Trendy ICT ve střední a východní Evropě

Pokud bychom měli trendy a vývoj v ICT v naší republice s někým srovnávat, nejobjektivnější budou zřejmě naši sou...


Pokud bychom měli trendy a vývoj v ICT v naší republice s někým srovnávat,
nejobjektivnější budou zřejmě naši sousedé z bývalého komunistického bloku.
Země, které se nacházejí ve střední a východní Evropě, nazývané v průzkumu EITO
(ze kterého čerpáme) region CEE (Central and Eastern Europe).
Evropská banka pro rozvoj (EBRD European Bank for Reconstruction and
Development) předpovídá, že země ve střední Evropě (Česko, Maďařsko, Polsko,
Slovensko) budou mít spolu s pobaltskými státy v letošním roce průměrný růst
hrubého národního produktu 2,7 %. S tím to růstem se pojí i adekvátní růsty
výdajů na ICT, které by měly být mnohem lepší než na rozvíjejících se trzích
Asie a Latinské Ameriky.

Telekomy hlavní silou
Hlavními faktory rozvoje budou další investice do komunikační infrastruktury,
přicházející členství v Evropské unii, liberalizace telekomunikací, privatizace
klíčových sektorů a zvyšující se úroveň zahraničních přímých investic. Bohužel
poslední vývoj v Polsku a Maďarsku ukázal, že region přece jenom není úplně
izolován od ostatního světa. V poslední dekádě plynuly do těchto zemí významné
zahraniční investice, ale v polovině minulého roku i ve světle dalších
světových událostí výrazně zpomalily. V průběhu roku 2001 dosáhly výdaje na ICT
30,5 miliardy eur (téměř bilion Kč) při meziročním růstu 13 %. Polsko opět
aspirovalo na stát s největším podílem z celkové sumy výdajů, následováno
Českou republikou a Maďarskem. Přicházející investice do telekomunikační
infrastruktury a zařízení z celkových výdajů zabraly asi 72 % z celkového
množství výdajů. Tyto investice jsou předpokladem pro ekonomickou stabilitu a
další možný růst. V letošním roce by měl region dosáhnout objemu 33,2 miliardy
eur, což by znamenalo 9% nárůst.

Orientace na hardware
ICT trhy střední a východní Evropy jsou ještě stále silně hardwarově
orientovány. Loni se jednalo o podíl 57 %, když ještě v předchozím roce byl
podíl vyšší 58,4 %. Letos se předpokládá opět mírný pokles na 56 %. Trhy
postupně zrají k nákupům celkových řešení, jež jim umožní vyšší efektivitu a
profitabilitu na trzích. Jistým výsledkem je již dnes viditelný podíl nákupu
balíčkového softwaru a IT služeb.
Za minulý rok reprezentoval prodej osobních počítačů silný proud ve výdajích na
IT. V CEE regionu se jich prodalo 1,93 milionu kusů a letos je očekáván nárůst
dokonce až na 2,24 milionu. Důvodem je ještě stále poněkud nižší saturace trhů,
vyšší poptávka SME (small and medium enterprise malých a středních firem)
sektoru, zvýšená poptávka domácích uživatelů jako důsledek zvyšujících se mezd,
větší investice ve veřejné správě, pojišťovnictví, bankovních službách a
výrobě, celkový ekonomický růst a také zvyšování využití internetu. Ovšem v
porovnání se západními zeměmi zůstává trh PC velmi malý.

Bitva na trhu PC
Určitým specifikem je vysoký podíl lokálně kompletovaných PC. Zavedené
mezinárodní značky osobních počítačů však mají na CEE trzích jasně růstový
potenciál. Cenové bitvy v minulém a předminulém roce mezi lokálními a
mezinárodními výrobci způsobily tlak na snížení marží a výsledně vlnu fúzí a
integraci místních výrobců osobních počítačů buď s jinými místními, nebo
mezinárodními dodavateli.
Rekordní expanzi zažil trh s notebooky. Důvodem je zvýšená poptávka SME sektoru
a snižující se cenové rozdíly mezi PC a přenosnými počítači. Bohužel i přes
velký růst zůstává penetrace notebooků v CEE v porovnání se západní Evropou asi
poloviční. Obecně se očekává v PC segmentu i nadále zvyšující se vliv
mezinárodních značek a postupné vymizení lokálních. Ať už integrací se
zahraniční firmou nebo bankrotem. Předpokládaný objem prodaných PC by měl v
roce 2003 dosáhnout 2,5 milionu kusů.

Servery okupuje Intel
Vzrůstající potřeba sdílet zdroje je v posledních letech hnacím motorem růstu
serverového trhu. Za minulý rok dosáhl objemu 812 milionu eur (2,7 % z
celkového objemu výdajů na ICT v CEE) a letos se očekává hodnota 893 milionů.
Stejně jako v minulých letech je nejvýznamnější intelovská architektura.
Postupný cenový sestup RISC strojů však zvyšuje konkurenci v nižších segmentech
trhu. Naopak využití intelovské architektury využívající i Windows 2000
Datacenter na 32 nebo 64bitové architektuře začne silně konkurovat výše
postaveným riscovým systémům.
V roce 2003 zůstane trh serverů i nadále soustředěn na low-end produkty.

Inkoust do kanceláří
Minulý rok se v CEE regionu prodalo 1,8 milionu tiskáren, což reprezentuje 8,2%
růst. Celkový trh příslušenství k PC dosáhl objemu 552 milionu eur a očekává se
jeho růst v letošním roce na hodnotu 574 milionu. Zajímavé je, že Polsko, Česká
republika a Maďarsko reprezentují tři čtvrtiny zmíněného objemu i počtu kusů.
Více než 75 % prodaných tiskáren bylo založeno na inkoustové technologii.
Laserové tiskárny sice tvořily 45 % finančního objemu, ale jen 17 % z celkového
počtu.
Prodej jehličkových tiskáren neustále přetrvává zejména z důvodu množství kopií
různých obchodních dokumentů vyžadovaných zákonem v papírové podobě. V
nadcházejících letech se ale bude tento trh zmenšovat.
Poptávka po kopírkách zůstane nadále stejná. Minulý rok se jich v CEE regionu
prodalo asi 114 500 kusů v hodnotě 175 milionů eur. 70 % z nich bylo
analogových, přičemž by se jejich podíl měl postupně snižovat na úkor
digitálních. Zvláště prudce vzrostl minulý rok prodej multifunkčních strojů.

Aplikace hýbou trhem
Hodnota prodaného softwaru za minulý rok dosáhla v regionu 1,4 miliardy eur a
zaznamenala 14% meziroční nárůst. Ten zrcadlí celosvětový trend, ve kterém je
aplikační software jeden z nejrychleji rostoucích segmentů. Jeho růst v CEE
podporuje postupně klesající softwarové pirátství a požadavky na širší podporu
ze strany dodavatele. Přesto je softwarové pirátství i nadále silným
inhibitorem rozvoje. Silné růsty lze zaznamenat v oblasti operačních systémů,
aplikací pro PC, ERP aplikací a aplikačních nástrojů pro vývoj a management
databází. Přesto však podíl na celkových výdajích v ICT (4,6 % v CEE) lze těžko
srovnávat se západní Evropou. Výjimku tvoří jen Česká republika, Maďarsko a
Slovinsko. Tento trh by měl letos dosáhnout objemu 1,62 miliardy eur.
V minulých letech se prodej ERP aplikací poměrně lišil v jednotlivých zemích
CEE. V několika státech, zejména na Slovensku, Maďarsku a Slovinsku, stagnoval,
protože se snížil počet velkých instalací. Mezinárodní dodavatelé jsou však
optimističtí, protože očekávají zvýšenou poptávku po nadstavbových řešeních
CRM, SCM a e-commerce aplikacích. Navíc se zaměřují více i na střední trh, což
je obvykle tradiční hřiště lokálních dodavatelů.
Růst také podporuje postupná likvidace in-house řešení (vyvíjených užívajícím
podnikem) a nákup standardního aplikačního softwaru. Dalším faktorem růstu je i
často probíhající reengineering podnikových procesů (BPR) a následné nasazení
standardního ERP systému.

IT služby expandují
Postupně, jak se ICT v regionu posunuje ze silně hardwarové orientace, vyvstává
stále silnější poptávka po službách v IT, které zažívají silné růsty. Za loňský
rok se jednalo o objem 2,3 miliardy eur s nárůstem 7,4 % a letos by trh měl
dosáhnout čísla 2,6 miliardy. Země CEE lze v tomto segmentu rozdělit do dvou
vrstev. V první se nachází Česká republika, Maďarsko, Slovensko a pobaltské
státy, ve vrstvě druhé Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. První vrstva se dostává
z hardwarově zaměřené pozice do obchodních modelů zaměřených na služby. Ve své
podstatě je kopírován trh západní Evropy. Různé systémové služby, jako
například integrace, síťový a desktopový management, IT konzultace, vývoj na
zakázku a další formy outsourcingu, reprezentují více než 48 % všech výdajů na
služby v IT.
Druhá vrstva zůstává hardwarově orientovaná a zachovává si vyšší aktivitu v
oblasti vývoje IT infrastruktury instalační služby a hardwarová/softwarová
podpora.
A kdo si rozdělil příjmy za IT služby? Zhruba 50 % jich získali lokální
partneři (PC assembleři, distributoři, certifikovaní partneři) a integrátoři.
Druhou polovinu tvořili mezinárodní dodavatelé IT, systémoví integrátoři,
konzultační firmy a nezávislí dodavatelé softwaru.
Pozice lokálních firem často zůstává i nadále silná zejména díky vazbám na
vládní sektor a také přirozenější komunikaci s místní pracovní silou. V
uplynulém roce byl vidět rovněž zřetelný růst outsourcingu jako takového.
Především v Maďarsku a České republice, kde dosáhl asi 11% podílu ve všech IT
službách.

Internetová tragédie
Použití webu v regionu CEE v průměru silně pokulhává za členskými státy
Evropské unie. Ve střední a východní Evropě se průměrně alespoň jednou měsíčně
připojí k webu 11 % populace, zatímco v západní Evropě 39 %. Z CEE zemí na tom
byly v minulém roce nejlépe Estonsko (27,8 %) a Slovinsko (25,6 %). Na spodním
konci penetrace webu se nachází Bulharsko a Slovensko (pod 7 %). Tento rozdíl
mezi Východem a Západem zůstane bohužel podobný i v několika následujících
letech. Důvodů je několik. Dial--up je v CEE stále dominantním způsobem
připojení k internetu. Za přístup k internetu se sice asi v polovině zemí CEE
neplatí, ale bariérou větší expanze využití webu stále zůstávají telefonní
poplatky. V některých zemích příjmy z místních telefonních poplatků sdílejí
telekomy s poskytovateli internetu. Tento způsob by se měl více rozšířit, což
by umožnilo ještě větší nabídku služeb. Paušální připojení přes komutovanou
linku v časech mimo špičku zatím zavedl pouze maďarský operátor Matáv.
Širokopásmové připojení má jen pár procent uživatelů internetu a DSL (digital
subscriber line) v současnosti funguje jen v Polsku a Maďarsku. V České
republice se zatím pouze testuje. Připojení pomocí kabelové televize je
rozšířenější, ale vždy jen v největších městech.
Liberalizace telekomunikací bude hlavním tahounem růstu internetového trhu a
služeb s ním spojených. Státy CEE jsou v různých fázích uvolňování monopolu a
většinou ještě nedovolují využití lokálních smyček ostatními operátory. Určitým
řešením bylo v několika zemích vydání licencí na FWA (fixed wireless access),
ale nabídka je zaměřena prakticky jen na podnikové zákazníky. Pro soukromé
uživatele je zatím příliš drahá.

Telekomunikace: Černá a bílá
Penetrace mobilních telefonů prudce vzrostla v celém regionu CEE. Za zmínku
stojí především Česká republika, která je s podílem mobilních telefonů v
populaci (přes 60 %) srovnatelná s vedoucími zeměmi západní Evropy. Primárním
důvodem růstu jsou předplacené služby, které tvoří tři pětiny z počtu mobilních
účastníků ve střední Evropě (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko). Pro
operátory se rovněž stal důležitým generátorem obratu i segment krátkých
textových zpráv. Po euforii ze SMS ovšem přišlo vystřízlivění z chladného
přijetí wapových služeb spuštěných v roce 2000.
To mělo i následný vliv na prodej licencí UMTS. Polská vláda stihla prodat tři
ještě v roce 2000, ale další země prodej už odložily kvůli objevivšímu se
pesimistickému očekávání. Slovinsko nakonec udělilo pouze jednu a Česká
republika musela své požadavky na cenu výrazně redukovat. Prodej dalších
licencí UMTS se u ostatních zemí CEE předpokládá do konce letoška.
Téměř všechny telekomunikační firmy v regionu zažívají určité finanční
problémy, zejména kvůli svým vlastníkům v západní Evropě. Například dánský
operátor KPN ohlásil, že prodá veškeré své podíly ve střední Evropě, aby snížil
svůj dluh. Vedlejším efektem sníženého zájmu telekomunikačních investorů jsou
nižší příjmy vlád z privatizací státních telekomunikačních podniků. Přesto lze
říci, že je tento segment poměrně stabilizovaný.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.