Trh s ADSL v Česku je stále větší a také pestřejší

ADSL se postupně rozrůstá po vlastech českých, byť v těžké konkurenci jiných forem připojení k internetu. Český ...


ADSL se postupně rozrůstá po vlastech českých, byť v těžké konkurenci jiných
forem připojení k internetu. Český Telecom postupně rozšiřuje počet dostupných
oblastí a množství zákazníků stoupá. Co můžeme letos od této technologie
očekávat a kolik za ni zaplatíme?
ADSL je koncipováno jako trvalé, nepočítané (nepočítají se impulzy) připojení k
síti. Technicky vzato lze říci, že představuje široce dostupnou pevnou linku s
využitím stávajícího metalického vedení telefonní sítě.
Vysoké rychlosti je dosaženo pomocí frekvenčního rozdělení informace jsou
přenášeny na jiné frekvenci, než která je určena pro hlas nebo pro modulovaná
data. Telefonní linku tak lze používat zároveň pro připojení k internetu či do
VPN a zároveň k jejímu původnímu účelu (například k posílání faxů atd.). Přenos
je přitom asynchronní, tj. rozdílně rychlý. Tato skutečnost se v parametrech
připojení označuje většinou jako xxx/yyy, kde xxx je maximální rychlost
stahování (provozu ze sítě ke klientovi) a yyy uploadu (provozu v opačném
směru).
ADSL není jedinou variantou úpravy pevné telefonní linky. Dávno předtím, než u
nás začalo fungovat, zde bylo ISDN (Integrated Services Digital Network). Tento
standard v našich podmínkách využíval dva, respektive tři komunikační kanály.
Zatímco jeden bylo možné využít k telefonování, druhý byl vyhrazen na data (oba
mohly být použity k čemukoliv). Třetí pak představoval trvalý, ale velmi pomalý
řídicí spoj.
ISDN sice poskytuje "rychlejší" internet, nicméně trpí druhou největší vadou
(hned po rychlosti) komutované linky, a tou je minutová, respektive časově
závislá tarifikace. S ní se dnes velmi špatně vyrovnávají i domácnosti, natož
pak firemní zákazníci s náročnějšími potřebami. Proto i když u nás z různých
důvodů existuje nemalé množství ISDN přípojek, příliš slibná budoucnost je
nejspíše nečeká.

Složky sítě
ADSL vyžaduje pro svou činnost několik základních parametrů. Prvním z nich je
připravenost a vybavenost operátora pevné linky v našem prostředí tedy hlavně a
především Českého Telecomu (ČTc). Metalická vedení musejí vyhovovat podmínkám
pro vysokorychlostní přenosy a na ústřednách musejí být nainstalována speciální
zařízení (DSLAMy), která sdružují přenosy od jednotlivých uživatelů. Telecom je
pak propojen s poskytovateli připojení, ISP, kteří zajišťují zákazníkovi
faktický přístup na internet prostřednictvím svých sítí.
V podstatě jediným, co je vyžadováno kromě podporující telefonní linky na
straně zákazníka je frekvenční rozdělovač (splitter) a koncové zařízení, někdy
taky nazývané ADSL modem.
ADSL má, oproti jiným typům připojení postavených na upraveném nebo neupraveném
telefonním vedení, jednu skvělou vlastnost. Je totiž už od počátku koncipováno
tak, aby mohlo připojit nejen jediný počítač, ale celou síť.
Modemy mají často integrován router, nebo i další pomocná zařízení jako
například jednoduché proxy servery. Také jejich rozhraní může být postaveno na
klasické ethernetové přípojce místo u periferií obvyklejšího USB. Díky těmto
skutečnostem a také díky poměrně jednoduché konfiguraci a technologické
průhlednosti se ADSL stává nejen vhodným internetem pro domácnost, ale také do
sektoru malých a středních firem. Bohužel, má stále množství počátečních
problémů.

Omezování provozu
K přenosu dat (většinou po metalickém vedení) je zapotřebí značná kapacita sítě
a jejích prvků. Mnoho zákazníků rovná se mnoho dat, a to znamená zahlcování
kapacity. Pokud transportní síť ČTc není schopna přenášet veškeré informace,
které jsou na službách ADSL požadovány, dochází k jejich omezování takzvané
agregaci.
Ze dvou možností, jak ji provádět, byla v minulosti vybrána podle odborníků ta
horší, tj. zahazováním paketů (traffic shaping). Pokud data nestihnou v určitém
časovém okamžiku dorazit k příjemci, jsou "zahozena" a musejí se posílat znovu.
Rychlosti, které jsou u linek uváděny, například 512/128 Kb/s jsou přitom
prakticky pouze orientační skutečná kapacita je prodána vícekrát (overbooking)
a agregace spolu se zahazováním paketů jsou pouze výsledným efektem této
skutečnosti.
Nezvládnutí agregace vedlo v minulosti ke dvěma jevům. Především skutečná
rychlost provozu ADSL byla mnohem nižší než formálně uváděná. V krizových
situacích dokonce klesala na či pod úroveň konvenčního dial-upu, což bylo
pochopitelně pro zákazníky naprosto nestravitelné.
Proto se od nového roku prosazuje nový model agregace, který je prakticky
založen na penalizaci "stahovačů". Ti, kteří používají ADSL k neustálému
stahování velikého množství dat, tedy ti, kteří mají největší provoz, budou
automaticky řazeni do front s nižší prioritou. Výsledkem bude pokles jejich
reálné rychlosti oproti těm, kteří stahují méně.
Druhým negativním jevem byly problémy s některými službami vzniklé právě díky
zahazování paketů. ADSL se řadí do broadbandu, a tak se od něj očekává rychlost
zejména pro multimédia. Bohužel, streamované audio či video, stejně tak jako
videokonference či IP telefonování, byly za jistých okolností problémem. Zda je
tento problém vyřešen vytvořením front stahovačů a nestahovačů, to ukáží
nejbližší měsíce, všeobecně se ale doufá, že ano.

Vzhledem k situaci
Ještě než se pustíme do přehledu nabídek ADSL poskytovatelů u nás, musíme si
nejdříve položit zásadní otázku, pro koho tedy toto připojení je? Čistě
technicky se jedná o vysokorychlostní "broadband" připojení ideální pro takřka
veškerou práci se současným internetem. Prakticky se ovšem opatření namířená
proti stahovačům filmů mohou snadno obrátit i vůči regulérnímu uživateli.
Stačí, aby mu ADSL zprostředkovávalo VPN připojení do firemní lokální sítě, se
kterou potřebuje komunikovat neustále a velmi intenzivně. Také stačí sledovat
větší množství streamovaného videa či zvuku, používat aktivně a často
videokonference, a skončí stejně, jako naši "stahovači".
Na českém trhu, co se ADSL týče, ještě příliš nedošlo k rozlišení mezi
soukromými a korporátními zákazníky, respektive k separaci všech mezistupňů,
které se mezi těmito dvěma extrémy mohou nacházet a obvykle také nacházejí.
Rovněž představa mít na ADSL uzlu FTP, nebo dokonce webový server je spíše k
pláči či k pobavení než ke skutečnému zamyšlení.
Dalším problémem, respektive vlastností, současného českého ADSL je vymezení
objemu dat. Ačkoliv existují paušální programy, u kterých se množství přenesené
informace nepočítá, ISP akcentují ty, u kterých ano. Platební model funguje
tak, že v paušálním poplatku ISP je zahrnuto určité množství dat, a po jeho
překročení jsou další jednotky účtovány zvlášť.
Těmito jednotkami se v některých případech míní megabajty, v jiných může být
jednotkou platby i každá započatá desítka přenesených gigabajtů. To je opět
praktické pro flexibilní rozložení nákladů za internet, ovšem nepraktické z
množství jiných úhlů pohledu. Co když například dojde u zákazníka s relativně
malou potřebou přenosu k několika výjimečným špičkám? To je ovšem pouze jeden
kritický scénář, existují i další.

Služby s přidanou hodnotou
Že zákazník nemusí požadovat pouze samotné zajištění konektivity, ale také
další služby, je zřejmé a čeští ISP si této skutečnosti všimli teprve před
poměrně nedávnou dobou. Standardní nabídkou k připojení jsou e-mailové
schránky, prostor pro webhosting, v některých případech zajištění pevné veřejné
IP adresy. Právě to může být jedním z ovlivňujících faktorů vzhledem k tomu, že
veřejnou IP adresu potřebujeme pro mnoho služeb, které jsou využívány v
profesionálním sektoru.
Zvláštními doplňkovými službami mohou být ochranné prostředky, antiviry,
firewally a antispamové filtry na straně ISP. I když jsou to velice užiteční
pomocníci, je dobré se s nimi mít na pozoru, protože kromě pozitivních
vlastností, tedy zvýšení bezpečnosti a komfortu, mohou způsobit také vedlejší
efekty omezení nebo znemožnění některých služeb či nechtěná eliminaci i
vyžádaných informací atd.

Jak si vybrat ISP
Chcete-li začít využívat služeb ADSL, je třeba nejprve provést zkoušku
kompatibility. Ne všechny pevné telefonní linky u nás jsou schopny ADSL
zajišťovat, respektive jejich ústředny nejsou vybaveny patřičnou
infrastrukturou. Tuto zkoušku lze provést například na adrese http://cweb
.core.telecom.cz:9001/ADSLReg/CheckDslam.jsp.
Pokud skončila úspěšně, je možné objednat si službu ADSL u některého z
poskytovatelů.
Dalším krokem je instalace, kterou lze provést dvěma způsoby. Buďto pomocí
servisních techniků ISP či ČTc, nebo s využitím takzvaného samoinstalačního
balíčku. Ten obsahuje základní věci potřebné pro uvedení ADSL do provozu.
Důležitou volbou je také, jak pojmete vlastnictví ADSL modemu. Jednou možností
je si jej zakoupit, druhou pronajmout s tím, že ISP pak k měsíčnímu paušálu
připlatit za tento pronájem určitou částku. Obecně se doporučuje první varianta.
Dalším krokem je zvolit vhodný tarif. Jedná se zde především o rozumný
kompromis mezi rychlostí a množstvím dat zahrnutým do měsíčního paušálu. Mějme
na paměti, že rychlost uváděná u tarifů je rychlost maximální, a ačkoliv nás
budou ISP přesvědčovat o opaku, berme ji také jako rychlost ideální.
Stávající uživatelé ADSL si s agregací i výkyvy již užili své a proklamace o
tom, že od nynějška je již všechno v pořádku, mohou být sice upřímná, avšak
přesto zbožná přání.
Co se objemu přenesených dat týče, je dobré vycházet z odpovědí na dvě otázky.
Především co připojujeme pouze jeden počítač, nebo celou síť? A za druhé, jak
velký objem jakých služeb hodláme využívat?
Existující a v zásadě "referenční" tarif se třemi gigabajty měsíčně stačí na
minimální webový a e-mailový provoz. Jediný stažený kompletní ISO soubor
obyčejného CD jej takřka ze čtvrtiny vyčerpá a vzdálená záloha disku s ním
nepřipadá v úvahu.
Jak rychlost, tak objem dat se vyplatí oproti vlastním očekáváním jemně
naddimenzovat, a pokud hodláte využívat často velké množství služeb, rozhodně
se vyplatí uvažovat o nepočítaném tarifu. Pochopitelně s již dříve uvedenými
riziky (snižování priority, zpomalování).

Co se nám nabízí?
Situace na českém trhu je taková, že prakticky všichni ISP operátoři musejí
využívat velkoobchodních služeb ČTc. Kvůli tomu jsou i jejich nabídky velmi
podobné, s minimem podstatných rozdílů. I když najdeme několik "ultralevých"
nebo "ultravýhodných" možností, prakticky se situace má tak, že tyto jsou
provázány s odběrem dalších služeb především hlasových.
Je to proto, že část poskytovatelů ADSL je zároveň alternativními
telekomunikačními operátory a jejich služby se na oblast ISP rozhodně
neomezují. Mohou jej tak využít spíše jako doplněk stávajícího portfolia
možností.

Co na to daně?
Od začátku letošního roku došlo k tolik diskutovanému a kritizovanému zvýšení
DPH za komunikační služby, respektive k převedení komunikačních služeb ze
snížené do základní sazby daně, tedy z 5 na 22 %.
I když byla tato skutečnost všeobecně chápána jako brzda, někým až jako poprava
rozšiřování českého internetu, skutečnost zdaleka není tak tragická. Lapidárně
řečeno, zákazníci i operátoři si budou muset na novou daň zvyknout. Existují
lobbistické skupiny, které se pokusí u zákonodárců prosadit opětovné snížení
daně, přinejmenším za služby ISP, nicméně šance na jejich úspěch jsou, řekněme,
spekulativní.

Výběr je těžký
Na jedné straně existují neomezené služby provázané s telefonováním a omezené
víceméně standardní tarify. Na straně druhé neomezené, ale dražší a při
překročení určitého množství dat perzekvované tarify.
Svět ADSL je v česku poměrně pestrý, což znamená že za dobu svého provozu ještě
stále nevykrystalizoval do jednotné podoby, do podoby konsenzu mezi všemi
zúčastněnými stranami, tedy ISP, zákazníky a Telecomem, který se nachází (a
ještě nějakou dobu bude povinně nacházet) mezi nimi.
Výběr je proto těžký, avšak není nemožný. Chce to jen věnovat mu trochu času,
především nejaktuálnějším nabídkám, mnoho rozvahy a špetku štěstí.

Co je to ADSL?
Asymetric Digital Subscriber Line rychlá metoda připojení k síti postavená na
stávajícím metalickém vedení pevné telefonní linky.
Asymetrické připojení znamená různou rychlost ve směru ke klientovi bývá vyšší
než od něj.

ADSL potřebuje:
Pevnou telefonní linku s podporou této technologie.
Frekvenční rozbočovač (splitter).
ADSL koncové zařízení (modem).
Počítač nebo počítačovou síť.
Provozovatele připojení ISP.

Výhody ADSL
Je možné připojit jeden stroj, nebo celou síť.
Trvalé a snadno dostupné "always on" připojení.
Poměrně nízké instalační a provozní poplatky (vs. intenzivní využívání ISDN
nebo pevné linky). n Neblokuje další funkce telefonní linky (telefonování, fax).

Nedostatky ADSL
Zpomalení kvůli agregaci (1 : 50).
Diskriminace klientů s velkým datovým provozem.
U většiny tarifů omezení maximálního množství dat, poplatky za překročení.
Problémy s některými službami.
V minulosti výkyvy v provozu.

Přehled cen ADSL
Poněkud zvláštní nabídku představují služby nabízené společností GTS.
Společnost proklamuje neuplatňování agregace a datových limitů. ADSL o
rychlosti 256/64 Kb/s tak můžete pořídit za 1 445 Kč, 512/128 Kb/s pak za 2 945
Kč a 1024/256 Kb/s přijde na 5 945 Kč (bez DPH).
Zatímco druhá cena je tedy srovnatelná s ostatními operátory, první jen stěží,
faktem ovšem je, že GTS se specializuje také na hlasové služby, a proto mezi
nimi a ADSL existuje provázanost, která za určitých okolností může být
omezující. Více informací na stránkách společnosti (www.gts.cz).

Ceny instalací ADSL
Tyto ceny představují velmi variabilní rozsah a nelze je tak snadno
kategorizovat. V podstatě je můžeme shrnout jako souhrn aktivačních poplatků
služby a nákladů na fyzické vytvoření připojení. To může být realizováno buď
formou samoinstalačních balíčků, nebo prací techniků. Ve druhém případě se
jedná o komplex složený z nákladů na samotnou práci a jednotlivé úkony (vrtání
do zdí apod.) Kvůli tomu se může instalace prodražit. Zde jsou příklady:
Redbox
3 500 Kč instalace technikem
1 300 Kč reaktivace
17 Kč/min telefonická asistence
GTS
1 610 Kč "malá" instalace
2 610 Kč "velká" instalace včetně softwaru a dalších služeb

IOL
1 842 Kč základní (malá) instalace u zákazníka
3 062 Kč rozšířená instalace
Bluetone
1 510 Kč malá instalace
2 510 Kč velká instalace
Aktivační poplatky (pokud jsou vyžadovány) se pohybují okolo tisícikoruny,
respektive okolo 1 200 Kč bez DPH. Ceny modemů (koncových zařízení) vycházejí
podle typu na 2-3 tisíce korun bez DPH při odprodeji zákazníkovi, respektive
okolo 100-200 Kč měsíčního pronájmu k účtované částce.

Další poplatky
Ještě různorodější jsou poplatky za překročení povolených limitů.
IOL
200 Kč/5 GB
Bluetone
390 Kč/10 GB nebo 40 Kč/1 GB podle tarifu
Skynet
49 Kč/100 MB, 39 Kč/1 GB nebo 399 Kč/10 GB podle tarifu
Nextra
60 Kč/1 GB
Poznámka: Všechny ceny uváděny bez DPH a jsou za každou započatou jednotku.
Kromě toho můžeme v některých případech počítat s poplatky za pevnou veřejnou
IP adresu atd.

ADSL poskytují:
n www.bluetone.cz
n www.gts.cz
n www.iol.cz
n www.nextra.cz
n www.redbox.cz
n www.skynet.cz
n www.tiscali.cz
n www.volny.cz









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.