Systémová integrace a poskytovatelé služeb IS/IT

Vývoj v oblasti informačních systémů a informačních technologií (IS/IT) je dnes natolik rychlý a změny jsou tak zás...


Vývoj v oblasti informačních systémů a informačních technologií (IS/IT) je dnes
natolik rychlý a změny jsou tak zásadní, že si vynutil i koncepčně nové
přístupy k řešení informatiky na podnikové, regionální i celostátní úrovni.
Jedním z velmi frekventovaných nositelů těchto přístupů je systémová integrace,
která se ke konci 80. let ve světě a velmi brzo i u nás stala téměř ústředním
termínem aplikované informatiky.
Na podstatu a formy systémové integrace se názory značně různí, a to zejména v
praxi, kde se jako systémový integrátor prezentují firmy poskytující převážně
technickou stránku řešení až po nejrůznější konzultační firmy vystupující jako
integrátor mnoha různých dodavatelů různých produktů. Velmi často se různí
pohledy zákazníků, dodavatelů IT a dalších pracovišť i na mnoho
realizačních otázek systémové
integrace organizačních, projekčních, technických, cenových.
Následující článek prezentuje některé údaje a názory, které vznikly na základě
jedné z aktivit České společnosti pro systémovou integraci. Ta proběhla v 2.
polovině minulého roku a zaměřila se na zpracování tzv. profilů systémových
integrátorů a poskytovatelů služeb IS/IT na českém trhu.
Trocha historie
Informační systémy 70. a 80. let byly založeny na relativně stejnorodých
aplikacích a technologiích, při jistém zjednodušení se jednalo o jeden
centrální počítač, jeden operační systém, jednu databázi, jedno vývojové
prostředí. Aplikace měly velmi podobný charakter a uživatelé byli spíše
pasivními dodavateli dat a příjemci výstupů. Celý informační systém tak měl
relativně kompaktní charakter. Vývoj, realizace a řízení takovéhoto systému
měly podstatné problémy, jako např. spolehlivost techniky, dostatečný výkon a
rychlost zpracování, synchronizaci jednotlivých prací, dávek, vstupní a
výstupní kontroly apod. Informační systémy 90. let prošly mimořádně rychlým
vývojem a jejich současný stav lze charakterizovat 3 klíčovými faktory:
zkracující se doba mezi inovacemi doba mezi dvěma inovacemi informačních
technologií se stlačuje z několika let na několik měsíců. V širším slova smyslu
se však zkracuje i doba inovací aplikačních produktů a stejně tak i doba
"inovací" požadavků na tyto aplikace. Stejně se postupně zrychluje tempo nároků
i na koncepční změny informačního systému, a to vlivem stále vyšší rychlosti
změn ekonomického a obchodního prostředí,
vysoká heterogenita produktů, aplikací i služeb na úrovni základních
technologií (technika, základní software) je to běžně známý fakt. Vedle toho je
však současný informační systém tvořen i aplikacemi zcela rozdílného
charakteru. Jako příklady uveďme vedle
základních aplikací pro taktické a operativní řízení (účetnictví, obchod,...) i
manažerské aplikace, aplikace pro realizaci elektronického obchodu, kancelářské
systémy, specializované bankovní produkty, zákaznické systémy v energetice atd.
Pro všechny tyto aplikace je typické, že jsou často určeny různým typům
uživatelů, jsou založeny na různých technologiích, různě se projektují a různě
se provozují. Z toho lze i odvodit, že za těmito aplikacemi jsou i různí
dodavatelé s různým charakterem produktů i služeb,
globalizace ekonomického a informačního prostředí to samozřejmě primárně
souvisí s globalizací světového trhu. Kromě toho je však tato globalizace
dynamizována řadou dalších, ale velmi podstatných faktorů, zejména komunikační
infrastrukturou, vysokou dostupností počítačových a datových zdrojů (interních
i externích), rozvojem informatické vzdělanosti populace.
Všechny tyto faktory mají zásadní dopad na celkový přístup k řešení rozvoje a
řízení informačního systému. Stále více služeb je tzv. "outsourcováno",
zajišťováno externě a externí dodavatelé musí být efektivně koordinováni,
heterogenní technologie i aplikace musí být "vtěsnány" do jednoho funkčního
celku, externí informační zdroje v globálních počítačových sítích nabývají,
oproti interním, na stále větším významu a musí být zajištěn jejich efektivní a
kvalitní výběr atd.
V realizaci informačních systémů se tak oproti minulosti minimalizuje podíl
vlastních vývojářských aktivit. Na druhé straně se stává stále složitější a
podstatnější otázka integrace hotových, existujících produktů, zdrojů,
nabízených služeb, ale i uživatelských požadavků a představ. Současné a zejména
perspektivní nároky na rozvoj informačního systému a jeho řízení vyplývají
zejména z ekonomických, obchodních a provozních potřeb a cílů firmy a současně
nových možností IT.
Existují zde 3 hlavní cíle. Zaprvé, zajištění vysoké funkcionality informačního
systému, tj. nejen na úrovni základních evidenčních, resp. transakčních funkcí,
ale především funkcí analytických (finančních, prodejních apod.), funkcí pro
podporu rozhodování a funkcí kontrolních. Tyto funkce jsou dnes podporovány
nejen kvalitním aplikačním softwarem (typu ERP), ale i rozvojem oblasti
označované souhrnně jako "business intelligence" (aplikace EIS, datových
skladů, data mining apod.), strategickými aplikacemi vyvíjenými "na míru" mimo
standardní produkty. Specifické nároky na funkcionalitu IS/IT a současně jeho
řízení přináší prostředí nadnárodních společností, rozvoj elektronického
obchodu apod.
Dále se jedná o dosažení požadované úrovně disponibility informačního systému a
informačních technologií, tj. klíčových systémových vlastností bezpečnosti,
spolehlivosti, flexibility, požadovaného výkonu, systémové doby ode-zvy.
Zajištění disponibility je složitější o to, že se do ní promítá celá řada
aspektů mimo vlastní informatiku. Tak např. řešit v současné době izolovaně
bezpečnost IS/IT bez dalších bezpečnostních technických a organizačních
opatření v rámci celého podniku je značně problematické. Kromě toho dosažení
potřebné úrovně disponibility musí být i v odpovídajících nákladových relacích.
A za třetí, rozvoj a provoz IS/IT musí trvale sledovat maximalizaci poměru
cílových ekonomických, případně mimoekonomických efektů IS/IT a vynaložených
nákladů. Znamená to optimalizovat náklady na IT produkty a služby a současně
orientovat využití IS/IT na jasně definované a pokud možno měřitelné efekty.
Souhrnně řečeno, uvedené aspekty vedou i k podstatným změnám v celkovém
konceptu IS/IT a v procesech a metodách projekce.
Postup tvorby informačního systému je, s jistým zjednodušením, stále více
založen na těchto základních fázích:
vytvoření celkového konceptu IS/IT a jeho celkové architektury,
definování požadavků na jednotlivé, velmi různorodé úlohy a projekty a jejich
vzájemné vazby,
výběr adekvátních produktů, zejména aplikačního softwaru,
úpravy a dotváření vybraných produktů podle stanovených požadavků,
vzájemná integrace jednotlivých projektů a jim odpovídajících produktů, s nimi
spojených služeb a nezbytná koordinace jejich dodavatelů a poskytovatelů.
S těmito změnami vznikla na počátku 90. let potřeba nového pojetí realizace
informačních systémů a zejména jejich řízení, tj. řízení, kde jeho klíčovými
aspekty jsou aspekty integrační. Vznikla tak potřeba rozvoje a řízení
informačního systému na principu systémové integrace.
Systémová integrace
Systémovou integraci v oblasti informačních systémů a informačních technologií
chápeme jako metodu vývoje, provozu a řízení IS/IT, jejímž cílem je komplexní a
integrovaný informační systém podniku. Tohoto cíle lze dosáhnout optimální
kombinací a integrací vhodných komponent a služeb od různých dodavatelů.
Systémovou integrací se tedy pomocí integrace různorodých zdrojů a služeb
vytváří integrovaný produkt komplexní informační systém.
Systémový integrátor jako dodavatelský subjekt či specializovaný profesionální
tým by měl nabídnout a poskytovat tyto služby:
formulace celkové koncepce informačního systému ve vazbě na podnikové cíle,
návrh celkové architektury IS/IT,
projekční služby jako analýza, návrh, implementace a instalace jednotlivých
částí IS,
výběr vhodných produktů pro realizaci projektů (od aplikačního softwaru až po
dílčí technické prostředky),
instalační služby technických prostředků, kabeláže, základního softwaru,
školicí služby,
podíl na řízení projektů a provozu IS/IT,
zajišťování rozvoje IS/IT v souvislosti s novými funkčními požadavky, datovými
zdroji, rozvojem informačních technologií a rozvojem znalostí uživatelské sféry.
Většinu uvedených služeb by měl systémový integrátor zajišťovat komplexně, na
některých se v různé míře podílí (formulace celkové koncepce IS/IT, projekční
služby apod.). Systémová integrace se tak promítá do všech 3 úrovní řízení
IS/IT strategického (formulace informační strategie a její postupné naplnění a
rozvoj), taktického (řízení vývoje jednotlivých částí IS realizací jednotlivých
projektů a zajištění zdrojů pro jejich řešení a uvedení do provozu),
operativního (řízení provozu a údržby IS, správa technologické základny,
zajišťování permanentních konzultačních služeb apod.).
S uvedeným pojetím funkcí systémového integrátora je zřejmé, že jde o
kvalifikované a časově náročné práce. S tím pak souvisí otázka, kdo má úlohu
systémového integrátora plnit. Poměr mezi dvěma krajními variantami, kdy
systémový integrátor = uživatel, resp. oddělení informatiky vers. systémový
integrátor = externí dodavatel, se stále výrazněji přiklání na stranu systémové
integrace v podobě externí služby.
Externí systémový integrátor vystupuje vůči zákazníkovi jako hlavní dodavatel
IS/IT a zodpovídá na základě kontraktu za kvalitní a včasné vytvoření a
zavedení informačního systému podniku. Přechází tak na něj zodpovědnost za
koordinaci práce všech subdodavatelů.
Důvody pro externí formu zajištění systémové integrace lze hledat především v
současných vysokých personálních a kvalifikačních nárocích na řešení a provoz
IS/IT, v ekonomické náročnosti přípravy specialistů v informatice, v nezbytném
zázemí v dodavatelích informačních technologií a v neposlední řadě v obecných
tendencích k outsourcingu, resp. vytěsňování všech specializovaných činností
mimo podnik k externím dodavatelům.
Profily systémových integrátorů
Česká společnost pro systémovou integraci (ČSSI) v návaznosti na předchozí
obdobné aktivity zaměřené na zpracování profilů standardních ERP aplikačních
balíků, systémů pro manažerské aplikace (EIS) a datových skladů připravila
další takový přehled tentokrát orientovaný na profily firem poskytovatelů
služeb v oblasti IS/IT, především systémových integrátorů. Hlavním záměrem této
iniciativy bylo nabídnout uspořádané, strukturované informace o klíčových
charakteristikách, nabízených produktech a službách všech vybraných firem.
Každá z oslovených firem měla možnost uvést své údaje v předem definované
struktuře. Výchozí návrh profilu byl oponován několika experty z vysokých škol
i praxe a následně projednán a odsouhlasen v radě ČSSI. Na základě toho bylo
zpracování profilu nabídnuto cca 60 vybraným firmám, přičemž základními
kritérii výběru byla síla firmy (dle žebříčku Computerworld Top 100) a
orientace na poskytování komplexních služeb. Z obeslaných firem obdržela ČSSI a
do svého časopisu pak zařadila 40 zpracovaných profilů.
Pro posouzení dalších uvedených informací je účelné zdůraznit některé principy,
na nichž byla příprava profilů založena. Především vyplnění jednotlivých bodů
profilu bylo nepovinné. U většiny zadaných bodů se předpokládala kvantitativně
vyjádřená odpověď nebo odpověď ve formě Ano/Ne, ale s možností doplnění dalšího
textového komentáře. Údaje uvedené v profilech nebyly ze strany ČSSI
verifikovány, ale na druhé straně bylo nezbytným předpokladem konkrétní uvedení
zpracovatele profilu nebo kontaktních pracovníků firmy, u nichž bylo možné
uvedené informace ověřit.
Obsahem profilu byla, vedle nezbytných identifikačních údajů, specifikace
nabízených produktů (ve struktuře technické prostředky, sítě LAN, databázové
systémy, kancelářské systémy, typový aplikační software (ASW), vývojová
prostředí pro tvorbu a údržbu softwaru, manažerské systémy (EIS), datové
sklady, produkty elektronické výměny dat a elektronického obchodu) a
specifikace nabízených služeb (ve struktuře projekční, konzultační a školicí
služby, síťové služby, ostatní poskytované služby).
Za jednu z nejvýznamnějších částí profilu je však považováno vymezení pojetí
systémové integrace a outsourcingu jednotlivými dodavateli a jejich konkrétní
aplikace u zákazníků. Smyslem této části bylo vymezit přístup firmy k systémové
integraci, tj. zejména cíl, který se z hlediska zákazníka systémovou integrací
naplňuje i přehled hlavních zákazníků, kde firma systémovou integraci
zajišťuje. V případě outsourcingu šlo obdobně o vymezení nabízených služeb,
(např. outsourcing vývoje IS, outsourcing správy sítě LAN, správy sítě WAN,
outsourcing datového centra, outsourcing provozu ASW) a jejich konkrétní
uplatnění u zákazníků. Specifická část profilu byla věnována i cenovým
charakteristikám produktů a služeb, ale je třeba přiznat, že návratnost
vyplnění tohoto paragrafu byla relativně slabší a proto jsme nepokládali za
účelné je do dalších analýz zařadit. Profil obsahoval i řadu dalších údajů,
jako např. nabízené metodiky a nástroje, udělená ocenění, účast v národních a
mezinárodních orgánech. Zpracované profily byly v závěru minulého roku v plném
znění, pouze po formálních úpravách, otištěny v časopise Systémová integrace.
Vybrané údaje
V tabulce uvádíme přehled vybraných údajů z profilů, tj. základní, kontaktní
informace jednotlivých firem, strukturu pracovníků a ve stručné maticové formě
i nabízené služby. Ze shromážděných údajů je možné odvodit některé další
pohledy na stav tohoto trhu u nás, samozřejmě pouze v segmentu oslovených firem
poskytujících služby systémové integrace.
První graf dokumentuje rozdělení vybraných firem podle personální síly, tj.
firmy s celkovým počtem do 50 pracovníků, s 51-100 pracovníky atd.
Pro posuzování personální struktury může být zajímavé i rozdělení firem podle
počtu konzultantů. Největší celkový počet konzultantů působí ve velkých firmách
s počtem konzultantů nad 50 a současně největší počet firem je s počtem do 10
konzultantů. Obdobně lze sledovat i další profese ve struktuře, která je
uvedena v předcházejících tabulkách. Některé zajímavé informace vyplynuly i ze
struktury nabízených produktů. Všechny z uvedených firem nabízejí některý z
produktů aplikačního softwaru a s nimi spojené služby, většina z nich více než
jeden produkt (i když se ve všech případech nejednalo o ERP systémy). Z ERP
aplikací byl u devíti dodavatelů uveden systém SAP R/3, u čtyř dodavatelů BAAN
a u ostatních systémů byl jejich výskyt u jednoho nebo dvou dodavatelů. Z údajů
o struktuře nabídky manažerských aplikací na bázi produktů EIS vyplývá, že 37 %
z uvedených firem dnes nenabízí žádný z produktů EIS ani služby s nimi spojené.
Na druhé straně např. firma APP nabízí dokonce 5 různých produktů.
Na závěr tohoto přehledu se vrátíme k otázce služeb systémové integrace a
outsourcingu. V tomto případě neuvádíme přesnější rozdělení služeb, neboť
profil byl postaven tak, aby jednotliví dodavatelé specifikovali vlastní pojetí
obou služeb a zákazníky, kde jsou tyto služby implementovány. Vesměs byla
systémová integrace pojata jako komplex služeb, a to zejména v oblasti tvorby
celé koncepce IS/IT, řízení projektů různého charakteru, řízení a integrace
dodávek produktů a služeb vlastních nebo ostatních firem pro zákazníka a dále
pak řada specializovaných služeb, zejména v oblasti nasazování ERP systémů,
vývoje aplikací, správy provozu aplikací, resp. celého informačního systému.
Podrobnější údaje a názory lze získat z jednotlivých profilů, které jsou
uvedeny v časopise Systémová integrace.
Závěrem
Systémová integrace jako metoda řešení a řízení IS/IT má v současné době vysoce
heterogenních produktů, datových zdrojů a služeb své opodstatnění a
pravděpodobně je perspektivou i dalšího rozvoje informačních systémů. To
vyplynulo z většiny zpracovaných profilů. I přes různá chápání a pojetí
systémové integrace se většina dodavatelů přiklání k jejímu komplexnímu pojetí,
pokrývajícímu co nejširší spektrum produktů a služeb v IS/ /IT, ať už
zajišťovanými vlastními kapacitami nebo subdodavatelsky.
Převažující tendence k zajištění systémové integrace externím dodavatelem má
své racionální důvody, avšak na druhé straně také řadu otevřených otázek a
problémů, které je nezbytné v konkrétních situacích řešit, jako např. jak
zajistit výběr systémového integrátora, jak volit způsob řízení a realizace
projektů v kooperaci se systémovým integrátorem, jak řešit způsob výběru
doplňujících komponent IS/IT, event. celých aplikací, jak bude vypadat cenová
tvorba za systémovou integraci apod.
I přes uvedené i další problémy v systémové integraci je velmi pozitivní
především rostoucí úroveň služeb nabízených systémovými integrátory na našem
trhu. Ještě pozitivnější je však rostoucí náročnost zákazníků a zkušenosti a
kvalifikace v celé této oblasti. Česká společnost pro systémovou integraci
právě v této souvislosti zahajuje navazující aktivitu, a to zpracování profilů
referenčních aplikací, resp. zákazníků systémových integrátorů, které budou
následně transformovány do souhrnných přehledů a publikovány (bližší informace
na www.cssi.cz).
Jiří Voříšek je vedoucím katedry informačních technologií na VŠE a prezident
ČSSI, Jan Pour je člen katedry IT VŠE a šéfredaktor časopisu Systémová
integrace.
9 0606 / ramn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.