Torvalds: Neděláme NIC NOVÉHO

Do jakých oblastí bude Linux pronikat nejrychleji a kam nejpomaleji? Proč přijde desktop na řadu až naposled? Jak změn


Do jakých oblastí bude Linux pronikat nejrychleji a kam nejpomaleji? Proč
přijde desktop na řadu až naposled? Jak změní Linux budoucí obchodní modely v
oblasti softwarového průmyslu? Nakolik je vývoj Linuxu ovlivněn komerčními
zájmy jednotlivých firem? U příležitosti prvního ročníku výstavy Linuxworld
Conference & Expo v Německu poskytl Linus Torvalds exkluzivní rozhovor našim
kolegům z Computerwoche.
Téměř přesně před devíti lety, 5. října 1991, byla vydána první otevřená verze
(číslo 0.02) kernelu Linuxu. Srdečně blahopřejeme k narozeninám! Ale proč na
sebe nechává verze 2.4 čekat již od jara 2000?
Ukázalo se, že naše představy je nereálné zvládnout v původně plánovaném
termínu 9 měsíců. Stále však doufáme, že další verze jádra bude na světě ještě
před koncem roku.
Jaké hlavní novinky máme očekávat?
Na prvním místě jsme kladli důraz na lepší škálovatelnost. Mohu přislíbit
podporu osmi procesorů, ve skutečnosti již pracujeme na podpoře pro 16 CPU. Za
rok budeme snad již moci škálovat na 32 nebo 64 procesorech. Ale škálovatelnost
má ještě jiné aspekty, například 64bitový souborový systém. Profesionální
aplikace, např. databáze, to prostě potřebují. Právě kvůli lepší
škálovatelnosti jsme museli jádro pořádně přepracovat.
Byli jste od práce na jádru rozptylováni starostmi o udržení jednoty Linuxu?
Tolik starostí jsem si nedělal. Jistě, po odtržení od UNIXu tyto úvahy přišly.
Ale nejlepším prostředkem proti tomu je samotný princip Open Source a General
Public License (GPL). Existují dva základní kameny pro rozdělování: Zaprvé chce
každý dělat něco nového. To je jedno rozdělení, které potřebujeme, přestože
zdaleka ne všechny nové myšlenky jsou dobré. Druhou možnou příčinou pro
rozdělení je fakt, že jednotliví výrobci se pochopitelně snaží vzájemně
odlišovat. To platí také pro linuxové společnosti. Ale otevřený kód je
dostatečnou ochranou.
Vyvíjejí distributoři tlak na vývoj Linuxu?
Jistě, ale ne nějak rozhodující. Firmy jako SuSE nebo Red Hat mají své vlastní
lidi, kteří ve svém zájmu razí konkrétní vývoj. GPL však umožňuje všechny tyto
snahy spojit.
Je nutná vyšší míra standardizace, aby se zamezilo roztříštění Linuxu?
Standardizace je jen prostředkem proti roztříštěnosti. Určitá míra
fragmentarizace ovšem není špatná, pokud zde ještě zůstává prostor pro společné
řešení. Tak tomu ale dříve u Unixu nebylo, tam se často vynořila zcela
nesrovnatelná řešení pro jeden a ten samý problém. Zde se ukazuje výhoda GPL: U
nás se vede např. diskuze kolem toho, co mají společného souborové systémy
"Ext3" a "Reiser FS" a jak je lze integrovat.
Směřují nejnovější střetnutí mezi Gnome a KDE k vytvoření jednotné platformy?
Věřím, že nakonec dojde k tomu, že nejlepší části všech projektů se sloučí v
jednom desktopu. Já jsem pro soutěž a evoluci. Trh je přísný učitel. Když tedy
trh řekne, že dva desktopy jsou problémem, budeme mít prostě nakonec jen jeden.
Podmanit si desktopy by přirozeně byla hezká věc pro linuxovou komunitu. Zatím
je ale Linux ještě operačním systémem webových serverů.
Základem pro silné rozšíření Linuxu na webové servery je Apache. K provozování
dobrého webového serveru potřebujete Apache a už nic jiného. Trh s desktopy
vyžaduje víc, od vzhledu a ovládání až ke konkrétním aplikacím a to bývají
velice individuálně vyjádřené požadavky. Vývoj Linuxu jde jednoznačně směrem k
desktopům, ale než zde budeme mít větší podíl na trhu, bude to ještě roky trvat.
Měl mezitím Linux více úspěchu ve věci aplikačního serveru?
To je logicky následující krok po webových serverech, protože zde není potřeba
tak široká nabídka aplikací jako u desktopů. Ale momentálně má Linux největší
vyhlídky na úspěch v oblasti vestavěných systémů (embedded systems) a na trhu
pro specializovaná zařízení, především pro PDA, "Internet appliances" a pro
mobilní telefony.
Měl rostoucí zájem tradičního softwarového průmyslu, jeho angažování se pro
Linux, vliv na rozvoj Linuxu?
Na rozvoj kernelu vlastně ne. Existuje určité množství zájmů ze strany všech,
od IBM po Suse. Vývoj běží přesto jako vždycky. Když dostanu patch od
pracovníka IBM, děkuji! Ale často přiznávám, že je mi jako vývojáři téměř
lhostejné, jaká přání např. IBM má. Protože jsem vývojář a jinak nic.
U Linuxu ale vlastně nejde v první řadě o kernel...
Mé ego by tomu mohlo přirozeně odporovat. Kernel je centrální část Linuxu, ale
jistě ne tou nejdůležitější. Pro velkou část normálních uživatelů je rozdíl
mezi verzí 2.2 a 2.4 nepříliš důležitý. Dobře, systém jako takový pracuje
rychleji, ale ten, kdo pracuje s uživatelským rozhraním, sotva nějaký rozdíl
postřehne.
Vsázejí tradiční IT společnosti opravdu na Linux, nebo se jen chtějí ozdobit
populárním heslem?
V minulém a na začátku tohoto roku bylo opravdu "in" ozdobit každou tiskovou
zprávu slovem Linux. Mně to příliš nevadilo, spíše pobavilo. Je třeba také
vidět, do jakých IT podniků se dnes vkládají peníze. IBM, HP, SGI a ještě
někteří další investují opravdu do Linuxu.
Michael Dell byl na posledním Linuxworldu v San Jose silně napadán, že
obchoduje s Linuxem, ale nic linuxové komunitě nevrací zpět.
Dell je zcela jednoduchý případ. Dělají to, co zákazníci požadují, co se
prodává, bez jakékoli ideologie. A když se zajímají o Linux, protože jim
pomáhá, je to v pořádku.
IBM je jiný případ: Dříve měli ideologii, chtěli ovládnout svět, a později od
toho upustili. Vyzráli. Pro IBM je Linux možností ušetřit si drahý,
komplikovaný a problémy přinášející vývoj vlastních operačních systémů. Vydali
obrovské peníze, aby udělali AIX, který je vhodný pro velké systémy, nyní jim
chybí něco na dolním konci. Proto bylo jejich rozhodnutí pro Linux velmi
pragmatické. Snad myslí i na to, že již nebudou za 5 let AIX dále vůbec
potřebovat. Nebudou to přiznávat, ale budou si tu možnost držet otevřenou. U
řady dalších firem je to zřejmě podobné.
Osvědčila se jako nosné obchodní paradigma světa Open Source idea, že prodávat
je třeba služby namísto licencí?
Nemyslím si, že je to specificky linuxový přístup. Pravděpodobně lepším
příkladem tohoto směřování je Microsoft. Soutěží totiž především se svými
vlastními produkty. Nejtvrdším soupeřem MS Wordu 7 není StarOffice, nýbrž MS
Word 6. Co dělá Microsoft? Musejí vytvořit nový operační systém, aby zlepšili
šance nového produktu na trhu.
Aplikace to dnes mají všeobecně těžké. Z toho důvodu Microsoft vytvořil .NET.
Microsoft sleduje zřetelně přístup orientovaný na služby. Zatím skvěle
vydělávají aplikacemi, ale vědí, že to nebude fungovat věčně.
Linuxové společnosti vytvářejí vesměs největší část svých obratů distribučními
balíčky.
Ale ty mají právě charakter služby. Balíčky zahrnují vývoj, přesněji řečeno
systémovou integraci. Prodejci nevydělávají na licencích. Pro soukromého
uživatele je sice důležitý jen software v krabici, pro profesionálního
uživatele jde ale naopak o operační systém, aplikace, služby, podporu, školení.
Změnil Linux tradiční obchodní model softwarového průmyslu?
Linux vlastně vyřadil z obchodních modelů operační systém. Hardware, dříve
odvětví se značnou mírou ziskovosti, je již delší dobu levným spotřebním
zbožím. Operační systémy na tom brzy budou právě tak, a jako další přijdou na
řadu standardní aplikace. To ovšem potřebuje ještě několik let.
Pro softwarový průmysl jsou v tomto smyslu doby největších zisků pryč, a to
platí také pro Microsoft. Co zůstává, jsou služby. To by mohli někteří
považovat za negativní, já to považuji prostě za nevyhnutelné.
Je právě orientace na služby tím hlavním, co s sebou Linux přinesl?
Hlavní na Linuxu nebyla technologie, nýbrž umění dělat věci dobře. Řekněme, že
se změnila sociologie vývoje softwaru. Jako technik připouštím, že neděláme nic
dalšího, jenom to děláme lépe. Ale chce ten, kdo si kupuje automobil, radikálně
jiné auto, nebo takové auto, které jezdí lépe, spolehlivěji, rychleji a
bezpečněji? Nikdo nemá nic proti inovacím, spíše ale proti něčemu kompletně
jinému. Co dnes dělají operační systémy, to bylo v podstatě všechno navrženo
již v 60. letech.
Rozvoj IT se přesunul od automatizace jednotlivých úloh k provádění komplexních
procesů.
Ano, ale z technologického stanoviska nepozorujeme nic. Jde jen o techniku na
vyšší úrovni. Autobus nemá žádnou jinou techniku než osobní automobil, je jen
větší ale umožňuje jiný způsob masové dopravy a vyžaduje jiné zařízení, jiný
způsob jízdy než osobní auto.
Co říkáte debatě o copyrightech a patentech?
Považuji copyright na software za dobrou věc. Patenty naproti tomu vyžadují
proces, který je časově velmi náročný, komplikovaný a vzhledem k souvisejícím
právním nákladům také velmi drahý.
Patenty se tedy hodí jen pro podniky, a jednotlivec, chce-li získat patent, má
situaci velmi těžkou. V tom spočívá hlavní problém, ne v zabezpečení duševního
vlastnictví.
Jak se pak k sobě hodí copyright a koncepce Open Source?
Open Source nemá žádný problém s ochranou autorství. Někteří lidé v komunitě
nechtějí používat copyright vůbec, například Richard Stallman. V tomto bodě s
ním nesouhlasím. Copyrighty jsou dispoziční pravomocí k vlastní duševní práci.
Jak tuto dispoziční pravomoc kdo použije, zůstává na každém individuálně.
A patenty jsou základem, jak tuto moc vykonávat. Člověk může používání
vlastního duševního vlastnictví zabránit.
Přesně, člověk může využívat patenty vlastně jen jedním způsobem. Není pravda,
že odpůrci patentů jsou proti duševnímu vlastnictví. Hlavním problémem je, že
náš patentový systém dnes v praxi nefunguje. Patenty fungují při inženýrském
vývoji, ale ne ve vědě. Softwarové patenty jsou právě tak směšné jako třeba
patenty na matematické vzorce.

Jaký je otec Linuxu Linus Torvalds?
Stáří: 29 let
Stav: Ženatý, dvě dcery
Zaměstnavatel: Transmeta Corp.
E-Mail: linus@transmeta.com
Citát: "Software je jako sex je lepší, když je zdarma."
Roku 1991 vymyslel Linus Torvalds jako student informatiky na univerzitě v
Helsinkách operační systém Linux. O devět let později se jedná o nejrychleji
rostoucí OS, který dominuje na poli webových serverů a zaujímá i druhé místo na
serverovém trhu jako takovém.
0 2867 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.