Tiskárna a kopírka jedno jest

Jak vlastně pracují přístroje, které v sobě integrují tiskárnu, kopírku a skener? Jaké toto řešení přináší v


Jak vlastně pracují přístroje, které v sobě integrují tiskárnu, kopírku a
skener? Jaké toto řešení přináší výhody a nevýhody? Pro koho jsou tato zařízení
vhodná? A vůbec, jedná se o spolehlivé přístroje?
Ještě před několika lety přistupovali zákazníci se značnou nedůvěrou k těmto
univerzálním periferiím. Jejich počáteční modely, které byly určeny hlavně pro
malé kanceláře, byly poměrně drahé, pomalé a poruchové. To ale dnes již neplatí
a noví zákazníci se jen hrnou. Zákazníci si pochvalují úsporu místa, nižší
provozní náklady a jednodušší obsluhu.
V této nové třídě výrobků se etablují firmy, které známe buď jako výrobce
kopírek, nebo tiskáren. To, že obě dosud oddělené oblasti výrobků mají stejné
problémy, dokazuje např. společnost Canon. Její kopírky jsou bezesporu známé,
méně se ale už ví, že patří mezi nejvýznamnější výrobce mechanik pro laserové
tiskárny.
Určitou výjimkou je společnost Xerox, která je na českém trhu známá jak díky
výrobě kopírek, tak i tiskáren a skenerů.
Těžká léta pro výrobce kopírek
Výrobci kopírek, kteří několik desetiletí vyráběli analogové kopírky, museli
během uplynulých 10 let zcela změnit svoji strategii. Nejdříve si museli
poradit s digitálními technologiemi, vzápětí na ně "vtrhla" barva. Obojí bylo
pro firmy, které vyráběly černobílé analogové přístroje, něco nového a
neznámého. Kdo z nich však tyto 2 vlny včas nezachytil a neměl dostatečné
prostředky na vývoj nových technologií, velmi pravděpodobně během několika let
zkrachuje. Firmy, které ale tímto "slzavým údolím" prošly, jsou nyní o poznání
silnější a zkušenější.
Konečně, ani výrobci tiskáren neměli na růžích ustláno. Je sice postihla pouze
jedna "pohroma" v podobě barvy, nyní ale mají proti sobě silné a někdy neznámé
protivníky.
Kdo chce kam...
Je jen přirozené, že každá oblast trhu má určité představy o tom, jak má taková
optimální kopírka s tiskárnou vypadat. Někdo preferuje pořizovací cenu, pro
jiného je důležitá paleta funkcí, další požaduje nízké provozní náklady.
Všichni ale očekávají kvalitní výstupy, jednoduchou obsluhu a spolehlivost,
"jen" mají rozdílné nároky na rychlost tisku, pořizovací cenu a konečně i
provozní náklady.
Domácí použití
Nejsem si vůbec jist, zda-li se v domácnostech kombinované přístroje prosadí.
Nemám teď na mysli nejrůznější nadšence, ale právě běžné zákazníky, kteří
počítač doma používají na hry, vedení domácí agendy a komunikaci se světem. Ti
si pravděpodobně koupí nejdříve počítač, po nějaké době tiskárnu a až o hodně
později skener. Ceny domácích samostatných tiskáren a skenerů již prolomily
hranici 100 dolarů. Cena kombinovaných přístrojů dnes překračuje součet cen
skeneru a tiskárny a osobně pochybuji, že typický domácí uživatel ocení výhody
integrovaného zařízení. Navíc je v okamžiku nákupu tiskárny často přesvědčen,
že takovou "zbytečnost", jako je skener, v životě nebude potřebovat.
Malá a domácí kancelář
Zde již je situace zcela jiná a podle mého soudu integrované přístroje časem
opanují tento trh. V každé kanceláři je čas od času potřeba udělat kopii a
pokud "upgrade" tiskárny na kopírku nebude zbytečně drahý, nebude nic
kombinovaným přístrojům stát v cestě. Otázkou zůstává, jaký bude poměr mezi
inkoustovými a laserovými modely. Zejména velmi malé pracovní skupiny (3-5
lidí) ocení, když kombinovaný přístroj bude umět i skenovat.
Podle mého soudu bude záležet na tom, zda zákazník bude požadovat barevný tisk
a kolik stránek měsíčně bude tisknout, resp. kopírovat obvykle se počítá max. s
několika sty stran dokumentů. Této skupině uživatelů také vesměs vyhovuje max.
formát papíru A4. Rychlost tisku v této oblasti trhu nikdy nehrála moc velkou
roli, navíc inkoustové tiskárny se již rychlostí laserovým přibližují. Zato
provoz inkoustové tiskárny určitě ještě nějaký čas bude dražší než u její
laserové kolegyně. Přesto se domnívám, že se barevné inkoustové modely budou
prodávat lépe. Rychlost tisku není v této skupině nijak kritická a barva se v
kancelářské praxi stále více usazuje.
Středně velké kanceláře...
...jsou u nás i v Evropě nejběžnější. V jednom místě je soustředěno asi 15 až
50 lidí, kteří potřebují tisknout a kopírovat. Tyto podniky již kladou důraz na
provozní náklady a rychlost tisku; jsou ale ochotny (pochopitelně) za takové
zařízení více zaplatit. Zařízení pro takto velkou kancelář by mělo mít výkon
alespoň 10 stran za minutu a vzhledem k plánovanému měsíčnímu vytížení (do 15
000 stran A4) jsou důležité malé provozní náklady. Oproti malým kancelářím do
pozadí ustupuje samotné skenování proto je často tyto přístroje ani
nepodporují. Zato některé modely umějí přijímat faxy. Modely s interním faxem
se však do České republiky zpravidla nedovážejí není prostě po nich u nás
taková poptávka, aby se vyplatilo nutné schvalovací martyrium. K některým
modelům však lze připojit standardní externí modem (bohatě stačí nějaký starší
a vysloužilý). V neposlední řadě také vzrůstají požadavky na utajení dokumentů
kopírky mají buď zamykatelné výstupní zásobníky, nebo si označené úlohy
zpracují na pevný disk a vytisknou je až po zadání hesla z ovládacího panelu.
Středně velké kanceláře obvykle také vyžadují automatické podávání předloh,
případně i duplexní jednotku.
V této oblasti se prosazují hlavně přístroje laserové a s technologií LED, a to
hlavně (zatím) černobílé. Zajímavým řešením (byť poněkud nezvyklým) je
připojení skeneru k tiskárně (obvykle barevné). Toto řešení nabízejí např.
společnosti Lexmark či Tektronix. Rychlost kopírování sice není úchvatná (to
platí ostatně i pro obsluhu, cena výsledného kompletu je však nižší než u
srovnatelné (co do kvality výstupu) barevné kopírky.
Velké kanceláře
Zejména pro velké kanceláře a podniky jsou určeny velké tiskárny/kopírovací
stroje. Jejich pořizovací cena není již tak důležitá, spíš je kladen důraz na
nízké provozní náklady. Mají výkon kolem 40 stran za minutu, do značné míry
"povinnou součástí výbavy" jsou sorter a automatické šití nebo svařování
výstupu. Nedílným prvkem těchto výkonných strojů je i správa tiskových a
kopírovacích úloh, která zaznamenává počty výtisků a kopií z jednotlivých
oddělení firmy. Tonerové náplně těchto strojů také musí odpovídat plánovanému
vytížení stroje (přece nechcete kupovat nový toner 2x týdně).
Barva nastupuje
Zatím drtivá většina dokumentů, které kolují po světě, je černobílá. Barevný
tisk je stále dražší než černobílý a také pohled do ceníků s barevnými
přístroji (snad kromě malých inkoustových přístrojů) odrazuje od nákupu i ty
největší barvomilce. Pokusme se ale nyní shrnout, jaké argumenty jsou na straně
barevných a jaké na straně černobílých strojů.
Pro barevné dokumenty hovoří následující argumenty:
jejich výstupy jsou působivější a přesvědčivější
nemusíte si držet zásobu hlavičkových papírů, které při jakékoliv změně (např.
nová telefonní čísla) musíte upravovat, případně vyhodit
prestiž firmy (těžko vás dnes uchvátí nabídka např. reklamní agentury z
jehličkové tiskárny)
větší možnosti použití (i když nemám teď na mysli "konkurenci" Státní tiskárně
cenin)
Monochromatické přístroje však také mají něco do sebe:
především jsou levnější a mají i levnější provoz
jsou konstrukčně jednodušší a tím pádem i spolehlivější
jsou výkonnější
v neposlední řadě nesvádějí zaměstnance ke kopírování rodinných fotoalb
(minimálně ne v takové míře).
Je tedy jasné, že černobílé stroje mají ještě dlouho nárok na existenci u
mnohých dokumentů postačují jejich černobílé kopie. Barevní kolegové je budou
spíš doplňovat než nahrazovat.
Je lepší koupit jeden velký stroj a nebo více menších?
To je otázka vpravdě hamletovská. Jeden centrální stroj má výrazně nižší
provozní náklady a i jeho cena je (v součtu) nižší. Je lépe využíván a také
jeho správa je výrazně jednodušší přece jen se jedná o jediné zařízení. Navíc,
zejména u velkých systémů, jde o zařízení, které přímo počítá s tím, že bude
používáno v síti. Základní upgrady a nastavení je proto možné dělat na dálku.
Dokonce si takové zařízení umí postěžovat e-mailem, co ho trápí. Správce sítě
tak může dostat SMS-zprávu a rovnou objednat např. nový toner. Na druhou stranu
je někdy nemožné přesvědčit zaměstnance (a kupodivu někdy i vedení
společnosti), že by se měli vzdát svých lokálních tiskáren a pro každý dopis
vstát a dojít několik metrů.
Osobně ale pokládám za optimální řešení, kdy firma koupí dvě zařízení s nižší
kapacitou. Pokud tedy potřebuje vytisknout za měsíc kolem 80 000 kopií, koupí
si 2 zařízení, každé pro 50 000 stran měsíčně. Má tak v případě údržby stroje
či jeho poruchy (která se nevyhne sebedokonalejšímu zařízení) ještě jednu
tiskárnu, kterou může i nadále používat.
Jak digitální kopírka pracuje
Ve své podstatě není digitální kopírka nic jiného než tiskárna spojená se
skenerem. Řídicí jednotka načte předlohu, upraví ji a uloží do vnitřní paměti
zařízení. Pokud tedy potřebujete vytvořit více kopií, originál se načte jen
jednou. Často jsou digitální kopírky vybavovány systémy následné úpravy kopie.
Kopírka tak umí sama najít a vyretušovat např. zmačkanou předlohu, umí udělat
negativní kopii, atd.
Právě zlevnění počítačové technologie odstartovalo nástup digitálních přístrojů.
Výhody a nevýhody kombinovaných strojů
Co kombinované přístroje přinášejí svým uživatelům? A naopak, čeho se musí
vzdát oproti "konvenčnímu" řešení tiskárna + kopírka?
Asi nejdůležitější výhodou jsou nižší provozní náklady a také úspora místa.
Samostatná kopírka navíc nemá žádnou možnost, jak na dálku někoho informovat o
svých problémech. A jako na potvoru kopírka nefunguje právě tehdy, když ji
nejvíc potřebujete a správce je někde na obědě.
Pro střední a velké kanceláře podle mne již dnes není ke kombinovaným zařízením
alternativa argumenty, že není možné kopírovat v okamžiku, kdy se zpracovává
rozsáhlá tisková úloha, neobstojí. Je totiž možné tisk pozastavit, udělat si
kopii, kterou potřebuji a spustit opět tisk. Moderní stroje to zvládají
automaticky: kopie prostě vloží mezi tištěné stránky a kopie umístí do jiného
výstupního podavače.

Inkoustové přístroje

První kombinované přístroje byly založeny na (obvykle černobílých) inkoustových
tiskárnách. To je pochopitelné cena laserových tiskáren byla poměrně vysoká,
takže by výsledné modely byly neprodejné. Navíc, rychlost skenerů byla poměrně
nízká, takže výkon laserových mechanik by nebyl zcela využit.
S tím, jak postupně klesala cena laserové technologie a zároveň se zvyšovala
rychlost skenerů, však inkoustové modely zdaleka trh nevyklidily. Stále
silnější touha zákazníků po barvě (BTW, kdy jste naposledy viděli nabízet nový
notebook s monochromatickým displejem?) si však vynutila vývoj barevných
modelů. A byť ještě docela nedávno dávali výrobci do inkoustových kopírek
starší mechaniky, dnešní modely jsou nabízeny s tím nejlepším, co jednotlivé
firmy umějí.
Co ale vede uživatele k tomu, že si koupí právě inkoustový kombinovaný
přístroj? A kdo si takovou barevnou kopírku pořídí? V tomto směru stojí za
povšimnutí průzkum, kterého se účastnilo na 4 000 evropských majitelů HP
OfficeJet Pro 1150C.
Pro nejvíce (přes 35 %) respondentů byla hlavním důvodem právě integrace
tiskárny, skeneru a kopírky do jednoho přístroje. Na druhém místě se umístila
kvalita tisku (téměř 30 %) a se značným odstupem pak pořizovací cena (asi 10
%). Ostatní důvody, jako kvalita kopií, rychlost a cena tisku, resp.
kopírování, velikost produktu, atd. byly spíše podružné.
Nejčastěji (ve 44 % úloh) jsou OfficeJety používány jako tiskárna, z 38 % jako
kopírka a pouze v 16 % případů jeho uživatelé skenují. Zde je nutné
připomenout, že průzkum byl zveřejněn před rokem, takže pravděpodobně probíhal
koncem roku 1997. Od té doby se mnohem intenzivněji využívá Internet jako
informační a komunikační médium, takže podíl kopírovacích úloh pravděpodobně
klesne.
Zajímavý je také pohled na to, kde a kdo OfficeJety používá. 71 % všech
přístrojů je instalováno na pracovním stole; více než 60 % z nich pak v
kancelářích. 22 % zákazníků pracuje doma, resp. zbývajících 7 % zákazníků si
OfficeJet koupilo výhradně pro domácí soukromé použití.
Počet prodaných inkoustových kombinovaných přístrojů rok od roku roste a např.
v roce 2001 by se podle studie německé agentury GfK jen v Evropě mělo prodat na
3,5 milionu kusů. Inkoustová technologie tedy rozhodně barevné kombinované
přístroje neopustí.Typičtí představitelé v jednotlivých kategoriích
Cílová skupina SOHO
Oblast domácích a velmi malých kanceláří je dnes prakticky jediná, kde jsou
zastoupeny jak barevné, tak černobílé přístroje. Barevné kombinované přístroje
pro oblast SOHO používají inkoustovou technologii tisku. O tom, jak se bude
vyvíjet tento trh, píšeme na jiném místě, zde představujeme typického
představitele.
HP OfficeJet Pro 1170C používá tiskovou mechaniku z modelu HP DeskJet 890C
používá tedy technologii PhotoREt II. Zvládne vytisknout či zkopírovat až 9
černobílých stran za minutu, barevnou stránku v nejlepší kvalitě vytiskne za
minutu. Jeho plánované měsíční vytížení je 3 000 stran. I v této kategorii je
možné koupit model např. s automatickým podáváním předloh.
Přístroj je možné používat i jako skener. Má optické rozlišení 300 dpi a
30bitovou barevnou hloubku. Součástí dodávky přístroje je i program OCR.
Pro ty, kteří nechtějí barevnou tiskárnu, přišel Hewlett-Packard s LaserJetem
1100A. Za příplatek asi 3 500 korun tak místo samotné tiskárny získáte i
kopírku a černobílý skener.
I když již tiskárnu máte a plánujete jen nákup skeneru, nemusíte se možnosti
kopírování vzdát. Ke skenerům bývá dnes standardně dodávána utilita pro
kopírování. A některé skenery jdou ještě dál: přímo na sobě mají tlačítko
"COPY".
Středně velké kanceláře
Pro středně velké kanceláře je určen např. model Xerox WorkCentre XD104. Tato
černobílá kopírka formátu A4 s výkonem 10 stran za minutu má podavač na 250
listů. To je dostatečný výkon pro kopírku, nikoliv však pro tiskárnu. Je proto
pravděpodobné, že vedle kopírky WorkCentre najde své místo i druhá tiskárna.
Standardem v této třídě je zmenšování/zvětšování dokumentů, možnost vyjetí
první kopie do 10 vteřin a ruční nastavení typu předlohy (text nebo
fotografie). Kopírky této třídy ještě nemají vlastní správu tiskových a
kopírovacích úloh. Velmi často vychází konstrukce kombinovaných zařízení pro
střední kanceláře z laserových tiskáren, takže náklady na provoz jsou
srovnatelné.
Barevné kombinované přístroje jsou zatím pro střední kanceláře moc drahé, takže
k některým barevným tiskárnám (kromě jiných i Lexmark a Tektronix) lze připojit
skener a výsledná sestava může pracovat jako kopírka.
Centrální tisková/kopírovací centra
Typickým (co se týká výkonu) představitelem této třídy produktů je Océ 3165.
Jedná se o černobílou kopírku/tiskárnu s výkonem 60 stran za minutu. Její
skener pracuje s rozlišením 400 dpi s 256 odstíny šedi. Předloha je analyzována
a zpracovávána tak, aby kopie byly co nejvěrnější. Tisková mechanika pracuje s
rozlišením 600 dpi. To je sice méně, než mívají laserové tiskárny, ale hustota
tiskového rastru není zdaleka to jediné, co ovlivňuje celkovou kvalitu tisku.
Přístroje této třídy mají snad veškerý komfort, který lze od kopírky očekávat.
Samozřejmostí je zvětšování a zmenšování dokumentů (vč. automatického
přizpůsobení zvětšení velikostem předlohy a kopie), zmenšení dvou předloh
formátu A4 a jejich společné vytištění na jednom listu papíru, atd. Stejné
možnosti přirozeně máte i při tisku z počítače.
U této třídy kopírek je obvyklé, že zákazníci doplňují jen papír -toner
doplňuje servisní technik při pravidelné kontrole stroje. Servisní interval se
pohybuje kolem 100 000 kopií.
Ve velkých kancelářích se černobílé přístroje udrží minimálně ještě 15-20 let.
Stále častěji ale budou doplňovány barevnými kopírkami, jako je např. Canon CLC
1000. Tato barevná kopírka má výkon 31 stránek za minutu a pomocí hardwarového
RIPu je možné ji používat i jako výkonnou tiskárnu.

9 0150 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.