomto případě je pod pojmem aktivní server
uvažována DNS adresa, za kterou se skrývá ojedinělý obsah. Pokud tedy na tentýž
server ukazuje více DNS záznamů, pak je tento počítač započítán pouze jednou.
Na první pohled to sice vypadá jako možná nepodstatná změna, ale pokud uvážíme,
že např. na serveru register.com je zapsáno kolem 1,5 milionu adres a že za
většinou z nich se skrývá pouze stránka s oblíbenou zprávou "Under
construction", pak se situace asi poněkud změní.
Ve zmiňovaném přehledu to pak znamená, že z původního počtu téměř dvou desítek
milionů se toto číslo snížilo na méně než polovinu na 7,5 milionu aktivních
serverů, které byly dostupné na 3,4 milionu IP adres (tento nepoměr je způsoben
zejména používáním virtuálních serverů, kterých může být na jedné IP adrese
libovolné množství). V podílech jednotlivých serverů se tato změna projevila
vcelku razantně. Stabilní se ukázal server Apache, který ztratil kolem 3
procent a jeho podíl klesl na 59,56 %, mnohem hůře ale dopadl Netscape, jehož
podíl se snížil z necelých 7 % na 2,61 %. Jasným vítězem se při těchto nových
pravidlech stal Microsoft, který jediný neztratil a získal kolem 6,5 %, a jeho
podíl tak vystoupal na 26,84 %, tedy na necelou polovinu podílu serverového
indiána. Při hlubší analýze se ale tato změna dala očekávat, protože
spekulativní registrace byly prováděny na velkých serverech, které většinou
stavějí na Apachi nebo Netscapu, zatímco Microsoft je primárně používán na
domovských stránkách firem a není zatím příliš rozšířen pro hostování.
Protože je tento průzkum zaměřen hlavně na Ameriku a zde registrované top level
domény (.com, .org, .net), nelze výsledky zevšeobecňovat a tvrdit, že podobné
podmínky platí i v českých zemích. Zde si dovolím malou spekulaci podobně jako
tomu bylo v šerém dávnověku při boji prohlížečů, kdy podíl IE byl v naší
kotlině vyšší než v Americe, tak to samé myslím platí i o serverech. Můj osobní
odhad je, že trh je u nás rozdělen pouze mezi Apache a Microsoft a další
platformy téměř neexistují. Dokonce si dovolím tvrdit, že rozdíl mezi nimi bude
daleko menší a v žádném případě není podíl jednoho násobkem druhého rozdíl ve
prospěch Apache bude jen několik málo procent. Upozorňuji ale, že se jedná o
čirou spekulaci, jejíž pravdivost si však můžete ověřit např. zadáním několika
serverů na adrese www.netcraft.com/whats.
Jak vybírat?
Ačkoliv by předchozí odstavce mohly vyzývat k úvaze, že vše je již předem dáno,
a volit cokoli jiného než Apache nebo IIS nemá cenu, tak to v žádném případě
nebylo úmyslem. Jako ostatně v jakémkoliv oboru, konkurence je ten nejlepší
katalyzátor vývoje. Jenom díky ní jsou webové servery tak výkonné a mají tolik
funkcí, o jakých jste si mohli před několika lety nechat jenom zdát. I v dnešní
"apačské" době se tedy vyplatí vybírat správné rozhodnutí vám může ušetřit
hodně peněz a času.
Podívejme se tedy na požadavky, které je třeba klást na webový server poněkud
podrobněji:
Výkon jako u všeho v počítači tak i u webových serverů je výkon "až" na prvním
místě, návštěvníků vašich stránek může být opravdu mnoho a určitě je nechcete
nechat čekat, než jim váš přetížený server vygeneruje obsah. Na rozdíl od
databází nebo od vlastního hardwaru počítače jsme v tomto případě v relativně
těžké situaci neexistují totiž žádné standardní benchmarky pro webové servery.
V současnosti existuje sice např. SPECweb 99, ale ten je zejména vinou malého
počtu výsledků velice špatným rádcem. Asi nejlepší výsledky jsem v tomto směru
nalezl na stránce www.acme.com/software/thttpd/benchmark.html, kde jsou
výkonnostní výsledky pro některé servery. Tato data jsou sice trochu starší,
ale pro základní přiblížení určitě stačí. Důležité je si ovšem uvědomit, že
výkon všech těchto serverů je dostatečný, aby saturoval téměř libovolné
připojení do Internetu (to asi bude vždy úzké místo a ne server), a ani méně
výkonné servery není třeba odepisovat.
V případě, že očekáváte opravdu velký "trafik" a vaše stránky jsou náročné na
přípravu a z předběžných testů je jasné, že vám nebude v žádném případě stačit
výkon jediného počítače, pak je vhodné brát v úvahu i tento faktor. Některé
servery mají totiž podporu load balancingu nebo nějaké jiné škálovací metody
implementovánu přímo a nemusíte se pak spoléhat na další doplňující řešení
(iPlanet, Microsoft, Zeus).
Skriptování a CGI rozšiřitelnost pomocí CGI nebo skriptových jazyků je zejména
u složitějších stránek nebo u projektů, které si kladou větší cíle nezbytnou
nutností. Ačkoliv je pryč doba, kdy si každý myslel, že personalizace a různé
individuální vymoženosti přinutí uživatele navštěvovat ten nebo onen server.
Nadále ale platí, že dynamika je stále tím nejžádanějším zbožím. Vytvořit
aktivní stránky v PHP nebo ASP je oproti CGI programům v C otázkou téměř
dětského hraní. Na druhou stranu jsou zde určité problémy s výkonem a někdy i
bezpečností.
Podporovaná platforma tento bod je asi jasný a není třeba ho příliš rozebírat.
Většina serverů sice běží na všech hlavních platformách, ale velice často chybí
např. Windows nebo naopak Unix.
Bezpečnost o tom, jak moc bezpečný server je, lze vždy téměř s úspěchem
pochybovat. Je jasné, že bezpečnostní rizika při používání IIS, jehož kódy mají
jistě desetitisíce řádek, v porovnání s micro_httpd, který má 150 řádek, jsou
nesrovnatelná.
Podpora SSL tu oceníte v případě, že se chystáte vybudovat zabezpečený obchod,
anebo chcete mít jistotu, že vaše data nebude nikdo odposlouchávat. Důležité je
prověřit, jak silné šifrování server používá. Exportní limity sice již v USA
neplatí, ale to ještě neznamená, že to opravdu všechny firmy musely
zaregistrovat.
Konfigurovatelnost zde se jedná jak o vlastní nabízené možnosti, tak o vlastní
realizaci nastavování zda vše probíhá editací textového souboru anebo jestli
existuje grafické rozhraní, které vám celou práci nastaví.
Tím samozřejmě možné požadavky ani v nejmenším nekončí, ale ty zbylé závisí
vždy na konkrétním použití (HTTP 1.1, WebDAV, technická podpora, FastCGI apod.).
Konečně na trhu
Dosti tedy již teoretických úvah a vzhůru na trh, prodejců je zde mnoho a ceny
jsou více než příznivé většinou zadarmo. Samozřejmě ne všechny produkty co leží
na stáncích, mají tak příznivou cenu, ale alespoň ochutnat vám dají vždy.
IIS & comp.
Pořadí je jasně stanoveno a druhá příčka v počtu používanosti patří Microsoftu.
Hlavní slovo v této části koláče pak patří Internet Information Serveru (IIS)
ve verzi 5.0 (případně 4.0), daleko méně pak Personal Web Serveru. Při této
příležitosti by se rozhodně nemělo zapomenout na Microsoft Site Server, což je
excelentní nástroj pro tvorbu a spravování opravdu high-endových serverů, ale
ten se přece jen trochu vymyká z obsahu tohoto článku.
IIS 5.0 zřejmě nejlepší webový server pro NT platformu, který se s Apachem může
určitě směle měřit (ten je pro NT totiž také).
Hlavní výhodou je snadná instalace a správa, která se s editací httpd.conf u
Apache určitě nedá srovnávat. Další dobrou zprávou je pak podpora WebDAV
(Distributed Authoring and Versioning) publikování, vylepšený výkon zejména pro
kritické operace a pak indexování stránek.
Nevýhodou jsou vysoké nároky na hardware, neexistující verze pro Unix (ostatně
jak jinak) a pak nutnost přechodu na Windows 2000.
Závěr: Ideální pro intranet, ale oceníte jej i v reálném internetovém provozu.
Cena: zdarma, součást Windows 2000
Adresa: http://www.microsoft. com/windows/iis
Personal Web Server (PWS) pro uživatele Windows 98 jde asi o nejlepší možnost,
jak vstoupit do světa webových serverů jde vlastně o odlehčenou verzi
IIS.Ačkoliv se jedná o jednoduchý produkt, jsou podporovány ASP stránky, velice
jednoduchý na instalaci a správu.
Neexistují některé vlastnosti potřebné pro provoz opravdu kvalitního serveru
(Index Server, Certifikace apod.), výrazně pomalejší něž IIS.
Závěr: Ideální pro testování před publikováním, teoreticky použitelný pro
domácí stránky.
Cena: zdarma, součást NT 4.0 Option Packu
Adresa: http://www.microsoft. com/windows/ie/pws
Planeta s malým i
Třetí místo v počtu nasazených serverů patří firmě Netscape, jejímiž hráči jsou
jak starší servery Netscape Enterprise či FastTrack, ale hlavně nový produkt
iPlanet, který je vyvíjen společně s firmou Sun. Přínosem tvůrců Javy má být
zejména široká podpora tohoto jazyka v novém produktu.
iPlanet Web Server existuje ve dvou verzích, první s názvem FastTrack Edition
je k dispozici zdarma, druhá se pak skrývá za označením Enterprise Edition a je
již za peníze (cena kolem 1 500 dolarů).
V poslední verzi 4.1, která je konečně dostupná i pro linuxovou platformu, asi
nejvíce zaujmou některé high-end podporované standardy např. široká podpora
Javy, JSP, Servletů, CORBA, IIOP nebo LDAP 3.0. Tyto vlastnosti pak doplňují
některé vymoženosti, které ocení zejména správci velkých serverů SNMP podpora,
cluster management a rotace logů (není třeba vypínat server). Samozřejmostí je
pak podpora různých certifikátů, SSL a to i pomocí různých hardwarových
akcelerátorů využívajících standard PKCS#11.
Nevýhodou je stále ještě nedokonalá podpora Javy 2.
Závěr: Ideální server, pro ty, kteří mají vysoké nároky a postavili svoje
aplikace na programovacím jazyce Java.
Cena: zdarma v okleštěné verzi FastTrack, jinak za 1 495 dolarů za CPU
Adresa: http://www.iplanet.com
Další kohouti na dvoře
Na ostatní servery nám sice již v tomto textu nezbývá příliš místa, ale tomu se
asi není třeba divit, první tři na trhu opravdu dominují. Přesto je dobré se na
ně podívat, vlastnosti některých z nich jsou opravdu jedinečné a v některých
případech jsou i lepší než některý server z první trojky.
Lotus Domino poněkud zvláštní server, který využijete jen v případě, že chcete
na Webu publikovat velké množství dokumentů, nejlépe ve formě e-zinu. Protože
se jedná o velice silný nástroj (je používán většinou firem ve Fortune 500),
jeho použití není v žádném případě zcela jednoduché a vyžaduje zkušeného
programátora, kterých není mnoho. Za to ovšem dostáváte do rukou velice silný
nástroj, který při dobrém řízení dokáže dělat zázraky.
CERN httpd (znám také jako W3 httpd) s takovýmto programem se již nesetkáte,
ale je dobré jej uvést. Tento stařičký program, který již dlouho není dále
vyvíjen, je asi nejstarší webový server na světě. Pokud mu tedy chcete vzdát
čest, pak se zastavte na adrese www.w3.org/Daemon/.
Boa velice rychlý server, který dokáže vytáhnout maximum i ze staré 386. Jeho
hlavní výhodou je zpracování požadavků v jediném vlákně (pomocí funkce select)
a k forkování (vytváření dalších procesů) dochází jen v případě pouštění CGI
programů a u některých extenzivních úkolů. Protože se jedná o relativně
jednoduchý program, jeho konfigurace je jednoduchá a server je velice bezpečný
pokud tedy máte hodně statických stránek a minimum CGI utilit, pak je Boa spolu
s vyřazeným Pentiem ideální variantou. Adresa je http://www.boa. org.
Jigsaw tento server nahradil CERN httpd a je obecně uznáván jako webový server
budoucnosti je totiž naprogramován v Javě a opravdu úplně všechno je objektově
orientováno. V případě, že tedy chcete přidat nějakou vlastnost, stačí jen
napsat vlastní objekt, který bude plnit vámi požadované úkoly. Bohužel je
pravda, že jde opravdu spíše o server zaměřený do budoucna, ale pro ty z vás,
kteří chtějí vědět, kam webové servery mohou směřovat, rozhodně může být
zajímavé tento prográmek nainstalovat a podrobněji prozkoumat stačí jen
nastavit váš browser na adresu www.w3.org/Jigsaw/.
Zeus další rychlík mezi servery (někteří dokonce říkají, že má božskou
rychlost), který se rozhodně vyplatí zařadit do výběrového kola, zejména v
případě, že plánujete opravdu silný server. Zeus oplývá několika výjimečnými
vlastnostmi, jako je např. startování a zastavování virtuálních serverů
nezávisle, real-time statistika, bandwith throttling (nastavení limitů pro
každý virtuální server) a široká podpora clusterování. Domovskou stránkou
tohoto serveru je adresa www.zeus.co.uk.
A co ty nejmenší
Počet webových serverů je samozřejmě mnohem větší než prostor tohoto tématu, a
tak se na každého nedostalo a asi by to ani nebylo možné, vždyť např. na
serveru freshmeat.net je v sekci daemons/http k dispozici téměř 100 serverů.
Některé jsou často unikátní např. micro_httpd si vystačí pouze se 150 řádky
kódu, AOLServer nabízí podporu Tcl/ /Tk apod. Mezi webovými servery najdete
dokonce i takové exoty, jako např. AWKhttpd (server napsaný v AWK) nebo
ps-httpd (ten je pro změnu napsán v PostScriptu).
Je tedy vidět, že výběr je opravdu veliký. Apache sice asi zůstane (společně s
IIS) tím nejčastěji voleným serverem, ale důležité je si uvědomit, že ne
všechno tento Geronimo webových serverů zvládne a že se rozhodně vyplatí
podívat i po konkurenci.

0 2191 / alsn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.