Systémy, které se dokáží samy léčit

Software a hardware schopný automaticky odstraňovat vlastní poruchy je na dohled. V současnosti platí, že většinu por...


Software a hardware schopný automaticky odstraňovat vlastní poruchy je na
dohled.
V současnosti platí, že většinu poruch IT systémů musí řešit lidská obsluha. Ať
už jde o selhání softwaru nebo hardwaru, automatizované nástroje jsou schopny
pouze pomoci se sběrem, případně s analýzou podkladů pro konečné rozhodnutí,
jehož tíha však už leží na člověku. Ve vývoji jsou ovšem již systémy, které
budou selhání řešit kompletně samy.
Před několika lety přestal v serveru jisté pojišťovny fungovat proces uzamykání
souborů, přičemž dodavatel nebyl schopen vytvořit záplatu, která by chybu
opravila. V důsledku této chyby mohlo za určitých okolností k jakémukoli
souboru přistupovat více uživatelů současně a provádět nad ním operace, které
způsobovaly nekonzistence.
Nick van der Zweep, IT administrátor pojišťovny, nakonec vytvořil vlastní
skript, jenž jednoduše restartoval proces uzamykání souborů pokaždé, když došlo
k jeho selhání zhruba každých deset minut. "Bylo to lepší, než abych měl na
krku stovky děsně naštvaných uživatelů," vzpomíná. Van der Zweep je nyní
ředitelem pro virtualizaci a utility computing firmy Hewlett-Packard.
Van der Zweepův skript byl ranným příkladem samozotavitelného softwaru, obecné
kategorie, jež si získává stále větší pozornost výzkumníků i výrobců, jakými
jsou společnosti HP, IBM nebo Computer Associates.
Samoopravné funkce pro své produkty však aktivně zkoumá a vytváří i mnoho
dalších firem. Na trhu jsou již produkty, které automaticky opravují komponenty
nebo subsystémy jako třeba servery, které jsou vytíženy na maximum své
kapacity. (V daném případě je program schopen automaticky připojit více serverů
nebo bladů). Analytici tvrdí, že během příštích dvou až pěti let se bude
pozornost zaměřovat na systémy, které jsou schopny automaticky opravit celé
kombinace aplikací, výpočetních zdrojů nebo systémů pro ukládání dat.

Počítače a sebeuvědomění
Existuje několik definic samozotavení se a ty se od sebe poměrně významně liší.
"Samozotavení znamená, že v případě výskytu problémů s infrastrukturou je tato
schopna se s nimi vypořádat," vysvětluje třeba Alan Ganek, viceprezident pro
autonomní computing společnosti IBM.
Ganek uvádí, že když IBM provozovala webové stránky pro tenisový turnaj U.S.
Open, software řešil špičky v zatížení přidáním výpočetního výkonu z dalšího
serveru, aby tak zachoval vysokou dostupnost služeb.
"Samozotavení je schopnost libovolné technologie monitorovat samu sebe,
automaticky zjišťovat problémy a následně začít aplikovat řešení, které tyto
problémy obejde nebo odstraní," definuje uvedený termín zase Jean-Pierre
Garbani, analytik firmy Forrester Research. Například produkty HP jsou podle
něj schopny odhalit nadcházející selhání procesoru zjištěním jednobitových chyb
ve vyrovnávací paměti a jsou schopny automaticky zapnout na stanici zákazníka
procesor jiný.
Pokud se zamyslíme nad dvěma výše uvedenými příklady, pak je zřejmé, že
samozotavení může obsahovat jak prvky takzvaného utility computingu (tedy
shromažďování využitelných výpočetních zdrojů v případě potřeby), tak autonomní
computing (například opravení základního systémového problému, pokud k němu
dojde).
Richard Ptak, analytik bostonské společnosti Ptak, Noel & Associates,
poznamenává, že samotný pojem samozotavení je zmatený, avšak aby byl systém
skutečně samozotavitelný, pak podle něj musí vykonávat čtyři funkce:
monitorování sebe sama, samočinnou analýzu, plánování a vykonávání. Dnešní
systémy podle něj tyto čtyři funkce implementují s různými stupni vyspělosti.
"Skutečnou výzvu představuje prosazení implementace všech čtyř uvedených kroků
na nejnižších úrovních na úrovni jednotlivých zařízení a obvodových prvků,"
říká Ptak. Předpovídá, že během dvou let vytvoří někteří výrobci samoopravné
čipy, které budou během čtyř let schopny podporovat samoopravná zařízení; za
zhruba další rok by mohly následovat organické obvody, jež budou schopny se
samy přizpůsobit a napravit své chyby a selhání. Výrobci podle Ptaka začnou
pravděpodobně během několika měsíců spolupracovat na spojení čtyř fází
samozotavení.

V síti
Výzkumníci Georgia Institute of Technology se snaží prostřednictvím zařízení
darovaného firmou IBM vytvořit samoopravné systémy pro firemní prostředí.
"Zkoumáme, jak zlepšit schopnost systémů reagovat na výpadky a další události
rychleji než dnes," vysvětluje Karsten Schwan, ředitel Centra pro
experimentální výzkum počítačových systémů.
"Jednou z oblastí výzkumu se stane nalezení cest, jak by systémy mohly provádět
automatické opravy napříč síťovými vrstvami od fyzické první vrstvy až po
sedmou aplikační vrstvu třeba s využitím síťového middlewaru," upřesňuje Schwan.
Dnes například protokol TCP zpomaluje odesílání paketů na nižších síťových
vrstvách, a to zvláště pokud zahrnují bohatý multimediální obsah. "To serverům
běžícím nad TCP nemusí vždy vyhovovat," říká Schwan. "S patřičným middlewarem
by systém mohl rozhodnout o podniknutí určitých kroků ovlivňujících přenos,
jako je vyšší komprese multimediálního obsahu, přidělení více procesorových
zdrojů, nebo dokonce třeba odeslání náhledu namísto celého obrázku," tvrdí.
Také agentura DARPA (Defence Advanced Research Projects Agency) vyhodnocuje
návrhy na podporu výzkumu a testování samoopravných systémů pro vlastní program
Self-Regenerative Systems. Vedení války po sítích vyžaduje podle představitelů
DARPA robustní systémy, které jsou schopny automatické a dynamické odezvy na
náhodné i úmyslné chyby.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.