TCP/IP na scéně

Už je to tak. Sítě jsou sítě a TCP/IP je prostě kapitola poněkud odlišná. Ano, mám na mysli sítě LAN. Tam je to vc...


Už je to tak. Sítě jsou sítě a TCP/IP je prostě kapitola poněkud odlišná. Ano,
mám na mysli sítě LAN. Tam je to vcelku jednoduché. Ale co když se LANka napojí
na Internet či na něco obdobného? A už jenom případ, kdy máme 2 LANky
propojit...
A co zkratky jako NIC, PPP, DNS, PING, IP, UUCP, SLIP, DDN, SMTP, jsou pro vás
stále ještě neprůhledné? Chcete se dozvědět o tom, co se děje ve vašem
počítači, když je napojen na Internet? Potřebujete znát podrobnosti o
přenosových protokolech bloumajících vaší sítí?
Vidíme, že se před námi otevírá nový svět, svět, do kterého by bylo radno
obstarat si nějakého průvodce. Nám všem je určena nepříliš žhavá novinka
překlad nakladatelství Computer Press s lakonickým (avšak vše říkajícím) názvem
TCP/IP.
Veškeré povídání je rozděleno do 13 kapitol a 8 dodatků. První kapitola je
takovým úvodem vysvětlíme si prapůvod protokolů TCP a IP a jejich návaznost na
Internet. Pochopitelně je zmíněn i OSI model, z něhož odvodíme architekturu
protokolu TCP/IP. V kapitole doručování dat nás čekají termíny jako IP adresa,
směrování, multiplexing, rozklad adres, porty, sockety, za kterými následuje
objasnění jmen a adres (tabulka hostů, Domain Name Service, domény a
subdomény). Od čtvrté kapitoly se již budeme zabývat konfigurováním sítí
začneme získáním IP adresy a jména domény. Pátá kapitola hovoří o dvou
souborech, které tvoří základ konfigurace TCP/IP na unixových systémech (je to
konfigurační jádro a soubor /etc/inetd.conf) a šestá pak o konfiguraci síťového
rozhraní (příkaz ifconfig, netstat), instalaci protokolu SLIP (příkazy slattach
a sliplogin), a PPP.
Sedmá kapitola detailně popisuje konfiguraci směrování (příkazy ping, route),
přičemž se dozvíme o nejběžnějších interních (RIP, Hello, OSPF) a externích
(EGP, BGP) protokolech a o příkazu gated. Poslední "konfigurační" kapitola
(taková nepovinná nadstavba) nás zavede k službám jmen DNS (unixový BIND
konfigurace resolveru, name serveru, vytvoření zónového souboru). V deváté
kapitole autor věnoval pozornost vybraným síťovým aplikacím, které vyžadují
zvláštní nastavení unixové r příkazy (rlogin, rsh, rcp), síťový souborový
systém (NFS) a Network Information Service (NIC). V závěru je pojednáno o
exportu souborových systémů (soubory /etc/exports a /etc/fstab, příkaz mount).
Jedna z nejdelších částí knihy popisuje jak jinak elektronickou poštu a tedy
program sendmail (význam "aliasů" a soubor /etc/aliases, konfigurační soubor
/etc/sendmail.cf, jeho obsah, testování a modifikování). Nejobsáhlejší (a v
podstatě tematicky poslední) kapitola jedenáctá rozebírá různé problémy s
TCP/IP. Po obecném úvodu (jak k problémům přistupovat, tipy pro jejich hledání)
se podrobněji seznámíme s diagnostickými příkazy ifconfig, arp, netstat, ping,
nslookup, dig, ripquery, traceroute, etherfind.
O tom, jak je důležité zabezpečit síť, si přečteme v kapitole dvanácté a
dozvíme se o plánování bezpečnosti, heslech a jejich stárnutí, kontrole
bezpečnosti aplikací, sledování přihlašovací aktivity, omezení přístupu,
kódování (příkazy des, crypt) a konečně také o firewallech. Jako závěr je
míněna kapitola poslední třináctá ve které se naučíme používat informace
soustředěné na Internetu. Začneme "eftépéčkem", podíváme se na službu archie a
zkusíme i gopher. V dodatku A nalezneme odkazy na důležité síťové kontakty, v
dodatku B formuláře pro důležité registrace, dodatek C obsahuje referenční
popis programu gated a v dodatku D jest totéž o programu named. Dodatek E je
příklad konfiguračního souboru sendmail.cf, v dodatku F objevíme důležité
hlavičky (hlavička P datagramu, TCP segmentu, ICMP zprávy Parameter Problem),
následuje dodatek G s referenčním popisem programu password+ a konečně dodatek
H, kde nalezneme FTP servery s důležitými a v knize probíranými programy.
V knize nalezneme hezké čtivé úvody do jednotlivých kapitol. V podstatě je
možno je doporučit všem, kteří se alespoň okrajově zajímají (nejen) o sítě.
Takovou je např. kapitola o bezpečnosti. Občas nás překladatel potěší, a to
tehdy, když do textu vloží své vlastní poznámky (např. str. 27).
Na straně 441 je návod, jak si pomocí FTP stáhnout nějaký software. Pro ty,
kteří o FTP již něco ví, je tato douška úplně zbytečná (a těch je asi většina
vzhledem k probíranému tématu). Ti, kteří o FTP ještě neslyšeli, nemohou však z
tohoto návodu nic pochytit je příliš stručný.
Jedná se o překlad, přičemž originál vyšel již v roce 1992. Od té doby ušel
Internet (a nejen u nás) notný kus cesty vpřed. Je sice pravda, že mnohé
standardy se pochopitelně nezměnily (a o nich je v knize nejvíce), nicméně
některé poznámky se mohly aktualizovat (např. počet počítačů zapojených do
Internetu číslo 600 000 pro rok 1991 je vcelku žertovné). Na aktuálnosti
ztratila především kapitola poslední Zdroje informací na Internetu. Rovněž u
tabulky Kontakty na Internetu asi budeme uvažovat, nedělá-li si z nás náhodou
překladatel legraci. Na co nám budou kontakty v USA, a ještě k tomu z roku
1991? Raději bychom jistě uvítali poněkud reálnější údaje pro naši republiku.
Ale na druhou stranu, Internet není těžištěm této knížky.
Vzhledem k tomu, že podobná česká literatura není na našem trhu k dispozici, je
zřejmé, že si dnešní titul najde rychle své místo v knihovnách. Kniha je
napsána (a přeložena) vskutku kvalitně. Nesmíme ale zapomenout, že je psána z
pohledu operačního systému Unix a pokud využíváme TCP/IP s kombinací s jiným
operačním systémem (Windows 95/NT), pak tato kniha nemusím být pro nás právě
tou pravou.
(Craig Hunt: TCP/IP Konfigurace a správa sítí. Z anglického originálu vydaného
roku 1992 přeložil Jiří Veselský. Computer Press, Praha 1997. Stran 476, cena
345 Kč.)
8 0775 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.